Vyjednavač EU: Šance na klimatickou dohodu v Durbanu je mizivá

„Myslím, že šance na dosažení ucelené, právně závazné dohody (na jednáních) v Durbanu je spíše mizivá,“ uvedl minulý týden Artur Runge-Metzger, ředitel odboru Evropské komise, který má na starosti mimo jiné mezinárodní vyjednávání klimatických dohod a přípravu klimatických strategií EU. V jihoafrickém Durbanu by se na konci letošního roku měli politici znovu pokusit dohodnout pod patronací OSN na mezinárodní smlouvě, která by nahradila Kjótský protokol omezující vypouštění emisí skleníkových plynů, jehož platnost skončí v roce 2012.

Svá slova Runge-Metzger pronesl na setkání s novináři minulý týden v Budapešti, které v předvečer neformální schůzky ministrů životního prostředí EU pořádala organizace European Journalism Centre. V Durbanu budou politici navazovat na jednání v Kodani v roce 2009, která zkrachovala, a v Cancúnu v roce 2010. Skeptický postoj Runge-Metzger zaujal především k současnému vývoji ve Spojených státech amerických. „Republikáni podkopávají jakoukoli snahu Obamovy administrativy dát finance na klimatické změny, ať už v USA nebo v zahraničí. To je pro administrativu, která něco v oblasti klimatu učinit chce, ale kvůli domácím politickým okolnostem nemůže, dost složitá situace, která bude mít vedlejší vliv na zbytek světa. To je jistě stinná stránka,“ uvedl Runge-Metzger.

Pozitivněji hodnotil vývoj v Číně. „Čína uvedla, že přijme dohody z Cancúnu. Doufejme, že si mnohem víc zemí vezme Čínu za příklad a posunou se ve svých postojích. Pak bychom mohli udržet nadějné vyhlídky z Cancúnu.” O roli EU pak dodal: „EU musí být rozhodná. Byli jsme takoví po celou dobu, kdy USA ustoupily od Kjótského protokolu. Tenkrát se nám podařilo ostatní přesvědčit a protokol vstoupil v platnost, což zachránilo mezinárodní jednání o klimatu. Teď jsme v podobné roli.“

Artur Runge-Metzger rovněž představil tzv. cestovní mapu k nízkouhlíkové ekonomice v EU do roku 2050. Mezi hlavní body tohoto strategického výhledu EU patří snaha snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 na území EU o 80 % oproti stavu v roce 1990. Podle propočtů EU by pro to bylo potřeba navýšit současné investice do čistých a energeticky účinných technologií o 1,5 % evropského HDP, tedy o přibližně 270 miliard euro. V současnosti EU investuje částku odpovídající přibližně 19 % HDP, zatímco u Číny to podle propočtů EU činí 48 %, Indie 35 % a v případě Koreje 26 %. Investice by se podle propočtů EU měla vrátit ve sníženém dovozu fosilních paliv, na němž by se mělo ušetřit 175–320 miliard euro ročně, další úspory v řádu desítek miliard ročně by mělo přinést nižší znečištění ovzduší. (Podrobněji o této cestovní mapě Ekolist informoval zde.)

MŽP se snížením emisí o 80 % souhlasí

O zmíněném plánu, který Evropská komise představila v první polovině března, následně debatovali ministři životního prostředí členských zemí EU. Schůzky a debaty se účastnil i český ministr Tomáš Chalupa. Petr Kučera z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP) dnes Ekolistu sdělil, že pan ministr je na dovolené, proto je obtížné sehnat vyjádření přímo Tomáše Chalupy. Ze zaslaného stanoviska MŽP vyplývá, že české ministerstvo rovněž podporuje postupný přechod k nízkouhlíkové ekonomice v souladu s cílem omezení růstu globální teploty nad 2°C, což bude od rozvinutých zemí vyžadovat kolektivní snížení emisí o 80–95 % do roku 2050 oproti roku 1990. „K dosažení tohoto cíle efektivním způsobem je však nezbytné aktivní zapojení ostatních rozvinutých a rozvojových zemí (EU vypouští o něco více než 10 % světových emisí a není schopna řešit problematiku ochrany klimatu sama),“ uvádí v mailu Petr Kučera z MŽP.

Cílem ČR by podle MŽP měl být vyvážený energetický mix se zvyšujícím se podílem nízko-emisních zdrojů energie, v němž by měla mít místo i jaderná energie. „Nicméně podmínkou vyššího využití energie jádra by mělo být odstavení odpovídajícího výkonu zastaralých uhelných elektráren,“ uvádí MŽP. Jako klíčové vidí ministerstvo především zvyšování energetické účinnosti. „V této oblasti existuje významný potenciál úspor, které mohou v mnoha případech představovat čistý ekonomický přínos v podobě snížených nákladů na energii. ČR tedy podporuje zlepšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020, díky kterému by mohla EU do roku 2020 dosáhnout snížení emisí až o 25 % v porovnání s rokem 1990,“ uzavírá Petr Kučera z tiskového oddělení MŽP, přičemž upozorňuje, že ČR v roce 2009 dosáhla snížení emisí skleníkových plynů o 33 % oproti úrovni roku 1990.

---

reklama

---