Popadané stromy na Šumavě podle výzkumu ovlivňují vodu v jezeře
"Pro projekt jsme vybírali plochy tak, aby byly co nejpestřejší, a to jak prostředím, tak i nadmořskou výškou. Sběr dat v rámci tohoto rozsáhlého projektu probíhal v lesních porostech, ale také na loukách, v mokřadech, potocích a jezerech, a to v nadmořských výškách od 300 metrů nad mořem až po 1400 metrů," uvedla odborná garantka projektu Zdeňka Křenová.
Výzkum například sledoval zotavení ledovcových jezer po kyselých deštích. "Například v povodí Plešného jezera mezi roky 2004 a 2008 odumřelo 90 procent dospělých smrků. Díky bezzásahovému režimu zůstala veškerá mrtvá biomasa v povodí. Z ní uvolněné živiny v jezeře nastartovaly i jeho nečekaně rychlé zotavování. Voda ztratila svou extrémní kyselost, v jezeře se obnovil uhličitanový pufrační systém a klesly koncentrace toxických forem hliníku," uvedl pracovník Biologického centra Akademie věd Jiří Kopáček. Dodal, že tento proces vylepšuje podmínky pro růst šídlatky.
reklama

Chtějí lidé medvěda nebo zubra na Šumavě? Národní park udělal průzkum mezi návštěvníky, obyvateli i starosty
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku