Poprvé po 30 letech klesl podíl kupovaných dieselových aut v Evropě pod 30 procent, daří se elektromobilům a hybridům
4.9.2020 11:37 | PRAHA
(ČTK)
Podobně se vyvíjel trh i v České republice, kde se podíl dieselů letos za prvních šest měsíců snížil na necelých 29 procent. Hybridy a elektromobily tvořily přes šest procent prodejů.
Vozy na alternativní pohon zaznamenaly v 1. čtvrtletí podle údajů meziroční nárůst prodejů o 46 procent na 544 000 aut, což je téměř 18 procent trhu. Nejprodávanější ekologickou kategorií byly hybridy, kterých si evropští zákazníci pořídili 310 308, což představuje meziroční nárůst o 49 procent. Následují elektromobily se 130 297 prodanými vozy a plug-in hybridy s nárůstem dokonce o 126 procent na 97 913 prodaných vozů.
"Hybridní pohon představuje jednoznačně nejefektivnější a okamžité řešení problému se snižováním emisí bez nutnosti externího dobíjení z elektrické sítě. Jinými slovy hybrid nabízí nízké emise a spotřebu srovnatelnou nebo nižší než diesel a zároveň jej není nutné každý den připojovat do zásuvky jako elektromobil nebo plug-in hybrid," uvedl generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.
Značky nabízející modely s alternativním pohonem se v prvním kvartálu lépe bránily propadu. Zatímco celý trh zaznamenal pokles o 25 procent, například Lexus vykázal růst o 1,4 procenta. Konkurenční prémiové značky Audi nebo Volvo naopak o 18 až 19 procent klesaly. Z mainstreamových značek byla nejúspěšnější Toyota s poklesem o 7,3 procenta. Její největší soupeři během prvního čtvrtletí zaznamenali dvouciferné ztráty prodejů. Volkswagen se propadl o 24 procent, Renault o 31,8 procenta a Ford dokonce o 38 procent.
Podobně se vyvíjel trh i v České republice, kde se podíl dieselů letos za prvních šest měsíců snížil na necelých 29 procent. Hybridy a elektromobily tvořily přes šest procent prodejů. Dominantní byly v kategorii vozů s bateriovým pohonem hybridy, mezi kterými jednoznačně vedla Toyota se zhruba třetinovým podílem.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nová hybridní nákladní Tatra ujede na elektřinu až 70 km
Počet dobíjecích bodů v ČR vzrostl na 6756. Česko s předstihem splní svůj cíl
Auto na alternativní pohon preferuje o půlku míň Čechů, než je světový průměrOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
MU
Michal Ukropec
4.9.2020 12:42Devastace přírody povýšila na řádově vyšší level. Hybridní auta která nejezdí nabíjet baterie mají suverénně nejvyšší spotřebu pohonných hmot. Výroba a likvidace baterií do elektrovozidel má na přírodu stejný dopad jako kdyby vozidlo najezdili cca 800 000 km na fosilní paliva. Přitom baterie vydrží asi 100 000 km. Takže pokud chceme chránit životní prostředí, je nutno ekologismus postavit na roveň fašismu a zakázat.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.9.2020 20:47 Reaguje na Michal UkropecVám to nakukali v Kremlu, nebo to máte od bota pana Šimůnka (taky z Kremlu)?
Odpovědět
JO
Jan Olejníček
4.9.2020 20:59 Reaguje na Pavel HanzlBohužel, těch "příznivých" zkušeností s Teslami je až moc.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.9.2020 21:08 Reaguje na Jan OlejníčekJistě. Hyenizace všeho progresivního je u nás snad národním zvykem.
čecháček má úžasnou vlastnost, spolkne největší vylhanou pitomost, jen pokud je proti Západu.
Odpovědět
čecháček má úžasnou vlastnost, spolkne největší vylhanou pitomost, jen pokud je proti Západu.
JO
Jan Olejníček
4.9.2020 21:43 Reaguje na Pavel HanzlTy zkušenosti nejsou jen od čecháčků, ale i briťáčků, amerikaňáčků, nebo rakušáčků ..
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.9.2020 11:41 Reaguje na Jan OlejníčekJistě. Je potřeba ale vybrat vždy největší problémy (každá technika má problémy) a vytvořit z toho pěkné portfolio, čistě negativa. To v lepším případě.
V horším to nalhat. Tohle u nás funguje náramně, takhle se stavíme ke všemu, co k nám přichází z civilizovaných zemí.
Odpovědět
V horším to nalhat. Tohle u nás funguje náramně, takhle se stavíme ke všemu, co k nám přichází z civilizovaných zemí.
JŠ
MU
JŠ
Jan Šimůnek
4.9.2020 14:15Není to tak dávno, co ekologové prohlašovali auta s dieselem za ekologicky šetrnější (minimálně vyprodukují na km jízdy méně CO2). Teď, když si je spousta lidí koupila, je zase chtějí zakazovat. Prostě té smečce bezcenných lhářů se nedá věřit absolutně nic.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
4.9.2020 18:44 Reaguje na Jan ŠimůnekJá jim věřím. Vždy zastupují ekonomické zájmy sponzorů. Dostanou prachy na propagaci biopaliv, tak je prosazují. Nevadí že na 1 joule biopaliv se spálí 4 joule fosilních. Dostanou prachy na propagaci baterií do aut, propagují je. Vlastníci lesů nechtějí dělat oplocenky přestože na to mají dotace, propagují likvidaci zvěře. Je to jediná skupina obyvatel, která má ekonomický zájem na likvidaci přírody. Navíc jim to sedí do Leninského: čím hůře, tím lépe.
Odpovědět
KS
Krejcar Stanislav
4.9.2020 19:46 Reaguje na Jan ŠimůnekNu problém je pro čechomoravany v pořizování si elektromobilu a hybridu v tom, že jej mnohý český chatař a cestovatel neupotřebí ! Elektromobil ani hybrid totiž nelze vybavit závěsem pro nákladní vozík a karavan. Takže jedinou ekologickou cestou je CNG/LNG. U naftáků je problém seřízení a tankování toho správného paliva. Ono jet několik km za audi nebo mercedesem jenž čoudí jako warták je ...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.9.2020 20:53 Reaguje na Krejcar StanislavOmyl. Právě elektroauta se velmi osvědčují jako tahače vozíků, protože mají dost těžké baterie a výkonné motory. Hlavní předností je, že neplatí dálniční známky, silníční daň a hlavně nekupují palivo, samozřejmě fakturují od kilometru jako dýzl. Při srovnatelné už ceně nového vozu se velmi rychle zaplatí.
Je potřeba mít podchycené nabíjecí stanice tam, kam člověk jezdí a známý, který to provozuje, má ještě na střeše firmy fve a nabíjí si ho z něj.
Odpovědět
Je potřeba mít podchycené nabíjecí stanice tam, kam člověk jezdí a známý, který to provozuje, má ještě na střeše firmy fve a nabíjí si ho z něj.
JD
Jiří Daneš
4.9.2020 23:38 Reaguje na Pavel HanzlNabíjí? Hlavně když je pod mrakem a přes noc, že ano? Co Vás to jen nutí takhle hloupě lhát?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
5.9.2020 11:45 Reaguje na Jiří Danešproboha proč z fve v noci? Nejse fakt divnej?
Nabíjí, když svítí slunce, ani tohle nepochopíte? Nejezdí denně. Na cestách má řadu stanic, většinou prázdných.
Má jen obavy, že se elauta rozšíří, ale bojí se zbytečně.
Odpovědět
Nabíjí, když svítí slunce, ani tohle nepochopíte? Nejezdí denně. Na cestách má řadu stanic, většinou prázdných.
Má jen obavy, že se elauta rozšíří, ale bojí se zbytečně.
JŠ
Jan Šimůnek
6.9.2020 09:35 Reaguje na Pavel HanzlJá třeba jezdím denně, takže bych opravdu mohl nabíjet jen v noci, čili jen ze zázračných FV panelů, co fungují i potmě, které tady v diskusích neustále vzýváte, ale které v reálu ještě nikdo neviděl.
Nabíjecí stanice se teď tváří příznivě (a prázdně, protože elektromobil má akorát pár fandů), ale uvědomte si, že nabíjecí stanice, která by měla ve srovnatelném čase obsloužit tolik elektromobilů jako průměrná benzínka normálních aut, by potřebovala dráty jaké vedou do průměrného okresního města a na druhém konci těch drátů výkonnou elektrárnu (zcela jistě ne OZE parodii).
To se dá snadno spočítat přes energii v benzínu, který vycabrá ta pumpa třeba za hodinu, a kolik by za tu hodinu muselo přitéct energie dráty (a ještě vzít do úvahy nižší efektivitu nabíjení baterie oproti plnění nádrže benzínem nebo naftou).
A pokud vezmete v úvahu počet alespoň větších benzínek u nás (dá se to s trochou práce udělat třeba na mapách pana Googla, přes street view i můžete odhadnout velikost pumpy), tak vám vyjde i potřebná elektrárenská kapacita.
A ještě byste musel zohlednit i skutečnost, že elektromobil dojede na plnou baterii něco málo přes sto km (v zimě podstatně méně), zatímco normální auto ujede na plnou nádrž zpravidla něco mezi 500 - 600 km, takže byste potřeboval cca 5x hustší síť nabíjecích stanic.
Odpovědět
Nabíjecí stanice se teď tváří příznivě (a prázdně, protože elektromobil má akorát pár fandů), ale uvědomte si, že nabíjecí stanice, která by měla ve srovnatelném čase obsloužit tolik elektromobilů jako průměrná benzínka normálních aut, by potřebovala dráty jaké vedou do průměrného okresního města a na druhém konci těch drátů výkonnou elektrárnu (zcela jistě ne OZE parodii).
To se dá snadno spočítat přes energii v benzínu, který vycabrá ta pumpa třeba za hodinu, a kolik by za tu hodinu muselo přitéct energie dráty (a ještě vzít do úvahy nižší efektivitu nabíjení baterie oproti plnění nádrže benzínem nebo naftou).
A pokud vezmete v úvahu počet alespoň větších benzínek u nás (dá se to s trochou práce udělat třeba na mapách pana Googla, přes street view i můžete odhadnout velikost pumpy), tak vám vyjde i potřebná elektrárenská kapacita.
A ještě byste musel zohlednit i skutečnost, že elektromobil dojede na plnou baterii něco málo přes sto km (v zimě podstatně méně), zatímco normální auto ujede na plnou nádrž zpravidla něco mezi 500 - 600 km, takže byste potřeboval cca 5x hustší síť nabíjecích stanic.
SP
Svatá Prostoto
5.9.2020 21:08 Reaguje na Pavel HanzlHlavní předností je e-mobilů je dojezd, zejména v zimě:-) a pořizovací cena. Citygo za půl míče, no nekupte to:-).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.9.2020 09:38 Reaguje na Pavel HanzlJinak si, doufám, nemyslíte, že stávající výhody pro elektromobily budou udržovány, pokud by jejich počet narostl? Buďte ujištěn že ty dálniční známky a další poplatky by se pro ně stanovily taky. Akorát nejsem schopen vyvěštit, jestli tou magickou hranicí by bylo jedno procento, deset procent, nebo jiné číslo.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
4.9.2020 15:26A když se nastaví dotace jinak, tak stoupnou třeba prodeje aut na páru.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
5.9.2020 00:07 Reaguje na Richard VacekA při správně vedené marketingové kampani, s intenzivním zapojením médií, půjdou dobře na odbyt i auta šlapací.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
5.9.2020 06:33Od letošního roku platí v Evropě nejpřísnější limity emisí oxidu uhličitého 96 g CO2/ km .Za každý gram CO2 nad limit musí automobilka zaplatit u každého prodaného auta pokutu 95 eur.
Limit je pro automobilky konstrukčně nesplnitelný, a proto ten útěk k elektromobilům, které jsou navíc štědře dotovány.
Další důkaz o vítězství neomarxistů nad zbytkem společnosti v Evropě. Přitom CO2 z osobních automobilů dvoří malou část emisí CO2 ,cca 8% max.
Paradoxně ,všechny nutná opatření od výroby baterií , úprav automobilů, zajištění potřebného počtu dobíjecích stanic a objemu elektřiny včetně následující likvidace autobaterií poškozují životní prostředí podstatně více.
Takovému jednání se říká vyhánět čerta Belzebubem a přímo svádí k úvaze , zda bychom na tom bez Bruselu nebyli v budoucnu podstatně lépe.
Odpovědět
Limit je pro automobilky konstrukčně nesplnitelný, a proto ten útěk k elektromobilům, které jsou navíc štědře dotovány.
Další důkaz o vítězství neomarxistů nad zbytkem společnosti v Evropě. Přitom CO2 z osobních automobilů dvoří malou část emisí CO2 ,cca 8% max.
Paradoxně ,všechny nutná opatření od výroby baterií , úprav automobilů, zajištění potřebného počtu dobíjecích stanic a objemu elektřiny včetně následující likvidace autobaterií poškozují životní prostředí podstatně více.
Takovému jednání se říká vyhánět čerta Belzebubem a přímo svádí k úvaze , zda bychom na tom bez Bruselu nebyli v budoucnu podstatně lépe.
PH
Pavel Hanzl
5.9.2020 11:52 Reaguje na Miroslav VinklerTotální nesmysl, jak dycky. Nevidíte ty megatuny čmoudů z dýzlových motorů a giga emise CO2 z uhelen.
Po vystoupení z EU bychom šli do brutální krize (86% našeho obchodu vede do EU), většina průmyslu, který tuhle zemi živí, je tu proto, že jsme v EU.
Protože se pořád potácíme, tak sem nikdo nechce investovat a vytahují se zisky do zahraničí. Navíc by naše loupeživá klika ovládající stát už neměla vůbec žádné zábrany, to by byl bankrot jak nikdy v historii.
Odpovědět
Po vystoupení z EU bychom šli do brutální krize (86% našeho obchodu vede do EU), většina průmyslu, který tuhle zemi živí, je tu proto, že jsme v EU.
Protože se pořád potácíme, tak sem nikdo nechce investovat a vytahují se zisky do zahraničí. Navíc by naše loupeživá klika ovládající stát už neměla vůbec žádné zábrany, to by byl bankrot jak nikdy v historii.
SP
Svatá Prostoto
5.9.2020 21:07 Reaguje na Pavel HanzlPokud je vidíte, je ten motor blbě seřízený. V opačném případě nevidíte nic.
Zkuste to znovu.
Odpovědět
Zkuste to znovu.
JŠ
Jan Šimůnek
6.9.2020 09:22 Reaguje na Pavel Hanzl1. Bylo tu mnohokrát doloženo (příslušné výpočty jsou docela triviální), že s výjimkou Francie a Norska (jaderná a vodní elektřina) elektromobil "čmoudí" a produkuje víc CO2 než klasické auto (jedno, zda na benzín nebo naftu), akorát to jde z komína elektrárny. Při našem současném energetickém mixu je to cca dvoj až trojnásobek škodlivin. Zavádět u nás elektromobily bez postavení několika jaderných elektráren je prostě nesmysl a zločin na životním prostředí.
I to Norsko už začalo elektromobily omezovat, protože tamní vůdcové pochopili, že další vodní elektrárny nemají kde postavit, takže by museli jít do jádra, plynu nebo uhlí, aby měli pro ně dost elektřiny.
Jen naši mentálně alternativní ekologové tento jednoduchý vztah dosud nechápou.
2. OZE zdroje jsou k ničemu, protože většinou produkují, když auta zrovna jezdí, a neexistuje technologie na uskladnění jejich energie v dostatečné kapacitě a na dostatečnou dobu. Až taková technologie bude, můžeme s nimi začít reálně počítat. Pak bychom ovšem museli elektromobily spojovat s devastovanými poli (FV elektrárnami) a negativním dopadem větrníků. A od toho odvíjet jejich příznivý nebo nepříznivý vliv na prostředí.
3. Jen náhrada všech aut elektromobily v rámci EU (už bez GB) by narazila na světový nedostatek lithia pro takové množství baterií.
Znamenalo by to devastovat rozsáhlá území povrchovou těžbou hornin s obsahem méně než jedno promile lithia (v současnosti těžená ložiska mají několik málo promile, zpravidla méně než těžitelná ložiska zlata - tj. lithium se stává v důsledku ekošílenství vzácnějším než zlato). A přijmout veškerá negativa, která z takové těžby plynou ("ropácká" krajina povrchových dolů v SČ kraji je proti tomu beránčí vrnění).
4. Byli jsme před EU, budeme i po ní.
Odpovědět
I to Norsko už začalo elektromobily omezovat, protože tamní vůdcové pochopili, že další vodní elektrárny nemají kde postavit, takže by museli jít do jádra, plynu nebo uhlí, aby měli pro ně dost elektřiny.
Jen naši mentálně alternativní ekologové tento jednoduchý vztah dosud nechápou.
2. OZE zdroje jsou k ničemu, protože většinou produkují, když auta zrovna jezdí, a neexistuje technologie na uskladnění jejich energie v dostatečné kapacitě a na dostatečnou dobu. Až taková technologie bude, můžeme s nimi začít reálně počítat. Pak bychom ovšem museli elektromobily spojovat s devastovanými poli (FV elektrárnami) a negativním dopadem větrníků. A od toho odvíjet jejich příznivý nebo nepříznivý vliv na prostředí.
3. Jen náhrada všech aut elektromobily v rámci EU (už bez GB) by narazila na světový nedostatek lithia pro takové množství baterií.
Znamenalo by to devastovat rozsáhlá území povrchovou těžbou hornin s obsahem méně než jedno promile lithia (v současnosti těžená ložiska mají několik málo promile, zpravidla méně než těžitelná ložiska zlata - tj. lithium se stává v důsledku ekošílenství vzácnějším než zlato). A přijmout veškerá negativa, která z takové těžby plynou ("ropácká" krajina povrchových dolů v SČ kraji je proti tomu beránčí vrnění).
4. Byli jsme před EU, budeme i po ní.
BM
Břetislav Machaček
7.9.2020 09:56Ony ty diesely mizí možná z EÚ, ale jako ojetiny putují po Evropě dál pod
jinou imatrikulací. Elektromobilita, aby byla rentabilní, má do toho ještě
velmi daleko a je ůspěšná pouze díky dotacím a takzvanému "uvědomění" lidí
ze zemí s vysokými příjmy a levnou nabíjecí elektřinou. Pokud jde o zdroj
z FVE tak by měl smysl pouze pro víkendové motoristy, kteří ho budou týden
nabíjet ze svých solárů a pak baterie za víkend vycucají. Pokud by byly
třeba levné jednoduše zaměnitelné bateriové celky, tak by nebyl problém
zaměnit nabité za vybité a ty pomalu nabíjet s té fotovoltaiky. Jinak to
je opět utopický směr,protože většina dopravy se uskutečňuje v denních hodinách, kdy je i ta produkce proudu z fotovoltaiky. Bohužel zdvojené
baterie k jedinému vozidlu je drahý špás a jediná schůdná cesta by mohl
být výměnný systém založený na ceně za nabitou energii, službu a taky
amortizaci baterie. Bohužel by to muselo být navíc unifikováno pro
všechny typy vozidel a tomu brání konkurenční prostředí. Takže nakonec
zbude dobrá myšlenka a dobíjení batérií v noci klidně i ze špinavého
zdroje. Bohužel příliš drahý ekologický záměr a to už neberu do úvahy
výrobu těch baterii, zpracování nízkoprocentních lithiových rud a taky
následky těžby a zpracování na životní prostředí v zemích těžby.
My bohužel porovnáváme výsledný efekt bez těch vedlejších škod, které
se nás zdánlivě nedotýkají. Svět je však pouze jeden a ten čmoud
odjinud nezná hranice. Brzdil bych tak nadšení u něčeho tak málo
efektivního a kontroverzního. Masivní využití bude stejně zcestné
jako biopaliva přidávaná do ropných paliv a to jsem prosím fanda
elektrických pohonů jakýchkoliv vozidel. Pouze je se třeba zamyslet
nad jejich efektivitou, dostupností pro široké vrstvy a hlavně
životností baterií, které nejsou věčné a s počtem nabíjení klesá
jejich kapacita. Fyziku ani chemii ekologie neošálí a ekonomiku pak
už vůbec. Možná nám to nařídí direktiva EÚ a ta už toho hloupého
nařídila bezpočet. Doufám ve zdravý rozum a pokud ne, tak nás potěš
pánbůh.
Odpovědět
jinou imatrikulací. Elektromobilita, aby byla rentabilní, má do toho ještě
velmi daleko a je ůspěšná pouze díky dotacím a takzvanému "uvědomění" lidí
ze zemí s vysokými příjmy a levnou nabíjecí elektřinou. Pokud jde o zdroj
z FVE tak by měl smysl pouze pro víkendové motoristy, kteří ho budou týden
nabíjet ze svých solárů a pak baterie za víkend vycucají. Pokud by byly
třeba levné jednoduše zaměnitelné bateriové celky, tak by nebyl problém
zaměnit nabité za vybité a ty pomalu nabíjet s té fotovoltaiky. Jinak to
je opět utopický směr,protože většina dopravy se uskutečňuje v denních hodinách, kdy je i ta produkce proudu z fotovoltaiky. Bohužel zdvojené
baterie k jedinému vozidlu je drahý špás a jediná schůdná cesta by mohl
být výměnný systém založený na ceně za nabitou energii, službu a taky
amortizaci baterie. Bohužel by to muselo být navíc unifikováno pro
všechny typy vozidel a tomu brání konkurenční prostředí. Takže nakonec
zbude dobrá myšlenka a dobíjení batérií v noci klidně i ze špinavého
zdroje. Bohužel příliš drahý ekologický záměr a to už neberu do úvahy
výrobu těch baterii, zpracování nízkoprocentních lithiových rud a taky
následky těžby a zpracování na životní prostředí v zemích těžby.
My bohužel porovnáváme výsledný efekt bez těch vedlejších škod, které
se nás zdánlivě nedotýkají. Svět je však pouze jeden a ten čmoud
odjinud nezná hranice. Brzdil bych tak nadšení u něčeho tak málo
efektivního a kontroverzního. Masivní využití bude stejně zcestné
jako biopaliva přidávaná do ropných paliv a to jsem prosím fanda
elektrických pohonů jakýchkoliv vozidel. Pouze je se třeba zamyslet
nad jejich efektivitou, dostupností pro široké vrstvy a hlavně
životností baterií, které nejsou věčné a s počtem nabíjení klesá
jejich kapacita. Fyziku ani chemii ekologie neošálí a ekonomiku pak
už vůbec. Možná nám to nařídí direktiva EÚ a ta už toho hloupého
nařídila bezpočet. Doufám ve zdravý rozum a pokud ne, tak nás potěš
pánbůh.
