https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/populace-hrabosu-na-ceskych-polich-v-srpnu-dale-rostla-problem-trva-na-morave
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Populace hrabošů na českých polích v srpnu dále rostla, problém trvá na Moravě

8.9.2023 00:57 (ČTK)
Hraboš polní
Populace hrabošů na polích v Česku v létě plynule rostla a v srpnu dosáhla trojnásobku prahu škodlivosti. Aktivních východů z nor bylo na hektar 603, v červenci to bylo 542, v květnu 127. Dlouhodobě zůstává nejproblematičtější situace v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Mimo tyto kraje žijí vysoké populace hrabošů také na Třebíčsku, Kolínsku a Ústeckoorlicku, uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková. Populace tak neklesala ani po sklizni hlavních plodin.
 

Polovina srpnových výstupů monitoringu zahrnovala pozorování ve víceletých kulturách, především v krmných plodinách, část pozorování byla provedena i v sadech a vinohradech. Druhá polovina pozorování se dělala na polích, kde nebylo sklizeno, ale i na strništích či v nových osevech řepky.

Hodnoty výskytu v krmných a trvalých kulturách dosáhly v průměru 732 východů z nor, což odpovídá 3,7násobku prahu škodlivosti, který pro letní období představuje 200 východů z nor. "Tato čísla představují vysoké ohrožení pro krmné plodiny a mladé stromky ovocných dřevin," uvedla Kršková. V nesklizených jednoletých kulturách i v nových osevech se průměrné hodnoty populací pohybovaly na úrovni 423 východů z nor, což odpovídá 2,1násobku prahu škodlivosti. Ve třech zmíněných krajích jsou však počty násobně vyšší. Nejhorší byla situace na jižní Moravě, kde bylo průměrně 1639 východů z nor.

Škody způsobené hrabošem už při sklizni obilovin dosahovaly různé úrovně (od několika až po desítky procent) v závislosti na lokalitě. V současnosti jsou patrné škody na okrajích pozemků i plošná poškození. "Kvůli této situaci mohou zemědělci v ohrožených okresech využít výjimku ze závazných opatření a ponechat plochy bez osetí meziplodinou, případně po vysetí meziplodiny nebo ozimu použít přípravky na ochranu rostlin," řekla Kršková.

ÚKZÚZ nedoporučuje zemědělcům vysévat letní meziplodiny ani v oblastech s vysokým výskytem hraboše. V těchto rizikových lokalitách doporučuje po zasetí ozimů chránit porosty aplikací rodenticidů a zvážit, zda jsou pro oblasti s nárůstem počtu hrabošů vhodné technologie podplodin a krycích plodin, které podporují výskyt tohoto škůdce.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JM

Josef Mozek

8.9.2023 11:16
Pro hraboše si vždy na pole chodily kočky z celé vesnice, od jara do podzimu Jenže chlapící s flintičkami uvažují jinak , tak se potom není čemu divit.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.9.2023 12:24 Reaguje na Josef Mozek
Chtěl bych vidět, jak kočky domácí z jedné vesnice odloví všechny hraboše na 30-ti hektarovém poli.
To máte odkud?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.9.2023 12:24 Reaguje na Josef Mozek
Gradaci hraboše pár koček z vesnice neovlivní. A co se koček na poli týká, nejen hraboši jsou jejich potravou, malí zajíčci, co tam v současné době pobíhají, přijdou vhod rovněž.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

8.9.2023 12:32 Reaguje na pavel peregrin
Podle mě kočka domáci chytí max. pár hrabošů, pohraje si s nimi a pustí je. Některý to nepřežije.
Dnešní kočky živené granulemi ani neví, že se hraboš dá sežrat.
Odpovědět
RT

Richard Toman

8.9.2023 17:33 Reaguje na Josef Mozek
Ty vole, koček je v dnešní době jak nasráno a likvidují vše živé ve svém okolí. Spíš jde o to si zase kopnout do myslivců viď, Pepo Bezmozku? Kolik si myslíš že těch koček zastřelí?
Odpovědět
JK

Josef Kuchtíček

8.9.2023 16:57
Vážení a milí zemědělští odborníci praktičtí i teoretičtí, i kdy jste se "ustutoxovali" (od názvu Stutox) nad hlodavci nezvítězíte. Protože to nejde. Protože vaše agrotechnika, vaše osevní postupy, vaše vedení (viz rada těch šílenců v článku), to neumožňují. Možná, ..... kdyby sami hlodavci, podobně jak lumíci, si vybrali dobrovolnou smrt, a tomu nevěřím. Rada? Problém jde pouze ovládat nikoliv vyřešit. Populace hlodavců lze pouze snížit, nikoliv zničit. A to chemickými prostředky jednoduše nejde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.9.2023 07:09 Reaguje na Josef Kuchtíček
Vážený a milý pane Kuchtíčku, nevím, zda máte praktickou zkušenost se zemědělstvím. Máte pravdu v tom, že současné osevní postupy jsou zúžené, proč tomu tak je, se zde probíralo již mnohokrát a nemá cenu se k tomu vracet. Co se agrotechniky týká, samozřejmě, když někdo pouze diskuje do 10 cm, problém postupně graduje, ale pokud používáte kypřiče, a nemusí to být na nesmyslnou hloubku, stačí bohatě okolo 20 cm, tak účinek se rovná orbě i s dopadem na hraboše.
A nyní k Stutoxu- píšete, že v jejich případě to chemií nejde- tak vám musím sdělit, že to jde a velice dobře, jenže vtip je v tom, že se to musí udělat důsledně, a plošně v celých postižených okresech či krajích. Což při dnešním vřískotu ochránců přírody, zelených a nevím koho ještě jde velice problematicky, či spíš nikoliv.
Gradace hrabošů jsou sezonní záležitosti, bohužel ta současná přetrvává již přes tři roky a logicky hlavně v oblastech, které se podobají stepním podmínkám, tj. hlavně oblast Moravy, ale i Čechy nejsou vyjímkou.
Tímto jsem chtěl pouze říci, že zemědělci by věděli, jak se hraboše zbavit, a samozřejmě nejen pomocí Stutoxu, jenže dnes to je v podstatě nemožné.
Odpovědět
JK

Josef Kuchtíček

11.9.2023 20:34 Reaguje na pavel peregrin
Víte, taky se mi nechce patlat s tisíckrát omílanými tématy. Jen zeptám, roste úrodnost půdy, zvyšuje se obsah využitelných živin v půdě, humus?
Víte, ten můj výkřik není můj, ten nám někdy na začátku 80.tých let prozradil profesor na SZTŠ. Mě to tehdy zaujalo, protože kdo něco jistě ví dopředu je tak trochu podezřelý. Jistě rozumíte. A pak vysvětlil, zjednodušeně napsáno, že při dodržení postupu chemické látky opravdu zaberou takřka ze 100%. Jenomže hlodavci nežijí jen na poli, spíše na rozhraní a mimo pole. A to je ten pomyslný rezervoár. Takže pokud zlikvidujete populaci na poli, během poměrně krátké doby dojde k osídlení uvolněné plochy populacemi z okolí pole a uprázdněnou plochou dojde k populační explozi..... a tak se to opakuje do nekonečna, protože porodnost hlodavců je neobyčejná. Funguje jen stálý tlak přirozených predátorů, protože jejich porodnost kopíruje porodnost hlodavců. Ona to ta příroda má tak zařízené. Stutox ale nezabíjí jen hlodavce, ale i predátory. Navíc i dle jeho Bezpečnostního listu na něj není antidotum. Je jedno jaký rodenticit se použije, z logiky věci to proto nemůže fungovat. Jako kdysi v Číně Velký kormidelník nařídil zabíjet vrabce. Bez znalosti základních souvislostí bude zemědělství jen tam kde je nyní. Už přes 50 let slýchávám (i od svých nadřízených, kolegů) tu naivní mantru, že vědí jak se hraboše zbavit...
Hmm, tak si přidají další desetiletí..... Hodně štěstí a pěkný den.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.9.2023 08:00 Reaguje na Josef Kuchtíček
Stutox predátory nezabije, to je bezpečně prokázáno. Kdysi jsme používali Stutox 1 plošně, rozmetadly a nikdy k žádným masovým otravám nedošlo. Co se organické hmoty týká, bohužel je to dáno zúženými osevními postupy, ale to je z velké většiny vynuceno současnou zemědělskou politikou.
Před rokem 89 docházelo ke gradacím také, ale vždy se zvládly během toho jednoho roku, na rozdíl od současné, která trvá v podstatě již 4 roky. Proč asi?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.9.2023 19:09
No já nevím, v 60 letech se likvidovali hraboši hlavně orbou. Teď máme ten bezorební postup z EU...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.9.2023 07:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak v tomto případě nelze bezorebné postupy házet na EU. Bezorebný postup si může každý svobodně vybrat či nevybrat. My třeba bezorebně nehospodaříme, ale většinu polí kypříme, kde efekt kypřiče konkrétně na toho hraboše je stejný, jak u pluhu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist