https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/portugalske-montado-vnasi-do-tradicniho-zemedelstvi-pestrost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Portugalské montado vnáší do tradičního zemědělství pestrost

17.7.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Alternativní přístup k zemědělské produkci, který chrání krajinu, zvířata i rostliny. A škodní na něm nejsou ani hospodáři, kteří se o svou půdu starají. Tak vidí funkční pojetí agrolesnictví Alfredo Cunhal z Portugalska, který přetváří rodinnou farmu na montado. Bez spousty stromů a prasat by se přitom neobešel.
Alternativní přístup k zemědělské produkci, který chrání krajinu, zvířata i rostliny. A škodní na něm nejsou ani hospodáři, kteří se o svou půdu starají. Tak vidí funkční pojetí agrolesnictví Alfredo Cunhal z Portugalska, který přetváří rodinnou farmu na montado. Bez spousty stromů a prasat by se přitom neobešel.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Alternativní přístup k zemědělské produkci, který chrání krajinu, zvířata i rostliny. A škodní na něm nejsou ani hospodáři, kteří se o svou půdu starají. Tak vidí funkční pojetí agrolesnictví Alfredo Cunhal z Portugalska, který přetváří rodinnou farmu na montado. Bez spousty stromů a prasat by se přitom neobešel.
 

Tradice? „Tahle země má dlouhou minulost. Hospodařili tu staří Římané, Mauři, katolíci, kapitalisté, komunisté, dřeli se tu nevolníci i otroci, stejně jako lidé z vesnice,“ říká podnikatel a zemědělec Alfredo Cunhal, který teď na severu portugalského Foros de Vale Figueira obdělává půdu rozhodně jinak, než činil jeho otec nebo děda.

Namísto monokulturního systému plantáží testuje v praxi kombinovaný přístup živočišné a rostlinné produkce, které je víc šitá na míru vyprahlé krajině, kde devět měsíců v roce nezaprší a letní teplotní extrémy se blíží 49 °C. Zatím je to ve stohektarové praxi pestrý mix lesní pastvy a agrolesnictví nastavený na středomořské klima. Říká se mu tady montado a datovat jeho vznik můžeme někam před počátek středověku.

Zemědělci o ekologii nevědí

„Strávil jsem pět let na zemědělské univerzitě a neslyšel jsem o ekologii ani slovo,“ vypráví Cunhal o své motivaci. „Bylo to jen o větším záboru půdy, o větších polích, o monokulturách. O projídání ekosystémů. Tehdy moje rodina spravovala 7000 hektarů polí, ale neviděl jsem tu jediný strom. Když jsem přebral jejich práci, neviděl jsem výsledky. Ano, produkoval jsem pšenici a korek, ale pořád jsem potřeboval energii, chemii. Půda byla erodovaná, narušená. Vlastně to vůbec nefungovalo.“

V roce 1990 tedy opustil dosud tradiční model hospodaření a začal experimentovat. Nejprve na 600 hektarech, s komunitní farmou. A teď nově, s agrolesnickým přístupem montado. Vertikálně členěnou produkční oázou.

Za krajinu odolnější

„Představte si čtyřicetimetrové ořešáky, které svou zelení zastiňují půdu a listy hnojí zemi. Pod nimi ve stínu zvolna přirůstají korkové duby, lemované řadami citrusů a olivovníků, po kterých se pnou liány vinné révy. Na zemi pak tráva, která se vším tím spadaným ovocem a plody stačí k uživení drůbeže a prasat, pastvě krav. Tak to je můj cíl,“ říká Cunhal.

Že dosáhnutí tohoto snu není nereálné, jasně dokládá svými předchozími výsledky. Tvrdí přitom, že investice „přechodu“ na nový model se možná nevrátí jemu, ale prospěje půdě a dalším generacím. Kombinovaná rostlinoživočišná produkce je podle něj efektivním způsobem, jak ochránit krajinu, zvýšit její odolnost proti klimatickým změnám, požárům.

Prase je kamarád hospodáře

Veganskou selanku nečekejte. „Bez zvířat to nejde, ta jsou klíčová pro celý ekosystém montada, stejně jako pro potravní řetězec.“ vysvětluje Cunhal. „Jen musí být vyváženy se systémem stromů.“ Volně pobíhající prasata se postarají o rozklad organického odpadu, rozryjí a pohnojí půdu. Nastartují cykly přírodního hnojení. „Prase není jen mašina na maso, je to přítel přírody.“

Půdu pro růst vegetace v zástinu stromů nejprve připraví hejna hrabavých slepic a krůt, pak přijdou vepři, ovce. A nakonec pár krav. Rozrostlé stromy s hlubokými kořeny „přitáhnou“ vodu. Ze země i z nebe. A svými korunami ji ochrání. Zní to dost pohádkově.

Co k tomu bylo zapotřebí? „Vlastně jsem musel zapomenout všechno, co jsem se naučil na fakultě o zemědělství,“ připouští Cunhal. „Protože monokultura, to je konec veškerého života.“ Se zdravou půdou a vodou se v subtropickém klimatu dá hospodařit dočista jinak, bez chemie postřiků a hnojiv.

Místo jednodruhové masivní produkce přichází komplexita a pestrost nabídky, která je nakonec ochranou celého zemědělského podnikání. „Můj děda produkoval jen korek z korkových dubů. Byl kompletně závislý na vývoji tržních cen, které nemohl ovlivnit. Stačila jedna špatná sezóna, a byl na mizině.“

Kvalita, komunita, krajina

Dnes tvoří korek 5 % obratu Cunhalovy farmy. Do okolí totiž dodává dalších 600 produktů. Maso, víno, olej, ovoce, ořechy. „Před čtyřmi lety jsme ještě byli závislí na velkoodběratelských řetězcích, dnes přes 50 % produkce prodáváme přímo spotřebitelům. Dodáváme přímo do místních řeznictví, udíren, mlékáren a pekáren," říká Cunhal. Masovou produkci a kvantitu nahrazuje kvalitou, anonymní odběratele komunitou.

Cunhal uzavírá popis montada myšlenkou: „Není to o tom, dělat toho co nejvíc, ale diverzifikovat produkci a začít myslet na krajinu. Starat se o půdu pro společný užitek. Největší satisfakci pak cítit ne ze zisku, ale z toho, že jste dokázali svou prací vytvořit něco mimořádné, z čeho mají prospěch všichni. Lidé, rostliny i zvířata.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

17.7.2019 09:17
Daleko lépe zpracované najdete na :
https://www.theguardian.com/environment/2019/jul/13/pigs-radical-farming-system-trees-climate-crisis
Odpovědět
F

František Dvořák

18.7.2019 14:41
Až to všechno vyschne, tak teprve této tragedii, která je na obrázku přestaneme říkat ekologie. Vždyť to, co je na obrázku je těžce zdevastovaná, jednostranně přehnojená krajina. Tak jako na všech takto provozovaných pastvinách.To nemá nic společného ani s přírodou, ani s výrobou potřeb pro člověka.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist