Poslanecká sněmovna schválila novelu Lex OZE II. Umožní to rozjezd komunitní energetiky

V Česku budou zřejmě moci vznikat energetické komunity a budou si moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Bude také možné sdílení vlastní vyrobené elektřiny na jiném předávacím místě, například z chalupy do bytu. Novelu energetického zákona (tzv. Lex OZE II), která to má umožnit, schválila dnes Sněmovna. Hlasovalo pro ni všech 162 přítomných poslanců ze všech stran. Musí ji ještě projednat Senát a podepsat prezident. Novinka má také omezit závislost na fosilních palivech. Schválení novely energetického zákona bylo posledním dnešním bodem jednání Sněmovny. Nynější schůze tímto bodem skončila. Poslanci se opět sejdou v úterý 12. prosince.

Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) posílí dnešní schválená novinka energetickou nezávislost každého občana i celé společnosti, umožní snížit výdaje za energie a pomůže i životnímu prostředí. Členové takové komunity si budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů a navzájem ji sdílet.

Schválená novela zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, které se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky.

Hlasovací práva členů komunit budou omezena. Každý z nich bude mít maximálně desetinový podíl. Sněmovna odmítla návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který chtěl prolomit navrhované pravidlo, že žádný člen energetické komunity nesmí mít víc než deset procent hlasovacích práv. Šimek naopak chtěl umožnit, aby obce, města, kraje i dobrovolné svazky obcí mohly mít vyšší podíl. Stejně tak by vyšší podíl mohly mít i jejich příspěvkové organizace. Sněmovna ale umožnila, aby členy mohly být i takové obecní nebo krajské příspěvkové organizace, které jsou podnikem.

Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na 1000 odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026. "Jsme pro to, zavádět sdílení elektřiny postupně, protože vyúčtování a výměna dat bude vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu," řekl dnes poslancům Síkela.

V této souvislosti má vzniknout také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Podle Síkely se předpokládá, že datové centrum zajistí úplné datové výměny až v polovině roku 2026. Podle definice z hospodářského výboru půjde o budovu nebo její část, kde bude příslušná výpočetní technika. Bude muset kvůli své vysoké energetické náročnosti splňovat zákonem stanovené požadavky na hospodaření s energií vyplývající z nové evropské směrnice.

Novela energetického zákona zavádí i institut takzvaného zranitelného zákazníka, který bude ve srovnání s jinými odběrateli více chráněný. Půjde o lidi, kteří ve svém bydlišti využívají zařízení vyžadující nepřetržitou dodávku elektřiny, jehož využívání je nezbytné pro zachování základních životních funkcí. Přesný výčet těchto pomůcek stanoví vláda nařízením. Sněmovna proti původnímu vládnímu návrhu upravila definici tak, že například zvyšuje horní hranici ročního odběru elektřiny v těchto místech z 20 na 30 megawatthodin. Zpřesňuje se také ustanovení, kdo bude zranitelným zákazníkům vydávat patřičné lékařské potvrzení. Součástí potvrzení bude i osvědčení faktického stavu kritické zdravotní závislosti na této pomůcce.

Zranitelný zákazník bude mít například právo na bezplatné upozornění, pokud nebude řádně platit. Má také právo na bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny kvůli plánovaným pracím, a to nejpozději 15 dní předem.

Sněmovna odmítla návrh předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka na změnu způsobu řízení Energetického regulačního úřadu. Například počet členů Rady ERÚ měl podle návrhu klesnout z pěti na tří.

Sněmovna naproti tomu schválila navzdory Síkelovu nesouhlasu provozní podporu výroby elektřiny v nových bioplynových stanicích, jak navrhl Josef Kott (ANO). Podpora má podle zdůvodnění umožnit rozvoj malých bioplynových stanic a pomoci k decentralizaci elektrizační soustavy. "Bioplynové stanice mají navíc mezi ostatními výrobnami elektřiny z obnovitelných zdrojů nezastupitelnou úlohu, protože umožňují načasovat výrobu podle momentálních potřeb soustavy," stojí v důvodové zprávě návrhu, který ale zároveň ruší provozní podporu tepla z bioplynu.

„Lex OZE II je zásadní průlom v energetice, ještě větší než otevření trhu s elektřinou stovkám novým obchodníků před sedmnácti lety. Nyní se trh otevírá deseti milionům lidí, kteří budou moct sdílet čistou lokální a cenově stabilní elektřinu mezi sebou, s obcemi či místními firmami. Obnovitelné zdroje energie se tak stanou dostupné každému, i když nemá vlastní pozemek, střechu či peníze na vlastní zdroj. Práce na nastavování komunitní energetiky však nekončí. Poslanci a poslankyně nevyužili všechny možnosti novelu opravit a správné fungování - tedy i zájem lidí o komunitní energetiku - záleží na následných vyhláškách a zejména kvalitních službách nového Energetického datového centra," říká k zákonu Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

„Lex OZE II je přelomový v tom, že přináší nezbytný základ digitalizace a modernizace energetiky. To často mediálně skloňované sdílení elektřiny je důležitým prvkem, které se bude dobře hodit hlavně pro menší zdroje – a ne vždy – například fotovoltaiku. Pro větrné a další velké síťové zdroje je dobré potřeba minimálně zvážit jiné způsoby, jakými se mohou místní obyvatelé i obce zapojit do rozvoje obnovitelné energetiky. Je to dodávka cenově stabilní elektřiny, ať už přes sdílení či smlouvu s obchodníkem, možnost vstupu do projektu v roli investora, třeba velmi malého, nebo pravidelný příspěvek do rozpočtu obce,” říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„Přijetí novely energetického zákona je skvělou zprávou pro domácnosti, obce i firmy. Sdílení elektřiny z vlastních bezemisních zdrojů bude dlouhodobě přispívat ke zvyšování energetické soběstačnosti a tím i snižování nákladů na elektřinu. Je potřeba ocenit, že sněmovna přijala zákon poměrně rychle a bez průtahů a nastavila solidní podmínky pro start komunitní energetiky. Nyní je třeba, aby podobně racionálně se k věci postavil i Senát, kam bude zákon nyní předložen,“ komentuje rozhodnutí poslanců Martin Ander, expert na komunitní energetiku Svazu moderní energetiky.

„Mrzí nás, že se nenašlo dostatek poslanců, kteří by podpořili oprávněný nárok obcí na výjimku z omezení hlasovacích práv v energetických společenstvích. Bude to snižovat motivaci obcí zapojovat do takových společenství další partnery, hlavně místní domácnosti. Stejně tak je škoda, že účast domácností bude zatím omezena pouze na jednu skupinu sdílení. Ale věříme, že se tuto věc podaří v dalších novelách opravit,“ dodává Martin Ander.

„Důležitost komunitní energetiky vzroste také z hlediska rozvoje větrných a velkých fotovoltaických elektráren, které bude také možné zapojit do energetických komunit. Obce a domácnosti budou moci čerpat výhody těchto zdrojů a vznikne tak další motivace tyto zdroje na svém území povolovat nebo samy budovat,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

---

reklama

---