https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/povodi-moravy-pracuje-na-tom-aby-v-dyji-v-breclavi-kvuli-sinicim-nehynuly-ryby
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Povodí Moravy pracuje na tom, aby v Dyji v Břeclavi kvůli sinicím nehynuly ryby

13.7.2026 19:04 | BŘECLAV (ČTK)
Jez v Břeclavi – 13. července, 9:30 hod.
Jez v Břeclavi – 13. července, 9:30 hod.
Masa sinic, která ohrožuje ryby v řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi, se dostala k jezu v Břeclavi. Státní podnik Povodí Moravy a hasiči se snaží pomocí manipulací na jezech vytvořit rybám možnost uniknout přemnoženým sinicím, informoval podnik na svém webu. Situace pod Novomlýnskými nádržemi je letos složitá téměř celé léto kvůli suchu, ke kterému se ve druhé polovině června přidalo neobvyklé horko.
 
O přemnožených sinicích ohrožujících ryby informovalo Povodí Moravy v sobotu. Sinice přes noc spotřebovávají kyslík a jeho koncentrace ve vodě tak dramaticky klesá. "Dnes v brzkých ranních hodinách opět klesla mezi jezem Bulhary a Břeclaví na nulu. Proto pracovníci Povodí provedli mimořádnou manipulaci na jezech Břeclav a Poštorná, aby zabránili hromadění sinic," uvedlo Povodí na webu. Pod jezem v Břeclavi se tvoří pěna, která se postupně rozpadá.

Vodohospodáři předpokládali, že za několik hodin dorazí do Břeclavi další masa sinic, před kterou ryby unikají. Sinice vodu proměnily v kašovitou hmotu, v níž ryby nemohou žít. Proto Povodí Moravy krátkodobě manipuluje s jezy v Poštorné a Břeclavi, aby mohly ryby uniknout do podjezí. "Současně dobrovolní hasiči ze Staré Břeclavi a z Poštorné okysličují pomocí rozstřiku vodu v nadjezí jezu Břeclav," uvedlo Povodí.

Pracovníci Povodí Moravy průběžně odebírají vzorky vody a mapují pohyb sinic pomocí dronu. Díky těmto opatřením uhynuly pouze některé menší ryby, k velkému úhynu zatím nedošlo. Situace na Dyji pod nádržemi je přes léto problematická už několik let a s ohledem na dopady klimatické změny se spíše zhoršuje. Letos je situace výjimečná kombinací sucha a horka, které navíc přišlo už koncem června, nikoliv až o prázdninách. V minulosti zde už k větším úhynům došlo, v roce 2022 to bylo přes 40 tun ryb. Po této události se vodohospodáři, energetici a rybáři dohodli, že v kritických dnech bude z provozu odstavená elektrárna, letos se tak stalo koncem června.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

13.7.2026 19:57
Vzhledem k tomu, že problém jsou sinice, které není schopno PM eliminovat, tak jsou pomocné zásahy málo účinné. NNutno silně omezit fosfor. A ten není z polí. Se sinicemi a fosforem je problém všude a dlouho a nic se neděje.
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

13.7.2026 21:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale ono už je v sedimentech tolik fosforu, že jeho omezení v přítocích moc nepomůže.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.7.2026 06:52 Reaguje na Ivo Přikryl
No, ono při omezení přítoku lze vápnit, odtěžit, nechat postupně snížit... Něco po něčem. Omezení. Podmínka nutná nikoli postačující.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

14.7.2026 07:21 Reaguje na Ivo Přikryl
takže co jiného navrhujete?
Už se to mělo řešit před 20 lety, nyní už to nikdo nevyřeší, protože to je hooodně drahé. Z NM je splašková nádrž!
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

14.7.2026 10:30 Reaguje na Michal Uhrovič
Každá hráz na toku (přehrada, rybník, jez) ovlivní režim plavenin, vede k jejich zadržení a s nimi i klíčové živiny fosforu. Tento problém je u přehradních nádrží obecný po celém světě. Většina z nich je mladší než 100 let. V některých dosud není problém významný, ale dříve nebo později se projeví všude. V některých případech se zadržování plavenin dá významně omezit konstrukčně (proplach nádrže při velkých průtocích, obtokové koryto pro povodňové vody nesoucí nejvíc plavenin a živin), ale to je spíš výjimečné. Určitě bude nutné ve velkém odtěžovat vzniklé usazeniny. To předvídatelně umožní udržovat retenční objem, ale nemusí vést k oligotrofizaci. S těžbou sedimentů je spojena řada technických i dalších problémů, což je na rozsáhlý výzkumný projekt.
Úhyn ryb v Dyji má specifický mechanismus. Není významný úhyn v nádržích, přičemž hlavní přísun plavenin zadržují horní a střední nádrž. K úhynu dochází především v Dyji pod dolní nádrží a souvisí to s funkcí jezu Bulhary. Úhyn se tedy podle mně dá řešit dost nezávisle na zátěži nádrží živinami úpravou jezu Bulhary a manipulací s nim. Na tom zřejmě pracuje dost intenzívně Povodí Moravy spolu s dalšími organizacemi a do toho jim nechci kecat.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

14.7.2026 11:47 Reaguje na Ivo Přikryl
Ano, řeší se následek a ne příčina. každé řešení následku je jen dočasné. Hodně se mluví o zvýšení hladiny nádrže, co ornitologové zablokovali. Podle mě je to další krátkozraké řešení, protože do NM tečou už splašky z Jihlavy a Svratky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.7.2026 12:52 Reaguje na Michal Uhrovič
Pohyb hladiny ať nahoru nebo dolů fosfor neřeší.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

14.7.2026 13:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Děkuji za potvrzení mého předpokladu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.7.2026 08:38
Živiny z vody patří na pole a nebo alespoň na plantáže biopaliv. Vodní
rostliny je třeba kosit a kompostovat, nebo je spásat amury a ty ale
lovit, aby se živiny dostaly z vody pryč a nikoliv je hájit a nechat
uhynout a vrátit živiny vodě zpět. Kamarád načerno likviduje odpadní
vody na plantáži japonských topolů a druhý zase v rákosovém mokřadu.
A světe div se pod mokřadem má rybníček ve kterém žijí ryby a žáby!
Jsou to odpady od 5 osob, tří koní a 20 ovcí bez čističky a pouze
jako kdysi průtokem přes septik a hnojiště od zvířat. Pak následuje
ten mokřad a rybníček. Kvalita produkce z jeho polí hnojených tím
hnojem a kompostem z rákosu je BIO i bez nákladných technologií na
ČOV. Ale co Brno a jiná velká města se svou vodou z ČOV? Ty se
spoléhají na Nové Mlýny, že tam ty živiny "zmizí" a nebo že bez
nádrží odtečou řekami do moře? A co to moře, až bude zelené taky?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

14.7.2026 09:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Brno a okolí řeky Jihlavy a Svratky si z NM udělali splaškovou nádrž.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

14.7.2026 13:08
Každé zahradní jezírko má mít mokřadní rostlinou plochu ... aspoň 50% povrchu, která odebírá živiny z vody. My stavíme jen nádrže bez jakékoliv samočistící schopnosti. Pokud bychom u každé ČOV měli rákosový rybníček místo odlehčovacího přepadu možná by tyto problémy byli menší...
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

14.7.2026 14:53
V článku použitá argumentace změnou klimatu a suchem, jsou jen výmluvami. Život a prosperitu sinic, ovlivňují pro ně vytvořené vhodné životní podmínky v nádrži. Zkrátka, voda má vhodnou teplotu, chemické složení, a je v ní dostatek živin, vhodných pro ty sinice. Jinak by ta voda byla čistá a průzračná. Je jasné, že pokud je do nádrží dlouhodobě vypouštěna předčištěná voda z ČOV velkých aglomerací, pak po letech takového provozu nádrže, sediment i ta voda, budou bohaté na živiny pro ty sinice na desítky let předem. Rok co rok, pak můžeme nadále naříkat na sinice a psát články, jak za ten stav a za škody, způsobené úhynem rybiček, nikdo nemůže…
Odpovědět
rl

rýpal lesní

14.7.2026 15:24
In nomine Patris et Filii et Spiritus sancti.
Fiant stercora fidelium statim in mannam caelestem quae potentibus satiet et eos vitam terrenum ita levet sicut huic plebi.
Amen.
<rl>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

14.7.2026 15:40
Jistě.
Jednoduše zakoupíme dva nové oxymetry, a odkloníme směrem na odborníky.
Pánové a dámy, ale odborníci jste tuším vy, a to placení.
A ten název článku je správně, jako jediné z textu. Řešíte následky, místo řešení příčin, komplexního a koncepčního.
Inu lidovci : Od voleb do voleb, od hodů do hodů. A mezitím kálejí u studen.
<rl>
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2026 20:16 Reaguje na rýpal lesní
1*
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

14.7.2026 18:24
Tak Dyje má za sebou další kritickou periodu 3 dnů a já mám na kontě další vyplněnou předpověď. A z časových důvodů jsem to musel udělat bez satelitních snímků. Leč radost se nedostavila.

A reakce? Dokonce už první člověk vyřkl do médií (p. Láníček MRS), že jde v posledku o nepříznivý vítr! Nebo se novinářům dostalo více "papíru"? Ale velká škoda, že to nedovedl kloudně vysvětlit prof. Hruška v ČRo, evidentně to neví a pomotal mnoho jiného. Radost se nedostavila ani zde.
A dokonce zaznělo cosi maličko o poškození hydromorfologického stavu koryta (p. Riedl AOPK). No, po tolika letech jsou to opravdu pokroky "mílové". Ale radost opět žádná.

Blesk, ČTK aj. naprosto nepravdivě: "Už od konce června je také mimo provoz elektrárna na Nových Mlýnech."
Je to otázka peněz a priorit. Na Dyji se nedostává ani jedno, zatímco na betonování a devastaci řek všude po republice se řady zájemců jen hrnou. (viz čerstvě pozměňovací návrh SPD+ANO raft.cz Novinky 10.07.26 Elektrárenská lobby prostřednictvím pozměňovacího návrhu poslankyně Ing. Marie Pošarové ...)

Inu, jsou prázdniny, tak se ve veřejném prostoru plácá páté před deváté. A každý chce být originální. Třeba na Ekolistu se plácají blbosti o prospěšnosti kanalizace řek (Machaček, smějící se bestie, Jarka O.).
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/batuv-kanal-laka-rocne-statisice-lidi-za-ctvrt-stoleti-prosel-totalni-promenou#diskuse

Tak se vážení mudroslovci podívejte, jaký je výsledek a už se nad svými synapsemi zamyslete. Boj proti gravitaci nelze vyhrát a zku...nou přírodu/řeky naše společnost neumí napravit, tedy zdaleka ne tak snadno a rychle jako umíme to ničení. Hlavně aby to vynášelo!
Vážená dámo a pánové, dobře si ty fotky prohlédněte, toto je výsledek i vaší hlouposti (peníze a priority jsou odrazem toho, co žádá lid = také Vy 3 jako exemplární příklady). Vysvětlit si nenecháte vůbec nic.
https://hodoninsky.denik.cz/galerie-hodonin-sucho-morava-most-2026-cervenec/?photo=3


Hruška: https://www.mujrozhlas.cz/interview-plus/jakub-hruska-geochemik-z-ustavu-vyzkumu-globalni-zmeny
Láníček: https://breclavsky.denik.cz/zpravy-region/situace-v-dyji-se-nezlepsuje-vetsi-uhyn-ryb-se-zatim-neprojevil/
Riedl: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-jihomoravsky-kraj-v-dyji-jsou-uz-jen-sinice-ryby-z-bulhar-prchaji-proti-proudu-za-kyslikem-tvrdi-rybar-40587736

Nepravdy https://www.blesk.cz/clanek/regiony-brno-brno-zpravy/843865/v-dyji-u-breclavi-uhynulo-pul-tuny-ryb-tezky-boj-vodohospodaru-a-hasicu-se-sinicemi.html
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/-v-dyji-v-postorne-uhynuly-i-pres-ruzna-opatreni-kvuli-nedostatku-kysliku-ryby/2850130
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2026 20:16 Reaguje na Daniel Fiala
Jste zvláštní člověk, zelená h...t kvete jak ty sinice. Ale našel jste si viníky... Každý normální člověk ví, co je potřeba, a ne nemáte pravdu, na Baťově kanálu sinice z prostého důvodu nebudou zabíjet ryby, vymyslel jste si hloupý příklad.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

15.7.2026 08:18 Reaguje na Jarka O.
Možná by Vám pomohlo někdy vytáhnout hlavu z vlastní zadnice a přečíst si a nastudovat odporné články a ne populární diskuze a vyhodnotit, že jednou prostě pravdu nemáte.
Ale ego je sviňa
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.7.2026 11:15 Reaguje na Daniel Fiala
Fajn. Zbouráme tisíce staveb na březích regulovaných řek a místo
nich vytvoříme meandry, ale ty nedočištěné sračky do nich budeme
pouštět dál? Rozkopeme hráze přehrad a ten hnůj nenecháme vyhnít
v přehradách, ale pošleme sousedům a do moře? Jinak každý vodní
stupeň vodu nad ním zklidní, ale pod ním je čeření alespoň místně
více kyslíkatá a slouží při havarijním úbytku kyslíku jako poslední
záchrana před úhyny. Pokud se celý tok zpomalí v plytkých meandrech,
tak se nebude mít kde čeřit jako na vodních stupních a bude se více
prohřívat. To, že se vědci na rozdíl od praktiků v praxi mýlí je
už dostatečně jasné a lpění na chybných teorií je hloupost. Uvedu
opět příklad z blízké Odry, která je doslova splaškotokem plným
ale pouze některých živých tvorů. Ti jsou závislí na podmínkách
jaké tam panují a když se NÁHLE změní, tak se neumí adaptovat na
změnu. Kdyby všechny "vyčištěné" nedočištěné splašky netekly do
řeky, tak v ní ani nic neteče a nepomohou ani meandry a jiné
přírodní podmínky považované za spásu řek. Základem je znečištění
a pokud to nezmizí, tak nemají úpravy řek smysl a navíc jsou už
na většině území nerealizovatelné. Řeky kopírují cesty, tratě,
zástavba v ceně biliónů a to nelze jen tak zrušit a řece nechat
volnou ruku. Můžeme ji ale pomoci vodními stupni zlepšit množství
kyslíku. Opět uvedu příklad. Pročpak se používá v zahradním
jezírku vzduchování a nebo fontánka? Je to pro efekt a nebo pro
zvýšení obsahu kyslíku ve vodě? Totéž udělá jez v podjezí , ale
v líně tekoucí vodě v meandrech zpomalujících tok to nenajdete.
Zkuste se takovými meandry se slepými rameny a tůněmi projít
a pak kolem jezu s hučící vodou plnou vzdušného kyslíku. Pláč
nad regulací řek z minulosti je jako vzpomínat na mládí, protože
obojí je v nenávratnu a nelze ty regulace vrátit zpět. Řekněte
třeba Pražákům, že je třeba zbourat domy na březích Vltavy, aby
se její koryto zpřírodnilo jak požadujete jinde. Víte kam vás
pošlou? A nebo jim povězte, že je třeba zbourat Vltavskou kaskádu,
aby se vrátil řece původní ráz! Fantazírujete jako ti vědci, co
zamrzli v nereálných snech. Jinak mi je jasné kdo platí odpůrce
například kanálu DOL a prosazují raději dálnice, které spolu s
parkovišti zastaví daleko více území než plavební kanál, který
měl třeba u Bohumína šetrně míjet Hraniční meandry Odry po území
Polska. A reakce ochranářů? Lži a tvrzení, že půjde kanál přes
meandry a nebo že jim ukrade vodu. Do kanálu ale stačí pouze
doplňovat vodu z plavebních komor a té je opravdu minimum. Ono
to chce mít i technické znalosti o funkci plavebního kanálu
a o plavebních komorách zdymadel. Ale to je zbytečné probírat,
protože i vedení státu je rádo, že šel projekt DOLu k ledu,
když jsme po uši zadlužení a má tak o jednu starost méně.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

15.7.2026 12:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná by stačilo více čistit to, co se do řek vypouští a hlídat to. Lepší čističky a legistativa, která bude přísně vymáhána
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.7.2026 18:57 Reaguje na Michal Uhrovič
Proč to dělat složitě a draze, když to jde dělat velmi jednoduše a levně. Lepší čističky tu budou odhadem za 30-50 let a do té doby co? Navíc lepší čištění zaplatí spotřebitelé a ti omezí odběry
pitné vody a odpadní vody se pouze zahustí. Není
lépe nedočištěnými vodami zavlažovat pozemky s energetickými plodinami a dřevinami? Proč tomu
ekologové brání? Já vám povím proč! Nebylo by
co a koho kritizovat a ČOV a firmy vyrábějící
technologie pro ČOV by zaplakaly. Zkuste jen
porovnat cenu a náklady na provoz malé domovní
ČOV produkující nedočištěné vody, nebo třeba
rákosové kořenové čističky na jejímž konci je
voda vhodná alespoň k zavlažování trávníků. Už
chápete o co jde tím "zdokonalením" ČOV a kdo
to zaplatí? Ekologie je jeden z nejlepších
kšeftů nejrůznějších sosačů dotací a přitom je
řešení známe desítky let. Vodu z ČOV obsahující
fosfor a bohužel i jiné sajrajty je třeba použít
k závlahám právě těch energetických plodin, či
dřevin a odpadá zdokonalování ČOV a problémy s
nadměrným množstvím fosforu z ČOV v tocích a
nejrůznějších nádržích.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist