Prapředci člověka jedli maso už před 1,5 milionem let, zjistili vědci

Fragment lebky

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Dominguez-Rodrigo M, Pickering TR, Diez-Martin F, Mabulla A, Musiba C, et al. (2012) / Earliest Porotic Hyperostosis on a 1.5-Million-Year-Old Hominin, Olduvai Gorge, Tanzania. PLoS ONE 7(10): e46414. doi:10.1371/journal.pone.0046414

„Pojídání masa bylo vždycky považováno za jednu věc, která dala vzniknout dnešnímu člověku. Z masa získávané proteiny napomohly růstu našeho mozku,“ říká Charles Musiba, antropolog z University of Colorado Denver, který se na objevu podílel. „Náš nález ukazuje, že před 1,5 milionem let jsme už byli lovci.“

Zhruba pěticentimetrový úlomek lebky lidského prapředka objevili vědci ve slavné rokli Olduvai, kde se v minulosti našly pozůstatky australopithéků a člověka zručného (Homo habilis). Lebka patřila dva roky starému dítěti a vykazuje porotickou hyperostózu, která bývá spojována s chudokrevností. Podle vědců byl stav dítěte zřejmě způsoben dietu chudou na maso.

„To, že dítě trpělo porotickou hyperostózou, způsobenou chudokrevností, nepřímo ukazuje na to, že alespoň v raném pleistocenů bylo maso natolik základní potravou, že jeho nedostatek vedl k patologickým nálezům,“ tvrdí vědci ve své studii. „Nálezy pozůstatků malých dětí z této doby jsou velmi vzácné. Tento nález jen zlehka rýpnul do našich představ o výživě a zdraví našich dávných příbuzných.“

Musiba na základě zkoumání úlomku dospěl k poznatku o tom, že dieta dítěte byla chudá na vitamín B12 a B9. Podle něho se nabízí vysvětlení, že se dítěti během toho, co bylo odstavováno od mléka, nedostávalo masité stravy. „Nedostávalo se mu správné výživy a pravděpodobně zahynulo na podvýživu,“ myslí si Musiba.

Domnívá se, že jeho objev přináší nové informace o minulosti homininů, včetně člověka moudrého (Homo sapiens). Přechod od převážně rostlinné stravy s občasným pojídáním nalezeného masa k jasné masité stravě je podle Musiba jedním z milníků, který umožnil růst lidského mozku a evoluční posun. Podle některých vědců se člověk stal člověkem v okamžiku, kdy se stal všežravým stvořením.

„Lidský mozek je velký orgán, který potřebuje velmi mnoho energie. Tu nám dodalo pojídání masa,“ dodává Musiba. Lidé mají oproti zbytku těla nápadně velký mozek. Šimpanzi, naši nejbližší příbuzní, jedí maso jen velmi málo a mají mnohem menší kapacitu mozku.