Prášily nebyly pozvány k jednání o Šumavě. Uvažují o svém vlastním parku
Obec Prášily se na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) loni v listopadu obrátila s žádostí, aby obec byla přizvána k projednávání zákona o Šumavě. „Žádnou odpověď jsme dodnes nedostali,“ říká starosta Prášil Libor Pospíšil. Ministerstvo odpovídá, že se starostou obce Prášily jednal telefonicky ředitel odboru kabinetu ministra Vladislav Dykast, který byl tímto jednáním pověřen přímo panem ministrem. Se starostou Prášil se měli dohodnout na tom, že s ohledem na pokročilý stav projednávání a široké spektrum různých názorových skupin zastoupených u kulatého stolu se počet účastníků už nebude dále rozšiřovat o zástupce obce Prášily. "Není to pravda. S námi nikdo nejednal a ani nejedná," reaguje na vyjádření ministerstva Libor Pospíšil.
Prášilští proto přemítají o vlastním parku. „Je to pouze idea, o které jsme uvažovali v případě schválení špatné varianty zákona o Národním parku Šumava,“ upřesňuje Libor Pospíšil. Národní park Prášily by však nemohl být pravým národním parkem, protože ten se vyhlašuje zákonem. Co se myslí tím špatným zákonem? Za takový by starosta považoval zákon, který by umožnil překročení principu bezzásahovosti na významné ploše prášilského katastru.
„Samozřejmě, že národní park nemůžeme sami vyhlásit,“ upřesňuje Libor Pospíšil. „Spíše bychom chtěli – pokud k tomu dojde – , aby existovala alternativa smysluplného a skutečného národního parku. I když pouze jenom na papíře“. A dodává, že obec nemá zpracovaný žádný návrh nebo jinou podobu. „Vše je pouze v našich ‚hlavách‛“.
Přitom pokud by něco jako ‚Národní park‛ Prášily vznikl, nešlo by vůbec o nějaký malý parčík. Prášily jsou sice relativně malou obcí co do počtu obyvatel, ale co se týče rozlohy patří obec k těm největším. Prášily, které celé leží v národním parku, tvoří jeho jednu šestinu, což je asi 11 tisíc hektarů. „Myslím, že pro malý ‚národní park‛ je tato výměra dostačující,“ říká Pospíšil.
Jednání s ministerstvem se zúčastnil Svaz šumavských obcí, který sdružuje některé šumavské obce. Prášily ale členem svazu nejsou. Požadavek k novému uspořádání parku má obec jasný. „Obec Prášily požaduje na svém katastru trvale bezzásahové I. zóny, ve kterých bude možná jen měkká turistika a vědecké činnosti,“ stojí v dopise, který starosta Pospíšil poslal ministerstvu v lednu tohoto roku.
reklama
Dále čtěte |
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horskéhoOnline diskuse
jestli jsem to pochopil správně - 20. 2. 2012 - plkJeště maličkost. Na Ekolistu v jiném článku s názvem: ,,Senátoři podpořili prohlášení za ochranu šumavských lesú před kůrovcem" se píše, že MŽP připravuje zákon o NP Šumava. Jeho předloha počítá s rozdělením parku do tří zón včetně bezzásahové, v níž má být asi 22 procent rozlohy parku. V I. zóně s nejpřísnějším režimem ochrany má být do budoucna 35 procent plochy parku, v němž má být zachována využitelnost cest pro obce a průchodnost pro integrovaný záchranný systém.Takže za prvé: Využitelnost cest pro obce nejspíš znamená, že budete moci jít nebo jet po silnici ze Železné Rudy do Prášil a Srní, dále do Modravy, Kvildy, Borových Lad až do Horní Vltavice a odtud pak do Českých Žlebú a Nové Pece. Za druhé: Průchodnost pro záchranný integrovaný systém. Tak to je nejspíše pro hasiče, kdyby v NP někde začalo od blesku hořet. Že by někde začalo hořet nepozorností turistů, tak to tady nehrozí. Když se podíváte do mapy NP Šumava a zkusíte si do ní zakreslit těch 35 procent I. zón, tak velice snadno zjistíte kam se budete moci na Šumavě podívat. Nejspíš se tedy podíváte do p..... těch 22 procent bezzásahových zón. |
