https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/praturi-zacali-spasat-josefovske-louky-na-nachodsku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pratuři začali spásat Josefovské louky na Náchodsku

6.10.2020 19:21 | JAROMĚŘ (ČTK)
Pratuři budou zpočátku v ohrazené pastvině, postupně by měli začít sdílet společný prostor s divokými koňmi, kteří spásají Josefovské louky od ledna 2018.
Pratuři budou zpočátku v ohrazené pastvině, postupně by měli začít sdílet společný prostor s divokými koňmi, kteří spásají Josefovské louky od ledna 2018.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká krajina
Ochranáři vypustili do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře na Náchodsku dva pratury. Dvě jalovice, které patří ochranářské společnosti Česká krajina, přepravila z rezervace u Milovic speciální transportní služba zoologické zahrady Safari Park Dvůr Králové nad Labem. Převoz se obešel bez větších problémů, řekl ČTK správce ptačího parku Břeněk Michálek. Spásáním křovin a rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pratuři pomohou vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní a luční ptáky.
 

"Byli uspáni při nakládání v Milovicích, na samotný transport nákladním autem byli už probuzeni. Samotná cesta trvala asi hodinu a půl. Vyběhli a schovali se ve vyšší vegetaci, potřebují čas na to, aby si zvykli. Nyní jsou v centrální části Ptačího parku v samostatné ohradě bez koní," řekl ČTK Michálek.

Pratuři budou zpočátku v ohrazené pastvině, postupně by měli začít sdílet společný prostor s divokými koňmi, kteří spásají Josefovské louky od ledna 2018. "Za dva až tři týdny, až si zvyknou, budou (jalovice) dány dohromady s koňmi," řekl ČTK Michálek. Ochranáři neočekávají problémy s adaptací praturů na nové místo.

"Nabídka potravy je tam pestrá, je to přesně to, co by jim mělo vyhovovat," uvedl Michálek.

Ptačí park Josefovské louky o rozloze asi 80 hektarů vzniká od roku 2006. Páteří parku je sto let starý závlahový systém Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Ochranáři louky s pomocí stovek dárců vykupují a budují na nich tůně i velké vodní plochy, které zajistí potravu ptákům a životní prostor řadě ohrožených druhů bezobratlých, uvedli zástupci rezervace. Návštěvníci v lokalitě najdou informační cedule, naučnou stezku, pozorovatelnu či odpočívadla.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Z

Zdeněk Zobač

6.10.2020 19:39
Já bych u praturů nekončil. Což takhle mamuty, dinosaury ? To byla paráda. Zlikvidoval bych elektrárny, silnice, železnice a hlavně veškeré komunikační sítě. Co si kdo nechytne - nevypěstuje - taky nesní. To by bylo krásné - přírodní výběr predátor - oběť. V jaké fázi potravinového řetězce by asi skončili ochranáři /zdaleka ne všichni i zde jsou rozumní a erudovaní , kterých si vážím /??? Ne nic by je nesežralo - chcí....by hlady.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2020 19:57 Reaguje na Zdeněk Zobač
Nechte to být. V minulosti jsem byl poučen, že je to soukromý pozemek a tam ať si chovají co chtějí. Když nechtějí chovat něco,
co by jim vykonalo stejnou službu a ještě vydělalo nějakou tu korunu, tak ať si tam chovají cokoliv. Doporučuji pouze louky oplotit dvoumetrovým plotem proti vlkům a pořídit pastevecké psy, jako se doporučuje chovatelům ovcí. Ono hříbě či jalovice bude
vlkům určitě chutnat stejně jako ovce či koza.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.10.2020 20:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Chráněný vlk prý nic z volné přírody nežere, jen ovce z oplocených pastvin, a pratury nežere, ani když jsou za plotem a zvykají si. Možná až si zvyknou a napadne sníh, tak je vlci ochutnají.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.10.2020 19:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Také je mi to jedno. Jen když slyším o mokřadech a podmáčených loukách v souvislostí s pastvou, tak si vybavím motolici jaterní (Fasciola hepatica).
Odpovědět
Sl

Slovan

7.10.2020 09:08 Reaguje na Zdeněk Zobač
Moc nechápu popravdě s čím máte konkrétně problém...
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

7.10.2020 17:29 Reaguje na Zdeněk Zobač
Tak se odstěhuj na měsíc, tam nic živého není když ti príroda tak vadí!
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 19:56 Reaguje na Zdeněk Zobač
Tohle lokalitu provozují ornitologové....
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.10.2020 21:54
Možná by si z toho, jak je přistupováno k péči o krajinu a k chovu divokých poníků a praturů na území Josefovských luk a Milovic, mohli vzít příklad a inspiraci čeští chovatelé jelenů sika.

(Podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti tento v ČR nepůvodní jelen výrazně převyšuje normované stavy (https://video.aktualne.cz/z-domova/obri-stado-jelenu-sika-prebehlo-silnici-na-plzensku-myslivci/r~d299f3d63dd111ea82ef0cc47ab5f122/) a loupáním a ohryzáváním poškozuje mladé smrkové porosty (https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jelen-sika-trapi-ceske-lesy#diskuse).)
Odpovědět
Hu

Hunter

7.10.2020 06:23 Reaguje na Majka Kletečková
Co mají proboha pratuři společného s jelenem sikou?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 11:26 Reaguje na Hunter
V obou případech se jedná o umělé vysazení kopytníků v ČR.

Chovatelé problematických a nepůvodních siků by si měli pro své miláčky podobně jako ornitologové a ekologové obstarat soukromé pozemky na způsob obor, kde by byli jelínci izolováni tak, aby nebrázdili v menších nebo obřích stádech naší krajinu, neloupali a neohryzávali mladé stromy mimo ohrazené území a nekřížili se s našimi domorodými jeleny.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.10.2020 11:39 Reaguje na Majka Kletečková
Obávám se, že jsem ne tak úplně pochopil váš geniální myšlenkový pochod. Rozdílů je tam celá řada a je to jako srovnávat hrušky a jablka. Vás ale evidentně sika strašně trápí, protože jste viděla nějaké video.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 15:24 Reaguje na Hunter
Přispěla jsem ekologům a ornitologům coby drobný dárce na chráněná území Milovice a Josefovské louky. Stávající příznivci jelena siky by mohli podobně sehnat finance na nákup ohraničeného soukromého území, kde by sikové loupali a ohryzávali mladé stromy, aniž by to lesníky (a nejen je) pohoršovalo. Zároveň by se nemohli dostat do volné krajiny a křížit se s našimi domácími jeleny.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.10.2020 17:10 Reaguje na Majka Kletečková
Škody zvěří hradí uživatel honitby.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 23:53 Reaguje na Hunter
Vy si zřejmě na jeleny sika potrpíte. Chápala bych to, pokud by byl tenhle jelínek náš původní druh. Ale vzhledem k tomu, že není a ještě k tomu páchá škody z hlediska lesníků a ekologů, tak by si ho podle mého mínění měli jeho příznivci a chovatelé držet v izolaci v nějakém ohrazeném soukromém pozemku. Aby geneticky neznehodnocoval naše domácí jeleny. Podobně jako ekologové a ornitologové chovají divoké poníky a pratury na omezeném a chráněném území.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.10.2020 05:52 Reaguje na Majka Kletečková
Budete se divit,já žádný fanda jelena siky nejsem, jeho introdukce před sto lety byla podle mě chyba. Jako největší negativum vidím křížení s naším původním evropákem. Ale jsem realista a pragmatický člověk, sika tu bohužel je a jediné, co se s tím dá dělat, je nějakým způsobem zabránit křížení a tu populaci držet v odpovídajících stavech. Představy o nějaké naprosté eradikaci nebo uzavření do oplocených prostor jsou naprosto nesmyslné a bláhové, protože nejsou realizovatelné/proveditelné.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.10.2020 11:53 Reaguje na Hunter
Proč nejsou realizovatelné?
(Na rozdíl od např. Milovic nebo Josefovských luk.)
Odpovědět
Hu

Hunter

8.10.2020 12:03 Reaguje na Majka Kletečková
Zkuste to.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.10.2020 15:17 Reaguje na Hunter
To je vyhýbavá a nic neříkající odpověď.

Kdo ty siky chová? Farmáři? Myslivecká sdružení?
Odpovědět
Hu

Hunter

8.10.2020 21:13 Reaguje na Majka Kletečková
To myslíte vážně?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.10.2020 22:43 Reaguje na Hunter
Tak proč podle Vás není možné chovat siky v nějaké oboře, ze které by se nemohli šířit do okolí, loupat a okusovat mladé stromy a křížit se s našimi domácími jeleny?
Odpovědět
Hu

Hunter

9.10.2020 05:11 Reaguje na Majka Kletečková
Protože to nejde. Co třeba zavřít do výběhů všechny vlky, protože působí škody na chovech hospodářských zvířat?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.10.2020 13:00 Reaguje na Hunter
Vlk je "domorodec", a proto má morální právo žít ve volné přírodě, kterou obýval tisíce let. Jelen sika není náš původní druh.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.10.2020 14:29 Reaguje na Majka Kletečková
Vlk tu už víc než 100 let domorodec není, takže žádné morální právo nemá. Stejně jako Tyranosaurus apod.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.10.2020 13:02 Reaguje na Hunter
Proč nelze chovat siky v ohrazeném území jako třeba divoké poníky a pratury.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.10.2020 14:30 Reaguje na Majka Kletečková
Není to druh, který by to snášel. Osobně nevím o žádném takovém chovu. Ale je fakt, že dybowák se v oborách chová.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.10.2020 19:34 Reaguje na Hunter
Mohu se zeptat? Jako že opravdu zeptat? V čem je v kombinaci sika a obora problém? Já jako laik, bo nic jiného nejsem, dokážu přijít jen na nějakou min výměru té obory, která je u nás neobvyklá ... moc velká.

Jsou či mohou být jiné problémy?
Odpovědět
Hu

Hunter

10.10.2020 06:11 Reaguje na Svatá Prostoto
Omlouvám se, asi jsem se špatně vyjádřil. Siku je samozřejmě možné chovat v oborách, stejně jako dybowáka (např. obora Lány), ale celkem o to není až tak velký zájem. Tím, že to nejde, jsem měl na mysli fakt, že současná populace siky ve volnosti je někde kolem 12000ks (sčítání 2018), spíš víc. Jak tyhle počty chcete nacpat do obor? Do jakých obor? Má paní Kletečková nějaké obory? 2018 byl plán lovu cca 8000ks, skutečný lov 16000ks. Z toho v oboře 273ks (z toho byl něco dybowák). Z uvedených čísel sám vidíte, že to je technicky naprosto neproveditelné a nereálné. Kdo to udělá? Kdo to zaplatí? Stojí o to vůbec někdo?A to zcela pomíjím další souvislosti, např. legislativu atd. Btw. kdysi jsem četl zajímavou publikovanou práci. Univerzita v USA měla v držení ostrov, oddělený od pevniny průlivem se silnými proudy, takže nehrozilo, že by ten průliv zvěř překonala. Na ostrově se vyskytovala silná populace jelence. Z nějakých důvodů bylo rozhodnuto eradikovat tuto populaci. Na ostrově lovili 2 skupiny, amatéři(profesoři a studenti univerzity) a profíci(lidi, kteří se lovem živí, outfitters apod.). Ze začátku jasně vedli profíci, potřebovali mnohem méně času a menší počet výstřelů na ulovení 1ks. Překvapivě, jak se snižovala populace, tak se výsledky mezi amatéry a profíky téměř vyrovnaly a celý pokus skončil neúspěchem a konstatováním, že absolutní eradikace je nemožná, protože při poklesu četnosti pod určitou mez se se zvěří není možno setkat a ulovit ji. Podobné výsledky a zkušenostipro ČR publikoval např. Ing.Ziergrosser (eradikace srnčí zvěře v oboře). Úplně stejná situace je s tzv. invazivními nebo nežádoucími druhy. Slavná EU si může sepisovat seznamy těchto druhů jaké chce, ale v reálu je nějaká eradikace těchto druhů nemožná. Ať už vezmete např. bolševník nebo psíka mývalovitého, je to prostě nemožné technicky. V případě siky je pouze možné tlačit na snížení četnosti intenzivním lovem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.10.2020 13:13 Reaguje na Hunter
Jasné, takto to chápu a díky za příspěvek a odpověď.

Jinak je jasné, že pokud má jakýkoli druh dobré podmínky k životu, lze jeho populaci v nějakém rozumném časovém horizontu asi pouze omezit, resp. je nutno ji neustále regulovat.

I když to vymístění pouze do obor už tady bylo, třeba s divokými prasaty. Ale je pravda, že se jednalo o skutečně dlouhodobý proces a stačí relativně pár let a jsme tam kde jsme.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.10.2020 17:19 Reaguje na Svatá Prostoto
Sika byl v předminulém století rozvážen Hamburským velkoobchodníkem s živou zvěří Hagenbeckem, do celého světa. Do Evropy se dostal poprvé v roce 1860. Anglie. K nám v roce 1891 obora Kluk u Poděbrad. No a jako oborní zvěř u nás žil do té doby než byly oborní ploty poškozeny a on se dostal do volné přírody. V té nyní žije ve velké časti Evropy. No a nejsilnější paroží pochází nyní z Nového Zélandu. Akorát jsem neslyšel, že by tam řešili nějaký problém s hybridizací s také nepůvodním jelenem evropským.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.10.2020 21:49 Reaguje na Jarek Schindler
Díky za info. Opravdu. Koukám ten začátek byl od toho divokého prasete zásadně odlišný, ale pak je to do jisté míry podobné. I když jak jste s Hunterem psali, sika je poměrně lokální záležitost, což prase ani náhodou.

Jen pro zajímavost ... lze někde dohledat, nebo i klidně uvést, stavy siky do 89 a po?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.10.2020 21:50 Reaguje na Svatá Prostoto
Jinak o hybridizaci psali jiní, krom jiného se k ní kriticky vyjadřoval i Hunter. U toho NZ mne ale napadá vysvětlení, že s ohledem na to, že jde v obou případech o nepůvodní importované druhy, to tam možná až tak neřeší.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.10.2020 23:34 Reaguje na Svatá Prostoto
Podle myslivecké statistiky (JKS):
1966 - 460ks, 1980 - 1464ks, 1989 - 2346ks, 2000 - 4904ks (lov 5859ks), 2010 - 9715ks(lov 11019ks), 2018 - 12227ks (lov 16395ks). Sika se šíří poměrně pomalým tempem, ale pokud se někde vyskytuje, tak jeho početní stavy lokálně vykazují nárůst.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.10.2020 17:20 Reaguje na Hunter
Takže relativně pomalu, ale jistě, a to i přes celkem vysoká čísla ulovených kusů. Otázkou by bylo, je, jaký by měl být budoucí vývoj.

A díky moc.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.10.2020 16:54 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková sika byl původně čistě oborním zvířetem. Do volné přírody se dostal poškozením plotu po první světové válce, obora Žádlovice (Bouzovsko) a poškozením oborního plotu na sklonku Druhé světové války. To byla obora Lipí a Manětínsko.
Dřív tedy obory likvidovala a nepůvodní druhy do volné přírody rozšiřovala válka. V minulosti zas tak nedávné se o rozšíření nepůvodního norka amerického ( minka) zasloužili ekoblázni. No a na rozdíl od těch např Milovic byl ten sika v oboře Lipí víc než padesát let. Uvidíme co bude za deset let v případě těchto koní či turů. Můžeme se také dočkat toho, že v budoucnosti například rozšíří vyčet naši lovné zvěře.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.10.2020 18:56 Reaguje na Majka Kletečková
Zase nevíte o čem mluvíte, paní Kletečková. Případů kdy "příznivci zvěře" dali své finance a vytvořili to, jak říkáte, "ohraničené soukromé území", já bych to nazval jinak, najdete mnoho. Bohužel ekotrotly to i tak pohoršuje. Nebo že by bylo přesnější říci, právě proto pohoršuje? No a že do těchto " ohraničených soukromých území" nepůjde dostat, dnes se ve volnosti pohybujícího siku. To, že to není technicky možné, pochopí každý alespoň zčásti rozumem obdařený člověk.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.10.2020 11:44 Reaguje na Majka Kletečková
BTW. už jsem reagoval na nějaký váš aktivistický příspěvek pod článkem o sikovi, a protože se mi nechce to sepisovat znovu, tak ho jen sem okopíruji:
Ale ano. Sika se vyskytuje v cca 8% honiteb (Plzeňsko, Karlovarsko, Bouzovsko- cca 540 tis ha), což je cca 7% rozlohy ČR, odstřel se zvýšil o cca 140%. Ty vysoké stavy jsou čistě lokální záležitost v některých honitbách, z té taky pochází zde několikrát uváděné video, to ale neznamená, že situace je všude stejná, nebo celorepubliková. Spolu s touto situací také vzrůstá lovecký tlak jako nástroj na snižování stavů. Např. VLS Doupov (LS Valeč)-nejen ta, to řeší tak, že personál musí nejdřív nalovit x kusů holé zvěře, než může střílet jelena do určité bodové hodnoty, umožňuje povolenky na lov holé pro externí zájemce atd.). Z pohledu dalšího vývoje je třeba zabránit hybridizaci sika/evropák, snížit početní stavy v oblastech extrémního výskytu (nárust početnosti v jádru výskytu) a s tím souvisí potřeba řešit početní stavy nikoliv na úrovni jednotlivých honiteb, ale na úrovni větších hospodářských celků. Nakolik je to realizovatelné (z různých důvodů) je samozřejmě otázka.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 15:25 Reaguje na Hunter
Děkuji za přehled! Jaká je vlastně výhoda těchto jelínků v ČR oproti našim domorodým jelenům? Proč má někdo zájem na jejich chovu?
Odpovědět
Hu

Hunter

7.10.2020 17:33 Reaguje na Majka Kletečková
Sika byl do Evropy introdukován před cca 100 lety, uvažovalo se, že nahradí vysokou zvěř v oblastech, které pro ní nebyly vhodné z různých důvodů. Atraktivní zvěř, trofej a výborná zvěřina. Ekonomický přínos.
Odpovědět
JS

Josef Suchomel

7.10.2020 22:25 Reaguje na Hunter
Ekonomický přínos? To jako vážně??? Atraktivní trofej (ve srovnání s jelenem evropským), to jako vážně????
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.10.2020 17:27 Reaguje na Josef Suchomel
Je to jiný druh.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 23:57 Reaguje na Hunter
A má jelen sika chutnější nebo kvalitnější maso než naši jeleni?

Čím je atraktivnější než náš původní jelen? (Parohy to zřejmě nebudou, že.)
Odpovědět
Hu

Hunter

8.10.2020 06:01 Reaguje na Majka Kletečková
Řekl bych, že je to nejlepší zvěřina. Pro spoustu lidí je trofej atraktivní, protože má jinou strukturu než evropák. Těžký lov, sika je neuvěřitelně opatrný. A říká se, že když uvidíte prvního siku v revíru, tak jich tam je už dost. Skrytý způsob života. Jinak je skromný, nenáročný a odolný, takže tam, kde se vysoká neudrží, sika problém nemá. Bohužel to křížení s evropákem je velký problém.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.10.2020 11:52 Reaguje na Hunter
Děkuji za odpověď. Pomohla mi pochopit, proč má někdo zájem chovat tenhle druh, přestože se mnohým jeví jako invazivní.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

8.10.2020 14:41 Reaguje na Majka Kletečková
Lze považovat pratury a divoké koně za původní druhy ? Budeme reintrodukovat vše , co tu v minulosti chodilo a létalo? Kolik kusů uživí krajina a kdy je konečně ochutnáme ?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.10.2020 15:20 Reaguje na Petr Pekařík
Pratury a divoké koně nelze v současnosti považovat za invazivní druhy - na rozdíl od jelenů sika. Źijí v ohraničeném prostoru a nemohou se mimo něj potulovat.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.10.2020 21:12 Reaguje na Majka Kletečková
Ani jelen sika není invazivní druh.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.10.2020 22:46 Reaguje na Hunter
Ale chová se tak, jako by v ČR invazivním druhem byl.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.10.2020 15:23 Reaguje na Majka Kletečková
To vlk taky.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.10.2020 21:14 Reaguje na Majka Kletečková
Bolševník také býval jen v jedné zámecké zahradě a nikde se nepotuloval.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.10.2020 00:39 Reaguje na Viktor Šedivý
U bolševníku dlouho nikdo nesledoval, jak se šíří, až bylo pozdě udržetho pod kontrolou.

Divocí poníci a pratuři jsou ekology od začátku monitorováni a "pod kontrolou" z hlediska jejich počtu.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.10.2020 08:28 Reaguje na Majka Kletečková
ž tam přijdou chránění vlci , tak se chránění pra..něco seberou a zdrhnou. Rok nebo dva ?
Které zvíře bude mít přednost ? Vlci nebo ti pra ...něco resp. zpětně křížení tuři a koně ?
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.10.2020 09:46 Reaguje na Petr Pekařík
Vzhledem k tomu, že tyhle krávy ani tihle koně rozhodně nejsou ve zdejší krajině původní, mělo by s nimi být v takovém případě jako s nepůvodním, potenciálně invazivním druhem naloženo.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.10.2020 10:17 Reaguje na Majka Kletečková
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/utoku-vlku-pribyva-uci-mlade-lovit-40338741#dop_ab_variant=0&dop_req_id=a2D0fBB5GZQ-202010110812&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 19:55
No tak zpráva ČTK o této lokalitě zrovna moc profesionálmní není...Co tak zmínit, že se jedná o Ptačí park a provozuje jej Česká společnost ornitologická, která si i vykoupila od soukromých vlastníků většinu pozemků?
Odpovědět
va

vaber

8.10.2020 08:53
dnes je mnoho lokalit kde se pase dobytek, je jedno jaký i když každé zvíře si pečlivě vybírá co žere,
rád bych věděl ,jak jak budou vypadat tůně po nějakém čase a jaký je skutečný prospěch z kopání děr v krajině, to myslím vážně,
jak jsem kdysi psal, znám dva rybníčky v polích, staré možná staletí a dnes jsou to téměř vyschlé špinavé žumpy ,přesto, že i já v nich pamatuji čistou vodu
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

11.10.2020 15:02
Pomalu se blíží doba, kdy nastane problém co s dalšími přírůstky těchto tady nepůvodních poníků(Exmoorský pony). Je to jen plemeno, které je nejblíže k původním divokým koním. S praturem to je obdobné, původní vyhynulý pratur se uměle vytvořil křížením několka druhů, ač nejvíc se geneticky blížil k zubrovi. Další problém nastane podobně jako u poníků také s vypouštěním ptaturů, kterým budou také nerůstat stavy. Kde najít další vhodné lokality, oplocené plochy, kolik bude stát jejich údržba, ochrana a další a další náklady. Trochu mě překvapuje, že na 80 ha mokřadních luk kde mají hnízdit hlavně bahňáci apod., se mají prohánět divocí koně i pratuři a kličkovat mezi hnízdícími ptáky?
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.10.2020 22:18 Reaguje na Jarda Vesničan
Co s přírůstky?
Steaky by nemusely být špatné ;-)
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

13.10.2020 05:42 Reaguje na Jarda Vesničan
Jasně , jednou to budeme muset ochutnat :-)
Existuje pravidlo , které platí , že nelze zpětně dospět k vývojově nižšímu živočichovi. Lze zpětně křížit , degradovat genofond , ale geneticky už to znovu opakovat nelze. Prostě každý vyhynulý druh už vrátit šlechtěním nelze. Možná to genetici upraví , ale proč vlastně ?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist