Chcete vědět, kde přesně máte své pole a co se na něm děje?
„Co je nejcennější dědictví České republiky? Lithium, nebo korunovační klenoty? Jsem přesvědčen, že je to půda. Ta naše ale rychle ztrácí hodnotu i cenu. Rádce Nadace Partnerství vznikl proto, aby tento negativní trend pomohl zvrátit,“ vysvětluje Miroslav Kundrata z Nadace Partnerství s odkazem na masivní degradaci zemědělské půdy v České republice.
„Máme největší půdní bloky v Evropě. Na velkých lánech dochází snadněji k větrné a vodní erozi. Na polích hospodaří velká zemědělská technika, pro kterou jsou remízky, meze a polní cesty překážkou. Necitlivým obděláváním klesá úrodnost půdy. Její obnova trvá desetiletí, některé změny jsou dokonce nevratné,“ upozorňuje dále Kundrata.
Přečtěte si také |
Stále je naděje, že se nám naši půdu a krajinu podaří zachránit, říká pedolog Jan VopravilV České republice je aktuálně 3,2 milionů vlastníků půdy, z nichž ale hospodaří na svých pozemcích jen čtvrtina. Desetina největších velkých agrárních firem přitom obdělává 70 % veškeré půdy. Intenzivní způsob hospodaření vede ke znehodnocení půdy i poklesu její ceny a výtěžnosti. Erozí jsou ohroženy přes dvě třetiny zemědělské půdy. Podle údajů Ministerstva zemědělství deště odnesou z českých polí 21 milionů tun ornice ročně. Přitom obnova centimetru úrodné zeminy trvá i stovky let.
Bez zdravé půdní struktury ztrácí půda živiny a přestává fungovat doplňování zásob podzemní vody, která začíná citelně chybět. Česká půda má přitom potenciál zadržet více než 8,4 miliardy metrů krychlových vody, ve skutečnosti zvládne vsáknout pouhé dvě třetiny své kapacity. Pro srovnání – 165 největších českých vodních nádrží zadrží „pouhých“ 3 360 milionů metrů krychlových. Zachytit vodu v půdě je základním principem boje proti suchu i povodním.
Nadace Partnerství plánuje rádce průběžně doplňovat, připravuje i varianty pachtovních smluv a ve spolupráci s experty vyvíjí sadu na testování půdy. „Každý třetí občan nebo občanka má v kapse pomyslný klíč ke zdravější krajině. Rádce jim na cestě ke změně a lepší péči o půdu pomůže,“ uzavírá Kundrata.
Přečtěte si také |
Vědci: Jsme na hranici kolapsu ekosystému. Musíme se o krajinu a půdu začít staratreklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Zdeněk Zobač
6.10.2020 19:04Pája Žížala
7.10.2020 07:42Vlastník, který nemá povědomí o svých pozemcích? To píše autor o sobě?
A kde donekonečna berete ty idiotské hlášky o cit." " Intenzivní způsob hospodaření vede ke znehodnocení půdy i poklesu její ceny a výtěžnosti"
Z vašeho článku vyznívá fanatismus, nikoliv erudovanost.Zase jen bláboly ala Gréta.... Ach ten neomarxismus, s tím si ještě užijeme.
pavel peregrin
7.10.2020 09:13 Reaguje na Pája ŽížalaJakub Graňák
9.10.2020 19:41 Reaguje na pavel peregrinKdybych si k Vám došel za úplatu půjčit traktor a vrátil Vám ho s proraženou gumou, tak by se Vám to asi taky moc nelíbilo, že ano?
Jarek Schindler
10.10.2020 16:20 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
10.10.2020 18:28 Reaguje na Jarek SchindlerA ještě k tomu přirovnání: Ale já vím přesně kde ten můj traktor je: u pana Peregirna
Jakub Graňák
10.10.2020 18:31 Reaguje na Jakub GraňákJarek Schindler
10.10.2020 20:14 Reaguje na Jakub GraňákJinak, vy možná víte kde ten svůj traktor máte. Myslíte si ale, to ví i ti co jim z jiného traktoru patří třeba jedna padesátina?
Myslíte, že vůbec ví a podle návodu dohledají, co jim vůbec patří?
Jakub Graňák
11.10.2020 19:04 Reaguje na Jarek SchindlerMajka Kletečková
7.10.2020 15:01Neslyšela jsem o žádné jiné platformě snadno a kdykoliv dostupné, která by se zaměřovala na osvětu této cílové skupiny.
Budou mít zemědělské subjekty hospodařící na půdě těchto lidí radost z toho, že vlastníci pronajímané půdy toho budou více znát a budou mít větší povědomí o péči o půdu?
Jarek Schindler
8.10.2020 19:04 Reaguje na Majka KletečkováCelkem by mě zajímalo jak budou dohledávat svůj půlhektar někde v padesátihektarovém lánu. No a co ti co vlastní 1/20 z tisíce metrů? Paráda. Akorát úplně zbytečná věc. Jediné pozitivum vidím v těch ukázkových pachtovních smlouvách a možném rádci ohledně pronájmů.
Majka Kletečková
8.10.2020 23:05 Reaguje na Jarek SchindlerMůže se jednat o lidi, kteří jsou zaháčkováni profesně ve svém zaměstnání nebo jiných svých aktivitách tak, že nemají dost času, energie a zkušeností se věnovat hospodaření na restituované půdě. Ale přesto jim záleží na tom, aby se půda po předcích neznehodnocovala (např. kvůli snaze o lepší životní prostředí). Mohou pak vysledovat, zda pachtýř jejich půdu neničí resp. domluvit se s ním na přijatelném způsobu hospodaření.
Jarek Schindler
9.10.2020 06:17 Reaguje na Majka KletečkováJen my nejde na rozum proč si najednou připomínám Čínu padesátých let? Snad proto, že tam to také drželi pevně v rukách "odborníci".
Majka Kletečková
9.10.2020 12:31 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
10.10.2020 16:31 Reaguje na Majka KletečkováNejprve tvrdíte, že : Mohou pak vysledovat, zda pachtýř jejich půdu neničí resp. domluvit se s ním na přijatelném způsobu hospodaření.
No a v druhém komentáři tvrdíte: že někteří propachtovatelé se zajímají jen o co nejvyšší nájem.
Opravdu si myslíte, že díky "rádci" se ti první stanou odborníky a ti druzí se začnou zajímat o něco jiného než o ty peníze?
Majka Kletečková
10.10.2020 17:46 Reaguje na Jarek SchindlerVlastníci půdy, kteří na ní nehospodaří a zajímají je ze začátku především peníze za pronájem? Mohou mezi nimi být někteří, kteří se pachtýřem nechají přesvědčit, třeba právě i pomocí onoho nabízeného poradenství na webu, k tomu sledovat nejen peněžní zisk, ale i stav svého pozemku, případně ocenit udržitelnost hospodaření ve vztahu k ŽP. Jsou ovšem tací, pro které je zlaté tele na prvním místě a kvůli penězům jsou schopní i vraždit, ti se nenechají přesvědčit ani trpělivou a srozumitelnou osvětou.
Jarek Schindler
10.10.2020 19:37 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
12.10.2020 11:33 Reaguje na Jarek SchindlerEva Tylová
10.10.2020 20:00Katka Pazderů
11.10.2020 21:23Katka Pazderů
11.10.2020 21:32Každý pracovník v zemědělství (je nás cca 100 tisíc) má tak právo k cca 30 ha půdy. Samozřejmě, že ve skutečnosti to právo mají jen majitelé. Ale špatně se to vymáhá.
Pachtovní smlouvy jsou často dlouhodobé (což je tedy pro hospodařící zemědělce lepší), ale někdy také zavazují budoucího vlastníka pozemku k pokračování pachtovní smlouvy s konkrétním pachtýřem.
Není jednoduché uzavřít novou pachtovní smlouvu.
Radim Polášek
11.10.2020 22:07Akorát na malých políčkách je podstatně dražší produkce, protože na nich nejdou použít velké stroje, které produkci zemědělských plodin výrazně zlepšují. Kromě toho malý zeměděle má často mnohem hlouběji do kapsy než velká firma, proto, aby nezkrachoval, potom musí tu půdu ždímat podstatně intenzívněji a necitelněji. Má pak problémy třeba investovat do výsevu hořčice coby zeleného hnojení, zatímco velká firma s tím problém nemá.
Joseph Chlor
12.10.2020 17:06A když už, tak si taky přidám.
Kolik vody dostanete do půdy z půdy, v období sucha...a kolik dostanete z přehrad do půdy ? Respektive kolik té vody byli bychom schopni takto transportovat, kdyby zde ovšem nebyla zlá politická vůle a pitomý finanční systém, který ji samozřejmě podporuje.
Mně se zdá, že z toho sloganu " Zadržovat vodu v krajině" se zase stalo jasánkovské heslo. A že se nevidí les, že se zas vidí jen pár stromů....
-------------------------------------------------
Kdysi si lidi podali ruce a bylo domluveno.
To už je ale dávno......jako by už tomu nebylo nikdy takto...
Joseph Chlor
12.10.2020 17:11Ostatně jak soudíte někteří z vás o tomto výroku :
„ Není důvod, aby malé procento lidí vlastnilo většinu půdy, ale při její obraně v případě válečného konfliktu by ji bránili s nasazením vlastního života lidé, kteří nemají žádný nárok spolurozhodovat o jejím využití.“
(Adam Votruba : Paradox úroků)
:-D)))