Vědci: Jsme na hranici kolapsu ekosystému. Musíme se o krajinu a půdu začít starat
Lekce zemědělci hospodaří jen na spraši. Výnosy mají díky hnojivům. Ilustrační snímek. Licence | Volné dílo (public domain)
V podstatě všechna zemědělská půda má utužené podorničí. Zemědělci leckde hospodaří na půdě bez života. V české krajině dramaticky klesá biodiverzita. Podle odborníků, kteří se o tématu naší krajiny bavili na semináři Akademie věd, je nejvyšší čas přehodnotit náš vztah ke krajině a změnit způsoby, jakými ji využíváme. Podle Radka Hejdy z Agentury ochrany přírody a krajiny jsme poslední generace, která může zabránit kolapsu ekosystému.
Pedologové, ornitologové, biologové a další přednášející vědci se na úterním semináři Ekologická a uživatelská infrastruktura krajiny shodovali: s využívání naší krajiny to není v pořádku. Naopak, máme veliký problém.
Na mnoha místech hospodaří čeští zemědělci na spraši. Úrodné vrstvy půdy dávno odnesla voda či vyfoukal vítr. Zemědělcům to ale podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy nevadí. Stačí jim do mrtvé půdy dodat hnojiva a svou produkci mají. „Jediná věc, která zemědělce dnes opravdu limituje, je nedostatek vody,“ říká Vopravil.
Těžká zemědělská technika pak vytváří velký, ale očím ukrytý problém. „V podstatě všechny zemědělské půdy mají utužené podorničí, tedy vrstvu půdy bezprostředně pod ornicí,“ říká Vopravil. To má vliv na to, kolik vody je půda schopna pojmout. Utužené vrstvy vodu nevsáknou.
Semináře se zúčastnil i Vladimír Dolejský, náměstek ministra životního prostředí. Mimo jiné zmínil, že dlouho očekávaná protierozní vyhláška je za ministerstvo životního prostředí připravena a je nyní u kolegů na ministerstvu zemědělství. Dolejský vyjádřil přesvědčení, že vyhlášku se podaří přijmout už letos.
„Česká zemědělská půda by mohla zadržet 8 400 000 000 m3 vody,“ říká Vopravil. „Kvůli utužení půdy, ale i kvůli erozi a ztrátě biologické aktivity půdy je její kapacita o 1/3 menší.“
Degradace půd má pak podle Vopravila dopad na cenu zemědělských pozemků. Své hraje i zábor půdy. Pokud budeme na zemědělské půdě stavět stejným tempem pořád dál, tak do 850 let bude všechna zem zastavěna. „Nejde jen o průmyslové haly, zemědělskou půdu zabírají i o rodinné domy,“ říká Vopravil. Čtěte dál: Jan Vopravil: Co může zemědělec dělat pro to, aby chránil půdu a zachoval její funkce?
Úhor? Co to je?
Podle Radka Hejdy z Agentury ochrany přírody a krajiny u nás dochází k drastickému vymírání hmyzu a vliv člověka je tu jasný. „U hmyzu je to nejlépe zdokumentováno na motýlech, kde je oproti roku 1990 pokles o 50 %,“ říká Hejda s tím, že u ostatních druhů ani netušíme, jak na tom jsou, a jejich osud může být i daleko horší.
„Nejde jen o vymírání vzácných druhů, ale o celkový pokles biomasy hmyzu,“ říká Hejda. Hmyz rapidně mizí nejen v zemědělské krajině, ale i v chráněných oblastech. Velký problém je úbytek edafonu, tedy živých organizmů žijících v půdě.
Petr Marada hovoří o své farmě v Šardicích. Hospodařit se dá i jinak. Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Důvody jsou dobře známé. Monotónní krajina. Pole, na kterých se pěstuje jeden druh, louky, které se sečou v jednu dobu. Naší krajině chybí kvetoucí louky a mokřady. „Ale hlavně tu nejsou úhory, tedy pole dočasně ponechaná ladem, to chybí zásadně,“ říká Hejda.
„Zásadní změnu k lepšímu by mohlo přinést, kdyby se zmenšila velikost půdního bloku. Optimum z pohledu biodiverzity je 1-2 ha,“ říká Hejda. „A obnova mezí, mokřadů a úhorů.“
Podle něho je pozoruhodné, že zatímco podnikatelé za znečišťování vody či vzduchu platí, zemědělci za devastaci půdy neplatí.
„Jsme poslední generace, která může zvrátit špatnou situaci. Jsme na hranici kolapsu ekosystému,“ varuje Radek Hejda. Podle něho je nutné nastavit pravidla pro udržitelné zemědělství. „Zemědělství nesmí fungovat jen jako průmysl generující zisk, ale jako služba produkující potraviny a starající se o stabilní krajinu.“
Hřebíček do rakve
O úbytku biodiverzity hovořil i Václav Zámečník z České ornitologické společnosti. „U nás i v Evropě dochází k masivnímu úbytku biodiverzity. Upozorňují na to nejčastěji ornitologové, protože lidé mají v oblibě pozorování ptáků a na ptácích lze úbytek diverzity snadno pozorovat,“ říká Zámečník. Kromě toho, že z krajiny mizí remízky a jiná útočiště, zemědělci také hojně využívají pesticidy. „A čím méně bezobratlých, tím méně ptáků,“ vysvětluje Zámečník jednoduchou rovnici.
Na úbytek hmyzu mají vliv i dotace. Jako příklad uvádí celoplošné sečení luk v jednu dobu, které bylo podporováno v rámci dotací AgroEnvi. „Kvůli takovému sečení u nás prokazatelně vyhynul žluťásek barvoměnný,“ říká Zámečník.
Co se dá podle Zámečníka dělat? Například vysévat podél polí květnaté pásy. Při sečení luk nechávat část louky nesečenou. Hlavní roli v ochraně naší i evropské biodiverzity ale budou podle něho mít evropské státy při dojednávání společné zemědělské politiky na úrovni EU. „A pokud bude přístup ČR jako doposud, bude to další hřebíček do rakve biodiverzity,“ myslí si Zámečník.
Podle Jana Frouze z Biologického centra AV ČR bude velkou roli v ochraně půdy hrát i nastavení dotací. „Pokud se zemědělec rozhodne starat o půdu, pak zlepšení nepřijde hned. Trvá to pět deset let, než se správná péče projeví na kvalitě půdy,“ říká Frouz. Ekonomicky se takové počínání zemědělci nevyplatí, protože moderní chemie umožňuje dosahovat dobrých výsledků i na mizerné půdě. „Změnit by to mohla ale dobře nastavená dotační politika,“ myslí si Frouz.
Krajina, věc urgentní
„Ročně se z našich polí spláchne 21 milionů tun půdy,“ říká Josef Fanta z Platformy pro krajinu. „V Evropě máme nejnižší biodiverzitu zemědělské krajiny, největší znečištění vod agrochemií a potraviny nejvíce znečištěné agrochemií.“
„ČR je v EU zřejmě jediná země, která nemá vyřešenou otázku využití krajiny. Není tu vize, krajina je k volnému použití,“ říká Fanta. „Západní země pochopily, že zemědělské stroje se záběrem 50 m nejsou dobrým nástrojem pro péči o krajinu. My to ani po 70 letech nechceme vidět.“
„Vytvoření vize pro naši krajinu je urgentní věc,“ dodává Fanta.
Převážně pesimisticky laděné příspěvky vyvážil Petr Marada, který působí na Mendelově univerzitě a který také sám hospodaří na své 70 hektarové farmě v Šardicích. Marada vidí jednu z cest v pozemkových úpravách. „Pozemkové úpravy nejsou jen geodetická věc nebo nástroj spekulantů,“ říká Marada. „Může to být i cesta, jak i zemědělce, kteří o nějaké agroenvironmentální služby nemají zájem, přivést k tomu, že mohou plnit i jiné funkce, než jen produkci potravin.
A na několika fotkách pak dokládá, jak může vypadat malá farma, na které se pozemkové úpravy aplikují. Snímky působí jako malý ráj mezi velkými lány. Najít je můžete spolu s dalšími prezentacemi zde.
reklama
Martin Mach OndřejAutor je zástupce šéfredaktorky serveru Ekolist.cz
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Pořád kolem dokola. Zlý komunismus. Nechci ho chválit. Podívejme se na některé skutečnosti. Do r. 1989 se zde mimo toho, že se zde střílelo ještě poměrně velké množství zajíců, tak se zde chytali a vozili na ekologický západ, kde již je neměli. Vyjde článek, zachraňme puštíka. Od r. 1989 katastrofálně poklesl jeho stav, ne západě je již dávno jeho stav kritický, ale je tam ekologie. Takto již to bylo několikrát probraný u brouků, motýlů a pod. Ještě jednoho se dotknu. Drop velký. Do r. 1989 hnízdil na jižní Moravě.Po r. 1989 vymizel. Ale přeci je v ekologickém Rakousku za hranicemi. Jenže skutečnost je trochu jiná. V tom Rakousku žije pouze na pozemcích, jejichž majitel je za účelem jejich trpění dotován. Pokud se přejde za mez, která zadržuje spoustu vody z obou stran, neb je v rovině, tak tam již není, sousední hospodář je dotován na něco jiného. Na té Moravě ho nikdo nedotoval, přesto tram za neekologického totáče hnízdil. Co se týče hospodaření. Co se týče hospodaření. Naši předci evropští vymysleli soustavu hospodaření jaká lepší ještě vymyšlena nebyla. Jenom troch se toho dotknu, neb to je psaní na několik dnů, ale v podstatě to již do učebnic, bylo dávno napsáno. Jako podstata nejlepšího způsobu hospodaření byl vymyšlen osmihonný osevní postup.Nikoho ani nenapadlo vyhnat 50(nebo jiný počet krav) na svoje pozemky a nechat je těmito kravami těžce devastovat. Každý věděl, že pokud chce hospodařit, tak ty jejich hovna potřebuje ošetřit a dát je do půdy, kterou bude orat a věděl že takto ošetřená půda zadrží velké množství vody. A v tomto socialismus, ať se to někomu líbí nebo ne pokračoval. Jeden z nejhorších způsobů získávání potravy přemnoženého člověka z přírody je dnes prováděné pastevectví. Hrajeme si na ekologii, která vůbec ekologií není, na ekologii si pouze hrajeme. Potraviny nevyrábíme, dováží se do bohatých států hlavně z Afriky a Jižní Ameriky. Až tyto kontinenty také vysušíme( a dlouho již to trvat asi nebude, tak by mě zajímalo, kdo má jakou představu odkud se budou potraviny dovážet. Kdysi se přel Klaus se zelenými, zda tato planeta je zelená, či modrá. Platí asi obojí. Ale současným celosvětovým hospodařením jí však přísluší přízvisko daleko přiléhavější, je to planeta vyholená.
Odpovědět
Ještě maličkost. K obratu, k lepšímu stavu půdy a přírody nedojde tím, že budeme neustále o něčem bezvýznamně diskutovat, ale tím, že si přestaneme plést ekologizaci přírody s její sterilizací a začneme jednat dle toho. A toto naši předci chápali moc dobře. Mě se zdá, že dnes vědeckému světu dělá moc dobře, že se sejde a podiskutuje.
Odpovědět
Rozorání mezí a vytvoření velkých lánů i na svazích, které v Evropě nemají obdoby se stalo za socialismu. Také položení drenáží v pramenných oblastech, a napřímení toků. Ale co nejhoršího, půda byla odňata vlastníkům, ze sedláka se stal zemědělský dělník, a vyrostlo tu několik generací bez jakéhokoliv vztahu k rodné půdě. Toto umožnilo chování dnešních kořistníků.
Odpovědět
Cit.:"... a vyrostlo tu několik generací bez jakéhokoliv vztahu k rodné půdě. Toto umožnilo chování dnešních kořistníků." -fajn. A v tom případě nám můžete vysvětlit, kde tu našlo najednou tolik sluníčkářů, jež vyrostlo bez jakéhokoliv vztahu k rodné vlasti a jsou schopni ji zaplevelit cizím problémovým elementem, proti němuž se celé generace našich předků urputně bránily.
Doufám, že jste tímto příměrem pochopil, že vaše úvaha je až příliš prostoduchá.
Odpovědět
Ano, problémy zemědělské půdy .. jako utužené podorničí a ztráta biodiverzity .. je jednoznačně způsoben uprchlíky z blízkého východu (kteří o ČR ani nevědí).
To je vaše dnešní nejlepší úvaha nebo máte i jiné perly?
Odpovědět
Opět jste potvrdil, že naši předkové byli velmi všímaví a bystří, když od nich známe staré dobré přísloví: "Chytrému napověz, hloupého trkni." To totiž na vás sedí naprosto výstižně.
Odpovědět
Vy jste prostě dokonalý, nejmenujete se ve skutečnosti teta Kateřina.
Nebo jste jen obyčejný jubox na přísloví?
Odpovědět
Petr Jílek má v podstatě pravdu. Mohlo by se ovšem dodat, po 89. místo nápravy došlo často k zhoršení stavu půd (viz článek). Trochu prostoduchá je ovšem vaše reakce.
Odpovědět
Když má teda pravdu, tak nám tu vysvětlete, jak to ti hloupí souzi dělali, že vyváželi každoročně tisíce ušáků do zemí, kde ti chytří nesouzi za hranicemi už dávno všechno vytrávili a vybili. Jak je možné, že tehdy ještě skoro denně nebyl problém vyhnat divoké bažanty a koroptve, že bylo v polích skřivanů nepočítaně atd., bych mohl jmenovat skoro donekonečna známé skutečnosti???? Jinak o prostoduchosti se dá mluvit hlavně u toho, kdo nepochopí srovnání celkem aktuálního problému do budoucnosti (nebo již i současnosti), že tu máme dvě tvrzení spojená kouzelnou formulkou, cit.:"jež vyrostlo bez jakéhokoliv vztahu".
Odpovědět
Ty vysoké stavy drobné zvěře tady byly ne díky socialistickému hospodaření, ale navzdory němu. K poklesu začalo docházet již za komunismu, zejména díky chemizaci, která zde přišla zřejmě později než na pokrokovém západě. Na vině bylo také pokračování technicko-hospodářských úprav pozemků (pozor neplést s komplexními pozemkovými úpravami, které se provádí teď a mají za úkol napravit stav věci).
Bohužel po revoluci se vývoj na většině území ubírá špatným směrem. Komplexní pozemkové úpravy postupují pomalu, zavádění ekologických a protierozních opatření ještě pomaleji. Pěstování na velkých lánech pokračuje, naopak narůstá používání pesticidů (také díky biopalivům).
Odpovědět
Ano p. Škrdla, s mnoha věcmi lze jenom souhlasit. Západ byl v těchto věcech vepředu. Nejenom v používání chemizace v přírodě. Vzpomínám třeba na používání růstových hormonů ve výkrmu zvířat. Koho to tady zajímalo, ale soukromníky na západě dávno před tím, než to bylo nařízeno používat u nás. Mimochodem v USA se toto svinstvo používá do dnes. Jak se zneužilo zcelených lánů za socialismu v dnešní době, o tom se nemíním šířit, to je doslova tragedie. To není ovšem díky socialismu, já tvrdím, že to je díky tomuto systému, který má jediný program. Kde cítíš 10 Kč, neohlížej se na nic. O to je to, co je na západě, kde nikdy socialismus nebyl. Tam se správně hospodaří dle ekologických zásad, ale krajina je zkrátka ekologická, nad tím žasneme, ale mrtvá.
Odpovědět
Cit.:"Ty vysoké stavy drobné zvěře tady byly ne díky socialistickému hospodaření, ale navzdory němu." Obyvatelnost krajiny nemá nic společného s politikou, takže tu ti živočichové "nebyli ničemu navzdory". Oblasti jsou buď živé nebo otrávené. Samozřejmě, že chemizace byla i za socialismu, ale tehdy tu bylo taky hromadu míst bez chemie, kde se třeba bažant úspěšně množil a přežíval - různé výsypky, smetiště, staveniště sídlišť, poslední zbytky močálů atd. Bažanti nocovávali v soukromých zahradách nebo v lese a měli dosti prostoru mimo otrávené JZDlány. Dnes tyto plochy nejsou, jelikož jsou oku nelahodící, ovocstromy jsou pokácené a ze zahrad jsou stavebparcely. Zajíci padli v souvislosti, jak kdosi chytrý se usnesl, že chováme moc hovězího. Na rozdíl od vás o té době neteoretizuji, já ji aktivně zažil a mohu konkrétně srovnávat. A znovu leda připomínám, že mě na tyto problémy upozornil už tehdy můj kamarád z Rakouska (dobře o dalších 20 let starší a zkušenější) a já leda konstatuji, že měl tehdy VE VŠEM PRAVDU.
Odpovědět
Samozřejmě, to je dnešní a čím dál víc rozšířená úchylka po "čistotě" přírody. Zejména se likvidují takzvané náletové dřeviny a v posledních letech úplně brutálně a zcela nesmyslně všechny křoviny. A obce se tím ještě pyšní, že zlikvidovaly nějakou ošklivou mez plnou "neušlechtilých" původních druhů a vysadili tam krásné nepůvodní kaštany. Nebo další aktuální "nepřítel společnosti" je šípkový keř. To je přímo semeniště kriminality a každý úchyl si dá práci se přes tisíce ostnů dostat dovnitř, aby pak mohl vyskočit na kolemjdoucí lidi. Všechno pořezat a nejlépe ještě ve vegetační době. Všude jen holou trávu, beton a aby se neřeklo občas nějaký zakrslý stromek.
Dalším problémem zbytků přírody u měst ale je taky hojné venčení psů. Ti spolehlivě vyženou veškerou zvěř pryč, pokud tedy ještě vůbec je kam.
Odpovědět
Popsal jsem některá fakta, která dokazují, že život v přírodě na západě byl možná utlumen dřív jak zde v socialismu. Ono totiž z těch zemitých sedláků, srostlých s půdou se stali příjemci dotací a víc je v podstatě nezajímá.
Odpovědět
Kdežto v našich končinách většina dotací skončí u družstev agrofetního typu, které navíc vydělávají na pěstování dotovaných energetických plodin (např. kukuřice, řepka) a více je taky nezajímá.
Odpovědět
Vždyť toto jsem nikde nepopřel. Já jenom tvrdím, že žádná ekologie není ani u nás a ani na západě. A tvrdím a za tím si stojím, že za socialismu se hospodařilo ekologičtějším způsobem, než již tehdy na západě. A toto jste mi zatím nikdo nevyvrátil. Vždyť neustálé tvrzení, že zde ubývají rapidním způsobem jak druhy tak počty jedinců jednotlivých druhů u nás způsobilo socialistické hospodaření, ale dost často se hned dodává, že již na západě dávno nebyli, tak to nechápu, když tam socialistické hospodaření nebylo, proč tam vymizeli. Pokud si pořád budeme takto hloupě kejvat hlavou, tak s ničím nepohneme.
Odpovědět
Vystihl jste to naprosto přesně, jenže to těm Neználkům - ekologistům sotva vymluvíte. Ti budou hledat problémy aktuální doby v socialismu ještě za padesát let.
Pro ně totiž platí staré české, cit.: "Komu není s hůry dáno, ...".
Odpovědět
Vy máte dneska den ... to se musel sníst alespoň vagón vtipné kaše ..
Odpovědět
Pane Jasan, umíte Vy něco jiného. Z Vašich příspěvků, nevím proč, ale dělá to na mě ten dojem, že právě se tady prezentujete, jako ten, který té vtipné kaše snědl nejvíce.
Odpovědět
Doporučuji Vám přečíst si článek, než budete reagovat v diskuzi.
Článek řeší aktuální problémy zemědělství a využívání krajiny a možná východiska. Pokud v tom vidíte hledání příčiny v socialismu, tak na tom asi něco bude, nebo jste ten článek nečetl.
Odpovědět
Socialismus a vztah k rodné půdě tu vzpomněl pan Jílek. Já na to reagoval: 15.6.2018 10:11. Pan Dvořák to vystihl všechno naprosto přesně hned v 1. vstupu. Kamarád z Rakouska mi vždycky říkával - jezdit lovit musíme k vám, jelikož u nás v polích nic nežije. A tam, kde zvěř mají, je to pro nás přespříliš drahé - prakticky nedostupné. Těsně po r. 89 mi říkal - co vy vlastně chcete tou revolucí? Vy nevíte, kam se řítíte. Ten náš bordel přejde k vám a v polích vám nic nezbude. Já mu tehdy nevěřil. Již ale po pár letech jsme se shodli, že měl pravdu. Každoroční stovky zajíců a desítky divokých bažantů jsou minulostí, jelikož stát kvůli mamonu dopustil používání těch chemsvinstev v krajině nekontrolovaně a dopustil i rozlití betonu do ní. Samozřejmě - chemizace začla už za socíku, ale pohřeb tomu vypravili až demokradi. Vždyť v těch polích nejsou už ani žížaly. A bezobratlí jsou vždy počátkem života, tak se nedivte, že třeba i straky jsou dnes více ve městě, jak v polích - co by tam vlastně měly vůbec dnes hledat k obživě??? Kolik jste viděl v poslední době najednou modrásků? Dříve snad nejběžnějších motýlků na každé louce u lesa.
Článek jsem nečetl, leda přelétl v rychlosti očima, to je fakt.
Odpovědět
Socialismus zde jako první vzpomněl Fr. Dvořák již v prvním vstupu. Tím trochu odvedl diskuzi od původního tématu článku, kterým byly naopak problémy současného zemědělství.
Pak se diskuze zvrtla v ve vzájemné osočování, kdo je více mimo.
Jinak chemizace a úbytek biodiverzity, o kterých zde píšete jsou mimo jiné předmětem článku. A souvisí to se současným způsobem hospodaření.
Odpovědět
Jenže p. Dvořák neobviňuje dobu před r. 89 ze současného stavu. To udělal až p. Jílek svými hloupostmi. Také ty jeho velké lány bez mezí nevymysleli souzi. Mrkněte se třeba do našeho vzoru USA, na čem tam hospodaří. To samé s odvodněním krajiny a srovnáním řek. O bídě polních obyvatel jsem už psal - už jsme na tom stejně, jak třeba ve Francii.
Odpovědět
Rok 89 jsem zažil jako dítě na začátku školní docházky. Přesto pamatuji hesla typu "se Sovětský svazem na věčné časy" nebo "sovětský rolník, náš vzor"
Tím ale hospodaření v USA neobhajuji. Také vím, že srovnávání řek a technické úpravy krajiny probíhaly již za první republiky.
Teď je ale nejvyšší čas změnit myšlení a přestat se chovat k přírodě kořistnicky.
Odpovědět
To by musela být další revoluce... Tenhle volnotržní kapitalistický systém si zprincipu přímo vynucuje co největší vykořisťování všeho... Ale dobrovolně si to lidi nezmění. To až tenhle směr zkolabuje a padnou tvrdě na hubu. Je-li vyžadován ve všem neustálý růst a předpokládá se, že všechno může trvale růst až do nekonečna, tak jednou zjistíte, že nemůže. To už ale bude pozdě a jediné co je jisté, že přirozená regulace začne fungovat i na člověka.
Mimochodem aby to nevypadalo, že obhajuji nebo chci zpět komunistický režim apod. Zatím asi všechny režimy sdílely stále ty stejné špatné myšlenky trvalého růstu a kořistnictví. Takže řešením by muselo být něco úplně jiného, co ale asi lidi dost těžko vytvoří a ještě hůře protlačí přes volby. Tenhle lidský druh je prostě už zkažený a slepou vývojovou větví. Já lituji jen těch ostatních - mnohem dokonalejších druhů, které s sebou stahuje do pekla.
Odpovědět
Taky netvrdím, že se vše dělalo špatně.
Dodržovaly se osevní postupy, prováděla se orba a hnojení organickými hnojivy, zemědělství nás bylo schopné zásobit většinou potravin.
Na druhou stranu se zrušily meze a remízky, hospodařilo na velkých lánech, provádělo se často zbytečné odvodnění půd.
Bohužel místo nápravy, o které se po převratu mluvilo, se stav krajiny a půd mnohde zhoršil. O tom pojednává také článek. Doporučuji si jej aspoň ještě jednou přečíst. O komunismu se nezmiňuje, naopak pojednává o současném stavu a vývoji v posledních letech a o možnostech nápravy.
Odpovědět
Pěkná diskuse. Dost se tady bavím. Myslím, že všichni vidíte svět černobíle. Naznačím Vám v čem vidím chybu já. Podle mě člověk jako tvor je prostě hovado. Bojuje po celou dobu své existence přírodou, aby se měl lépe nebo lehčeji. Bez jakékoliv ideologie. Na západě sice zůstala držba půdy v soukromých rukou, ale díky bohatství a technologiím měli proti přírodě mocnou zbraň. Chemii a stroje. Díky tomu si přírodu zničili rychleji něž mi tady.
Komouši sice rozorali meze, ale byli zaostalí, takže decimování přírody probíhalo pomaleji a pěkně pomalu na jedničku ničili přírodu. Po pádu komárů se otevřeli hranice a naši všemi milovaní chlebodárci a bojovníci o zrno zařadili dvojku a posléze trojku. Nad tímto tématem jsem přemýšlel několik let. Je to sice teorie, ale dle mého, logiku celkem má.
Odpovědět
Nevím,kdo podle Vás vidí svět černobíle. Jinak resumé celé diskuze se blíží tomu, co jste napsal.
Jen trochu poopravím. Tu dvojku zařadili již soudruzi, k poklesu stavu zajíců, bažantů a koroptví začalo docházet již na konci 70-tých let a v 80-tých letech.
viz - v kolonce myslivost - jarní kmenové stavy a odstřel zvěře:
https://www.czso.cz/csu/czso/historie-a-soucasnost-lesniho-a-vodniho-hospodarstvi-n-e7lyl6x4da
Odpovědět
|
|
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letos
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb 
