Pravomoci obcí v národních parcích senátní verze zákona o ochraně přírody neposiluje, upozorňují právníci

Podle právníků Právnické fakulty Univerzity Karlovy senátní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny postavení obcí nezlepší. Naopak, v některých případech je dokonce zhorší. Pozměňovací návrhy schválené Senátem jsou nesystémové a ignorují fakt, že zákon není pouze o Národním parku Šumava, píše se dále ve Stanovisku Katedry práva životního prostředí PF UK. Návrh tak podle jejich vyjádření degraduje úrověň ochrany přírody i v ostatních národních parcích.

„Analýza senátního návrhu změn v novele zákona o ochraně přírody, kterou z vlastního popudu udělala Katedra práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy, potvrdila, že by schválení senátního návrhu vedlo k významnému oslabení ochrany přírody, k degradaci národních parků a že by vyvolalo úplný zmatek v péči o tyto perly našeho přírodního bohatství. Ukazuje také, že ve skutečnosti nijak nezlepšuje postavení obcí, v některých případech jej dokonce zhoršuje, shrnuje závěry právníků Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Senátní verze zákona žádné nové pravomoci obcím nepřidává, upozorňují právníci. Zavádí sice jako jeden z účelů národního parku udržitelný rozvoj obcí, ale správy parků nemají k naplňování tohoto cíle stanovenou pravomoc ani nástroje. Navíc tím podle stanoviska vzniká nerovnost mezi obcemi v národních parcích a těmi mimo ně. Udržitelný rozvoj obcí už nadto upravuje stavební zákon.

Zrušením 15letého moratoria na změny zón naopak bere Senát obcím i dalším vlastníkům jistotu dlouhodobější jistoty právních poměrů. A zpřísněním režimu v zóně kulturní krajiny rozvoj obcí ve skutečnosti omezují, poukazují právníci.

Podle názoru Hnutí DUHA se proto regionální politikové, kteří senátorský návrh prosazují, blahem obcí a lidí na Šumavě jen zaštiťují. Hnutí už dříve upozornilo, že část pozemků v Národním parku Šumava získali lidé blízcí některým politikům, realitní kanceláře a developerské či jiné stavební firmy. „Senátorský návrh umožňuje jejich převedení do nejméně chráněné zóny, kde by stačila už jen změna územního plánu, a tyto zemědělské pozemky by se změnily na stavební parcely," uvádí Hnutí DUHA.

V oblasti ochrany přírody by pak přijetí senátního návrhu zákona vedlo k rozpadu zón a šetrného hospodaření v lesích i v národních parcích, kde zonace a péče o chráněné lesy dnes funguje, uvádí se ve stanovisku. Navíc se v něm podle právníků popírá smysl nově zaváděných klidových oblastí a nejasným se stává i fungování rad národních parků.

„Je třeba zdůraznit, že ačkoliv ani návrh Poslanecké sněmovny není zcela ideální, je rozhodně krokem správným směrem k účinnější ochraně národních parků. Senátní pozměňovací návrh je třeba odmítnout pro závažné právní, systémové a věcné chyby," dodává Milan Damohorský. Senátní návrh neposkytuje podle jeho slov lepší ochranu přírody ani na Šumavě a ostatní národní parky pak jednoznačně ve svých důsledcích poškozuje.

Právě v neděli 19. února 2017 uběhlo přesně 25 let, kdy bylo přijato původní znění zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten podle odborníků dodnes představuje jednu z nejkomplexnějších a nejfunkčnějších norem na ochranu životního prostředí v České republice.

---

reklama

---