Pražané mohou hlasovat o jménech luskounů ze zoo
Dva luskouni krátkoocasí do Česka dorazili ze zoologické zahrady v Tchaj-peji jako dar tchajwanské metropole. Zájemci mohou pro samce se jménem Guo Bao vybrat českou přezdívku z pětice návrhů Kuba, Bourák, Gusta, Guba nebo Hugo. Samička s původním jménem Run Hou Tang se bude česky jmenovat Runa, Ruby, Rut, Růženka nebo Fazolka. Při výběru město přihlíželo k návrhům veřejnosti ze sociálních sítí, ale i podle podobnosti s původními tchajwanskými jmény luskounů. "Abychom je příliš nemátli," uvedl s nadsázkou Hřib.
Do Portálu Pražana je možné se přihlásit pomocí elektronické nebo bankovní identity či přes datovou schránku. "Nejsnazší přihlášení do Portálu Pražana je přes internetové bankovnictví nebo přes uživatelský účet známý jako Identita občana," dodal primátor.
Pražská zoologická zahrada je teprve druhým chovatelem luskounů v Evropě. Chovný pár šupinatých savců bude v Troji obývat expozici Indonéská džungle. Veřejnost bude moci tyto zástupce v přírodě ohroženého druhu pozorovat zřejmě od půlky května. Do té doby jsou zvířata v karanténě.
Luskoun je šupinatý savec, který se živí mravenci a termity. Nyní je na pokraji vyhynutí a patří mezi nejčastěji pašovaná zvířata. Za posledních deset let byl odhadem uloven více než milion jedinců tohoto druhu. Důvodem je to, že příslušníci některých tradičních asijských a afrických kultur připisují šupinám luskounů léčivé účinky. Šupiny mají pomáhat například s kožními problémy, s artritidou i astmatem. Tito savci vzhledem připomínající šišku se ale loví i kvůli masu. Někteří Asiaté ho považují za luxusní delikatesu i symbol bohatství a vyššího společenského postavení.
Pražská zoologická zahrada spolu se zoo v Olomouci a Ostravě patří mezi hlavní partnery programu Trenggiling Conservation Program (TCP). Má mimo jiné za cíl snížit ilegální obchod s luskouny ostrovními skrze vzdělávání obyvatel Sumatry a vybudovat záchranné a rehabilitační centrum pro luskouny.
Chov luskounů je podle zoo mimořádně náročný. Musí mít zajištěné správné rozpětí teplot či velmi vysokou vlhkost, největší problém představuje potrava. "V přírodě se živí mravenci a termity, které jim v Praze nahradí speciální směs, jejíž základ tvoří včelí larvy," uvádí na webu zahrada.
reklama