https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pred-tremi-lety-sjela-do-modreho-dolu-obri-lavina-zmenila-krajinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Před třemi lety sjela do krkonošského Modrého dolu obří lavina a změnila krajinu

13.2.2018 05:00 | PRAHA (ČTK)
Lavina z února 2015 nikoho nezranila, zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1106 metrů, překonala Modrý potok a zastavila se v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce až šesti metrů. / Ilustrační foto
Lavina z února 2015 nikoho nezranila, zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1106 metrů, překonala Modrý potok a zastavila se v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce až šesti metrů. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / KRNAP
Mohutná lavina, která před třemi lety sjela do Modrého dolu v Krkonoších, umožňuje vědcům ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) pozorovat, jak si příroda dovede s takovým zásahem poradit. "Výsledky terénního průzkumu potvrzují, jak je příroda dynamická, avšak zároveň do značné míry předvídatelná, a že se i s takovými mimořádnými událostmi, jako byla lavina před třemi lety, dokáže vyrovnat," řekl včera biolog KRNAP Josef Harčarik.

 

Vědci dokumentují změny v krajině, které lavina způsobila. "Obnažená místa půdního povrchu znovu zarůstají vegetací a rostlinnými druhy, které se vyskytují v okolí. Tyto volné plochy nejčastěji osídlují třtina chloupkatá, ostřice šedavá, ostřice bledavá, sítina niťovitá, bika mnohokvětá a začínají se zde objevovat i semenáčky vrb. Je potřeba mít na paměti, že vývoj ve složení společenstev (sukcese) v horských podmínkách je poměrně pomalá. Trvá mnoho let, v případě dřevin, například smrků, i několik desítek let. Během nich však lze očekávat další sesuvy sněhových lavin, z nichž některé možná opět zasáhnou do dřevin nebo bylinné vegetace," řekl Harčarik.

Lavina se utrhla 10. února 2015 nad údolím v místě zvaném Mapa republiky a smetla vše, co jí stálo v cestě. I po letech je patrné, jakou měla destrukční sílu. Průsek způsobený sesuvem sněhu v místech, kudy vede skialpinistická trasa, je stále několik desítek metrů široký. Pod sněhem je mnoho pařezů, polámaných stromů a stromů vytrhaných i s kořeny.

Laviny formují krajinu, redukují některé rostlinné druhy a přispívají k tvorbě botanicky cenných lokalit. "Za důležité považuji zdůraznit, že sněhové laviny jsou v Krkonoších přirozeným činitelem, který sem patří a bez kterého by mnohé cenné lokality zarostly lesem, což by v důsledku znamenalo podstatnou ztrátu biologické rozmanitosti území," řekl Harčarik.

Výzkum v Modrém dole má význam i pro další poznání krkonošské arktoalpínské tundry, tedy mozaiky ekosystémů alpínských vrcholů, klečových porostů, trávníků a rašelinišť náhorních plošin a závětrných svahů ledovcových karů Krkonoš.

Lavina z února 2015 nikoho nezranila, zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1106 metrů, překonala Modrý potok a zastavila se v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce až šesti metrů. Lavina tak dosáhla maxima své dráhy, chatu Děvín minula asi o 30 metrů. Délka odtrhu činila 506 metrů a výška sněhu v místě, kde se lavina odtrhla, byla od půl do 2,45 metru, obvod laviniště měřil 3,3 kilometru. V Modrém dole je podobně velká lavina doložena také v roce 1887.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Tomáš Kučera
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist