Před změnou klimatu nás zachrání mraky, tvrdí klimaskeptik
Podle této teorie je sice možné, že člověkem vypouštěné skleníkové plyny způsobí oteplení planety, ale od nárůstu teplot nás ochrání oblaka a mraky. Ty totiž mají podle svého typu a výšky schopnost ovlivňovat teplotu na planetě v obou směrech.
Teorie staví na dosud největším tajemstvím klimatické vědy. Nikdo totiž neumí předpovědět, jak se mraky budou v čase měnit. Většina vědců věří, že mraky budou mít na průběh klimatické změny neutrální vliv, případně že jej urychlí. Jednoznačný důkaz ale chybí a prostoru nejistoty se chopili vědci, kteří klimatické změny popírají.
Jedním z předních zastánců teorie mraků je Richard S. Lindzen, profesor meteorologie na věhlasném Massachusetts Institute of Technology. V oboru je respektovaným vědcem, který se klimatu věnuje od šedesátých let minulého století.
Mraky se nám zdají natolik známé, že je bereme jako samozřejmost. Jejich vliv na klima je přitom obrovský. Energie, která umožňuje život na Zemi, pochází ze Slunce. Aby se planeta nezačala přehřívat, musí část energie vracet zpět do vesmíru. Mraky ovlivňují tok energie v obou směrech.
Nízko položené, husté mraky působí jako zrcadlo, které odráží sluneční záření zpět. Vysoko položené, tenké mraky mají opačný vliv, působí jako jakási poklička, která drží teplo na Zemi. V současném klimatu převažuje chladivý vliv mraků.
Podle Richarda Lindzena není planeta nijak zvlášť citlivá na emise skleníkových plynů, protože mraky umí jejich vliv eliminovat. Má to fungovat tak, že po oteplení povrchu planety se zvýší i odpar vody, z vlhkosti tropů budou vznikat mraky, které se rychle vyprší. Z odpařené vody se tak nebudou tvořit ledové krystalky, ze kterých pak vznikají mraky vysokého patra, tzv. cirry. Tyto mraky jsou ty, které zadržují teplo. Tím se působení skleníkových plynů vyrovná, argumentuje Lindzen. Většina vědců ale jeho teorii považuje za neprokazatelnou.
Výzkumníci uznávají, že v atmosféře poroste množství vodní páry v souvislosti s vyšší teplotou. Není ale vůbec jasné, jaký typ a jaké umístění budou mraky mít. Vědci používají náročné počítačové programy pro předpověď vývoje klimatu. Počítače ale stále neumějí dát odpověď na otázkou, jak se budou vyvíjet jednotlivé mraky a oblačnost nad celou Zemí po dobu století.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
otepluje se protože se - 13. 5. 2012 - M.Z.Faktickej obsah? Ty vyroky ohranicene uvozovkami jsou v zasade pravdive, nebo tedy polo-pravdive (a v ramci zvyrazneji asi "trochu" prehaneji) Ty polo-pravdy je pak hlavne treba doplnit konstatovanim ze ty (v podstate spravne naznacene) efekty pusobi slozitym zpusobem vselijak i proti sobe a je naivni si myslet, ze pri nasi dnesni znalosti atmosferickych/oceanskych/biologickych atd. procesu (ale i "pouhe" hydrodynamiky plynu v oblacich) jsme schopni ten kvantitativni efekt presneji spocitat. Nejsem znalec astronomie ale jsem si temer jist, ze napr. ty zname Milankovicovy cykly davaji jen velmi naznakovy argument, proc mohou ledove doby nastat. nerikaji vubec nic o podrobnostech a sile jejich prubehu. Vlastni dynamika prubehu tech ledovych dob (od malem subtropickeho podnebi stredni Evropy k chladnym suchym stepim a polovyschlemu Mediteranu - to je prece tak veliky klimaticky skok ktery si ani neumime predstavit, akorat se zda byt jasne, ze v nem ten zloreceny CO_2 hraje jen malo dulezitou roli) |
