Předseda ovocnářů: Dosavadní masivní likvidace sadů má zpomalit. Mají přibýt nové
Předseda ovocnářů věří, že redukce sadů již nebude tak velká. Přes letošní zimu očekává snížení ploch sadů asi o 300 hektarů na úroveň 10.200 hektarů. Připomněl, že 40 procent výsadeb je v kategorii přestárlých sadů, které by měla čekat obnova. U hlavního ovocného druhu jabloní je přestárlých 47 procent ploch.
Úbytek sadů by měly zpomalit nové výsadby. Zatímco v letech 2022 a 2023 se vysázelo mimořádně nízkých 101 a 80 hektarů sadů, loni to bylo přibližně 150 hektarů. "Letos by nová výsadba mohla činit kolem 200 hektarů," uvedl Ludvík. Pěstitelům s výsadbou finančně pomáhá stát, který loni zvýšil podporu na vysázení hektaru sadu z 240 000 korun až na 334.000 korun. Výsadba jednoho hektaru jabloňového sadu přijde na více milion korun.
Stát také zjednodušil dotační administrativu, což podle Ludvíka pomohlo zejména malým pěstitelům. Řada z nich se kvůli složité byrokracii v minulých letech do dotacemi podpořené výsadby ani nepustila. Příspěvky na nové výsadby stát zavedl v polovině 90. let, aby pomohl nastartovat tehdy prakticky zastavenou obnovu sadů. Před rokem 2020 se obvykle vysazovalo kolem 350 hektarů sadů ročně.
Dotační podpora je důležitá zejména v letošním roce, kdy ovocnáři po loňské decimaci úrody mrazy mají více než miliardový výpadek v příjmech. Na škody z mrazů jim stát především ze zdrojů Evropské unie vyplatil kompenzace ve výši 445 milionů korun. Peníze umožní ovocnářům přežít a založit novou úrodu. "Kritické období pro ovocnáře přijde po spotřebování kompenzací. Půjde o dobu do první sklizně a získání tržeb z letního ovoce. Ale pěstitelé jablek se prvních větších peněz dočkají až v závěru letošního roku," uvedl Ludvík.
V roce 1989 bylo v Česku 23.000 hektarů sadů, od té doby zmizelo přes 54 procent sadů. Výrazný pokles nastal po roce 2014. K 31. květnu bylo v Česku 10.522 hektarů sadů.
S úbytkem sadů klesá soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce. Nyní se podle ovocnářů soběstačnost v závislosti na objemu sklizně a spotřebě pohybuje mezi 30 až 40 procenty.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jaroslav Řezáč
31.1.2025 08:07Stromy nemohou za to, že na Jaře jsou mrazy, přesto je to důvod k likvidaci a proto jim to ovocnáři dávají za vinu.
pavel peregrin
31.1.2025 17:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
1.2.2025 05:49 Reaguje na pavel peregrinStromy je pořád jen strom. Kde se nachází o ničem nerozhoduje, dělá jen to co každý, plodí jabka.
pavel peregrin
1.2.2025 16:52 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jakub Graňák
1.2.2025 09:08 Reaguje na pavel peregrin
Karel Zvářal
1.2.2025 09:59 Reaguje na Jakub Graňák
Jakub Graňák
2.2.2025 09:33 Reaguje na Karel ZvářalNejhorší na tom všem je, že jde v podstatě o drobné, které by ovocko i zelinářství potřebovaly.
Mně ale taktéž fascinuje ta lidská tupost (viz mr. Řezáč), která veřejným prostorem prosakuje. Sociální sítě rozvrátily společnost, kdy každý pomatenec má okno do světa dokořán. Výsledkem je celosvětová pandemie šílenství, která logicky znamená volbu šílenců nebo všehoschopných gaunerů... jedna z nejstrašlivějších starobylých čínských kleteb zní: "Nechť žiješ v zajímavých časech!" - nějaké takové nás asi právě čekají :-)
Břetislav Machaček
1.2.2025 08:55 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPíšete takové hlouposti a asi tomu dokonce věříte, co píšete. Víte
proč ty sady kácejí? Dovozy ovoce jsou výhodnější, než pěstování
ovoce u nás, kde je drahá pracovní síla, drahá hnojiva a postřiky.
V sousedním Polsku je to silně dotováno státem a navíc spoléhají
na levnou pracovní sílu polské vesnice s výpomocí z Ukrajiny. U
nás k tomu nikdy podmínky nebudou, protože je zde konkurence lépe
placené práce v průmyslu a službách, než sezónní práce v sadech.
Výkyvy počasí až tak velkou roli nehrají, ale pokud se spojí i s
těmi náklady na samotný sad, tak je ten koktejl neúnosný. Dnes se
kvalitní odrůdy požadované trhem neobejdou bez desítek postřiků
na nejrůznější choroby a škůdce a ty dnes stojí nejvíc včetně
jejich aplikace, když se provádí vícekrát v různé roční doby.
Jinak se mi líbí, jak si odpovídáte na své příspěvky a pouze
zamořujete diskusi bláboly o ničem. Je docela humorné číst
takové příspěvky někoho, kdo si myslí, že je velice moudrý
a přitom píše hlouposti.
Jaroslav Řezáč
1.2.2025 12:11 Reaguje na Břetislav MachačekMěli bychom si spíš přiznat, že naše spotřebitelské návyky na dokonalost jsou v zásadě bizarní.
Stejně tak bizarní je pak ovocnářství.
Na zahradě jsme měli deset jabloní, byly vysoké čtyři metry a nestálo nás to nic o čem tu píšete.
pavel peregrin
1.2.2025 16:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
2.2.2025 08:50 Reaguje na Jaroslav Řezáčplno síry, ale stromy neměly houbové choroby. Nyní
se bez postřiků proti monilióze a jiným chorobám
neobejdou ani zahrádkáři a tak ovocné stromy kácejí
a sázejí stromy ozdobné. Ono vše se vším souvisí
a mnohdy si to ani lidé neuvědomují. Dokonce ten
sirnatý popel z černého uhlí půdu doplňoval sírou
a nebylo nutné česnek mořit v Sulce(sirný roztok)
jako nyní. Víte třeba proč se nejméně postřiků
používá proti houbovým chorobám u vína a ovoce
používá v okolí sopek a na sopečných půdách? Máte
naivní představy, že se dá vše pěstovat bez práce
a nákladů na postřiky, ořez a dnes už i nákladnou
sklizeň. Ministr si to asi jako teolog myslí taky.
Ono u jarních přízemních mrazů je to něco za něco.
Vysokokmenům nezmrzly třeba všechny květy, když
byl silný mráz v přízemní vrstvě, ale kdo dnes bude
česat ovoce z vysokých žebříků? Sázejí se proto
pouze zákrsky, ale i nich zmrznou květy komplet.
Je to prostě něco za něco, ale zdarma není nic.
a ,
ale
.
ěto, co