Přerov nechá pokácet v rezervaci Žebračka proschlé topoly, nechají se zetlít

To je dobré a hlavně ekologické. Zabrání se tím hnízdění doupného ptactva jako je datel, strakapoud nebo brhlík. Jedině s ekologismem zvítězíme nad přírodou!

Topol má měkké a křehké dřevo. Pokud byly stromy na hranici životnosti, stačí silnější vítr a části stromů se odlamují a padají na zem. No a pokud by zrovna v tom okamžiku šel okolo nějaký člověk, může být zaděláno na problém. Proto je lepší ty topoly pokácet na na stojáka nechat spíše stromy s tvrdým dřevem jako jsou duby, buky a podobně.

To máte sice pravdu, ale zakrátit kmen pět metrů vysoko
a u země přerušit pilou kůru, tak si doupní ptáci udělají
z torza hotel. No a po pár létech skácet a teprve pak
ho nechat zetlít na zemi. Já osobně nikdy nezažil, že
by se vyvrátil nějak rychle pětimetrový pařez bez
větví a nového obrostu. To jen tak, když už si hrají
na rezervaci s pilou v ruce. Takové torzo olše jsem
nechal v lese a po strakapoudech je každoročně obsadí
i dvě rodiny špačků. No až doslouží i jim, tak skončí
na rozdíl od stromů v rezervaci v krbu.

Zakrátit kmen 5 metrů vysoko? Vy jste fakt dobrej teoretik. Kdo to bude dělat? Celkem nedávno tady měli lidé problém s výškou pařezu 120cm a vy hned 5 metrů. Když se podíváte na fotku tak nejde o stromy s průměrem 20-25cm.

Po technické stránce to není problém. Strom by se postupně ořezával shora a ve výšce 5 metrů nad zemí by se přestalo. Dá se to tak realizovat třeba v malých zahrádkách, kde není možné položit ten strom najednou.

V zástavbě nebo na hřbitovech, takto lze kácet až na pařez.
V případě topolů, které můžou mít ve výčetní výšce více než metr, to bude hooodně drahé.

Tím pětimetrovým kmenem jsem reagoval na příspěvek pana Macháčka. Zůstal by tak hnízdní kmen pro nějaké ty strakapoudy a podobně. Případně v další etapě líhniště pro dřevokazné brouky. A co se týče ceny, tak je jasné, že to bude nějaké peníze stát. Zadarmo ani kuře nehrabe. Ale asi to pořád bude levnější než odstřelování dřevin výbušninami.

Řeč je o prosychajících topolech. Opravdu si myslíte, že po stromě kde nevíte kdy a kde se samovolně zlomí, někdo poleze? Navíc nějakých dvacet stromů nějakou biodiverzitu ani nezvýší a ani nepoškodí, takže by to byl pouze drahý "špás" bez užitku.

Čistě teoreticky stromolezci s pilou s dlouhou lištou, a strom zavěšený na vrtulníku :).
Nebo by to mohli řezat po sekcích.
Nebo to vzít z plošiny.
Akorát nevím, kdo by to zaplatil.

Samozřejmě, z plošiny, tedy pokud se tam ta plošina dostane. Po sekcích? Opravdu si myslíte, že někdo poleze po proschlém, listnatém stromě? To kácení po sekcích se většinou provádí na zdravých stromech kde se člověk může spolehnout na nějakou "pevnost" toho stromu. Moc sebevrahů co by lezli po "souších" u kterých nevíte kdy a kde se zlomí, neznám. No a potom přichází jak jste sám napsal to obligátní, kdo to zaplatí? Takže podle mě, zvlášť k rozsahu by to byla úplně zbytečná věc a vyhozené peníze.

Pane Schindlere já je k tomu nenutím, ale podobně
jsem skácel pár stromů jako amatér od shora dolů
kamarádům na zahradách a u domů a chat. Není to nic
jednoduchého a dnes bych to už nedělal, ale pokud
si hrají na rezervaci, tak si mohou hrát i takto
a neprovádět zásahy, které jsou standardem v lesích
hospodářských. Mě spíše vytáčí ta licoměrnost, kdy
se někde "kácí" výbušninou a jinde klasicky. U nás
jsem kritizoval torzo více jak metr v průměru silné
vrby, kterou "odborně" zbavili větví a nechali ji
obrůst nestabilními výmladky, které se vylamovaly
i bez větru a sněhu pouze váhou mokrého listí u
školního hřiště. Přerušením toku mízy u paty stromu a ořezem těch výmladků by torzo nebylo nebezpečné,
ale takto ano. Pokud les disponuje dostatkem
doupných stromů, tak budiž a není problém je
pokácet. Já jen dal tip, že to možné je a při
zkušenostech některých stromolezců a techniky
to možné je. Asi posoudili zbytnost těchto
stromů a rozhodli takto, ale leckde ty doupné
stromy scházejí a takové torzo je opravdu
ptačím a hmyzím hotelem. Jak píšu, nejsem
proti kácení, ale dávám tip, jak lze někde
postupovat a jak jsem postupoval při té
samotěžbě olše, kterou mi revírník označil
ke skácení. Já vzal těch pět metrů s těmi
dutinami na milost a stačilo lanovačka, pila
a žebřík. Samozřejmě opatrnost a nakonec se
stejně rozlomila v místě jedné z dutin.
Takže vím o čem píšete, že to není jednoduché
a že jde o život, ale o ten jde při každém
kácení, když člověk zapomene na to, že není
stoprocentní jistota nikdy. Při kácení věšáků
ve skalách na Moravicí mi revírník řekl, že
by to nikdo nedělal. Ano nedělal jako práci
v úkole, ale pro kamarády na táborový oheň
to člověk udělá rád, ale pomalu a s rozvahou.

Myslím, že je to bouře ve sklenici vody.
Z článku jsem pochopil, že se má těžit 20 stromů podél cesty (cyklostezky). Další stovky souší dál od cesty zůstanou ponechány svému osudu.

Ano, v článku se píše, že padající větve těch topolů ohrožují cyklisty. Dále se článek zmiňuje, že na začátku tohoto roku, když se v tamním lužním lese celoplošně rozšířila voskovička jasanová, tak se tam kácely jasany také pouze u cest, s ohledem na bezpečnost návštěvníků rezervace.

Máte asi pravdu, ale já dal pouze tip, jak je
možné leckde postupovat a udělat kompromis
mezi ponechání souší a bezpečností návštěvníků.
Tu bych se možná přikláněl i k tomu odstřelu
výbušninou a nejenom kvůli estetice jako v NP
Č. Švýcarsko, kde pro přírodu je hodnota
dvoumetrových pařezů minimální na rozdíl od
pětimetrových doupných torz topolů.