Příběh Dolly, prvního známého dinosaura s onemocněním dýchacích cest

V teplé a vlhké jurské krajině překypující flórou a faunou na území dnešního amerického státu Montana onemocněl dinosaurus chřipkou doprovázenou příznaky podobnými zápalu plic. Ubohý dospívající dlouhokrký ještěr se pravděpodobně letargicky potácel v horečnatých stavech, těžce se mu dýchalo, kašlal, kýchal a měl průjem, napsala agentura Reuters.

O zhruba 150 milionů let později představují kosterní pozůstatky nešťastného tvora, přezdívaného Dolly, první známý důkaz o dinosaurovi s onemocněním dýchacích cest. Na třech krčních obratlech se mu při infekci vzdušných vaků utvořily abnormální výrůstky, které připomínají zkamenělou brokolici.

Vše podle odborníků nasvědčuje tomu, že dinosaurus trpěl plísňovou infekcí podobnou aspergilóze, běžným onemocněním, které postihuje dnešní ptáky a plazy a často je smrtelné. Někdy infikuje i kosti. Stejná nemoc mohla být osudná i Dolly, domnívají se vědci.

Dinosauři trpěli nemocemi stejně jako každé jiné zvíře. Důkazů je však ve světě zkamenělin pomálu, jelikož se při procesu fosilizace v drtivé většině spíš než měkké tkáně zachovávají kosti, zuby a drápy. Zkameněliny dinosaurů už dříve odhalily neduhy jako zlomenou a zahojenou kost, zánět zubu, krevní infekci ovlivňující kosti, artritidu i zhoubné kostní nádory.

Dolly patřila k dosud neznámému druhu sauropodů, býložravým dinosaurům s dlouhými krky a ocasy, malými hlavami a čtyřma robustníma nohama. Do této skupiny se řadí největší suchozemští tvorové, kteří kdy na Zemi žili.

Dolly, na délku měřící okolo 18 metrů a vážící zhruba čtyři až pět tun, zemřela ve věku 15 až 20 let, uvádí Cary Woodruff, šéf oddělení paleontologie z muzea v montanské Maltě a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports. Podobní sauoropodi dosahovali dospělosti okolo 30 let.

"Chudák Dolly. Pravděpodobně se cítila příšerně se stejnými příznaky infekce dolních cest dýchacích, jaké zažíváme my, jako je horečka, bolest na hrudi, obtíže s dýcháním a vlhkým kašlem - fuj!" říká anatom a spoluautor studie Lawrence Witmer z univerzity v Ohiu.

"Byla Dolly tak nemocná, že neudržela krok se svým stádem? Uhynula v důsledku této nemoci? Zemřela sama? Víme, že byla nemocná dlouho - šlo o chronickou nemoc - protože ji měla dostatečně dlouho, aby na nákazu její kosti odpověděly ošklivým nádorem," dodává Witmer.

Není nezvyklé, že živočichy nezahubí přímo onemocnění, které je trápí. Mohou se stát oběťmi predátorů nebo uhynout hlady kvůli oslabujícím dopadům choroby.

Pozůstatky Dolly paleontologové odkryli v letech 1990 a 2013 až 2015. Odborný název jejího druhu odhalí až budoucí studie. Vypadá to, že dinosaurus byl blízce spřízněn s dobře známými diplodoky. Výzkumníci neví, jakého byla Dolly pohlaví - přezdívku dostala po známé americké country zpěvačce. "Po Dolly Partonové, samozřejmě," říká Woodruff.

Dávné trápení dinosauří Dolly vrhá světlo nejenom na choroby éry dinosaurů, ale také pomůže osvětlit anatomii jejich dýchacího ústrojí.

Sauropodi a masožraví dinosauři ze skupiny teropodů, kam spadají i ptáci, mají podstatně složitější dýchací soustavu než savci včetně lidí. Kromě plic mají i tenké, balónkům podobné vzdušné vaky. Abnormální kostní výrůstky se v Dollyině těle nacházely na spojích mezi dýchacími tkáněmi a kostmi ve třech obratlích. Jde o důkaz, že se infekce rozšířila z plic.

Aspergilóza, způsobená vdechnutím výtrusů hub, je nejčastější nemocí dýchací soustavy moderních ptáků. Ti se vyvinuli z opeřených jurských teropodů a dnes jsou klasifikováni jako větev dinosaurů.

"Osobně neznám žádnou jinou zkamenělinu, se kterou bych víc soucítil," říká Woodruff.

---

reklama

---