Atmosféru zahrad s prvorepublikovou úpravou můžete načerpat v Národním zemědělském muzeu
Národní zemědělské muzeum, které podobně jako Česká republika, slaví sté výročí svého vzniku, připravilo na dvoře muzea v Praze na Letné výstavní expozici formou stylizované prvorepublikové zahrady. Návštěvníci se seznámí s atmosférou zahrad té doby, s typickými projevy tehdejší zahradní tvorby čerpající z bohatých forem květinových a růžových záhonů, zahradních staveb a doplňků, jakou jsou altánky, pergoly, zahradní lavice. Na své si přijdou také nejmenší návštěvníci muzea, uprostřed květinové zahrady na ně čeká historický kolotoč se zvířecími motivy a houpačka. Na muzejním dvoře na novou zahradu navazuje expozice Malý selský dvorek s drobnými hospodářskými zvířaty a také zahradní restaurace a nově položený trávníkový koberec.
Inspirací pro zahradu bylo kromě prvorepublikové zahradní architektury i téma „pouť ve městě“. Expozice přerostla také na střechu muzea s jedinečnými pohledy na Prahu, kde je k obdivování vysazen vzorník květinových záhonů se slunečními hodinami. „Poslání muzea je nejenom služba návštěvníkům, ale například také dlouhodobá vědecká činnost. Ta může mít různé výstupy, ať odborné publikace, přednášky, výstavy, rozšiřování sbírkového fondu a někdy také třeba novou expozici v podobě zahrady,“ řekl generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.
„V průběhu první poloviny 20. století zaznamenala naše zahradní a krajinářská architektura do té doby nevídaný rozvoj a přes odbočku do slepé ulice hledání národního zahradního slohu nakonec dosáhla světové úrovně,“ uvedl Zdeněk Novák, vládní zmocněnec pro koordinaci projektu „SPOLEČNÉ STOLETÍ“ a iniciátor výzkumného projektu Zahradně-architektonická tvorba. Tehdejší zahradní architekti našli uplatnění ve všech oblastech výstavby, a to od úprav zahrad Pražského hradu pro prezidenta Československé republiky, přes řadu nově zakládaných sportovních areálů, unikátní projekt brněnského výstaviště vybudovaného k 10. výročí vzniku republiky až po nepřebernou řadu soukromých realizací vilových zahrad, jež jsou fenoménem 20. století. 100. výročí vyhlášení samostatného státu je příležitostí k bilancování ve všech oblastech kreativity. „Na poli zahradního umění se můžeme hrdě ohlížet zpět,“ dodal Zdeněk Novák. Tvorba tehdejších zahradních architektů proto představuje významnou součást národního kulturního dědictví.
- Výsledky vědeckých projektů muzeum představuje zejména formou specializovaných publikací. Tématem prvorepublikové zahradní tvorby se zabývají knihy:
- Život, dílo a doba zahradního architekta Josefa Minibergera (1878-1955)
- Život a dílo zahradního architekta Josefa Kumpána (1885-1961)
- Po stopách českých prvorepublikových zahradních architektů
- Stopy českých zahradních architektů na Slovensku
- Život a dílo zahradního architekta Josefa Vaňka (1868-1968)
- Vzpomínky zahradního architekta Josefa Vaňka na velkou válku
- Zahradní umění za první Československé republiky a její zahradníci
- Steinová, Šárka – Zámečník, Roman – Ottomanská, Stanislava: Garden art for the first Czechoslovak Republic and its gardeners.
Národní zemědělské muzeum se zabývá tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. V pražské budově jsou k vidění expozice Zemědělství, Jede traktor, Rybářství, Myslivost, Voda v krajině, Gastronomie, Laboratoř ticha či Život – střešní zahrada.
reklama