Výstava Živé pasti představí v Olomouci masožravé rostliny z celého světa

Několik set masožravých rostlin z celého světa, i více než 35 let staré sbírkové exempláře, tropické masožravé liány či fotografie z expedice do Kambodže, nabízí od soboty výstava Živé pasti ve sbírkových sklenících Výstaviště Flora Olomouc. Expozice potrvá do 7. června. Novinářům to řekla autorka výstavy a pěstitelka masožravých rostlin Markéta Aubrechtová Dlouhá. Letošní ročník představí desítky druhů masožravých rostlin od rosnatek, špirlic a bublinatek po vzácné heliamfory nebo australský Cephalotus. Chybět nebudou ani masožravé rostliny rostoucí v České republice či známá mucholapka podivná.

Hlavním tématem výstavy jsou masožravé tučnice rodu Pinguicula pocházející ze Střední Ameriky. "Letošní výstava představí řadu zajímavých druhů tučnic, které patří mezi pěstitelsky velmi atraktivní masožravé rostliny. Návštěvníci budou mít možnost vidět druhy, se kterými se běžně nesetkají, a zároveň nahlédnout prostřednictvím fotografií i do míst, kde masožravé rostliny rostou volně v přírodě," uvedla Dlouhá.

Výstavu doplní fotografie z expedice do Kambodže zachycující masožravé rostliny v jejich přirozených biotopech od tropických mokřadů po horské mlžné lesy. Zájemci si na výstavě budou moci koupit desítky druhů masožravých rostlin včetně raritních botanických forem, připravena je odborná poradna pro pěstitele.

Program doplní komentované prohlídky pro školy a dvě mimořádné večerní prohlídky, při kterých si návštěvníci prohlédnou nasvícenou expozici skleníků v netradiční setmělé atmosféře. "Sbírkové skleníky Výstaviště Flora Olomouc dávají návštěvníkům možnost poznávat rozmanité a často velmi vzácné druhy rostlin z celého světa. Výstava Živé pasti tuto nabídku rozšiřuje o atraktivní tematickou expozici," podotkla ředitelka Výstaviště Flora Olomouc Eva Fuglíčková.

Masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik strategií. Například mucholapka podivná má speciální past, kterou po příletu hmyzu bleskurychle zaklapne. Jiné masožravé rostliny používají lepivé pasti. Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž se o to rostlina sama zasloužila. Hmyz přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Některé masožravky nepohrdnou ani větším soustem. Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pasti ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny a rostlina do nich může chytit ještěrku, žábu i menšího hlodavce.

Mnohé masožravé rostliny rostou běžně při zemi, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci. V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít drobné mušky.

---

reklama

---