Přírodní památku Plachta v Hradec Králové kvůli záchraně živočichů rozjížděly tanky
Lokalita Plachta byla od konce 19. století vojenským cvičištěm, kde pravidelně jezdila těžká technika. Když armáda před více než 20 lety cvičiště opustila, začala Plachta rychle zarůstat náletovými dřevinami. Poprvé se těžká technika na Plachtu vrátila v roce 2003 a od té doby ji udržuje pravidelně. Cílem ekologů je zachovat v lokalitě bezlesí.
"Letošní úpravy terénu na Plachtě děláme třetí rok po sobě. Technika terén rozjíždí od čtvrtka, v neděli uděláme závěrečný úklid," řekl Hanousek. Nasazení těžké techniky předcházela v sobotu 23. října brigáda, při níž dobrovolníci vyřezávali náletové dřeviny a kosili a odstraňovali trávu. Kdyby ji nechali na zemi a auta ji zajezdila, působila by jako nežádoucí zelené hnojení.
Ochránci přírody při úpravě Plachty spolupracují s Východočeským klubem přátel vojenské techniky. Jeho členové letos na Plachtu přivezli například ženijní tank T55, několik kusů pásových bojových vozidel pěchoty a řadu kolových aut. Lokalita Plachta má kolem 30 hektarů a těžká technika letos intenzivně naruší až pětinu plochy.
Letošní akci předcházelo delší období sucha, což pro narušení terénu není ideální. Vyschlá půda je tvrdá a nerozjíždí se podle Hanouska tolik, jak by si ekologové představovali.
Rozoráním terénu se obnovují především tůně, které by jinak zanikly. Pomáhá to posílit populace obojživelníků, například kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé, ropuchy zelené nebo ohrožených druhů korýšů žábronožky letní a listonoha letního. Uchovat se daří i rostliny, například zeměžluč spanilou a rosnatku okrouhlolistou. Ostatní rostliny, které by jinak lokalitu ovládly, jsou rozježděním terénu potlačovány.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jirka Černý
1.11.2021 05:32Petr
1.11.2021 11:13Marcela Jezberová
1.11.2021 15:56Břetislav Machaček
1.11.2021 17:33 Reaguje na Marcela Jezberovázájmové skupiny, které si navzájem odporují. Tudíž se nejsou
ani schopni sjednotit v jedné straně nebo organizaci, která
by byla partnerem vlády k jednání a mohla by mít i zastoupení
v parlamentu. To by ale musel každý něco slevit a dohodnout
se na tom, co bude pro přírodu a i lidi nejlepší. Tak si každý
hraje na své písečku a jeden plácá to a druhý ono. Příroda
není pouze flóra, pouze hmyz, pouze obojživelníci, pouze šelmy,
pouze uhlíková stopa atd. Proto je někde cílem bezzásahovost,
jinde se krajina rozrývá tanky, jinde je spásají místo dobytka
divocí koně, či je cílem vybít zvěř. Na odůvodnění takového konání se vymýšlejí často absurdity i s tím, že taková vojenská technika
má násobně větší spotřebu a zplodiny EURO O na rozdíl od dnešní zemědělské a stavební techniky na kterou jiní ekologové stále poukazují jako devastátory přírody. Co se do krámu komu hodí,
to si odůvodní a druzí taktně mlčí, ač jindy kvičí jako podsvinče. Snažím jim vždy nastavit zrcadlo, aby viděli tu rozporuplnost v jejich konání, ale to se jim nelíbí. Někteří jsou v tom přes neziskovky zaháčkováni, kšeft je kšeft a hlavně příjem bez práce. Člověk se stal člověkem díky práci a ne tím, že byl uplácán z hlíny a byl mu vdechnut život včetně všech znalostí a zkušeností nabytých za tisíce let. Dnes je móda popírat cokoliv, co se dělo v minulosti a vymýšlet zcela opačné postupy a řešení problémů. Pochválit něco z doby nedávno minulé je společenská sebevražda a nebo dokonce sebevražda existenční. A tak budou jedni propagovat bezzásahovost,
druzí likvidovat kleč a křoví, svážet je helikoptérou a rozrývat krajinu čmoudícími tanky. No a my se střízlivým pohledem na svět
a přírodu jim alespoň budeme nastavovat to zrcadlo. Přitom stačí pouze ten střízlivý pohled bez fanatizmu a dalo by se toho dokázat
v globále daleko více.
JH
1.11.2021 19:13 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Pavelka
2.11.2021 09:54 Reaguje na Břetislav MachačekJH
1.11.2021 19:04 Reaguje na Marcela JezberováMarcela Jezberová
1.11.2021 23:12 Reaguje na JHJH
2.11.2021 06:52 Reaguje na Marcela JezberováLukas B.
3.11.2021 07:39 Reaguje na JHjedná se samozřejmě o údržbu kulturní krajiny (jakkoli rozvolněný les rozježděný tanky moc kulturně nevypadá), která se tam vyvíjela mnoho desítek let - není to nepodobné třeba managementu lučních enkláv v krkonoších (kde udržujeme kytičkové louky, aby nezarostly monotónním lesem). vojenská cvičiště obecně se už za císařpána dělala v hospodářsky méně atraktivních lokalitách (většinou chudé půdy a tam kde byl část sezóny problém s vodou), a naopak v hospodářsky atraktivních lokalitách se aktivně bojovalo o každé jitro země - zasypávala se slepá ramena řek, odvodňovaly se podmáčené pozemky atakdále. výsledkem je to, že na cvičištích máme stanoviště, která tam historicky nepatří, a která tam, kam patří, dávno zanikla.
Lukas B.
3.11.2021 07:43 Reaguje na Lukas B.asi případ od případu.