https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prirodni-pamatku-plachta-v-h.kralove-kvuli-zachrane-zivocichu-rozjizdely-tanky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přírodní památku Plachta v Hradec Králové kvůli záchraně živočichů rozjížděly tanky

1.11.2021 00:06 | HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK)
Rozoráním terénu se obnovují především tůně, které by jinak zanikly. Pomáhá to posílit populace obojživelníků.
Rozoráním terénu se obnovují především tůně, které by jinak zanikly. Pomáhá to posílit populace obojživelníků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP Jaro Jaroměř
Kolem dvou desítek těžkých vojenských vozidel pásy a koly rozjíždělo terén přírodní památky Plachta v Hradci Králové. V narušené půdě vzniknou otevřené pískové biotopy a nové tůně, které k životu potřebují různí vzácní živočichové. ČTK to řekl krajinný ekolog a organizátor akce Martin Hanousek.
 

Lokalita Plachta byla od konce 19. století vojenským cvičištěm, kde pravidelně jezdila těžká technika. Když armáda před více než 20 lety cvičiště opustila, začala Plachta rychle zarůstat náletovými dřevinami. Poprvé se těžká technika na Plachtu vrátila v roce 2003 a od té doby ji udržuje pravidelně. Cílem ekologů je zachovat v lokalitě bezlesí.

"Letošní úpravy terénu na Plachtě děláme třetí rok po sobě. Technika terén rozjíždí od čtvrtka, v neděli uděláme závěrečný úklid," řekl Hanousek. Nasazení těžké techniky předcházela v sobotu 23. října brigáda, při níž dobrovolníci vyřezávali náletové dřeviny a kosili a odstraňovali trávu. Kdyby ji nechali na zemi a auta ji zajezdila, působila by jako nežádoucí zelené hnojení.

Ochránci přírody při úpravě Plachty spolupracují s Východočeským klubem přátel vojenské techniky. Jeho členové letos na Plachtu přivezli například ženijní tank T55, několik kusů pásových bojových vozidel pěchoty a řadu kolových aut. Lokalita Plachta má kolem 30 hektarů a těžká technika letos intenzivně naruší až pětinu plochy.

Letošní akci předcházelo delší období sucha, což pro narušení terénu není ideální. Vyschlá půda je tvrdá a nerozjíždí se podle Hanouska tolik, jak by si ekologové představovali.

Rozoráním terénu se obnovují především tůně, které by jinak zanikly. Pomáhá to posílit populace obojživelníků, například kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé, ropuchy zelené nebo ohrožených druhů korýšů žábronožky letní a listonoha letního. Uchovat se daří i rostliny, například zeměžluč spanilou a rosnatku okrouhlolistou. Ostatní rostliny, které by jinak lokalitu ovládly, jsou rozježděním terénu potlačovány.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

1.11.2021 05:32
Tyhle bývalé vojenské cvičáky jsou nejkřiklavější ukázka neschopnosti ekologů, i poslední lampasák věděl jak ty prostory budou za pár let vypadat. Pro ekology bylo hrozné překvapení jak se krajina změnila proti tomu co byla snaha zakonzervovat a vůbec jim nedošlo že ten původní stav udržovalo používání bez kterého to zaroste, tůně se zanesou atd.


Odpovědět
Pe

Petr

1.11.2021 11:13
Tohle je pro mě důkaz, do jak tragicky katastrofálního stavu jsme "dohospodařili" krajinu a přírodu, když mnoho druhů dokáže přežít už jen v takto absurdně použitém malém místě a nikde jinde.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

1.11.2021 15:56
To, že jsou bývalá vojenská cvičiště vlastně takovým malým útočištěm pro spoustu živočichů a rostlin víme přeci už dávno. Pro některé není ani překvapením, že jakmile se přestane v lokalitě hospodařit - v tomto případě je hospodaření nahrazeno neustálým rozrýváním vojenskou technikou, začne lokalita zarůstat. Ochránci přírody by si měli udělat pořádek v tom, jestli je to dobře nebo špatně. V tomto případě je přirozený proces (který by měl být jen a jen pozitivní, protože přináší návrat do nějakého přirozeného, rovnovážného a samoudržitelného stavu) ochránci přírody naopak zastaven a lokalita je za cenu emisí výfukových plynů, úniku maziv a emise uhlíku (vzniká při narušení povrchu půdy, proto je dnes orba na černé listině) navracena do nerovnovážného a tedy i neudržitelného stavu, podobnému tomu po ukončení vojenského využívání. Omlouvám se, ale tohle mi připadá absurdní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.11.2021 17:33 Reaguje na Marcela Jezberová
Nejenom vám. Ono pod pojem ekologie se dnes schovávají různé
zájmové skupiny, které si navzájem odporují. Tudíž se nejsou
ani schopni sjednotit v jedné straně nebo organizaci, která
by byla partnerem vlády k jednání a mohla by mít i zastoupení
v parlamentu. To by ale musel každý něco slevit a dohodnout
se na tom, co bude pro přírodu a i lidi nejlepší. Tak si každý
hraje na své písečku a jeden plácá to a druhý ono. Příroda
není pouze flóra, pouze hmyz, pouze obojživelníci, pouze šelmy,
pouze uhlíková stopa atd. Proto je někde cílem bezzásahovost,
jinde se krajina rozrývá tanky, jinde je spásají místo dobytka
divocí koně, či je cílem vybít zvěř. Na odůvodnění takového konání se vymýšlejí často absurdity i s tím, že taková vojenská technika
má násobně větší spotřebu a zplodiny EURO O na rozdíl od dnešní zemědělské a stavební techniky na kterou jiní ekologové stále poukazují jako devastátory přírody. Co se do krámu komu hodí,
to si odůvodní a druzí taktně mlčí, ač jindy kvičí jako podsvinče. Snažím jim vždy nastavit zrcadlo, aby viděli tu rozporuplnost v jejich konání, ale to se jim nelíbí. Někteří jsou v tom přes neziskovky zaháčkováni, kšeft je kšeft a hlavně příjem bez práce. Člověk se stal člověkem díky práci a ne tím, že byl uplácán z hlíny a byl mu vdechnut život včetně všech znalostí a zkušeností nabytých za tisíce let. Dnes je móda popírat cokoliv, co se dělo v minulosti a vymýšlet zcela opačné postupy a řešení problémů. Pochválit něco z doby nedávno minulé je společenská sebevražda a nebo dokonce sebevražda existenční. A tak budou jedni propagovat bezzásahovost,
druzí likvidovat kleč a křoví, svážet je helikoptérou a rozrývat krajinu čmoudícími tanky. No a my se střízlivým pohledem na svět
a přírodu jim alespoň budeme nastavovat to zrcadlo. Přitom stačí pouze ten střízlivý pohled bez fanatizmu a dalo by se toho dokázat
v globále daleko více.
Odpovědět
JH

JH

1.11.2021 19:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Někde má smysl bezzásahovost, jinde tanky. To si přece nemusí nutně odporovat, každé prostředí vyžaduje jiné zásahy. A někdy je potřeba vymýšlet opačné postupy, v opačném případě bychom totiž ještě neslezli ze stromů.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

2.11.2021 09:54 Reaguje na Břetislav Machaček
NO tak zrovna Vy jste ten pravý, kdo má nastavovat zrcadlo. A střízlivý už vůbec ne, vypadá to, že při psaní příspěvku jste byl na mol..Dobrovolní ochranáři nemusí Vám a jiným podobným nic zdůvodňovat. Museli předložit projekt zásahů a ten byl schválen na příslušných úřadech ochrany přírody. Kromě toho, Plachta je nelesním územím, takže je nutné zde dělat zásahy, které zabrání náletům dřevin a naruší hustý bylinný pokryv bránící ochranářsky významným druhům rostlin existovat. V pralesní rezervaci je pak jasné, že je nutná bezzásahovost. Ovšem tohle ví i absolvent ZŠ. Tož tak...
Odpovědět
JH

JH

1.11.2021 19:04 Reaguje na Marcela Jezberová
Proč by to mělo být absurdní? Z článku vyplývá, že ochránci přírody v tom mají na této lokalitě celkem jasno a podobná narušení už se snad dlouho používají k podobným účelům.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

1.11.2021 23:12 Reaguje na JH
Protože za každou cenu chtějí mít mokřad někde, kde to není udržitelné a mokřad tam prostě nepatří a bez nesmyslných, drahých a drastických zásahů tam za pár let sám od sebe zanikne. Dělají přesně to, co u jiných hlasitě kritizují. Vnucují násilím svou vůli přírodě bez ohledu na náklady, uhlíkovou stopu, udržitelnost.
Odpovědět
JH

JH

2.11.2021 06:52 Reaguje na Marcela Jezberová
Jestli v tom nemáte trochu zmatek. Sama tvrdíte, že vojenská cvičiště jsou útočištěm vzácných druhů a bez hospodaření zarostou, nejspíše méně vzácnými druhy. Ale když někdo chce udržet plochu v původním stavu napodobením původního využití, je to násilí na přírodě. A nějaký mokřad tam musel být i dříve, ne úplně věřím, že by tank vyrobil bažinu ze suché louky. Pokud jde o udržitelnost a uhlíkovou stopu, těch pár rozježděných hektarů je to poslední, co ji ohrožuje a těch ploch, kde se něco podobného dělá zase není tolik.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.11.2021 07:39 Reaguje na JH
ono je to ještě trošku jinak.
jedná se samozřejmě o údržbu kulturní krajiny (jakkoli rozvolněný les rozježděný tanky moc kulturně nevypadá), která se tam vyvíjela mnoho desítek let - není to nepodobné třeba managementu lučních enkláv v krkonoších (kde udržujeme kytičkové louky, aby nezarostly monotónním lesem). vojenská cvičiště obecně se už za císařpána dělala v hospodářsky méně atraktivních lokalitách (většinou chudé půdy a tam kde byl část sezóny problém s vodou), a naopak v hospodářsky atraktivních lokalitách se aktivně bojovalo o každé jitro země - zasypávala se slepá ramena řek, odvodňovaly se podmáčené pozemky atakdále. výsledkem je to, že na cvičištích máme stanoviště, která tam historicky nepatří, a která tam, kam patří, dávno zanikla.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.11.2021 07:43 Reaguje na Lukas B.
samozřejmě je na diskusi, jestli to mají rozbahňovat vojenské potvory (žravé a smradlavé, ale jednou za čas voják cvičit musí), lesní a stavební technika (současné harvestory nebo bagry mají moderní motory, úsporné a nesmradlavé), nebo bohatí majitelé ofroudů (kteří by za možnost legálně se vyblbnout rádi zaplatili).
asi případ od případu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist