Proč lidé "porazili" neandrtálce? Prostě jich bylo 10x více
Neandrtálci „vládli“ Evropě zhruba 300 000 let, pak poměrně velmi rychle vymizeli. Stalo se tak zhruba před 40 000 let. Již dlouho patřilo k hlavním teoriím, že velký podíl na tom měl příchod „moderních“ lidí, tedy druhu Homo sapiens, kteří začali z Afriky dobývat svět před 80 až 100 000 lety.
Vědci z Cambridgeské univerzity nyní provedli velmi podrobnou analýzu archeologických objevů z jihozápadní Francie, kde jsou nálezy lidí i neandrtálců nejčastější. Z ní vyplynuly jasné důkazy, že vlny kolonizátorů byly zhruba desetkrát početnější než počty tamních populací „dobývaných“.
Analýza jasně prokázala prudký nárůst míst obývaných lidmi, mnohem vyšší hustotu artefaktů nalezených v jejich sídlech a také značně větší geografickou rozlohu celkově obývaných území.
Z toho vyplynul do jisté míry „nerovný boj“ v konkurenci o místa vhodná k životu, lovnou zvěř a další zdroje potravy nezbytné k přežití v tvrdých podmínkách.
To v konečném součtu bylo ještě posíleno faktem, že komunity lidí byly zřejmě schopny mnohem lépe koordinovat své aktivity než neandrtálci.
Na doletu oštěpu záleží...
Závěry studie také podle vědců naznačují, že „kolonizátoři“ měli k dispozici výrazně lepší „technologie“, například efektivnější oštěpy schopné doletět a zabít zvíře na větší vzdálenost. Užívali též lepší systém ukládání potravy na nejtěžší zimní období. Vyvinutější systém sociálních kontaktů jim dovolil již tehdy provádět směnný obchod a i v kritických dobách si obstarat potravu a další položky nutné k přežití.
S tím vším souvisí i další otázka, která je předmětem velmi dlouhých debat: zda moderní lidé převyšovali neandrtálce také velikostí mozku a mentálními schopnostmi. Studie na tuto otázku nepřináší jasnou odpověď, poznamenává ovšem, že z archeologických nálezů jasně vyplývá také zvýšená koncentrace sofistikovaných forem umění, včetně jeskynních maleb, a systému symbolických značek na kostech a mamutích klech. Nic z toho se u neandrtálců ve větší míře neobjevuje a je tedy možné pracovat s hypotézou, že mentální schopnosti lidí byli opravdu vyšší.
„Neandrtálci se pod tlakem této konkurence zřejmě stáhli do méně příhodných okrajových oblastí kontinentu a je možné, že k jejich poměrně velmi rychlému vyhynutí přispěly i náhlé změny klimatu v Evropě před 40 000 lety,“ uvádí profesor Paul Mellars, hlavní autor studie.
reklama
Lertxun-marrak – čáry vyryté do topolu. Pozoruhodná lesní galerie připomíná příchod Basků do Států
Jak vypadal ekologický kolaps Velikonočního ostrova? Nijak. Nestal se
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
