Program, který pátrá po zločincích, teď na Sumatře chrání tygry

Ne každé předměstí s nízkopříjmovými obyvateli je nutně ghettem, ne každá vyloučená zóna je hnízdištěm zločinu. Antropologové a profesoři společenských věd před časem přišli s různě zdařilými počítačovými simulacemi, které dokáží ty skutečně krizové lokality identifikovat. A nyní tyto modely aplikovali v sumaterské ochraně přírody, aby predikovali oblasti konfliktů mezi lidmi a tygry. Píše o tom ScienceDaily.

Ochrana přírody a zvláště tak ohrožených druhů, jako jsou tygři, si komplexní vědecký přístup jistě zaslouží. I tak je přístup užitý Matthewem Struebigem z Durrellova institutu ochrany přírody a jeho kolegy z univerzity v Bangoru unikátní. Klíčovou roli při plánování nového managementu tygřích populací na Sumatře totiž sehrál program, který jinak pomáhá spíše mužům zákona ve světových metropolích. Geografický a sociologický model předpovídající z hlediska kriminality rizikové čtvrtě ve městech. Jen ho místo informací o zločinech výzkumníci nakrmili daty o konfliktech a setkáních místních lidí s tygry za posledních třináct let.

Struebig chápe ochranu tygrů na Sumatře v širších souvislostech. Území státu nevidí jen jako plochu rozdělenou na osídlené oblasti a rezervace, ale jako provázaný systém. „Obecně můžeme říci, že rizika konfliktů mezi lidmi a tygry jsou větší blízko velkých vesnic, podél hranic lesů a na březích řek. Ale při podrobnějším pohledu na data z terénu je jasné, že tak prosté to nebude,“ říká Struebig. V některých vesnicích jsou setkání lidí s tygry časté, ale skutečných konfliktů je jen minimum. Jinde jsou střetnutí zřídkavé, ale zpravidla končí krvavě. „Roli totiž hraje nálada obyvatel, jejich emoce, zvyklosti a náboženské cítění,“ doplňuje Struebig.

A právě na ty se v rozsáhlé dotazníkové kampani zaměřil. Sesbíraná data pak překryl s dostupnými údaji o výskytu tygrů i záznamy o setkáních. Na tomto základu pak vytýčil tři rizikové oblasti, do kterých podle něj bude zapotřebí cílit preventivní opatření. Ochránci přírody totiž nemohou být všude a tygrům (a lidem) všude nehrozí stejné nebezpečí. Ve zmíněných lokalitách je ale o poznání divočeji a právě tam by měla směrovat snaha o předcházení konfliktům.

„Na základě těchto počítačových předpovědí by bylo možné snížit v lokalitách o 51 % útoky šelem na hospodářská zvířata a zachránit přes 15 tygrů,“ říká Struebig. „V praktické ochraně přírody se to může zdát okrajové, ale porozumění lidské toleranci je klíčové pro záchranu druhů. Budeme moci chránit druhy tam, kde je to nejvíce zapotřebí a efektivněji vynakládat prostředky. Tygři to urgentně potřebují.“

---

reklama

---