https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/projekt-na-zadrzovani-vody-na-broumovsku-ma-pomoci-celit-klimatickym-extremum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Projekt na zadržování vody na Broumovsku má pomoci čelit klimatickým extrémům

13.4.2022 01:00 | BROUMOV (ČTK)
Tůň vytvořená spolkem Živá voda na Zdoňovsku v červnu 2020.
Tůň vytvořená spolkem Živá voda na Zdoňovsku v červnu 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Projekt zadržování vody a adaptace na klimatickou změnu na Broumovsku zmapoval 58 kilometrů čtverečních území. Do konce června chtějí zástupci projektu navrhnout komplexní změny, které zlepší zadržování vody v krajině, pomohou obnovit biodiverzitu, snížit erozi a budou mít i protipovodňový efekt. ČTK o tom informovala Kateřina Ostradecká z Agentury pro rozvoj Broumovska. Projekt je financovaný z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska.
 

"První fází projektu bylo mapování, které prováděli lokální koordinátoři na území šesti obcí: Broumov, Martínkovice, Otovice, Police nad Metují, Bukovice a Žďár nad Metují," uvedla Ostradecká.

Na Broumovsku jsou nyní zpracovávány dvě adaptační strategie na klimatickou změnu. Jedna je pro část povodí Stěnavy, druhá pro povodí Dunajky, přítoku Metuje. Činnosti zasáhnou do katastrů šesti zmíněných obcí, uvedli na webu zástupci Strategické rady regionu Broumovsko.

Základem pro návrh řešení jsou kromě zjištění z terénu při mapování území také data z historických map a dalších dostupných zdrojů.

"Při mapování ve svažitých lesích v okolí Hlavňova jsem byl svědkem toho, jak neškodně vypadající vyschlé koryto se mění na 1,5 metru hlubokou erozní strž, kde jsem mohl prolézat mezi podemletými kořeny stromů. Šlo o dočasná koryta, kudy při přívalech teče voda," uvedl Filip Vávra, který se do mapování v terénu zapojil.

V oblasti pod Ostaší byly objeveny již nefunkční prasklé meliorační trubky, přičemž voda z nich nekontrolovaně vytéká nad povrch a tvoří stružkovou erozi, při které je úrodná půda odplavena. "Objevil jsem nově vybudované tůně v polích nad Broumovem. Někteří farmáři již vnímají problém s vodou a degradující půdou, proto sami začínají tvořit vodozádržné prvky v krajině," uvedl další z lokálních koordinátorů projektu Jan Staroba.

V jiné části Broumovska, u Martínkovického potoka, koordinátoři při terénním průzkumu narazili na řadu míst s velkým potenciálem pro zadržování vody, kde byly vidět náznaky mokřadů. "Obzvlášť mě zaujalo místo, kde v zahloubeném korytě začal potok sám meandrovat, jako příklad přirozené obnovy toku," uvedla Veronika Mňuková, která se na projektu podílí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

V. Kolar

13.4.2022 10:49
Tak doufám, že na těch vybraných lokalitách nejprve proběhne i biologický průzkum, aby vybudováním tůní, nedošlo k degradaci jiného dobrého biotopu...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

14.4.2022 08:51
Jojo, určitě dobrý projekt. Docela hodně lidí se místo keců na sítích pustila do práce. Začali sebevzděláváním. Hodně se naučili sami a hodně dělají pro krajinu a ostatní...
Za sebe děkuji!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.4.2022 14:30 Reaguje na Jindřich Duras
Nejlepší je polovičaté sebevzdělávání a partyzánština. Soused
mého kamaráda ze své zamokřené louky udělal tůň a mokřad a z
kamarádovy květnaté louky zamokřenou. Bez odborné konzultace
a bez povolení. Nyní věc řeší úřad a argumentem pro cyklicky vysychající mokřad a tůň jsou žáby, když už tam nepřežily
podle původního záměru ryby. Kamarádovy ovce se brodí blátem
místo desetiletí suché louky, protože s hrází u souseda se
zamokřila i ta jeho louka. Dělat experimenty prosím, jsem pro
všemi deseti, na svém a nepoškodit cizí majetek. Je to jako
můj soused, který nechával zasakovat dešťovku nikoliv u zdi
svého domu, ale u zni domu mého se starými cihlovými základy.
Při dešti mi tak ze zdi sklepa tryskaly vodotrysky, dokud
jsem ho nepřinutil to odkanalizovat.
Odpovědět

Petr Šrámek

19.4.2022 19:06
U Martínkovického potoka byl objeven potenciál pro zadržování vody ... Tomu říkám objev jak Amerika. Jinde než v údolnicích a vlhkých místech u vodotečí v močálech atd nejsou tito ekohydrologové ničeho jiného schopni. Jde o naprosto pravidelně se opakující jev . Plošné zemědělské sucho neumí řešit. Umí jen čerpat dotace a granty a živit se tím. Z velké většiny bohužel lajci. Ovšem leckdy velice přechytralí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist