Proti kácení Bělověžského pralesa demonstrovalo přes 100 lidí
"Bělověž je nejcennější nížinný les, který nám v Evropě zbyl, a jeho ochrana je určitě prioritou pro celou Evropu, nejen pro Polsko," řekl na demonstraci Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Současná polská vláda podle něj znevažuje dlouholetou ekologickou práci polských odborníků.
Navíc tamní nížinný les podle něj není kůrovcem ohrožený. "Les není ohrožen kůrovcem, protože smrku je pouhopouhých 17 procent na tom území. I kdyby všechny smrky na tom území zahynuly, tak ten les bude žít dál," dodal Hruška.
„Přirozené lesy pokrývaly náš kontinent dlouho před tím, než je člověk začal využívat, a pro některé možná poněkud překvapivě hlavním smyslem jejich existence nebylo maximalizovat produkci prken, ale udržovat dlouhodobou koexistenci složitého a vzájemně provázaného společenství stromů a nepřeberného množství dalších organismů," řekl na demonstraci ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Jan Frouze. "Zánikem tohoto společenství pak navždy ztratíme unikátní možnost pochopit, jak takový přirozený systém fungoval.“
„I když Polsku hrozí pokuta až přes 100 milionů Kč, právní bitva u Soudního dvora EU může trvat měsíce až roky. Jestliže proti tomuto barbarskému chování polské vlády nic neučiníme my a mimo jiné i na náš popud Evropská unie právě teď, bude mezitím vykácena podstatná část této jedinečné přírodní památky,“ varoval Pavel Kindlmann, výzkumník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
„Nechceme-li ztratit nejzachovalejší domov zubra evropského, vzácných ptáků a mnohasetletých stromů, musíme ministru Szyszkovi ukázat, že dějiny si jej budou pamatovat jako muže, který Evropě navždy pokácel nejkrásnější prales. Pokud vám na evropském dědictví záleží, napište mu svůj názor i vy!“ vyzval veřejnost organizátor protestu Jan Skalík.Polské ministerstvo životního prostředí zdůvodňuje nynější těžbu kůrovcem, ochránci přírody to považují za falešnou záminku k hospodářskému využití lesa. Vadí jim i to, že polská vláda nerespektuje rozhodnutí Evropské komise ani předběžné opatření vydané soudem. Jak uvedl jeden z organizátorů akce Jan Skalík, v současnosti se v pralese těží kolem 1500 stromů denně a těžkou techniku hlídá 70 členů lesní stráže.
Že by Polsko nemělo v chráněném území těžit, si myslí i české ministerstvo životního prostředí. "Ministerstvo zastává názor, že území dlouhodobě ponechávané samovolnému vývoji, tedy v tomto případě na vybraných lokalitách v Bělověžském pralese, ve kterých historicky neprobíhalo hospodaření a které mají pralesní charakter, by zmiňované rozsáhlé těžby probíhat neměly," řekla za úřad Dominika Pospíšilová.
Lesnické zásahy by podle ní měly jít pouze do okrajových oblastí tak, aby případně nedošlo k poškození hospodářských porostů kůrovcem v okolí. "S ohledem na aktuální dění v polské části Bělověžského pralesa MŽP uvítalo předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie, které nařídilo okamžité zastavení těžby dřeva," dodala Pospíšilová.
Prales patří také do soustavy chráněných územní Natura 2000 a mimo jiné je domovem zubra evropského. Petici proti kácení podepsalo 200.000 lidí.
reklama
