Průzkum: Do krajinotvorby chce v následujících letech investovat 80 procent zemědělců
Zemědělci ročně do krajinotvorných prvků dávají desítky až stovky tisíc korun, jednorázově miliony korun. Pro jednorázové investice se v posledních pěti letech rozhodlo přibližně 29 procent zemědělských podniků, v dalších pěti letech tento krok plánuje asi 35 procent zemědělců. Budovat krajinotvorné prvky nemá v dalších letech naopak v úmyslu zhruba pětina podniků.
Doležal upozornil na to, že je nutné spojit zemědělskou produkci s mimoprodukčními záležitostmi, kterými je právě vytváření stromořadí, mezí nebo příkopů. Ty přispívají k zachování kvality půdy a současně posilují schopnost krajiny zadržovat vodu. "Zemědělec si nemůže dovolit pěstovat obilí a další plodiny v půdě, která je vyčerpaná například používáním nadměrného množství umělých hnojiv, což by zároveň znamenalo další zvýšení vstupních nákladů. Jejich spotřebu proto snižují několik let za sebou a běžnou praxí je používat organická hnojiva, která jsou přirozeným zdrojem organické hmoty v půdě," uvedl.
Farmář Luboš Pokorný z rodinné farmy Vladimír Pokorný řekl, že zemědělci mají zájem starat se o krajinu, ale ze strany státu chybí jakákoliv strategie. Nařízení jsou nejasná, někdy jsou dokonce mezi sebou v rozporu. Při sebemenším pochybení ale následují podle něj poměrně vysoké sankce, které činí třeba pět procent z přidělené dotace.
V České republice je podle Doležala nutné využít produkční potenciál zemědělské půdy a zvýšit tak potravinovou soběstačnost. V tuzemsku je podle něj velký podíl ekologické půdy, jež dosahuje 17 procent. Produkce z ní ale nečiní ani dvě procenta.
Průzkum k budování krajinotvorných prvků Agrární komora ČR uskutečnila na přelomu února a března, zapojilo se do něj 96 členských firem. Střední podniky s 26 až 500 zaměstnanci tvořily asi dvě pětiny respondentů, malé podniky s 11 až 25 pracovníky 24 procent, živnostníci představovali 21 procent dotázaných. Nejvíce zúčastněných bylo ze Středočeského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje.
reklama