Průzkum potvrdil v lomu ČSA výskyt stovek chráněných a ohrožených druhů
Specialisté dostali přístup na území veřejnosti uzavřeného těžebního prostoru. Průzkum, který prováděla od loňského jara do letošního podzimu společnost Juros, určil přírodně nejcennější části tohoto území. "Nejperspektivnější se jeví stanoviště na přechodu zalesněných svahů a rovinatých biotopů s bylinným patrem, tedy lokality na severním a severozápadním okraji těžebního prostoru," uvedla Maříková. Lom ČSA zaujímá plochu asi 16 kilometrů čtverečních mezi úpatím Krušných hor a silnicí I/13 spojující Most a Chomutov.
Biologický průzkum prokázal přítomnost zhruba 1450 druhů organismů. "Území lomu ČSA představuje ojedinělou mozaiku mikrostanovišť otevřeného bezlesí a zde žijící živočichové i rostliny patří v Evropě k těm nejvzácnějším. Lom tak poskytuje stanoviště pro dokonce jediné populace řady živočichů v České republice, a to především ptáků a bezobratlých," uvedl zoolog a ornitolog Václav Šutera, který průzkum spolu s dalšími odborníky prováděl. V oblasti žije celá řada druhů, které se už vyskytují pouze zde nebo je to jedna z mála lokalit v ČR. Z ptáků je to třeba dytík úhorní, strnad zahradní či linduška úhorní.
Plán na využívání lomu ČSA po ukončení těžby schválila letos v červnu vláda. Část území se ponechá přírodě, bude tam vodní plocha a část bude využita energeticky. Vodní plocha se plánuje mnohem menší, než se původně předpokládalo. Na území lomu vznikne maloplošné chráněné území o rozloze zhruba 11 kilometrů čtverečních. V něm dostanou příležitost přirozené přírodní procesy, které podpoří rozmanitost tamní přírody a krajiny, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Návrh počítá s jezerem, které se bude napouštět přirozeně. Na území lomu mají být také solární elektrárny, plánuje se i územní rezerva pro případné budoucí vybudování přečerpávací elektrárny.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Slavomil Vinkler
3.12.2023 08:34Slavomil Vinkler
3.12.2023 08:38 Reaguje na Slavomil VinklerZbyněk Šeděnka
4.12.2023 07:34 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.12.2023 09:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaŠimon Špidla
5.12.2023 11:23 Reaguje na Slavomil VinklerRichard Vacek
3.12.2023 09:05Miloš Zahradník
3.12.2023 12:59to, co zeleny byrokrat oznaci za dulezite a potrebne - jako napr. nejake lesni slepice ktere jsou sice pekne ale proste jsou u nas na hranici sveho vyskytu pritom z duvodu, kterym jejich ochranci ocividne moc nerozumi...
Michal Ukropec
3.12.2023 14:05Michal Krátký
4.12.2023 19:03 Reaguje na Michal UkropecMilan Milan
4.12.2023 21:58Břetislav Machaček
6.12.2023 15:07"obdivovat" skládky komunálního a jiného odpadu, kde to překypuje životem
pouze proto, že jsou zdrojem potravy, která už v přírodě leckde schází.
V mém okolí jsou například obrovské štěrkovny, pískovny a důlní propadliny
s množstvím živočichů vázaných na vodní prostředí, kteří tu předtím nebyli.
Nebyly to štěrkovny, pískovny a ani ty důlní propadliny. Bývala to pouze
pole a louky a nebýt člověka, tak možná kdysi pouze lesy. Měníme krajinu
a ptám se k dobrému a nebo ke zlému? Měníme ji pouze z rozmaru a nebo za
nějakým účelem? My chápali, že je potřebný štěrk, písek a uhlí a že pole musí ustoupit těžbě stejně, jako kdysi poli ustoupil les. Ty vytěžené
hnědouhelné šachty mají dvě alternativy a jednou je řízená rekultivace
na původní pole, louky, jezera a lesy a nebo nedělat nic a čekat, jak
to dopadne bez přičinění člověka. Nebude to potřeba potom poopravit a
nebo zcela předělat? V mém okolí se "napůl" revitalizovala skládka a je
to paskvil, když si to příroda vyřešila po svém. Polovina je překryta
tenkou vrstvou ornice s nákladnou výsadbou a druhá polovina s náletem,
který vyrůstá mezi odpadky, polámanými panely a jinými odpady. Mezi
nimi jsou stromy vitálnější, než ty uměle zasazené, ale ptám se zůstane
to tak i nadále? Budou lidé a zvířata chodit "lesem" s odpadky mezi těmi
stromy, ač si to příroda už vzala zpět a po svém vyřešila? Přimlouvám
se tak vždy za řízenou rekultivaci s likvidací těch nejhorších zátěží do budoucna. Sbalit fidlátka a odejít se slovy, že příroda si poradí sama je nedomyšlené v tom, že příroda se nebrání ničemu, co se nám lidem nelíbí.
Budou tam obdivovat za čas křídlatku, která u nás s oblibou osídluje
černouhelné haldy a nebo akáty, které v těch suchých suťových náspech
na rozdíl od jiných dřevin prosperují? Když nechám neřízeně přírodě volnou
ruku, tak to vyřeší po svém a bude to do budoucna to nejlepší? U nás AOPK
nechává starou pískovnu včetně její zatopené části přírodě napospas. Za
celou dobu její existence(55 let) sleduji její vývoj od slunné holé plochy
s prohřátými jezírky po nynější hustý náletový les se zahnívajícími jezírky.
Bezzásahem se tak kdysi někým ceněná slunná pískovna s ještěrkami, vážkami,
krtonožkami, raky a cca 30 druhy ryb změnila na líheň komárů s karasy stříbřitými a na jednom z jezírek sumci, sumečky a nějakými kapry. Vývoj za
55 let pro někoho cenný, ale pro někoho tragický a je to pouze dílo přírody,
které dali lidé volnou ruku. Je to dobře a nebo špatně? Neschází nám dnes
ty slunné písčité lokality a prohřáté plytké vodní plochy? Mi ano, ale bohu
díky se zase těží jinde a historie se tak opakuje. Dnes obdivuji jinou
lokalitu a brzy přibydou další a další, protože lidé měnili, mění a měnit
krajinu budou i v budoucnu.