První vlci byli domestikováni nespíš před 23 000 lety na Sibiři
Archeologové zveřejnili svou studii o domestikaci vlků v odborném magazínu PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences) a tvrdí, že spojenectví lidí a vlků vyvolaly zejména změny klimatu. Podle jejich hypotézy byla za poslední doby ledové Sibiř jedním z míst, kde bylo klima příznivější a kde dokázala díky dostatku potravy přežívat býložravá zvířata jako koně či mamuti. To přitahovalo lidi, kteří tato zvířata lovili, i šelmy.
Zhruba v období 21 000 až 17 000 let před naším letopočtem ale teploty klesly natolik, že se zmenšila či téměř vymizela populace zvířat jako byli bizoni, jeleni či pižmoni. Tím vlci postupně přišli o svou přirozenou kořist a kvůli hledání jídla se začali častěji pohybovat v blízkosti míst, kde žili lidé. Nacházeli tam zbytky jídla, což dokazují archeologické nálezy v podobě kostí ohlodaných vlčími zuby.
"Domestikace psa na Sibiři odpovídá na řadu otázek, které jsme ohledně vzniku pouta mezi psy a lidmi měli," citoval list The Independent vedoucí výzkumného týmu, britskou archeoložku Angelu Perriovou.
Podle ní postupně vznikly populace vlků, které se kvůli zjevným výhodám naučily sledovat člověka, a ty se postupně začaly od vlků geneticky odlišovat. Po několika desítkách generací už se sibiřští šedí vlci, kteří se k lidem připojili, dali odlišit od svých předků díky změnám DNA. Zřejmě získávali nové schopnosti a jiné zase ztráceli, takže postupně přestali sami lovit a spoléhali se na potravu, kterou jim dali lidé.
Vědci se domnívají, že lidé v domestikaci vlků nesehráli aktivní roli. V postatě jen přijali vlky, kteří konzumovali odhozené zbytky, jako další prostředek vlastní ochrany, protože vlci se snažili hájit nově objevený zdroj potravy a odháněli jiné predátory.
Vědomé využívání a cvičení psů podle výzkumů začalo být obvyklé nejspíš až ve 13. tisíciletí před naším letopočtem, tehdy už se lidé při migraci z místa na místo přesouvali společně se psy. "Historie lidí a psů se pak úzce proplétá. Evoluce psů postupovala paralelně s dějinami lidí, což je jasně dokázáno po celém světě," uvedl jeden ze spoluautorů studie, Gregor Larson z Oxfordské univerzity.
"(Psi) byli považováni za cenné členy společnosti a zacházelo se s nimi téměř jako s lidmi," dodala Perriová, podle které nové vnímání psů dokazují například jejich hroby, často i s obětinami pro posmrtný život. Ty jsou zhruba kolem roku 6000 před naším letopočtem doloženy například v Německu, Skandinávii, Americe či v Japonsku.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (30)
Jiří Daneš
27.1.2021 12:01Richard Toman
27.1.2021 12:31 Reaguje na Jiří DanešMiroslav Vinkler
27.1.2021 12:32Alena Lyskova
27.1.2021 14:09 Reaguje na Robert JirmanRobert Jirman
27.1.2021 14:23 Reaguje na Alena LyskovaAlena Lyskova
27.1.2021 14:32 Reaguje na Robert JirmanTak sory múj kmen to chápe jinak.
Omlouvám se naletěla jsem va Vaší provokaci.
Majka Kletečková
27.1.2021 23:33 Reaguje na Robert JirmanAlena Lyskova
27.1.2021 14:05To jako máme přijmou vlky, protože je přijali i naši předci už 23000 let dříve. Ráda bych podotkla,že tehdy se vlci živili zbytky zatímco dnes jsou škodná. Předložte jediné pozitivum vlka v našich lesích.
Neloví jen slábá nebo uhynulá zvířata ale zdravé kusy. Pane bože už se prosím vzpamatujte dokud ještě není pozdě.
Jiří Daneš
27.1.2021 14:56 Reaguje na Alena LyskovaZbyněk Šeděnka
27.1.2021 15:10 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
29.1.2021 14:09 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRobert Jirman
27.1.2021 15:59 Reaguje na Jiří Danešběžný uživatel
27.1.2021 20:45 Reaguje na Jiří DanešMichal Ukropec
27.1.2021 15:31Zbyněk Šeděnka
27.1.2021 15:39 Reaguje na Michal UkropecMiroslav Vinkler
27.1.2021 17:36 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
27.1.2021 18:53 Reaguje na Miroslav VinklerSlovan
27.1.2021 20:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMiroslav Vinkler
27.1.2021 21:18 Reaguje na SlovanMajka Kletečková
27.1.2021 23:21 Reaguje na Michal UkropecExperiment s domestikací lišek v Rusku zase ukazuje, že „přeměna“ vlků na psy mohla proběhnout naopak relativně rychle. Vlci mají přitom proti samotářským liškám výhodu v tom, že jsou smečkovými zvířaty, takže mají ve srovnání s liškami lepší dispozice pro začlenění se do lidské smečky.
Majka Kletečková
27.1.2021 23:38 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
28.1.2021 13:33být tak jak popisují "vědci", ale i tak, že došlo k domestikaci vlčat. Kdo
někdy vychovával nějaké mládě divokého zvířete, tak ví, že je ta domestikace u mláďat snazší, než čekat, že dospělý vlk pochopí výhodnost
dostatku potravy od člověka lovce. Takže ono taková ochrana vlků při jejich
loupežích ovcí je vlastně postupná domestikace a tak se nedivím, že už
chodí na Jablunkovsku mezi domy ve vesnicích. Prostě si navykli na to,
že nač lovit zvěř, když jim nikdo neubližuje při lovu domácích zvířat.
Takže je to vlastně domestikace, tak jako u medvědů žebrajících svačiny
a vybírající popelnice. Otázkou je, zda je domestikace divokých zvířat
žádoucí a nebo nežádoucí. Degenerace směrem ke ztrátě plachosti je
podle "vědců" předstupeň domestikace a co tak to urychlit? Vlky krmit za vesnicí masovými odpady, místo jejich likvidace v kafilériích a možná zanechají napadání stád. Časem se podle té teorie nechají při krmení od vlkofilů i pohladit a vděčně jim oblíznou ruku. Bude to za podstatně menší náklady, než oplotit všechny pastviny a platit odškodné, Vlk tu tak bude přítomen v krajině, krotký a neškodný. Myslím, že je to schůdnější cesta než stovky kilometrů plotů a jiných nesmyslů. Tak jako už v ohradách pobíhají "divocí" koně s ohlávkami, kteří se nechají klidně naložit na
auta a převézt jinam, tak samo můžeme mít krotké "divoké" vlky krmené zdechlinami hospodářských zvířat. Obojí jsou přece "divoká" zvířata
hodna té nejvyšší ochrany.