Rakousko bude za 40 let téměř bez ledovců, tvrdí rakouští experti
"Za 40 až 45 let bude Rakousko prakticky bez ledu," tvrdí Kellerer-Pirklbauer, který působí v ústavu ve Štýrském Hradci. Zvláště výrazný je ústup u ledovce Pasterze na úpatí nejvyšší rakouské hory Grossglockneru. Meziročně ustoupil o rekordních 203,5 metru, vyplývá z aktuální zprávy ÖAV o ledovcích. Ústup o 203 metrů znamená ztrátu 14 milionů metrů krychlových ledu.
V průměru ustoupilo 93 ledovců v uplynulém pozorovacím roce o 23,9 metru, což je třetí nejvyšší hodnota za 133 let měření. Ještě výrazněji ledovce ustoupily v letech 2021/22 (v průměru o 28,7 metru) a 2016/17 (25,2 metru). Všechny tři největší úbytky tak byly zaznamenány během posledních sedmi let.
Konci ledovců v Rakousku se podle expertů vzhledem ke změně klimatu už nedá zabránit. "Systém má přílišnou setrvačnost," prohlásil Gerhard Karl Lieb z měřičské služby ÖAV. I restriktivní opatření na ochranu klimatu podle něj přišla příliš pozdě.
Proces tvorby stabilizačních zásob sněhu na horních okrajích ledovců trvá desetiletí. "To znamená, že už nelze nic dělat," cituje Lieba agentura AP.
"Možná zůstanou nějaké zbytky na stinných místech - možná na severovýchodní straně glocknerského ledovce a v některých oblastech Ötztalského údolí," podotkl Kellerer-Pirklbauer.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jaroslav Řezáč
8.4.2024 08:59Richard Vacek
8.4.2024 11:15pepa knotek
8.4.2024 12:47Vladimir Mertan
8.4.2024 14:32Petr Elias
8.4.2024 15:39Vladimir Mertan
8.4.2024 22:41 Reaguje na Petr EliasBřetislav Machaček
9.4.2024 08:08 Reaguje na Vladimir Mertanji nesmí nikdo zpochybňovat. Víra je víra a kdo přemýšlí a
mluví něco jiného je kacíř. To, že se momentálně otepluje je
sice jasné, ale je taky jisté, že je to jeden z klimatických
cyklů na planetě v celé její historii. Asi jsme svým dílem
i přispěli k urychlení, ale každopádně to nezastavíme a pouze mrháme prostředky potřebnými přizpůsobit se změnám.
Včera jsem třeba zjistil, že už nemohu sít ranné ředkvičky
v březnu do skleníku, když jsou takové vysoké teploty, protože jdou už do květu, místo toho, aby vytvářely jedlé kořeny. Prostě se raná odrůda chová na jaře tak, jako by
byla vysetá v létě a budu ji už muset nahradit v budoucnu
odrůdou letní schopnou odolávat většímu teplu. Takže nemá
smysl zbytečně dělat stále totéž, ale přizpůsobit se nové situaci. Brzděním produkce CO2 se chladného jara nedočkám
a musím se přizpůsobit jaru s prudkým kolísáním teplot
ochranou rostlin a jejich správným výběrem.
Tonda Selektoda
9.4.2024 11:08Břetislav Machaček
10.4.2024 08:56 Reaguje na Tonda Selektodanáš elektrický proud. Ono to s tím dostatkem elektřiny nebude pouze
o zdrojích, ale hlavně o finančních možnostech spotřebitelů. Někdo
bude svítit svíčkami a druhý bude elektřinou vytápět i venkovní bazén, či zimní zahradu. Takže v globále bude elektřiny dost pro ty,
kteří na ni budou mít dost peněz a zbytek se vrátí o století nazpět.