Revoluční lapač na kůrovce funguje bezchybně jen v laboratoři. V přírodě ho zneužívají trampové

Výzkum převratného kůrovcového lapače trval v laboratorních podmínkách bez jednoho dne sedm let. Na základě počítačových simulací, chemických analýz a rad z historických kalendářů dali vědci z Jihočeské lesní univerzity dohromady recept na přírodní lapač. V laboratorních podmínkách měl neuvěřitelnou 98% účinnost. Vědci však nepočítali s tím, že ve volné přírodě působí vlivy, které zásadně ovlivní použitelnost převratné metody. V případě pivního lapače to jsou trampové.

Pozn. red.: Tento článek je aprílový žert.

Na počátku konceptu revolučního lapače byl sto let starý kalendář. „Tehdy kalendáře sloužily jako médium, jako encyklopedie i snář v jednom,“ vysvětluje šéf výzkumu Tomáš Homas. V jednom kalendáři se jeho kolega Josef Hordina dočetl zaručený recept, jak zbavit les kůrovce. „Bylo to jednoduché, umístit do lesa otevřený sud piva. Do tří až pěti hodin byl prý plný kůrovců. Sud se pak zaklopil a bylo po kůrovcích.“

Vědci z Jihočeské lesní univerzity v laboratorních podmínkách návod testovali, data ověřovali v náročných počítačových simulacích a chemických analýzách. „Vyšlo nám, že nejúčinnější je svrchně kvašený ležák. Laboratorní testy to potvrdily, dosáhli jsme účinnosti 98 %. Podmínkou ovšem je, aby pivo bylo čerstvé a vychlazené, jinak kůrovce tolik nevábí.“

První ostré testy v šumavských hvozdech však dopadly naprostým fiaskem. „Po otevření několika sudů se svrchně kvašeným ležákem se kolem vyrojili trampové a další lesní postavy a kůrovce k sudům vůbec nepustili,“ vysvětluje Homas. „Akci jsme přitom drželi v naprostém utajení. I u nás v laboratoři docházelo řekněme ke zneužívání přístupu k laboratorním vzorkům. Co se ale stalo na Šumave je naprosto bezprecedentní. Během několika hodin se na Šumavu stáhli všichni pohybu schopní trampové. Asi z Brd,“ říká Tomáš Homas.

Celou studii si můžete stáhnout na portálu Jihočeské lesní univerzity.

---

reklama

---