https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rezervace-u-doks-zustane-bez-velkych-tezebnich-zasahu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rezervace u Doks zůstane bez velkých těžebních zásahů

27.9.2019 00:12 | DOKSY (ČTK)
Národní přírodní rezervace (NPR) Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku by měla minimálně do konce roku 2021 zůstat bez velkých těžebních zásahů. / Ilustrační foto
Národní přírodní rezervace (NPR) Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku by měla minimálně do konce roku 2021 zůstat bez velkých těžebních zásahů. / Ilustrační foto
Národní přírodní rezervace (NPR) Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku by měla minimálně do konce roku 2021 zůstat bez velkých těžebních zásahů. Vyplývá to z nového rozhodnutí o výjimce, kterou vydala Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Rozhodnutí poskytlo Hnutí Duha, které ho vítá.
 

"Jen je škoda, že přišlo až poté, co byla značná část podmáčených smrčin, které jsou pozůstatkem holocenní tajgy, nenávratně zničena," uvedl v tiskové zprávě hnutí jeho zástupce Miroslav Kutal. Hnutí už dříve uvedlo, že masivní těžba smrků na pozemcích Vojenských lesů a statků (VLS) tuto rezervaci poničila. Kácení prošetřuje Česká inspekce životního prostředí.

NPR Břehyně-Pecopala je významné chráněné území. Spojuje v sobě biotopy typické pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Vojenské lesy a statky tam podle údajů ekologů v nejcennějších prvních a druhých zónách Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj vytěžily přes 9000 krychlových metrů dřeva a letos to mělo být dalších zhruba 10.000 krychlových metrů. Důvodem byla kůrovcová kalamita.

Pochybení už dříve Vojenské lesy a statky odmítly. Mluvčí VLS Jan Sotona řekl, že rozsah těžby i provedení byly s orgány ochrany přírody úzce konzultovány. Práce podle něj lesníci prováděli v období, kdy byl jejich vliv na život vzácných živočišných druhů v lokalitě minimální.

"Při současné pokračující smrkové kalamitě je Břehyně smutným mementem pomýlené snahy likvidace kůrovce v nejpřísněji chráněných územích a opomenutí faktu, že důvod masivní kalamity je především v dlouhodobě špatném způsobu hospodaření v hospodářských lesích," míní Kutal. Dřevo se těžilo především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčených a rašelinných smrčin.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist