Řízení o hlubinném úložiště se budou ode dneška vést podle nových pravidel
Přípravu hlubinného úložiště v Česku má Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO). Ta k tomu dosud vytipovala čtyři lokality. Jde o místa v obcích Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Obce se úložišti brání.
Zákon dává obcím 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů.
Zákon také ministerstvu průmyslu a obchodu výslovně ukládá povinnost projednat návrh na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma stanoví rovněž pravidla ústních jednání a primárně vymezuje tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
Obce ovšem nebudou mít právo veta při rozhodnutí o lokalitě. Tuto podmínku požadovala uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Schválená norma podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování.
Hlubinné úložiště by mělo začít fungovat nejpozději od roku 2050.
Aktuální plány SÚRAO, které zahrnují ukládání jaderného odpadu z tuzemských jaderných elektráren včetně tří nových bloků, počítají s náklady až kolem 130 miliard korun, které dál ovlivní inflace a další změny cen. V současnosti správa čeká na povolení pro zahájení rozsáhlého geologického průzkumu na vytipovaných územích. Průzkum by měl výrazně přispět k finálnímu výběru.
Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným místem pro radioaktivní odpady. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren.
Úložiště je podle taxonomie EU podmínkou pro další fungování jaderné energetiky. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy. První hlubinné úložiště ve světě by měli zprovoznit v příštím roce ve Finsku, které pro SÚRAO slouží jako vzor.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Jiří Svoboda
1.7.2024 14:58Tady by obce měly dát jasný požadavek, jaký je věcný důvod, aby byl tento termím dodržen. I sama formulace "by mělo začít fungovat" neznamená, že to být musí.
Emil Novák
1.7.2024 15:06 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.7.2024 11:42 Reaguje na Emil NovákObce by tedy měly žádat ty dokumenty, z nichž ten "tvdý" požadavek jasně vyplývá, a toto pořádně rozebrat.
Emil Novák
2.7.2024 12:12 Reaguje na Jiří SvobodaObce tedy nic žádat nemusí, text taxonomie je volně přístupný, snadno se tam mohou tuto podmínku dočíst, cituji: "has a plan with detailed steps to have in operation, by 2050, a disposal facility for
high-level radioactive waste"
Jiří Svoboda
2.7.2024 13:35 Reaguje na Emil NovákA pokud něco uložíte pod zem, tak to stejně nezlikvidujete (disposal facility) pouze dobře oddělíte od životního prostředí. Koneckonců to finské úložiště se nemá 200 let uzavírat, co kdyby se ukázalo, že přepracování je výhodné (Drábová). Pak je otázkou, proč se stavbou nebylo vhodné počkat.
Vy si taky dnes nekupujete počítače a auta, které budete využívat až za 50 let.
Emil Novák
2.7.2024 14:10 Reaguje na Jiří SvobodaLikvidaci nikdo nepožaduje a ani není úplná likvidace technicky proveditelná, je možné množství odpadu výrazně snížit, ale stejně vždy nějaký bude. Už teď je ale poměrně malé vzhledem k množství vyrobené elektřiny.
Se stavbou by bylo vhodné počkat v případě, že by to umožňovaly podmínky, které EU pro udržitelnost jaderné energetiky stanovila. Jelikož ale EU žádné čekání nepřipouští, vhodné počkat není. Takhle je to jednoduché. Příměr k autům a počítačům je dost vedle, nový počítač nebo auto můžete mít klidně ještě dnes, na hlubinné úložiště v roce 2050 je teď tak akorát čas, na žádné velké čekání už není prostor.
Jiří Svoboda
2.7.2024 14:56 Reaguje na Emil NovákProsím, odhlédněte od nařízení EU a používejte pouze rozum.
Emil Novák
2.7.2024 15:06 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
3.7.2024 09:42 Reaguje na Emil NovákPokud ale už za něco bojuji, je třeba znát to nejrozumnější řešení a to prosazovat. Pokud budu uhýbat, vznikne většinou ve finále paskvil, na který všichni doplatíme. Viz třeba green deal či obecně přístup ke globální ochraně klimatu.
Pořád mám ale dojem, že formulace nařízení EU lze vyložit i jinak, než že HÚ musí být postaveno do 2050. Jen k tomu není ochota a vůle ušetřit českému lidu zhruba 100 miliard. .
Emil Novák
3.7.2024 10:07 Reaguje na Jiří SvobodaProsazovat může Česká republika co chce, ale reálná šance prosadit něco víc než prosadila teď je dost mizivá, když proti ní stojí země jako Německo s Rakouskem.
Jiří Svoboda
3.7.2024 12:28 Reaguje na Emil NovákJaderný účet má jistě více využití než to uvalit na pravděpodobně nepotřebné HÚ. Jistě by ty prostředky šlo využít třeba na přepracování vyhořelého paliva.
Emil Novák
3.7.2024 15:11 Reaguje na Jiří SvobodaŽe je HÚ "pravděpodobně nepotřebné" a "likvidace vyhořelého paliva" nesmyslná je váš laický a značně minoritní názor.
ČEZ utratí z každé vyrobené MWh na jaderný účet cca 2 €, což při ceně elektřiny kolem 100 €/MWh není žádné drama, přepracování by vyšlo dráž.