Ročně se zaseče na 60 tisíc srnčat. Může za to i nedodržování povinností ze strany zemědělců a myslivců, upozorňuje spolek
Našli jste srnče? Nesahejte na něj holou rukou. Kvůli pachové stopě by se ho mohla matka vzdát. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Věra Klimešová
Kampaň Stop sečení srnčat upozorňuje veřejnost na problém ochrany zvěře v době jarního kosení luk. Ze statistik vyplývá, že ztráty na mláďatech srnčí zvěře dosahují každý rok závratných 60.000 zvířat. Příčinou je často nedodržování zákonné povinnosti ze strany některých zemědělských subjektů a uživatelů honiteb. Informuje o tom spolek Hlas zvířat.
K tématu se nedávno sešli zástupci zemědělského sektoru a myslivosti, aby společně nalezli konkrétní kroky pro řešení problému. „Cílem je zajistit kontrolu dodržování povinnosti jak ze strany zemědělců, tak i myslivců, podpořit myslivecké spolky dotacemi na drony a optickou techniku k vyhledávání srnčat," říká koordinátorka kampaně Stop sečení Pavla Benettová. Podle ní by mohlo také pomoci obhospodařované plochy rozdělit tzv. odváděcími políčky, skýtajícími zvěři lepší krytové podmínky. "Případně uzákonit povinné vybavení sekaček detekční technikou, schopnou objevit zalehlé mládě či hnízdo se snůškou,“ říká Pavla Benettová.
Advokát Robert Plicka nastínil možnosti řešení situace z pohledu legislativy. „V prvé řadě se jeví jako vhodné novelizovat zákon o myslivosti a posílit dozor krajů a obcí s rozšířenou působností nad dodržování zákonných povinností jak ze strany vlastníků či nájemců pozemků, tak ze strany myslivců a provozovatelů zemědělských strojů," říká Plicka. "Jako vhodné se jeví zintenzivnit dozor především v době, kdy k sečení porostů a narození mladých srnek dochází, zejména v období duben až červen,“ uvedl Robert Plicka.
S ochranou zvěře během senoseče mohou pomoci i dobrovolníci z řad široké veřejnosti. Na portálu Senoseč online se zaregistrují a aplikace je následně propojí se zemědělci a myslivci a informuje je o možném vyhánění srnčí zvěře. To je vcelku prosté: den před sečí je potřeba danou lokalitu projít. Srny pak raději svá mláďata odvedou.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Je sice hezké, že se někdo pokouší zachránit nebohá srnčata. Ale vezměte to z druhé stránky. Spárkatá zvěr je u nás přemnožena a působí velké škody. A teď si představte, že by se ty stavy každý rok zvýšily o dalších 60 000 kusů. Takže řešením není podle mého zachraňování srnčat, řešením je aby se těch srnčat rodilo daleko méně. Takže nedávat myslivcům dotace na drony a pomůcky na vyhledávání srnčat, ale odměňovat je za odstřel, aby se stavy snížily na únosnou mez. Případně je pokutovat za překročení stavů. A vůbec nejlepší by bylo myslivecká sdružení, potažmo myslivce, pokud nevlastní žádný les, zrušit. A myslivost povolit jen vlastníkům lesa. Zájmem každého vlastníka je pak co nejlepší hospodaření. Bude udržovat stavy zvěře na úrovni, aby nepáchaly škody na majetku. Nebude se rodit tolik srnčat a bude po problému.
Odpovědět
Naprostý souhlas, zelenohlavy pasou zvěř na mém pozemku. Kdybych jim vypustil krávy na zahrádky, to by byl řev.
Odpovědět
Pominu-li úvahu o přemnožení spárkaté zvěře, tak v praxi vyhnat srnčata není vůbec jednoduché. Na traktorech byly kdysi instalovány plašiče-bez výsledku. Louky by se měly začínat sekat od prostředku, roztáčet, aby zvěř mohla odejít- ale moc to nefunguje. Když jsme oznámili myslivcům, že se budou sekat louky, naráželo to zase na problém- kolik se jich sejde a kolik luk by bylo vůbec možno projít? A velice často se seká ve všední dny, kdy myslivce z práce pochopitelně nikdo neuvolní. A seká se podle počasí, nikoliv když má někdo čas. A srnče je zalehlé, ani se nehne a kolikrát se projde vedle něj a ono tam zůstane dál. Takže tyhle rady mě přijdou trochu mimo mísu, z praktického hlediska.
Odpovědět
nějaké srnče jsem už bohužel posekal. obyčejnou bubnovkou. zážitek je to poměrně dost hnusný. a to samé srnče jsem pět dní předtím vyhnal z pekáče o deset metrů vedle, marnost nad marnost. zkušenost mi říká pouze to, že když se seká bubnovkou, musí se ubírat louka z jedné strany a ne se točit dokola, a na louce by se neměl pohybovat nikdo další, tím myslím dosekávače okrajů kosou nebo hrabači, aby srnče nemělo pocit obklíčení, ale aby jasně znalo směr, kam po vyskočení utíkat. tolik zkušenosti majitele necelého hektaru.
kromě toho, že to jsou přemnožené potvory, co loupou kůru ze stromků, rys z fotopasti aby je řádně prohnat ráčil.
Odpovědět
No posekané srnče trpí a je potřeba ho hned dorazit kladivem, aby se netrápilo, není to hezký pohled, souhlasím. Ale to vyhánění je hezká teorie, praxe je jiná.
Odpovědět
než jsem si doběhl pro kudlu (je mnohem lepší než kladivo), proklál poblíž se nacházející starý praktik smrtelně zraněné a trpící zvíře vidlemi.
Odpovědět
Vážení teoretici, je hezké že o tom problému píšete. Tak jako každý rok před sekáním. Ale lepší by bylo s tím něco dělat... V současné době jsou mláďata zabijena ve velkém. A na vině jsou pouze a jen chemici (dříve zemědělci). Absolutně nedodržují ani zásadní pravidla, sekaji louky v kruhu, nehlásí sečení předem, atd... A jestli jste někdo zvednul prdel a šel se podívat čím dneska sekaji - tak z těch strojů jde strach a nic jim neuteče.
A pro debilky co tady psali, že je to vlastně dobře, že se ta mláďata pozabiji - jste zvrhli a nenormální. Tohle normální člověk nemůže ani napsat, natož to myslet vážně.
Jo a myslivci nikomu na louce žádnou zvěř nepasou - živá zvěř není myslivců, je státu, resp. náš všech. Asi by jste si měli zjistit skutečnosti, než začnete zvracet svoje moudra veřejně na internetu.
Odpovědět
|
|
Nebohá zvířecí mláďátka. Někdy potřebují lidskou pomoc. Někdy vůbec ne
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichy
Budvirus - jméno pro nový obří virus. Objevili ho českobudějovičtí vědci v římovské nádrži