https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozsahlejsi-zemedelske-pozary-mohou-snizit-urodnost-pudy-ci-zvysit-riziko-eroze
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou snížit úrodnost půdy či zvýšit riziko eroze

31.7.2026 18:56 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou zhoršit půdní vlastnosti nebo zvýšit riziko eroze. Úrodnost půdy může být v důsledku požárů snížena i na několik následujících let. Vyplývá to z vyjádření agrárníků, které ČTK oslovila. Zemědělci proto nyní v období žní více kontrolují techniku a přehodnocují časy sklizně. Podle informací Agrární komory letos zemědělce zasáhly převážně menší požáry a podařilo se je lokalizovat dříve, než způsobily rozsáhlejší škody. Výstraha před vznikem požárů nyní platí pro celou republiku s výjimkou severních Čech.
 
Rozsah škod závisí podle zemědělců na velikosti zasažené plochy i na tom, zda požár zasáhne pouze porost, nebo také zemědělskou techniku či hospodářské objekty. "Pokud požár zasáhne pouze sklizený nebo dozrávající porost, bývá dopad na samotnou půdu zpravidla krátkodobý. U rozsáhlejších požárů nebo při vysokých teplotách však může dojít ke zhoršení půdních vlastností či zvýšení rizika eroze a obnova může trvat delší dobu," uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Ředitel pro strategii Verdi fondu farem Tomáš Trávníček ČTK sdělil, že požár před sklizní znamená téměř stoprocentní ztrátu výnosu z pozemku. Pole je podle něj pro danou sezonu téměř ztraceno a neplyne z něj žádný příjem. "Pokud jde o požár strniště, dochází k rychlému povrchovému hoření, které může být pro pole naopak prospěšné. Když ale oheň prohoří do nižších vrstev půdy, dojde ke změně její struktury a snížení její úrodnosti na několik let dopředu," sdělil Trávníček.

V období dlouhodobého sucha a vysokých teplot představují podle zemědělců největší riziko dozrálé obiloviny, suchá sláma, strniště nebo pícniny.

Farmáři s rizikem požárů nicméně každoročně počítají a každý zemědělský podnik má nastavená vlastní preventivní opatření. "Našim agronomům doporučujeme předcházet vzniku požáru například tím, že přehodnotí časy sklizně a u některých plodin začnou vyjíždět za vyšší vlhkosti. Více pozornosti také věnují častějšímu čištění mechanizace, především kombajnů," uvedl Trávníček.

Podle Doležala je základem především důsledná údržba a pravidelná kontrola sklizňové techniky, dodržování pravidel bezpečnosti práce a průběžné sledování aktuálních podmínek na poli.

Požáry na zemědělských plochách loni způsobily podle generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR škody za 354 milionů korun, meziročně byly zhruba o 111 milionů vyšší. Celkem loni hasiči likvidovali 1581 požárů, které vznikly v zemědělství, v roce 2024 šlo o 1438 požárů. Od začátku letošního roku do 22. června už vyjížděli hasiči ke zhruba 60 případům, kdy hořelo na zemědělských plochách.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

1.8.2026 09:11
pro zemědělce zbytečná starost, nezpůsobí jim to jinou erozi, než tu co dělají deno-denně na svých velkých lánech.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.8.2026 11:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Přestanete už kydat ty nesmysly? Že vás to baví.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.8.2026 11:29
Panebože, kdo zas tyhle bláboly vymyslel? To už není možný a tohle se prezentuje jako zemědělec! To by blbej neřekl, že pole shoří těsně před anebo při sklizni, to snad napadne i pitomu! Zelená pšenice asi hořet nebude, že?
Jo, kombajny se denně foukají, speciálně výfuky, jenže když začnete sklízet dopoledne, tak už v pět odpoledne je na kombajnu tolik prachu, že zahoření je klidně možné, tomuhle se nedá stoprocentně zamezit nikdy.
A sklizeň za vyšší vlhkosti? Co je to za blba? Jakou asi vlhkost si ten"odborník" představuje? Normálně se sklízí tak, abych vozil obilí do 14, výjimečně do 15 procent a tu patnáctku jen velice málo, třeba na rozjezd- a snad nechce tvrdit, aby se pšenice sklízela při 17??? Co potom s takovým sajrajtem?? Za tři dny se halou rozline líbezné mléčné kvašení... tyhle slinty se opravdu nedají číst!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.8.2026 11:34 Reaguje na pavel peregrin
A co se ohně týká, ještě v 70-80 letech bylo nedílnou součástí agrotechniky v boji speciálně proti ovsu hluchému řízené vypalování strniště, po částech- vypadlé obilky ovsa hluchého, ovsíře, chundelky, psárky se ohněm zničily a bylo to levné a téměř stoprocentně účinné. A světe div se, nic se nedělo, protože zvířata měla čas se uklidit do bezpečí a brouci si zalezli pod zem. Jenže holt dnes by to už neprošlo.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

1.8.2026 17:18 Reaguje na pavel peregrin
A nemohl by ten popel, po vypálení strniště, být tak trochu i hnojivem, podporujícím růst příště osetých plodin? Jen nápad, nebijte mě...
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.8.2026 17:25 Reaguje na Tonda Selektoda
Mělo byse to používat. Není to nápad na zabití, ale stále normální postup v chudých zemích, kde hnojiva jsou drahá. Dojde na to...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.8.2026 20:01 Reaguje na Jarka O.
Hlavně by se dost radikálně řešily problematické trávovité plevele, které začínají být problémem, a nejen u nás. Jenže to by na příslušných místech museli sedět lidé, kteří nemají hlavu jen na to, aby jim nepršelo do krku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.8.2026 21:17 Reaguje na pavel peregrin
Maltuziáni nepovolí něco, co by pomohlo hospodaření lidí: boj proti plevelům, myším, šelmám, levné meliorace půdy popelem, vápnem, kalem z rybníka, řeky nebo ze záchytné nádrže...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2026 10:02 Reaguje na pavel peregrin
Toto praktikoval děda na polích na soutoku
Odry a Olše pravidelně zaplevelovaných povodní.
Pcháče musela celá rodina "kopími"(nože na tyči) vyřezávat z obilí, ale zbytek plevelů býval bez chemie neodstranitelný, až na ten
oheň na strništi. Seklo se na nízko, protože
slámu bylo třeba na podestýlku a takovým
hnojem s plevelem se hnojily pouze okopaniny
ve kterých šlo použít koňskou plečku a zbytek
dokonala motyka. V roce 1971 na kolenou vnutil
pole Státním statkům a kochal se pohledem, jak
hned prvý rok zatočili chemií s plevely a jaká
nádherná pšenice tam vyrostla. Dvouhektarové
pole bylo v té době ekonomický nesmysl, pokud
bylo pouze na obilí a brambory. Nic jiného už
totiž nepěstoval a na brambory mu stačil menší záhumenek u domu v jiné obci, kam se po válce odstěhovali, protože přišli dělostřeleckou
palbou o malý statek. Říkal tomu rány osudu,
kterými byly o 2 povodně ročně a válka ve které mu Wermacht postavil dělo na dvůr a
to Rudá armáda zničila s obsluhou i s celým
statkem. No a druhý dům mu vykoupila cihelna
k těžbě hlíny. Prostě to by pechtfógl, který
se zbytečně nadřel na polích, které jeho
rodiče kupovali i za peníze na jeho boty a
jeho tří sourozenců a oni chodili do školy
v dřevácích i v zimě. Proto ta pole neměl rád, ač se o ně dobře staral, ale pochopil, že bez
techniky nemá smysl na nich dřít pouze s tou
motykou a půjčeným koněm. Byl jsem vychován
k lásce k půdě, ale s rozumem, že se ta láska
NESMÍ přehánět a obětovat ji vše, protože
jsou i jiné lásky. Takže chápu, že hospodařit
se dá i jinak než dřít od nevidím do nevidím
365 dní v roce, k čemuž se někteří vracejí a
obětují tomu vše. Ty naopak nechápu, pokud
předtím poznali výhody společného hospodaření
s volným časem a specializací na různé práce
v zemědělství bez toho, že nyní musí dělat
vše polovičatě a nic perfektně jako při té
specializaci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.8.2026 13:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, jenže to ti, kdo pole viděli z rychlíku, nechápou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.8.2026 19:59 Reaguje na Tonda Selektoda
Proč bych vás měl bít? Přemýšlíte správně!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist