Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou snížit úrodnost půdy či zvýšit riziko eroze
Ředitel pro strategii Verdi fondu farem Tomáš Trávníček ČTK sdělil, že požár před sklizní znamená téměř stoprocentní ztrátu výnosu z pozemku. Pole je podle něj pro danou sezonu téměř ztraceno a neplyne z něj žádný příjem. "Pokud jde o požár strniště, dochází k rychlému povrchovému hoření, které může být pro pole naopak prospěšné. Když ale oheň prohoří do nižších vrstev půdy, dojde ke změně její struktury a snížení její úrodnosti na několik let dopředu," sdělil Trávníček.
V období dlouhodobého sucha a vysokých teplot představují podle zemědělců největší riziko dozrálé obiloviny, suchá sláma, strniště nebo pícniny.
Farmáři s rizikem požárů nicméně každoročně počítají a každý zemědělský podnik má nastavená vlastní preventivní opatření. "Našim agronomům doporučujeme předcházet vzniku požáru například tím, že přehodnotí časy sklizně a u některých plodin začnou vyjíždět za vyšší vlhkosti. Více pozornosti také věnují častějšímu čištění mechanizace, především kombajnů," uvedl Trávníček.
Podle Doležala je základem především důsledná údržba a pravidelná kontrola sklizňové techniky, dodržování pravidel bezpečnosti práce a průběžné sledování aktuálních podmínek na poli.
Požáry na zemědělských plochách loni způsobily podle generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR škody za 354 milionů korun, meziročně byly zhruba o 111 milionů vyšší. Celkem loni hasiči likvidovali 1581 požárů, které vznikly v zemědělství, v roce 2024 šlo o 1438 požárů. Od začátku letošního roku do 22. června už vyjížděli hasiči ke zhruba 60 případům, kdy hořelo na zemědělských plochách.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jaroslav Řezáč
1.8.2026 09:11pavel peregrin
1.8.2026 11:23 Reaguje na Jaroslav Řezáčpavel peregrin
1.8.2026 11:29Jo, kombajny se denně foukají, speciálně výfuky, jenže když začnete sklízet dopoledne, tak už v pět odpoledne je na kombajnu tolik prachu, že zahoření je klidně možné, tomuhle se nedá stoprocentně zamezit nikdy.
A sklizeň za vyšší vlhkosti? Co je to za blba? Jakou asi vlhkost si ten"odborník" představuje? Normálně se sklízí tak, abych vozil obilí do 14, výjimečně do 15 procent a tu patnáctku jen velice málo, třeba na rozjezd- a snad nechce tvrdit, aby se pšenice sklízela při 17??? Co potom s takovým sajrajtem?? Za tři dny se halou rozline líbezné mléčné kvašení... tyhle slinty se opravdu nedají číst!
pavel peregrin
1.8.2026 11:34 Reaguje na pavel peregrinTonda Selektoda
1.8.2026 17:18 Reaguje na pavel peregrinJarka O.
1.8.2026 17:25 Reaguje na Tonda Selektodapavel peregrin
1.8.2026 20:01 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
1.8.2026 21:17 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
2.8.2026 10:02 Reaguje na pavel peregrinOdry a Olše pravidelně zaplevelovaných povodní.
Pcháče musela celá rodina "kopími"(nože na tyči) vyřezávat z obilí, ale zbytek plevelů býval bez chemie neodstranitelný, až na ten
oheň na strništi. Seklo se na nízko, protože
slámu bylo třeba na podestýlku a takovým
hnojem s plevelem se hnojily pouze okopaniny
ve kterých šlo použít koňskou plečku a zbytek
dokonala motyka. V roce 1971 na kolenou vnutil
pole Státním statkům a kochal se pohledem, jak
hned prvý rok zatočili chemií s plevely a jaká
nádherná pšenice tam vyrostla. Dvouhektarové
pole bylo v té době ekonomický nesmysl, pokud
bylo pouze na obilí a brambory. Nic jiného už
totiž nepěstoval a na brambory mu stačil menší záhumenek u domu v jiné obci, kam se po válce odstěhovali, protože přišli dělostřeleckou
palbou o malý statek. Říkal tomu rány osudu,
kterými byly o 2 povodně ročně a válka ve které mu Wermacht postavil dělo na dvůr a
to Rudá armáda zničila s obsluhou i s celým
statkem. No a druhý dům mu vykoupila cihelna
k těžbě hlíny. Prostě to by pechtfógl, který
se zbytečně nadřel na polích, které jeho
rodiče kupovali i za peníze na jeho boty a
jeho tří sourozenců a oni chodili do školy
v dřevácích i v zimě. Proto ta pole neměl rád, ač se o ně dobře staral, ale pochopil, že bez
techniky nemá smysl na nich dřít pouze s tou
motykou a půjčeným koněm. Byl jsem vychován
k lásce k půdě, ale s rozumem, že se ta láska
NESMÍ přehánět a obětovat ji vše, protože
jsou i jiné lásky. Takže chápu, že hospodařit
se dá i jinak než dřít od nevidím do nevidím
365 dní v roce, k čemuž se někteří vracejí a
obětují tomu vše. Ty naopak nechápu, pokud
předtím poznali výhody společného hospodaření
s volným časem a specializací na různé práce
v zemědělství bez toho, že nyní musí dělat
vše polovičatě a nic perfektně jako při té
specializaci.

Duby a adaptace lesů na změnu klimatu: Důležité je rozlišovat sazenice už v lesních školkách
Stát je připraven zemědělcům pomoci s dopady klimatické změny, řekl Šebestyán
ČHMÚ identifikoval území, která jsou v Česku nejvíce ohrožená suchem