Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou snížit úrodnost půdy či zvýšit riziko eroze
Ředitel pro strategii Verdi fondu farem Tomáš Trávníček ČTK sdělil, že požár před sklizní znamená téměř stoprocentní ztrátu výnosu z pozemku. Pole je podle něj pro danou sezonu téměř ztraceno a neplyne z něj žádný příjem. "Pokud jde o požár strniště, dochází k rychlému povrchovému hoření, které může být pro pole naopak prospěšné. Když ale oheň prohoří do nižších vrstev půdy, dojde ke změně její struktury a snížení její úrodnosti na několik let dopředu," sdělil Trávníček.
V období dlouhodobého sucha a vysokých teplot představují podle zemědělců největší riziko dozrálé obiloviny, suchá sláma, strniště nebo pícniny.
Farmáři s rizikem požárů nicméně každoročně počítají a každý zemědělský podnik má nastavená vlastní preventivní opatření. "Našim agronomům doporučujeme předcházet vzniku požáru například tím, že přehodnotí časy sklizně a u některých plodin začnou vyjíždět za vyšší vlhkosti. Více pozornosti také věnují častějšímu čištění mechanizace, především kombajnů," uvedl Trávníček.
Podle Doležala je základem především důsledná údržba a pravidelná kontrola sklizňové techniky, dodržování pravidel bezpečnosti práce a průběžné sledování aktuálních podmínek na poli.
Požáry na zemědělských plochách loni způsobily podle generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR škody za 354 milionů korun, meziročně byly zhruba o 111 milionů vyšší. Celkem loni hasiči likvidovali 1581 požárů, které vznikly v zemědělství, v roce 2024 šlo o 1438 požárů. Od začátku letošního roku do 22. června už vyjížděli hasiči ke zhruba 60 případům, kdy hořelo na zemědělských plochách.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jaroslav Řezáč
1.8.2026 09:11pavel peregrin
1.8.2026 11:23 Reaguje na Jaroslav Řezáčpavel peregrin
1.8.2026 11:29Jo, kombajny se denně foukají, speciálně výfuky, jenže když začnete sklízet dopoledne, tak už v pět odpoledne je na kombajnu tolik prachu, že zahoření je klidně možné, tomuhle se nedá stoprocentně zamezit nikdy.
A sklizeň za vyšší vlhkosti? Co je to za blba? Jakou asi vlhkost si ten"odborník" představuje? Normálně se sklízí tak, abych vozil obilí do 14, výjimečně do 15 procent a tu patnáctku jen velice málo, třeba na rozjezd- a snad nechce tvrdit, aby se pšenice sklízela při 17??? Co potom s takovým sajrajtem?? Za tři dny se halou rozline líbezné mléčné kvašení... tyhle slinty se opravdu nedají číst!
pavel peregrin
1.8.2026 11:34 Reaguje na pavel peregrinTonda Selektoda
1.8.2026 17:18 Reaguje na pavel peregrinJarka O.
1.8.2026 17:25 Reaguje na Tonda Selektodapavel peregrin
1.8.2026 20:01 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
1.8.2026 21:17 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
2.8.2026 10:02 Reaguje na pavel peregrinOdry a Olše pravidelně zaplevelovaných povodní.
Pcháče musela celá rodina "kopími"(nože na tyči) vyřezávat z obilí, ale zbytek plevelů býval bez chemie neodstranitelný, až na ten
oheň na strništi. Seklo se na nízko, protože
slámu bylo třeba na podestýlku a takovým
hnojem s plevelem se hnojily pouze okopaniny
ve kterých šlo použít koňskou plečku a zbytek
dokonala motyka. V roce 1971 na kolenou vnutil
pole Státním statkům a kochal se pohledem, jak
hned prvý rok zatočili chemií s plevely a jaká
nádherná pšenice tam vyrostla. Dvouhektarové
pole bylo v té době ekonomický nesmysl, pokud
bylo pouze na obilí a brambory. Nic jiného už
totiž nepěstoval a na brambory mu stačil menší záhumenek u domu v jiné obci, kam se po válce odstěhovali, protože přišli dělostřeleckou
palbou o malý statek. Říkal tomu rány osudu,
kterými byly o 2 povodně ročně a válka ve které mu Wermacht postavil dělo na dvůr a
to Rudá armáda zničila s obsluhou i s celým
statkem. No a druhý dům mu vykoupila cihelna
k těžbě hlíny. Prostě to by pechtfógl, který
se zbytečně nadřel na polích, které jeho
rodiče kupovali i za peníze na jeho boty a
jeho tří sourozenců a oni chodili do školy
v dřevácích i v zimě. Proto ta pole neměl rád, ač se o ně dobře staral, ale pochopil, že bez
techniky nemá smysl na nich dřít pouze s tou
motykou a půjčeným koněm. Byl jsem vychován
k lásce k půdě, ale s rozumem, že se ta láska
NESMÍ přehánět a obětovat ji vše, protože
jsou i jiné lásky. Takže chápu, že hospodařit
se dá i jinak než dřít od nevidím do nevidím
365 dní v roce, k čemuž se někteří vracejí a
obětují tomu vše. Ty naopak nechápu, pokud
předtím poznali výhody společného hospodaření
s volným časem a specializací na různé práce
v zemědělství bez toho, že nyní musí dělat
vše polovičatě a nic perfektně jako při té
specializaci.

Nádrže na Moravě čelí velmi nízkým přítokům, někde dosahují jen pěti procent průměru
Koalice proti suchu bude poprvé jednat dnes odpoledne po vládě
Letošní sucho v Evropě naznačilo, že problémy mohou mít i jindy vodnaté veletoky