https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rozsireni-velkych-kopytniku-by-podle-vedcu-mohlo-branit-pozarum-v-prirode
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bránit požárům v přírodě by podle vědců mohlo rozšíření velkých kopytníků

8.8.2022 17:19 | ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK)
Velcí kopytníci spásají porosty, na nichž se na loukách oheň rychle šíří.
Velcí kopytníci spásají porosty, na nichž se na loukách oheň rychle šíří.
Foto | Dalibor Dostál / Česká krajina
Větší rozšíření zubrů, divokých koní nebo praturů by podle vědců mohlo bránit vzniku požárů v krajině. Velcí kopytníci totiž spásají porosty, na nichž se na loukách oheň rychle šíří, uvedli zástupci společnosti Česká krajina.
 

"Postupující klimatické změny směrem k suššímu a teplejšímu počasí a současné zarůstání krajiny vytváří nebezpečnou kombinaci. Krajina se stává vlivem dlouhodobého sucha a vzrůstajícího množství paliva v podobě usychající vegetace hořlavější. Pastva velkých kopytníků je velmi účinným nástrojem k odstraňování zejména travních porostů, kterými se oheň dobře šíří. Ať už jde o plochy se starou, suchou trávou, takzvanou stařinou, nebo o křoviny," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Protipožární ochranu mohou velcí kopytníci podle něj zajistit zejména v přírodních rezervacích, ale také v bývalých i aktivních vojenských prostorech. V zahraničí zubři dlouhodobě žijí například v největším polském vojenském prostoru Drawsko v Západním Pomořansku, který ke svým cvičením často využívají i armády NATO.

"Výhodou pastvy velkých kopytníků je, že v porovnání s jinými metodami péče o krajinu i protipožární prevence je velmi levná a hlavně dlouhodobě funkční bez potřeby dalších investic. Preventivně totiž předchází jedné z hlavních příčin požárů, nadbytku suché bylinné biomasy v krajině. Navíc zvyšuje biologickou rozmanitost území a podporuje schopnost krajiny zadržovat vodu,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.

Vědci tak reagují na současnou situaci v národním parku České Švýcarsko. Hasiči tam přes dva týdny likvidují rozsáhlý požár a zásah podle odhadů bude stát stovky milionů korun. Jde zřejmě o největší požár v historii České republiky. Také ve vojenských újezdech pravidelně hoří a škody tam dosahují milionových částek. Například v prostoru Libavé hořelo koncem července a také v roce 2019.

Organizace Česká krajina dlouhodobě usiluje o návrat zubrů, divokých koní nebo praturů do volné přírody. Stojí například za projektem rezervace ve středočeských Milovicích, kde na otevřené stepi žije více než sto velkých kopytníků.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

8.8.2022 17:22
Vyloučeno.Prdí metan.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.8.2022 18:16 Reaguje na karel krasensky
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.8.2022 06:45 Reaguje na karel krasensky
To vy taky a stejně tu oblažujete diskusi
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.8.2022 17:47
Velcí kopytníci do Českého Švýcarska?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.8.2022 18:16 Reaguje na Viktor Šedivý
Někdo je zase na hlavu !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.8.2022 19:36 Reaguje na Viktor Šedivý
Pozdě. Na tohle jste si měl vzpomenout mnohem dříve.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.8.2022 06:50 Reaguje na Viktor Šedivý
Je to divné, asi jsou lepší pocity než potkat v tváři v tvář Zubra. V lesích by mohli být Losy ale kolik místa pro život by měli, v naší brutalistně fragmentované krajině, kterou podřizujeme vlastní lenosti a egu?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.8.2022 17:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Los není spáseč ale okusovač. Na rozdíl od srnce nebo jelena dokáže sežrat kus lesa.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.8.2022 18:02
Tím myslí voly?
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

8.8.2022 20:51 Reaguje na Jarka O.
Tak těch je plné vedení, je dobře, že se rozhodla EU na eliminaci, akorát neměli začínat v Holandsku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.8.2022 21:47 Reaguje na Milan Vítkovič
Jakovzdycky mají prioritu, tam je tedy taky asi velká koncentrace...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.8.2022 06:55 Reaguje na Milan Vítkovič
To si nařídil prznitel Ruute. Ostatně se připravte na méně Holandského sýra v obchodech v ČR a na naše zdecimované zemědělství levným dovozem, které výpadek nemá z čeho nahradit. Tomu se říká nekonkurenceschopnost
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 13:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tomu se říká tvrdý Kapitalismus.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 18:03
Jestli to prostředí kolem zubrů je ohnivzdorné, tak se klidně vsadím o pivo. Té hořlavé materie je tam až Aš.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.8.2022 18:34
No, pastviny se pásly a jako požární prevence, včetně odstranění keřů se koncem zimy vypalovaly. To vypasené se dalo dobře hlídat.
Ale pokud vím, lesy ani ne. Tam byla požární prevence spíše chudé babky sbírající nehroubí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 18:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Úžasný název! To dnes žádná mladá babka v apce nemá:-)) Ono je součástí hrabanky, která nám tak krásně hořela, že. Minulé léto jsem byl téměř zděšen, když jsem potkal člověka, který takhle po lese sbíral větve. Bylo tam husto, ani jsem ho neviděl, jen podle zvuků (křap!, tam a zpět) jsem si dovodil, čím se zabývá (sběr prořezávky). Na dnešní zpohodlnělou dobu nebývalý počin, dlouho jsem něco podobného neviděl.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.8.2022 21:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dnešní babky chodí na plastiky, do kosmeťáku, na manikýru, ke kadeřníkovi a k švadleně, případně brázdí po buticích a potom obrážejí diskošky a bary, kde balí mladší chlapy. Pochopte, že při tomhle vytížení na sběr klestí prostě nemají čas.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 14:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Slávo, určitě mi pamětníci dají za pravdu, pastviny se pásly, protože louka ve vyšších polohách byla chudá, nebo špatné podloží a nevyplatilo se to hospodářsky sekat na sena a votavu, proto se páslo. Ani náhodou nešlo o požární prevenci. Vypalování trávy sloužilo k vypálení stařiny z porostu a zároveň o to, že popel je zásadité formy, tudíž i proti kyselé půdě a přítomnosti mechu, částečně, jako jistý druh výživy- hnojiva pro trávník. Vypalovalo se i obilné strniště-občas. Na podzim, se vždy pálila bramborová nať , né, aby si děti nacpali nácka pečeným bramborem, ale kvůli šíření plísní a bramborových chorob.Listí ze zahrad a sadů se také pálilo ze stejného důvodu. Jenže v 80 letech jacísi ekologové prohlásili, že v trávě zahyne mnoho živočichů, broučků a mušek a jiné havěti, tak se od tohoto všeho upustilo a vše se počalo kompostovati. Dávno v prde.. je doba, kdy se opravdu hospodařilo a vycházelo se ze zkušeností našich předků. Nedovedu přesně zařadit, čím by se dnes takový ekolog dal nazvat, kam tohle zařadit, kde výsledkem je spáleníště, mrtvo a pusto s obrovskými nákldady na hašení, které by měli zaplatit oni sami, jako původci, škodu nahradit, ale nakonec oni si pojedou svoji spálenou a zničenou zemi a platit budeme my všichni, co nemáme minimální kladný vliv na tenhle neřád, protože je vláda v tom ještě všemožně podporuje. Tomu říkal konstruktér tryskového stavu Ing. Bleha ,,smutná prdel"
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.8.2022 17:42 Reaguje na Milan Vítkovič
Ano pálilo se toho hodně než přišli ochranáři s svými rozumy a nápady. Bohužel. Nyní se to zase otočí o 180 stupňů a stejní ochranáři budou vzývat oheń jako modlu. Jen to co se v minulosti pálilo byla stařina, listí, ta vámi zmiňovaná bramborová nať. V lesích se pálil klest. Jen les se jaksi z mnoha pochopitelných důvodů nevypaloval.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 19:07 Reaguje na Jarek Schindler
Jaroušku, klest už se mnohde nepálí, já pamatuju, že už před 15 lety koupili klest Němci, lesy vyčistili, seštěpkovali a v kamionech odvezli nach Deutsche Reich pro ta jejich centrállheizung- eko bio fytapění. Nevím, jak je tomu dnes, když kůrovec mi žere i prahy u mého MB.Ještě bych upřesnil, že to listí a bramborová nať se pálila namístě, nikam se to nevozilo, protože údajně hrozilo rozšíření chorob a plísní z ovocných stromů, prakticky ten samý efekt se užíval ve vinohradech.
Odpovědět
Pe

Pepa

8.8.2022 19:06
Copak zubři žerou souše?
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 19:08 Reaguje na Pepa
možná ano, jen škoda, že nežerou hovada, ledacos by se tím usnadnilo.
Odpovědět
Pe

Petr

8.8.2022 19:11
Zase abychom nepropadli panice a nesnažili se všude každou travičku a křovíčko vysekat a zlikvidovat. Už takhle naše krajina připomíná golfové hřiště, kde motýl propadá beznaději, včely si mohou křídla ulétat než najdou květ, a vlaštovkám se divím, že k nám vůbec létají.
Křoví a stará tráva do krajiny patří a já bych si jen přál, aby toho bylo daleko víc. Krásně kryjí půdu před vysoušením a ubytují mnoho živého. I to je biodiverzita, čili biorozmanitost, takže i suchá tráva a křoví je biodiverzita. A taky biotop :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 19:15 Reaguje na Petr
No jo, no, další takový. "Bordel" jako biotop...
Odpovědět
Pe

Petr

8.8.2022 19:23 Reaguje na Karel Zvářal
Co je pro vás bordel, je pro jiné jediné možné životní prostředí.
A přesně tenhle názor, že co není posekané, je bordel a je potřeba to "uklidit", způsobil to, že je dnes naše krajina mrtvá a sterilní. A taky vysušená na troud.
Kde asi vaše sovy najdou potravu? Na golfovém hřišti?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 19:48 Reaguje na Petr
Je vědecky dokázáno, že dravci i sovy preferují při lovu nízko střižené plochy. To je stěžejní poznatek pro dnešní managery, aby takto upravili co největší množství luk. Porost zmulčují, hmyz a myši zůstanou.
Odpovědět
Pe

Petr

8.8.2022 19:59 Reaguje na Karel Zvářal
To se vám povedlo. Ve zmulčovaném porostu hmyz opravdu zůstane. Zmulčovaný na pastu.
A i dravce chápu, že v krajině bez křoví a na nízkém trávníku se jim líp létá a loví, to není potřeba vědecky dokazovat. Jen tam moc nemají co lovit. Malým hlodavcům se naopak víc daří ve vysokém porostu. A takové nesekané trávy jsou provrtané množstvím chodbiček jako ementál.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 20:03 Reaguje na Petr
Hraboš je škodlivý, na jeho hubení jsou dotace.
Odpovědět
Pe

Petr

8.8.2022 20:13 Reaguje na Karel Zvářal
Vždyť píšete, že v trvalých travních porostech neškodí :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 20:19 Reaguje na Petr
Co píše nějaký Zvářal, není podstatné. Takových šašků po světě chodí..., ale "pokrok" tím nezastaví.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 20:05 Reaguje na Petr
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-hrabos-polni-na-travnich-porostech-neskodi-resp.zcela-zanedbatelne
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.8.2022 21:26 Reaguje na Petr
A to byste se divil co je života na golfovém hřišti. Ona celá plocha není green. Sysli jak známo tak milují letiště kvůli nízkému trávníku. A v NPR kde se rozrostla vysoká tráva a keře, mizí stepní krásky jako koniklece hlaváčky kosatce a další květiny. Ono v třtině křovištní nejsou ani koníci. Nikdo tady nepropaguje 3x týdně střižený trávník. To je jen vaše konstrukce, abyste napadl jiné. Tomu se metoda osočení kloboukem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.8.2022 09:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
A proto jsou v Milovicích velcí koytníci doslova požehnání, protože likvidují invazivní traviny a semenáče stromů a keřů, které by postupně zarostly celou step. Mimo jiné se tam od vypuštění velkých kopytníků zněkolikanásobil počet hořců křižatých
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 14:51 Reaguje na Petr
musím v tomhle dát Petrovi za pravdu, dnešní zemědělec se více podobá pomatenému chemikovi, než hospodáři. Otrávené myši, otrávené ptactvo, kdo z vás naposledy viděl aspoň jedno káně, mizí veškeré drobné ptactvo. Podle odhadů máme z pěstění řepky otrávené spodní vody na 65% území republiky. Přechodem k volnému ustájení jsme přišli o klasický hnůj, následkem je neuvěřitelná degradace půdy, bez přítomnosti humusu a možnosti zadržování dešťů v půdě. Tak to je asi super výsledek a nejen za poslednách 30 let a podobných průšvihů o kterých se snad jen záměrně mlčí je mnoho, otrávené spodní vody, rakovina, všichni se bojí Koronaviru, ale nárůst Tuberkuozy, syfilisu a kapavky je unikátní a přesto se to neřeší a tak je to tu úplně sevším dokola, div, že ještě nějak jsme, o rozbitých silnicích a prašnosti zde může pokračovat někdo jiný.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.8.2022 17:54 Reaguje na Milan Vítkovič
No vidět nyní přemnoženou káni lesní není takový problém. Problém je ji nevidět. I když na druhou stranu kaně není městským dravcem. No a zemědělec? Řepku a biopaliva snad propagoval ochranář. Zemědělec mu rád vyšel vstříc. No a klasický hnůj se musí do země klasicky zapravit. Zase najdete ochranáře co brojí proti hluboků orbě. No a volné ustájení, dobytek vám se.e přímo na pastvinu tak co byste chtěl víc.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

8.8.2022 19:22
Není podle tz. ekologů přemnožená zvěř...? nedávno se řešili jeleni NP ČSŠ
Jak to, že ty souše nepásli i s hrabankou, když jich je tam tolik..

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brnensti-vedci-hledaji-zpusob-jak-omezit-sparkatou-zver-v-narodnich-parcich

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.8.2022 19:35 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Vše co nemají "ochranáři" pod kontrolou je přemnožené a musí se redukovat aby vznikl prostor pro ty ekologicky správné druhy. Jeleni srnci jsou přemnožení a páchají na přírodě velké škody a je potřeba je nahradit zubry, tury a poníky které tyto škody páchat nebudou. Jo a je potřebné ještě uzákonit lesní pastvu. Jen ta má ten správný ekologický smysl.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

8.8.2022 19:43 Reaguje na Jarek Schindler
Budou nosit na krku sešit kde bude napsáno kdy, kde a co mají žrát... Tam by slušel třeba muflon ten taky sežere na co přijde.
Pokud chtějí něco echt. eko visí mi na vratech dvoumužná pila a kosa ... klidně ji daruji.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 19:17 Reaguje na Jaroslav Vozáb
nu, pokud to myslí vážně a plánují to pro vojenské objekty, myslím, že tu krávu by jsi naučil z buzolou a mapou pracovat rychleji, jak dnešní generaci ,,vojáků"
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.8.2022 19:49
Škoda slov! Prý vědci! "Usilují o návrat velkých kopytníků do volné přírody"! Jak bude ta "volná" příroda vypadat? Bude oplocena jako Milovice? Paráda! Ploty proti vlkům, ploty kolem "volné" přírody s velkými kopytníky, ploty chránící NPR jako Boubín, prostě oplocená příroda podle "vědců". Hnus!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.8.2022 20:29 Reaguje na Břetislav Machaček
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezi_ploty
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

8.8.2022 20:46 Reaguje na Karel Zvářal
těsně vedle
http://cs.housepsych.com/imbetsilnost_default.htm
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.8.2022 21:27 Reaguje na Karel Zvářal
Trefa! Lépe "vědci" Mezi ploty, než zaplocená příroda!
Velcí kopytnatci volně? Tak to je opravdu na Bohnice !
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

8.8.2022 20:42
Zajímalo by mě, jestli sousdruzi odborníci vůbec tuší, proč se v lese dělají oplocenky kolem lesní školky, proč se mladé stromky natírají proti okusu, proč semenáčky nelze nijak účině chránit proti okusu zvěře, proč v chudčích dobách takový jelínek Sika okouše a poškodí i vzrotlý strom a tak celkově, co všechno znamená podrost v lese, jako borůvčí, trávy, podhoubí, maliní a jiné zjevně škodlivé rostliny, coby obrovský nepřátele ekologa, kterýžto je třeba zcela a navždy zničit. Sotva zaviní jednu katastrofu, vymyslí v zápětí ještě větší a horší, jak kůrovec křížený černým morem. Ale z druhé strany bych se vůbec nedivil, kdyby si zažádali v EU o dotaci, aby krávám udělali lezecký kurz pro spásání kolmých pískovcových stěn v Českém Švýcarsku v rámci ochrany proti požáru a to úspěšně. Nnapište tam prosím příště, že to byl jen vtip, člověk by si mohl nabýt dojmu, že je to myšleno doopravdy. Jinak spásání lesa zakázala už Marie Therezie, pro velké škody právě na podrostu lesní kultury, proč neudělat ještě větší škody, než je pouze zanedbaný les, popřípadě chcíplý les coby chráněné území pod výsostnou péčí ekologů.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.8.2022 21:47
Na rozdiel od diskutujúcich som si ten článok aj prečítal. Priznám sa že až po prečítaní diskusie, pretože som tomu nemohol odolať. Podhodiť niečo také čitateľom ekolistu je dosť neopatrné a je to priam výzva o napísanie niečoho veľmi vtipného a sarkastického.
V článku sa ale píše iba o znížení množstva horľavého materiálu v lúčnych priestoroch typu Milovice a pod. Veľké kopytníky zožerú aj pre iné druhy zvierat nechutnú vegetáciu ako je smlz (calamagrostis) alebo aj porasty kríkov porastených starinou. Intezita prípadného požiaru v takomto priestore je rádovo nižšia a ľahšie uhasiteľná. Ruzumiem tomu, prečo si niektorí diskutujúci neobľúbili takéto ochranárske opatrenia. Ale aspon prečítanie článku s porozumením by sa snáď mohli kritici pastvy veľkých kopytníkov vykonať ešte pred písaním príspevkov.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.8.2022 18:04 Reaguje na Vladimir Mertan
Pravě ty Milovice a bezlesí vzniklé za vojenského provozu jsou jedny z mála ploch kde je ten oheń stravitelný a akceptovatelný. Pravě na takových plochách je přirozenou součástí přírodních cyklů. Snižovat množství hořlavého materiálu by se mělo tam kde ten oheń přirozenou součástí těchto cyklů není a to je les.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 19:19 Reaguje na Jarek Schindler
řekl moudrý člověk a má pravdu.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.8.2022 21:52
Co nápad to perla. Tesat do kamene.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

9.8.2022 00:34
Tak nevím - zubry a nebo masný skot?

Protože tohle je řešení jen na nějaké drobné % plochy státu. Ale mě zajímá, jak někdo bude řešit velké neudržované plochy v zemědělské krajině.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 14:01 Reaguje na Pavel Jeřábek
dají krávě mapu a ta vyžere požární pásy, jak prosté.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

9.8.2022 07:07
Tady je zase nablito od odborníků typu Matláček. :D
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

9.8.2022 07:38
Tak mi vyhledávač nenašel článek:
Petr Měchura: Zbytečná katastrofa v NP České Švýcarsko
V diskuzi tam byla velká, chtěl jsem se podívat jestli něco nepřibylo a už je to pryč asi vadí názory čtenářů.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 19:20 Reaguje na Jaroslav Vozáb
šoupli to do druhého šuflete
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-mechura-zbytecna-katastrofa-v-np-ceske-svycarsko?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dis-id-c3e111c0836f7c8be790ecdac74a3b29
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

9.8.2022 07:53
Omlouvám se už to naskočilo. Věřme tomu, že to byla jen SW chyba. Zdravím tím to Darta Bane (odpověděl jsem mu).
Odpovědět
ZK

Zan K.

9.8.2022 10:51
Inu ono pastevectví jaksi vymizelo. Dnešní mládež už ani neví, co to vlastně je.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

9.8.2022 11:41
Základ je nějaký typ managementu v NP asi bezzásahovost není to pravé.

Nejdříve musí být území nějak dostupné tedy cesty, které jsou udržovatelné. Ne rozbagrovat cesty, ale všude udělat mimo cesty vsakovací tůňky.., někde napaječky a kaliště. Na vhodných místech založit bezlesí, pastevní loučku taky místo kde se otočí i cisterna nebo vyvážečka... Tuto loučku 2 posekat a seno dát do krmelců nebo tyto plochy ( do 40 ar) postupně spásat (na to stačí ovce).
Porosty rozdělit průseky Ty na vázat na nástupní plochy (požární bezpečnost usnadnění lovu ..) Les vysadit pole toho co tam poroste a bude dlouhodobě ku prospěchu, rokle atd nechat svému osudu jen hlídat např. kůrovce ( pokácet a odkornit...). Při okrajích porostů vysadit plodonosné a nektaronosné dřeviny...
Podívejte se jak vypadají NP, někde je to více Lunapark. A hospodaření přece není sprosté slovo. Na ochranu nejcennějších území jsou přece rezervace...
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

9.8.2022 14:12 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Naprostý souhlas.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.8.2022 17:30 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Pěkný náčrt! Slovo park a bezzásahovost vnímám jako protimluv, zvláště pak, když tím "parkem" je nepůvodní plantáž háklivá na škůdce a sucho. Takže aktivní management, něco takového, jak popisujete, a během několika desetiletí se nastartové (výsadbou) přírodní procesy již postarají, aby se to tomu parku blížilo.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist