V národním parku Podyjí se divocí koně zabydlují na nové pastvině
Exmoorští poníci na havranické pastvině. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V národním parku Podyjí se divocí koně zabydlují na nové pastvině u Havraníků, kterou pro ně ochranáři připravili. Šest hřebců tam pomůže s péčí o krajinu a obnovou cenných biotopů. Správa národního parku o tom informovala na svém webu. Dvě lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018, chrání je před zarůstáním.
Koně se na novou pastvinu přestěhovali ve středu, a to z nedaleké Havranické pastviny. "Převoz proběhl za asistence veterináře a s ohledem na bezpečnost – dospělí hřebci byli převáženi jednotlivě a v částečném uspání," uvedla správa.
Hřebci zatím prochází aklimatizací v menší ohradě, do hlavní části pastviny se dostanou v květnu. Nová pastvina je s rozlohou 100 hektarů největší pastvinou exmoorských koní v Podyjí. Koně tam mají k dispozici rozmanitý terén s lesními světlinami a řídkým lesem porostlým jalovci – jedním z nejohroženějších biotopů české přírody. Ochranáři ji začali připravovat loni na podzim.
V Podyjí jsou dvě stáda, jedno spásá Mašovickou střelnici, druhé dosud spásalo původní Havranickou pastvinu, kterou tvoří stepní trávníky, vřesoviště a křovinaté biotopy. Celkem jde o 15 koní, kteří pastvou přirozeně udržovali dosud zhruba 60 hektarů. Jejich úkolem je spásat vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.
Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do obory několi zubrů by taky rozvolnilo les..
Odpovědět
Hmm ..... exmoorští koně nejsou koně divocí. Nemohly by se na ty pastviny použít i převaláci, aby nemuseli být jen na malých pastvinách a v ohradách ZOO?
Odpovědět
Podle odborníků převaláci jsou plaší, útoční, nesnáší kvalitní mokrou stravu... Suchostepní koně.
Odpovědět
A konečně, co vám vadí, na tom, že nejsou "divocí". To převaláci jsou podle nových genetických výzkumů taky zdivočelí. No a??
Odpovědět
Na validnost těch "výzkumů" bych si nevsadil ani groš.
Odpovědět
:):):)...no pokud to jsou "výzkumy" jako ty Vaše, tak s Vámi výjimečně plně souhlasím :):):).
Odpovědět
Nebo ty "vaše", všechny vygůglené, že... vlastní jsou jen bláboly. Obrátit směr vývoje dokáží dnešní "vědci", hrající si se šroubovicí. Muflon je zdivočelá ovce, převalák zdivočelý kůň:-)
Odpovědět
No jo, no. A Ovce bezoárová zdivočelá ovce. No a? Jinak mnohé o koni bylo ve vesmíru, v živě a i v knize Zrození evropanů.
Odpovědět
To jako také vzniklá zdivočením domestikované, nebo jak tomu mám rozumět?
Odpovědět
Jen to, že jsem se upsal a myslel kozu bezoárovou. No a taky, že zdivočené zvíře není pro mě horší, než nezdivočelé.
Odpovědět
Pokud se jedná o Pálavu, měly ji tam ponechat, jen snížit počet. To byla údržba zadarmo, jenže nebyla na ochr popud... To jí "zlámalo vaz".
Odpovědět
No jo no, to je Zvářal, když neví kudy kam tak nadává do vyguuuglencůůůů ...hlavně že ty vaše bláboly o žábě jsou vědecky ryzí ))).
Odpovědět
To se dalo tušit, že nula se s tímto vytasí. Ale 30 a víc článků, většina promlčených, s některými se jinde nesetkáte (toxické intravilány, "predátor nemůže", tak to je tabu, že?-) Jak tonoucí stébla se chytáte každé chybičky...
Odpovědět
Už se těším na vaše vlastní "pozorování" kterým dokážete, že převalák je zdivočelý kůň ))).
Odpovědět
No podle nejnovější studie jsou zdá se pořád divocí - https://www.nature.com/articles/s41598-021-86832-9.
Odpovědět
Stránka je nedostupná, no ono asi není jednoznačné jak přesně dokázat, že třeba 500 let koňové převalští sloužili a pak zdivočeli. Na druhé straně pokud zdivočí, no tak je to jejich morální vada jako bastar?
Odpovědět
To samozřejmě není. Jen chci říct, že otázka toho, zda je či není převalák divoký, popř. zdivočelý, není ještě uzavřena.
To je zvláštní, mě ta stránka funguje a článek je volně stažitelný. Možná, jestli jste to nevykopíroval i s tou tečkou na konci věty.
https://www.nature.com/articles/s41598-021-86832-9
Odpovědět
V knize zrození evropanů autoři uvádí (neověřenou) hypotézu, že od koní Botai odšli lidé kvůli vzpurnosti a zejména citlivosti na černý mor.
Koně jámové kultury tedy severo kaspičtí jsou ověřeně odolní moru a asi byli poddajnější.
Odpovědět
Je možné, že převaláky z Botai lidé možná nakonec opravdu zkrotili, ale jejich domácí potomci se nikde nedochovali. Všichni současní koně pocházejí od severního Kaspiku, jak píšete.
Odpovědět
To mně jasné je.Jen co tato infekce má společného s koněm?
Odpovědět
Podle no té neověřené hypotézy se šířil mor s botajskou kulturou, i snad pomocí koní převalského. Tehdejší varianty bakterie se nešířily pomocí blech. A tato varianta nastoupila až tak cca v 5 století po kristu
Odpovědět
neověřená hypotéza..... :-) tak to jo.
Odpovědět
Je třeba si uvědomit, že je to z dob, kdy povědomí o nemocech bylo minimální, tudíž se mohly sejít 2 i 3 patogeny, přičemž se psalo jen o jednom. Nebyly mikroskopy, veterináři, léky... dávalo se na babské rady.
Odpovědět
Vychází se z analýz archeo DNA, jak zvířat, tak lidí, včetně patogenů..
Odpovědět
Mně stránka funguje. Článek se mi zjevil celý.
Odpovědět
Pokud vím, tito hřebci jsou spolu dlouho. Ono není snadné udat nejezdeckého koně a ani ho prodat na maso,což je velká chyba v EU. No a takže se brání plemenitbě.
Odpovědět
S hřebci není vždy legrace,nevychovaní mohou být hodně nebezpeční.Snad jako valaši.Celé toto chování je neuvěřitelně nezodpovědné.Nejezdeckých koní,mini,osli,důchodci se pase a dožívá na lukách mnoho.Jsme dosti bohatí ,můžeme si to dovolit.Ale majitel,chovatel o zvířata pečuje a zodpovídá.Je to naprosto stejné jako když někdo vypustí psa či kočku která ho již omrzela.Já v tom rozdíl nevidím.Snad jen to,že jedni se za své blbé chování oprávněně snad stydí a nechlubí se,a ti druzí druzí ...... jsou eko.
Odpovědět
Jsou v ohradě. Chyba je v zákonech EU, že se taková zvířata nesmí konzumovat. A jelen, srnec nebo prase divoké jo.
Odpovědět
Nevím,že by kůň přestal být jatečným zvířetem.Naši koně dožijí s námi.Zatím úplně vše občas z ohrady uteklo.A s býkem i hřebci není legrace.Zaklínadlo jsou v ohradě,kde se tlučou,bez možnosti útěkum mě nepřesvědčí.
Odpovědět
Zkuste si představit jak udělat jatečné zvíře z neoznačeného, volně (v podstatě bez majitele) chovaného koně (zubra, osla, tura...). No že s hřebcem (býkem) není legrace věřím.
Odpovědět
Někdy bývá užitečné změnit úhel pohledu.
Zkuste mě vysvětlit rozdíl mezi hřebcem a divokým kancem, medvědem v karpatech nebo zubrem v bělověži. Vše jsou to nebezpečná zvířata.
Odpovědět
Rozdíly Vám nepovím.Znám koně,i buvoly,potkal jsem se s bizony.Ostatní domácí havěť samozřejmě...O nebezpečí s domácími tury i koni můžu povídat...ale divoká prasata jen přez silné mříže.Několikrát problém s hřebcem,určitě proto že nebyl dobře a pevně veden chovatelem.Po kastraci je ovladatelnost mnohem snadnější.
Odpovědět
Nějaká možnost rozvolnění by byla krásná. Zde máme koně za ohradou, ale můžeme si zajet na Slovensko a tam máme medvědy naostro.
Kůň se k člověku celkem snadno přiblíží, ale také snadno zpanikaří - protože v tomto vztahu jsme šelmou my. Klidně se může najít génius, kterého napadne obejmout koně kolem krku a neuvědomí si, že je to lovecký chvat. Škoda. Tady ty fešandy máme. Ohrada je sice mimo záběr, ale je tam:
http://www.mapar.cz/articles/20241228_soukroma/images/Q20241228012.jpg
Mohu přidat jeden souboj, kdy nejspíš táta učil svého kluka zápasit:
http://www.mapar.cz/articles/20231227_soukroma/images/Q20231227032.jpg
Odpovědět
|
|