https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rust-teplot-a-sucha-snizuji-kvalitu-aromatickeho-chmele-v-evrope-zjistili-vedci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Růst teplot a sucha snižují kvalitu aromatického chmele v Evropě, zjistili vědci

10.10.2023 19:46 | BRNO (ČTK)
Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah důležitých látek. Pokles množství srážek a epizody sucha mají navíc negativní dopad na výnos.
Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah důležitých látek. Pokles množství srážek a epizody sucha mají navíc negativní dopad na výnos.
Zdroj | Piqsels
Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně, uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
 

"Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek," sdělil Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají negativní dopad na výnos. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti.

Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 vyplynulo, že se podmínky pro pěstování chmele budou měnit nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko, které vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe. Naopak hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera. Regionů pro pěstování chmele není mnoho, rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky.

Pěstitelé mají několik možnosti, jak si produkci udržet. "Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé," dodal Možný. Některé z těchto postupů se již osvědčily ve vinohradnictví.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

11.10.2023 08:02
To je zase kolosální objev. Už starověcí germáni přišli na to, že když se v daném regionu už nedaří vínu, protože je příliš studený, musí coby zdroj alkoholických nápojů využívat chmelové nápoje.
Takže logicky, když se otepluje, se vhodné regiony pro pěstování chmele přemisťují víc na sever, zatímco v původních jižnějších regionech pěstování chmele bude dobré místo chmelnic vysázet vinice.
Sucho chmelu jinak asi vadí hodně, protože chmel je původně rostlina vlhkých lužních lesů na půdě dobře zásobené vodou.
U nás by to mohlo znamenat, že by chmelnice mohly vyrůst třeba na Ostravsku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.10.2023 16:36
Ono chuť dnešních EUropatoků kvalita chmele až tak neovlivňuje. Mnohé
mají k tradičnímu pivu tak daleko, jako to pivo ke kvalitním surovinám.
Stačí si často přečíst složení a běhá mi mráz po zádech, kam dospělo
pivovarnictví. Doslazování mladiny řepným cukrem, aby se ušetřilo na
sladu, chmel odjinud, než náš, který vyvážíme, voda pochybné kvality
a "urychlení" ležáků, aby se jich stihlo vyrobit více za stejnou dobu.
Nakonec pasterace a pijeme "mrtvolu" nevalné kvality za neustále se
zvyšující cenu. Co člověk, to jiná chuť, jiný názor a jinak hluboká
kapsa. Trh se přizpůsobí , ale k PIVU to mívá mnohdy sakra daleko.
A není to pouze pivo, ale vše, na co se kolem sebe podívám. Jinak
dobrá výmluva na kvalitu piva vlivem oteplování. Co všechno na to
lze svést jsem skutečně netušil.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist