Sarajevo se potýká se smogem, dočasně bylo nejhorší na světě

Bosenská metropole Sarajevo se v pátek stala dočasně městem s nejznečištěnějším vzduchem na světě. Vyplývá to z žebříčku technologické společnosti IQAir, která sleduje znečištění vzduchu po celém světě. Stejně jako další místa na Balkáně se Sarajevo zimu co zimu potýká se smogem způsobeným v první řadě spalováním nekvalitních tuhých paliv v domácnostech. Odborníci současně řeší, nakolik špinavý vzduch přispívá ke koronavirové krizi.

Podle IQAir mělo hlavní město Bosny kolem poledne nejznečištěnější ovzduší na světě, když předstihlo afghánský Kábul. Později od něj nelichotivé prvenství převzal Nur-Sultan v Kazachstánu, uvedla stanice Al-Jazeera Balkans.

Viditelnost v centru Sarajeva byla v pátek nanejvýš 50 až 100 metrů. Kabiny lanovky na vrch Trebević připomínají spíše jakési ponorky: zatímco jedny se v tichosti vynořují z husté šedé mlhy, druhé v ní naopak mizí, popisuje smogovou situaci stanice Deutsche Welle.

Se silným znečištěním bojují v těchto dnech i další balkánská města - kosovská Priština se v žebříčku načas zařadila hned za Sarajevo. Problémy hlásí i Bělehrad, Skopje či Sofie.

Za hlavními viníky neutěšené situace s ovzduším odborníci opakovaně označují zastaralý vozový park používající nekvalitní paliva, spalování hnědého uhlí, dřeva či dalších materiálů v domácnostech, elektrárny bez filtrů pevných částic jakož i neregulovanou zástavbu, která zabraňuje průvanu vzduchu. Svou roli sehrává i geografická poloha Sarajeva v kotlině obklopené horami.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí je Bosna po Albánii zemí s nejvyšším procentuálním počtem úmrtí v důsledku znečištění vzduchu v Evropě.

Vědci debatují o tom, nakolik má dlouhodobé znečištění vzduchu vliv na závažnost koronavirové krize. "Bylo zjištěno, že existuje velká korelace mezi dlouhodobým vystavením se znečištěnému vzduchu a procentuálním počtem nakažených (koronavirem)," řekl Hlasu Ameriky výzkumník v oblasti životního prostředí Ognjan Pantić ze srbské nevládní organizace Bělehradská otevřená škola.

"Například v Holandsku zjistili výzkumem v různých městech, že když je ve vzduchu o mikrogram více pevných částic, tak je hned o devět nových případů koronavirové nákazy více, přibudou také tři hospitalizovaní a dva až tři nové smrtelné případy," řekl Pantić.

Bosna i většina Balkánského poloostrova se v současnosti potýká s mohutnou druhou vlnou epidemie covidu-19. V zemi se 3,3 milionu obyvatel přibylo za posledních 24 hodin 1179 případů koronavirové nákazy a 62 úmrtí s covidem-19. Celkově se v Bosně infikovalo už 85.427 osob a 2544 lidí komplikacím doprovázejícím covid-19 podlehlo.

---

reklama

---