Šanghajská organizace pro spolupráci vyzvala k rovnováze mezi ekologií a hospodářským rozvojem
Organizace v prohlášení uvádí, že její členové vnímají negativní důsledky klimatických změn a potřebu bezodkladných kroků k řešení tohoto problému. Zároveň ale vyzývají ke zvýšení investic do těžby ropy a plynu. Odsuzují rovněž "donucovací opatření", jež mají státy přimět ke snižování emisí stanoveným tempem. Jednotlivé státy podle nich "mají právo nezávisle si stanovovat národní cíle v oblasti prevence klimatických změn".
Členské země SCO zahrnují zhruba polovinu světové populace. Kromě Číny, Indie a Ruska mezi ně patří Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Pákistán. Minulý týden podepsal memorandum ohledně svého budoucího členství také Írán.
Rusko, Indie a Čína opakovaně čelí obviněním ze strany Západu, že nepodnikají dostatečné kroky v boji proti klimatickým změnám. Země však argumentují tím, že rozvíjející se ekonomiky by měly mít větší prostor k upřednostňování hospodářského růstu před klimatickými otázkami, píše Reuters.
Členové SCO se rovněž postavili proti výzvám k plošnému odklonu od fosilních paliv ve prospěch obnovitelných zdrojů energie. Označili za důležité kombinovat výhody fosilních paliv a obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu je tak podle nich zapotřebí zvyšovat investice do těžby fosilních paliv.
Představitelé SCO rovněž kritizovali země, které se snaží "využít klimatické agendy k zavádění opatření k omezování obchodu a investiční spolupráce". Podle agentury Reuters tato kritika cílila na západní země, které se snaží zavést takzvané uhlíkové clo.
Evropská unie nyní navrhuje uvalit na dovážené zboží nová cla na základě množství emisí vyprodukovaných při jeho výrobě. Chce tak ochránit evropské výrobce před nepoctivou konkurencí ze stany zahraničních podniků, které podléhají méně přísným ekologickým pravidlům. Tato cla by mohla mít dopad na ruský vývoz komodit i na širokou škálu zboží z Číny či Indie, píše Reuters.
Představitelé členských zemí SCO se rovněž dohodli, že podniknou kroky k většímu využívání národních měn v jejich vzájemném obchodě. Neposkytli však podrobnější informace o podobě těchto kroků. Předpokládá se, že největší zájem na větším využívání národních měn má Moskva, která se snaží snížit svou závislost na americkém dolaru a dalších západních měnách poté, co se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí.
reklama