https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sef-np-prirozena-obnova-na-sumave-podporuje-rust-horske-smrciny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šéf NP: Přirozená obnova na Šumavě podporuje růst horské smrčiny

24.2.2016 13:28 | VIMPERK (ČTK)
Horská smrčina, kde proces přirozené obnovy probíhá, se nachází v nadmořské výšce nad 1200 metrů. V takových podmínkách se dominantně vyskytuje smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Horská smrčina na Plešném jezeře v roce 2015
Horská smrčina, kde proces přirozené obnovy probíhá, se nachází v nadmořské výšce nad 1200 metrů. V takových podmínkách se dominantně vyskytuje smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Horská smrčina na Plešném jezeře v roce 2015
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa NP Šumava
Přirozená obnova lesa podporuje růst horské smrčiny na některých místech šumavského národního parku. Projevuje se to například v oblastech Modravy na Klatovsku nebo Plešného jezera na Prachaticku. Novinářům to řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
 

Podle něj se přirozená obnova v blízké budoucnosti projeví i na jiných místech lesa. Šumavský národní park v minulosti po různých kalamitách ponechal některé oblasti bez lidského zásahu. Stromy však na řadě míst napadl kůrovec, který se pak přemnožil a způsobil, že masivní plochy lesů uschly.

"Rozhodnout o bezzásahovosti bylo velmi těžké. Rozhořely se vášně, které neutichly dodnes. Nyní už ale mnohé děje, o kterých se diskutovalo - například to, jestli se les sám dokáže obnovit a jak bude vypadat, můžeme s určitostí popsat a hlavně je můžeme sledovat na vlastní oči," řekl Hubený.

Horská smrčina, kde proces přirozené obnovy probíhá, se nachází v nadmořské výšce nad 1200 metrů. V takových podmínkách se dominantně vyskytuje smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Právě smrková monokultura vyhovuje kůrovci. Ten se masivně množí především po kalamitách, kdy napadá poškozené stromy, nebo v případě vhodných klimatických podmínek.

Horská smrčina na Plešném jezeře v roce 2009
Horská smrčina na Plešném jezeře v roce 2009
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Správa NP Šumava

"Například na místech po kalamitě v okolí Modravy z 90. let minulého století zůstalo poměrně velké množství smrků s tloušťkou kmene sedm až 30 centimetrů, těch je dnes zhruba 190 kusů na hektar, dále pět smrků na hektar o průměru kmene více než 30 centimetrů. Tyto stromy jsou kostrou budoucího lesa a jsou i zárukou jeho bohaté věkové struktury," uvedl Hubený.

Nejrozsáhlejší kalamita Šumavu zasáhla v roce 2007. Tehdy orkán Kyrill poničil zhruba milion krychlových metrů stromů. Přirozená obnova po Kyrillu se podle Hubeného projeví až v delším časovém horizontu. "Chápu, že pro mnohé návštěvníky je pohled na současné hnědé, ponuré a mrtvé lesy hrozný zážitek. Mnohé stromky ale ještě nejsou vidět, za takových 10 let to ale bude vypadat úplně jinak. O dost zeleněji," řekl ředitel NP Šumava.

Podle starosty Modravy a předsedy svazu obcí šumavského národního parku Antonína Schuberta však proces přirozeného zmlazení sám o sobě šumavské lesy nezachrání. "Jsem přímým svědkem a účastníkem obrovského úsilí, které bylo vynaloženo do výsadby zdejšího (modravského) lesa. Samozřejmě tím nesnižuji sílu přírody umět si poradit s kdejakým lidským nešvarem, ale také nemohu přistoupit na ideologii čisté divočiny v oblasti, kde obnova lesa stála obrovské lidské úsilí," řekl Schubert ČTK.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist