Šefčovič: Chytrá energetika uspoří víc než povinné změny času

Využívání moderních chytrých technologií a zvyšování energetické účinnosti zabezpečí daleko větší energetické úspory, než jaké může zajistit posunování hodinových ručiček dvakrát ročně. Novinářům to v pátek řekl místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič, když vysvětloval, proč komise navrhuje už od příštího roku zrušit povinné střídání zimního a letního času.

"Sezónní změny času se zdají být zastaralé a už nedávají smysl," prohlásil na tiskové konferenci slovenský místopředseda komise. Plán, o kterém se proslýchalo už dopředu, ve středu v europarlamentu potvrdil předseda komise Jean-Claude Juncker.

Komise navrhuje, aby jí unijní země do dubna 2019 oznámily, zda zamýšlejí používat u sebe trvalý letní nebo zimní čas. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas by nastala v neděli 31. března 2019.

Ty země, které by pak chtěly přejít na trvalý zimní čas, by to udělaly při poslední změně času v neděli 27. října 2019. Po tomto datu už by žádné další změny času nebyly možné.

"Členské státy nebudou využívat sezónní změny svého standardního času či časů," zní první článek krátkého sedmibodového návrhu, o němž nyní budou muset jednat členské státy a europarlament.

Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová na tiskové konferenci vysvětlila, že v kompetenci komise je jen navrhnout konec nyní povinného střídání času. "Rozhodnutí o tom, za pak stát chce používat letní nebo zimní čas je jednoznačně v kompetenci členské země," uvedla.

Ševčovič v pátek připomněl, že tradice letního času bývala válečným opatřením mířícím k úspoře energií. Většina evropských zemí věc opět zavedla v 70. letech 20. století jako odpověď na ropnou krizi.

---

reklama

---