EU omezí nadměrné zisky výrobců energií, řekla šéfka komise. Vyzdvihla potenciál vodíku Aktualizováno

Zdroj | Depositphotos

Komise přichází s návrhy pět dní po mimořádném jednání ministrů energetiky, kteří unijní exekutivu vyzvali k rychlé přípravě konkrétních kroků k omezení dopadu vysokých cen na obyvatele a firmy. V jejich rámci chce EK stanovit nejvyšší příjem za elektřinu vyráběnou ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Veškeré peníze nad tuto cenu budou moci využít státy na svá podpůrná opatření.

Členským zemím by měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadměrných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv. Týkat se to bude letošních zisků, které o 20 procent převýší průměrné zisky z posledních tří let.

Von der Leyenová dnes zopakovala, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. Rusko podle pozorovatelů snižováním objemu dodávaného plynu či úplným zastavováním dodávek reaguje na postoj evropských zemí k jeho agresi vůči sousední Ukrajině a na jejich jasnou podporu bránícímu se Kyjevu. Moskva opakovaná omezení dodávek obvykle zdůvodňuje technickými problémy.

"Raději plyn spálí, než by ho dodávali... Tenhle trh už nefunguje," prohlásila dnes šéfka komise. EU podle ní sice již výrazně omezila svou závislost na ruském plynu a naplnila 84 procent kapacity svých zásobníků, v zájmu stabilizace cen však musí podniknout další kroky.

Vedle těch zmíněných chce komise v říjnu změnit dočasně uvolněná pravidla pro státní podporu firmám. Díky tomu budou moci členské země poskytnout záruky, aby mohly firmy nabízející elektřinu na termínových trzích získat dostatek likvidity, což má rozhýbat ochromený trh. EK chce také vytvořit novou referenční cenu plynu, neboť dosavadní klíčový termínový kontrakt na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) je podle ní zastaralý.

Naproti tomu mezi dlouhodobými plány je oddělení ceny plynu a elektřiny; na zdražení elektřiny má v současnosti právě plyn klíčový vliv. "Proto podnikneme hlubokou a celkovou reformu trhu s elektřinou," slíbila von der Leyenová. Lidé i firmy by podle ní měli více těžit z nízkých výrobních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, do nichž se EU chystá dále investovat a snižovat podíl plynu na její výrobě.

Zastropování cen plynu dováženého z Ruska, s nímž nesouhlasí část středoevropských zemí včetně Česka, v aktuálním plánu komise chybí. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové s ním však unijní exekutiva v budoucnu počítá, nejprve je však třeba předejít dopadům tohoto kroku na zmíněné státy. Moskva vyhlásila, že v případě zavedení cenového limitu přestane plyn do EU dodávat úplně.

Unijní exekutiva podle von der Leyenové také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny. Celkovou poptávku po elektřině doporučuje komise do konce března příštího roku snížit o desetinu. Hodlá rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu. Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat také o "změnu paradigmatu", nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy, řekla v projevu v Evropském parlamentu. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové "banky". Kromě rozvoje udržitelné energetiky zdůrazňovala také digitální transformaci ekonomiky a význam surovin jako je litium.

"Vodík může v Evropě znovu rozdat karty," prohlásila předsedkyně EK. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné "zeleným vodíkem". "Musíme naši vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka," pokračovala.

Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí "Evropskou vodíkovou banku", která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard Kč) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. "Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou," řekla von der Leyenová.

"Ne jen rychlá záplata, ale změna paradigmatu, skok do budoucnosti," popsala způsob, jak by podle ní měla EU přistupovat k současné energetické krizi přiživované Ruskem a výpadkem jeho dodávek plynu. Vývoj, který souvisí s ruskou agresí vůči Ukrajině a jasnou evropskou podporou bránícího se Kyjeva, vyhnal cenu suroviny na rekordní hodnoty a přispívá tak také k vysokým velkoobchodním cenám elektřiny.

Podle von der Leyenové aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Šéfka EK proto slibuje "hlubokou a komplexní reformu". Už dříve uvedla, že její odhalení je plánované na začátek příštího roku.

"Na léto roku 2022 se bude vzpomínat jako na zlomový bod," pokračovala při dnešním projevu, když přecházela k otázce klimatických změn. Poslední týdny a měsíce podle ní ukázaly, jak důležité jsou dlouhodobé plány EU ohledně dekarbonizace ekonomiky, ovšem také potřebu rychlých opatření tváří v tvář častějším a ničivějším živelním pohromám.

"A proto dnes oznamuji, že během následujícího roku zdvojnásobíme naše hasičské kapacity. EU zakoupí deset lehkých obojživelných letadel a tři dodatečné helikoptéry na rozšíření naší letky," řekla von der Leyenová.

Otázku adaptace na změnu klimatu a transformace energetiky při tom opakovaně spojovala s digitalizací. Tuto "dvojí transformaci" podle ní budou pohánět suroviny jako je lithium a takzvané kovy vzácných zemin, tedy skupina měkkých kovů s výbornými magnetickými vlastnostmi, které už dnes nahrazují ropu a plyn v srdci unijní ekonomiky.

Von der Leyenová dnes znovu varovala, že EU se nesmí po závislosti na ruských fosilních palivech stát závislá na Číně, která dominuje trhu s uvedenými materiály. Pomoci podle ní může obchodní politika EU a nové dohody s Mexikem nebo Novým Zélandem, ale také připravovaný zákon o "klíčových surovinách".

"Budeme identifikovat strategické projekty napříč dodavatelským řetězcem, od těžby po rafinaci, od zpracovávání po recyklaci. A budeme budovat strategické rezervy tam, kde jsou ohrožené dodávky. (...) Víme, že tento přístup může fungovat," řekla předsedkyně unijní exekutivy.