Konference: Selhal regulátor, ne fotovoltaická technologie. Jak dál?
Ekolog a bývalý senátor Bedřich Moldan (TOP09) uvedl, že se na svém blogu snažil vysvětlit, jaká je vlastně situace v oblasti fotovoltaiky. Krátce po zveřejnění jeho textu se prý začaly objevovat reakce, které byly z 95 % negativní. „Nálada v republice je taková, že fotovoltaika je vnímána jako zlo. Jsem z tohoto nepochopení velmi smutný,“ řekl Moldan.
Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) fotovoltaiku tvrdě bránil. „Selže-li regulace, neznamená to, že systém pevných výkupních cen je vadný. A myslím si, že jsou věci, které v daný moment nejsou ekonomické, a přesto stojí za to jim vytvořit cestu,“ říká Martin Bursík a pro vysvětlení dodává: „Podpora inovací z principu není motivována nákladovou křivkou.“ Bursík si myslí, že zlikvidovat fotovoltaiku kvůli selhání regulátora by bylo krátkozraké řešení.
Se slovy Bursíka souhlasí také Moldan: „Obhajoba fotovoltaiky v očích veřejnosti je běh na dlouhou trať, není tu žádné rychlé řešení. Začíná to tím, že se věci pojmenují. Přijměme, že je to katastrofa. Ale je to selhání regulátora, a ne té technologie. A tento fakt je třeba dostat do sdělovacích prostředků.“ Slova Moldana doplnila náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková, podle které potřebujeme ´zelené´ vidění ve společnosti.
Bursík prohlásil, že jsme si již zvykli na každoroční zvýšení cen elektřiny a bereme to jako fakt. Letos ale cena silové energie klesla a ČEZ oznámil, že není jiný důvod zvyšovat cenu elektřiny kromě fotovoltaiky. „Zdražení elektřiny je vlastně normální a jsme na něj zvyklí, akorát je tu jiný viník navýšení cen elektřiny. Viník, který se velmi hodí v době, kdy se tu hledá budoucnost energetiky,“ řekl Bursík. Vyjádřil nepochopení, proč v ČR byla v roce 2009 osmá nejdražší elektřina v Evropě a zmínil marži ČEZu, která je dvojnásobná oproti konkurentům v Evropě.
Zdanit banky?
První náměstek ministra financí Ladislav Minčič prohlásil, že se již zhruba měsíc diskutuje o novele zákona o daních z příjmů. Novela již prošla vládou a je pravděpodobné, že zákon dozná jistých změn. Na slova Minčiče, který představil hlavní rysy daně z fotovoltaické elektřiny, reagoval ředitel B.I.D. services Michal Pop otázkou: plánuje se tedy zdanit fotovoltaika, aby mohla být dotována? „Myslím, že jste to v zásadě vystihl,“ odpověděl Minčič. Uvedl, že v konečném efektu dopadne podpora výroby solární energie v každém případě na spotřebitele. „Jakékoliv řešení je sporné. Vytloukáme klín klínem. Ideální řešení neexistuje,“ přiznal Minčič.
Minčič zmínil, že ministerstvo obdrželo návrh, aby byla kvůli fotovoltaice zavedena zvláštní bankovní daň. Tento námět podle Minčiče ministerstvo financí nepodporuje. Podle ekonoma Miroslava Zámečníka by se tak jistě dalo vyhnout hrozícím arbitrážím. „Ale taková daň by byla perverzní,“ zhodnotil ideu Zámečník.
Lidé se zbláznili
Miroslav Zámečník lituje toho, že byly v ČR nainstalovány celé plantáže solárních panelů, které nemají příliš velkou účinnost, hyzdí krajinu a budou v ní dlouhá desetiletí. „To jsou věci, které jsou špatně a je mi to líto. I v českém měřítku jsme to příšerně zvrtali,“ řekl rozhodně Zámečník a dodal, že dobré řešení současné situace nevidí.
A počet instalovaného výkonu neustále prudce stoupá. Kerstin Schmidtová z norské společnosti REC Solar řekla, že jen v letošním roce její společnost nainstalovala v ČR 25 MW, ale mohlo to být klidně i desetkrát více. „Lidé se zbláznili. Prodej zde určuje nabídka, vše co vyrobíme, je rychle prodané,“ uvedla. A prudce rostoucí počet instalovaných MW výkonu znepokojuje také Bízkovou, která zmínila desítky lidí snažících se rychle uvést do provozu celé plantáže solárních elektráren.
Rostislav Krejcar z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) řekl, že aktuální instalovaný výkon ve fotovoltaice v ČR je 863,75 MW (údaj k 15. 10. 2010), přičemž za posledních 15 dní vzrostl o 68 MW. To je obrovský nárůst a proto je možné, že ještě před koncem letošního roku bude dosaženo 1200 MW instalovaného výkonu. Část účastníků konference - i přes mnoho neznámých v odhadech – naléhala na Krejcara, aby uvedl počet MW, který bude na konci roku instalován. Rostislav Krejcar se však konkrétní odpovědi vyhnul.
Elektřina ze Sahary?
Poradce pro energetiku a životní prostředí Petr Holub uvedl, že za 40 let dojde ropa a poté budou docházet i zásoby zemního plynu, uranu a poté uhlí. „V dlouhodobém horizontu 50 – 100 let nelze uvažovat o ničem jiném než 100 % podílu výroby elektřiny z OZE,“ řekl Holub. A naznačil také, jak by mohla být tato myšlenka realizována: speciální technologie na relativně malé ploše (200 x 200 km) Sahary by dokázaly dodat elektrickou energii pro celou Evropu. „Projekt Desertec je poměrně rozpracovaný,“ řekl Holub a vysvětlil, že by v této situaci část energie vyráběly domácnosti a část by byla přenášena z Afriky, přičemž ztráty by byly pouze zhruba 15 %. Je zde však zatím mnoho překážek včetně politické situace ve státech Afriky.
reklama
Další informace |
Konferenci Solární energie v ČR 2010 uspořádala organizace B.I.D services ve dnech 19. – 20. října 2010.
Dále čtěte |
Online diskuse
zklamání - 25. 10. 2010 - MartinReálné externality, jakými jsou kupříkladu znečištění, by měly být zpoplatněny, ale až v posledním možném řešení. V první řadě by vůbec neměly vznikat, a když už by vznikaly a následně byly zpoplatněny, tak by muselo být vyřešeno kdo tyto peníze dostane a na co budou použity. Nevidím důvod, proč by peníze měl dostávat hladový zkorumpovaný stát nebo "fondy životního prostředí", zastoupeny politiky, když nekryté externality dopadají na celou společnost. Znám několik chronických astamatiků, kteří by se snad udusili, kdyby neužívali "léčebné přípravky". Nejenom, že jim léky dlouhodobě zhoršují zdravotní stav, ale také jim "sají" peníze z ne zrovna tlustě nabitých peněženek. Po léta bylo zvykem (i za minulého režimu), že jim to (zdravotní problémy) alespoň zaplatíme, v rámci veřejného zdravotnického systému. Doplatek na běžný lék byl 30 korun/balení v roce 2008, 80 korun/balení v roce 2009 a částečně v roce 2010, 530 korun/balení od poloviny roku 2010. Tím se Ministerstvo zdravotnictví a vláda (ruka ruku myje)snaží "ušetřit" 700 milionů za rok, jen proto aby se znečišťovatelé (nemyslím tím pouze velké podniky, ale třeba i motorizovanou dopravu) mohli smát. Mého známého to minulý rok stálo 6000 korun, letos se snad doplatí jen díky své rodině. Politici mě začínají velice, ale opravdu velice, srát. |