Senát: Národní plán obnovy by měl mít jasné strategické zacílení
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) senátorům řekl, že vize plánu je jasná a je zaměřena na ekonomiku s přidanou hodnotou, na digitalizaci a na podporu vědy, výzkumu a inovací. Aktuálně by mohlo být rozděleno v rámci plánu 172 miliard korun, požadavky jsou ale na částku o 100 miliard korun vyšší, uvedl Havlíček. Připomněl, že 37 procent peněz musí být použito na boj s klimatem a pětina na digitalizaci.
Plán by měl být připraven 25. března a do konce dubna má být předložen Evropské komisi k posouzení. "Je solidní šance toho, že by to mohlo projít bez větších problémů," uvedl Havlíček.
Vláda by podle senátních požadavků měla místo průběžného financování důchodového účtu podpořit zvýšení odolnosti systému sociálních služeb, mimo jiné zvýšení počtu sociálních pracovníků a jejich digitální gramotnosti a řešení jejich odměňování. V rámci reforem by měl kabinet podpořit změnu ve financování zdravotní a sociální péče v pobytových a terénních službách.
Přečtěte si také |
Otevřený dopis: K obnově krajiny v rámci Národního plánu obnovyVe zdravotnictví by vláda měla podpořit posílení a rozvoj primární péče a zvýšení dostupnosti zdravotní péče v regionech a příhraničních oblastech. Plán by měl podle Senátu také více pamatovat na podporu cestovního ruchu a lázeňství jako odvětví, která byla nejvíce postižených dopadem protiepidemických restrikcí.
V rámci systémové podpory veřejných investic by plán neměl podle Senátu obsahovat podmínku, která umožňuje financovat pouze projekty zahrnuté do Národního investičního plánu, ale podporu investic zaměřit na regiony s velkými strukturálními problémy. Prioritou by měla být také podpora vzdělávání, kultury a boj se společenskými i ekonomickými důsledky epidemie.
Peníze z nového fondu EU budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.
reklama