O dopadech trampingu v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj má jednat pracovní skupina
Trampové jezdili do regionu, kde se CHKO vyhlášená v roce 1976 nachází, už o desítky let dříve. "Právě oblíbenost této oblasti pro pobyt v přírodě a snaha o její zachování stály u zrodu chráněné krajinné oblasti. Tramping je dlouhodobě vnímán ochranou přírody jako jedna z šetrných forem poznávání přírody a krajiny, zejména pokud jde o pobyt v přírodě vč. nocování se snahou zanechávat co nejméně pobytových stop," uvedla mluvčí AOPK. Zároveň ale poukázala na porušování zákona v případě, kdy už nejde o trampování, ale spíš o chataření, a kdy po pobytu zůstávají v přírodě trvalé stopy. Kromě porušování zákona o ochraně přírody jde podle ní také o porušování zákona o lesích, zákona o odpadech, stavebního zákona, vlastnických práv a dalších.
AOPK ČR už dříve zjistila více než 120 míst opakovaně či trvale využívaných jako trampské kempy. Rozdělila je do tří kategorií podle závažnosti dopadů na přírodu. "V posledních dvou letech bylo 30 nejvíce problematických tábořišť odstraněno. Zlikvidovaná tábořiště jsou kontrolována a jsou likvidovány pokusy o jejich obnovu," řekla Šůlová. Dodala, že k výraznému zvýšení návštěvnosti trampských objektů přispělo zveřejnění jejich umístění v aplikaci na sociálních sítích, přispělo k tomu také období pandemie covidu. AOPK je podle mluvčí kritizována jak lidmi, kteří chtějí zlikvidovat všechna tábořiště, tak těmi, kterým vadí odstranění těch nejproblematičtějších.
Dalšího postupu se týkalo úterní jednání, kterého se zúčastnilo 35 zástupců samospráv, státních, obecních i privátních vlastníků, myslivců, státní správy v oblasti stavebního řádu, státní správy lesa a odborníků na ekologii, geologii a dalších. Zúčastnil se též ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), z jehož podnětu vznikla pracovní expertní skupina.
"Cílem je navrhnout do půl roku další postup a spolupráci při odstraňování problematických tábořišť, možnost dalšího využívání zbývajících, a to za podmínek platné legislativy. Dalším úkolem této mezioborové skupiny je identifikace legislativních úskalí současné právní úpravy a věcný návrh možné úpravy," dodala Šůlová. Skupinu vede ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR Liberecko a předseda odborné skupiny komise AOPK ČR pro rekreaci, sport a turistiku Jiří Hušek.
Co ke kokořínským trampským stavbám na Ekolistu dosud vyšlo
První text na Ekolistu vydal tramp Larus o Overtrampismu. Na tento text reagoval Ivan Brezina textem Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody.Pak přišel pohled krajinné architektky Ivy Škrovové.
Debatu následně lehce nakopl pastevec a ochránce přírody Tomáš Zděblo tím, že téma zarámoval jako válku o Roverky. Ivan Brezina mu napsal svou odpověď, že nejde o válku, ale úklid.
K tématu se vyjádřila i mezioborová skupina vědců.
Petr Kmínek, obyvatel Dřevčic, napsal komentář z pohledu místního občana. Jeho komentář doprovodilo prohlášení cca padesáti místních obyvatel k tématu.
Otevřený dopis Ivana Breziny ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Pane ministře, konejte.
Jakub Sláma zkritizoval přístup Ivana Breziny v textu Trolling přírody Ivana Breziny aneb skutečně vadí trampská tábořiště?
Ivan Brezina napsal otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi.
Milada Vrbová napsala Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Petr Válek napsal Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci kauzy trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a konkurzu na vedoucího správy CHKO
Režisér a ekopublicista Martin Marek zveřejnil článek a videoreportáž Zkorumpovaný strážce ochrany přírody – trampská mafie na Kokořínsku odhalena.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jonáš Stýblo
9.1.2025 16:12Martin Košner
9.1.2025 17:28Břetislav Machaček
9.1.2025 18:28už z nějakých důvodů nemohou spát pod širákem a nebo pod stanem. Přijdou,
přespí, uhasí oheň, uklidí po sobě a přijdou po nich zase jiní a totéž.
Nemusí nic vlastnit a stavět na černo. Jsou to oficiální stavby na kterých
se nevydělává, ale šetří peníze na likvidaci a úklid nelegálních tábořišť.
LČR už vybudovaly pár pilotních staveb, ale většinou tou jsou paskvily na nevhodných místech, bez možnosti ohniště a soukromí. Utábořit se vedle
turistické stezky, nebo cesty není pro romantické duše a jdou tak tam,
kde to může být předmětem problémů. Víte proč trempové za 1.republiky
stavěli trempské boudy? Tehdejší tábornické vybavení chudých trempů
bylo mizerné, promokavé a nehřálo, jako dnešní materiály. Vlastník lesa
jim umožnil postavení boudy na bezpečném místě, aby je nemusel hledat
po celém lese. Mnohdy mu za možnost tábořit pomáhali při lesních
pracích a to přetrvalo i v dobách socíku. Trempové za tu toleranci
lesákům pomáhali při brigádách v lese a sami hlídali, aby nikdo jiný
nedělal problémy. Vyřídili to za lesáky sami mezi sebou a byli u
místních považováni za sousedy. Bylo to vzájemné a už při příjezdu
nám místní referovali, že vyhnali z tábořiště nějaké cizí lumpy,
kteří tam dělali nepořádek a my jim na oplátku dohlídli na to, že
nikdo nedělal v lese oheň a ani nedělal nepořádek. Kvůli dobrým
vztahům, jsme případné odpadky jiných uklízeli a likvidovali
nelegální ohniště. Pak ale přišlo období majetnických tendencí
a noví vlastníci nechtěli převzít zvyklosti minulých správců lesů.
Boudy leckde vypálili, či strhli, stromy vyzdobili zákazovými
tabulemi a dočkali se černých tábořišť s TAKYTREMPY (podle zjevu),
po kterých zůstal nepořádek. Ti se pak ukrývali před vlastníky
a správci v houštinách, kde by požár dopadl hůře, než pod skálou,
ve starém lomu, či u potoka a řeky. Noví vlastníci a správci tak
mají ztíženou kontrolu, než kdyby obešli kdysi tolerovaná místa.
Dobře jim tak a totéž čeká každého, kde místo tolerance dojde na
těžko vymahatelné zákazy, konfrontace a leckdy i naschvály.