Jakub Sláma: Trolling přírody Ivana Breziny aneb skutečně vadí trampská tábořiště?
Za kontroverzní je laickou i odbornou veřejností považován nejen soustavný tlak na instituce ochrany přírody, který se nese ve znamení personalizace pseudoproblému do osoby ředitele CHKO, ale i využívání množství anonymních profilů a aplikace, jež propaguje táboření na zmíněných tábořištích. Tento text ovšem pojednává převážně o Brezinově přiznané části boje.
Ivan Brezina bojuje proti poškozování přírody a archeologických lokalit tím, že poukazuje na existenci trampských tábořišť, požaduje jejich úplnou likvidaci a dodržování platné legislativy, opíraje se především o zákon 114. Ochrana archeologických lokalit, zabránění masivního poškozování přírody a boj proti kolapsu státní ochrany přírody - to jsou mantry, která velkou část veřejnosti nenechají na pochybách, na čí stranu se postavit. Až na pár ignorantů většina veřejnosti bez rozmyslu odpoví, že je rozhodně pro ochranu přírody. A také budou rozhořčeně požadovat nápravu. Vždyť všechny ty fotky děsných trampských tábořišť v CHKO Kokořínsko plných igelitu, očouzených skal, odpadků a podivných propriet, ba dokonce šroubů, kterými kdosi připevnil lavičku ke skále, ukazují na exemplární případ selhání ochrany přírody.
Tedy pokud si veřejnost nezkusí zjistit skutečná fakta a data, nezapojí trochu kritického myšlení a nenastudují si i argumenty protistrany. Pak se boj proti výše zmíněným jevům, které poškozují přírodu, bude jevit ve zcela jiném světle. Bez nadsázky totiž platí, že Ivan Brezina je v určitém ohledu trollem a dezinformátorem, který se snaží ovlivnit veřejné mínění české společnosti účelově tak, aby lidé podporovali jeho názory, které vedou k diskreditaci trampské subkultury a především vedení správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, zejména ředitele CHKO pana Ladislava Pořízka. Hlavními prostředky Ivana Breziny je cílené vytváření dezinformací, zveřejňování naprostých lží a fabulací, propracovaná manipulace s fakty a používání polopravd.
I když se to může vzhledem k lokálnímu měřítku celé kauzy jevit jako přehnané tvrzení, takovýto způsob vedení lobbingu je pro demokracii nebezpečný, neboť veřejnosti zpravidla předkládá jednostranný pohled na věc. Odlišné názory ignoruje, zlehčuje a zejména potlačuje. Na jeho ekoblogu (ale i anonymně spravovaných stránkách) panuje tvrdá cenzura, která má za cíl vytvořit prostředí prosté názorově vyhraněných oponentů. Mnoho informací dává do souvislostí tak, aby to pro neinformované cílové skupiny mělo co největší dopad v souladu s cíli lobbingu.
Dalo by se říci, že takovéto dezinformační metody jsou s úspěchem využívány například v současném konfliktu na Ukrajině, na což přesně narážel v jednom rozhovoru i archeolog Petr Šída, jež zároveň i odsoudil Brezinovo přifukování si vlastní kauzy mobilní aplikací, která trampská tábořiště propaguje.
Jednostraný pohled a manipulace jsou v případě Breziny nástrojem, který rád užíval i v minulosti. Svědčí o tom například magisterská práce studenta Masarykovy univerzity v Brně (konkrétně fakulty sociálních studií) s názvem: Ivan Brezina - obsahová kvantitativní analýza vybraných článků „anti-ekologistického aktivisty“.
Pojďme se podívat na některé ukázky práce Breziny. První z nich je lež a zkreslení. Příkladem budiž reakce na článek Mezioborová skupina vědců: Vyjádření k trampingu. Dvacet sedm vědců napříč obory nabádá ve svém článku k rozumnému přístupu k existujícím trampských tábořištím, čili takovému, jaký funguje napříč republikou. Není pravda, že situace na Kokořínsku je unikátní, jak tvrdí Ivan Brezina, trampská tábořiště v různých podobách fungují dlouhá desetiletí napříč republikou a taktéž není pravdou, že jejich tolerance vede ke vzniku chatových kolonií s tenisovými kurty. Vědci se snaží se svým odborným stanoviskem doložit, že ne všechna tábořiště jsou škodlivá, a navrhují individuální přístup vždy v souladu s požadavky na ochranu přírody.
Brezina v jedné ze svých mnoha reakcí na toto stanovisko uveřejněných na blogu Černé skály v CHKO nechceme píše pro své publikum: „Skupina 27 vědců se postavila na obranu více než 120 ilegálních srubů a tábořišť v CHKO Kokořínsko. Už jste si někde ve skalách vyhlédli na místo na malý sroubek? Vědci dali návod, jak na to.“ Toto tvrzení je lživé, naprosto v rozporu s původním článkem a celé vyjádření vědců hrubě zkresluje a paušalizuje. Povšimněte si také sugestivně napsaného tvrzení o 120 ilegálních srubech, které byl de facto donucen vyvrátit v panelové diskuzi webu Echo24, jelikož na otázku „Kolik se na Kokořínsku nachází srubů?“ odpověděl, že pouze pět. Nutno podotknout, že jedním z nich je Soví hrad, který ve snaze jej před Brezinou zachránit město Mšeno před pár lety zlegalizovalo, dalším je například Key-Way, jehož vznik se datuje do 60. let.
To nás přivádí k dalšímu příkladu manipulace. Ačkoliv se vědci napříč obory ve svém článku jasně vymezili proti novodobě vzniklým konstrukcím, které připomínají nelegální chaty a stavby a navrhují jejich odstranění, Brezina v dalším postu na stejném blogu manipulativně dává do kontextu fotografie z článku vědců (fotografie tradičního trampského tábořiště s názvem „Skromná estetika trampských kempů“) s těmi nejhoršími (a ojedinělými) příklady, které na Kokořínsku našel. K tomu na svém blogu Černé skály dodává: „Skromnou estetiku trampských kempů jsem porovnal s realitou, kterou jsem na svých inspekčních cestách nafotil.“ Na jedné straně je fotografie pěkného trampského kempu (tj. příkladu, jak naprostá většina trampských míst vypadá) z článku vědců a na druhé několik fotek odpadků, plastového záchodového prkénka, šroubů ve skále a dalších stále stejných obrázků, které Brezina neustále recykluje. Namátkou onen šroub ve skále je na jednom kempu, byl tam instalován během pandemie, kdy si do přírody našlo cestu mnoho netrampů a fotografie tohoto excesu koluje po Brezinových stránkách už dobré 2 roky.
Cíl je jasný: Vytvořit dojem, že takto to vypadá na Kokořínsku všude, že se takto běžně chovají všichni trampové a zároveň podsunout čtenářům myšlenku, že článek vědců tato otřesná místa vlastně obhajuje. Podobných manipulací se dopouštěl i ve dříve zmíněné panelové diskuzi, v níž opakovaně tvrdil, že „na všech tábořištích se nachází plastové plachty z OBI, bez kterých se trampové neobejdou“, což je další do nebe volající lež.
Pokud nemá Brezina argumenty, kterými by vyvrátil tvrzení protistrany, uchyluje se často k tzv. argumentům ad hominem. Jedná se o typ argumentačního faulu, kdy nejsem schopen napadnout argumenty protivníka, místo toho tedy napadnu jeho samotného. Brezina, trampy například přirovnává ke kapsářům a zlodějům, které také nikdo nebude zvát k dialogu. Nebo argumentace Breziny, že je zcela irelevantní, co si myslí prodejce vánočních ozdobiček, truhlář, nebo elektrikář. Když jsme u argumentů ad hominem, tak není bez zajímavosti, že se Brezina v minulosti opakovaně chlubil svými opakovanými nelegálními vstupy na nejpřísněji chráněná území, mezi nimiž vyčnívá jeho článek Sobcovy zápisky, který lze bez nadsázky považovat za popularizaci takového chování. Varovným signálem je také fakt, že v současné době rezonuje kauza, která se týká jeho obvinění z toho, že do břehu potoka umístil desítky železničních pražců.
Dalším argumentačním faulem, který se zároveň kombinuje se lží, je tvrzení, že pan Cílek je významný tramp z Roverek a tak má jeho názor nulovou vypovídací hodnotu. Totéž tvrdil i o dalším signatáři stanoviska mezioborové skupiny vědců paleoekologovi Petrovi Pokorném, který toto nařčení (slovo nařčení ve velkých uvozovkách - je být trampem skutečně stigma, jak se Brezina snaží tvrdit?) v jednom dílu trampských válek vyvrátil.
Přímo učebnicovým příkladem argumentu ad hominem je hodnocení článku v diskuzi na Ekolistu po článkem Overtrampismus dne 20.12.2023. Brezina zhodnotil článek takto: „článek je absolutně jednostranný a účelový psaný na objednávku ničitelů přírody. Tedy hloupých lidí, kteří mají v hlavě slámu.“ Úsměvné taktéž je, že pojem „Overtrampismus“ ukradl (autorem názvu a definice tohoto fenoménu je LarusTom) a překroutil jeho význam, viz jeho texty na ekoblogu.
Brezina upřednostňuje ty názory, které podporují jeho vlastní a vědomě ignoruje a dehonestuje takové, které jsou s nimi v rozporu. Například přírodovědec Radek Lučan se proti Brezinově trampobijecké kampani dlouhodobě vymezuje (viz mnoho jeho komentářů na Brezinově ekoblogu), ale to Brezinovi nebránilo v tom, aby v jednom ze svých textů překroutil jedno z jeho vyjádření o netopýrech, čímž se snažil čtenářům vsugerovat, že má jeho podporu.
Na svůj blog Černé skály v CHKO nechceme si na podporu svých myšlenek Brezina zkopíroval z diskuze na Ekolistu názor jednoho diskutujícího, který reaguje na akademické stanovisko. Diskutující napsal: „OK, takže si teď každý najdeme někde v lesích nebo ve skalách to nejkrásnější a nejzachovalejší místo, a postavíme si tam dřevěnou boudu, vždyť jsme přeci součásti přírody, a začneme tomu říkat tradiční trampské místo, protože každým rokem těchto nepovolených černých staveb přibývá, celkem nám bude jedno, že pro ostatní lidi znehodnotíme a poškodíme cenné přírodní lokality, hlavně že my si tam uděláme ten svůj kutloch s ohništěm, nemám nic proti trampům, sám jsem vyznavačem pěší turistiky, ale tohle co se teď děje, dokonce i v CHKO, považují za vrchol lidské bezohlednosti a pokrytectví…a nemusím být univerzitní profesor, abych tenhle názor mohl vyslovit… protože to tak vnímám já a většina mých přátel…“ Tento názor jednoho diskutujícího Brezina klidně staví jako argumentační protiklad akademického stanoviska mezioborové skupiny vědců a ještě k tomu dodává, že autor správně namítá, že se univerzitní profesor může mýlit.
Pokud se názor někoho jiného Brezinovi nehodí, je to přesně naopak. A vůbec nevadí, že jeho oponenty jsou odborníci v oboru. V diskuzi pod jeho vlastním článkem o „overtrampismu“ a výkladu tohoto slova (které, jak jsme si řekli, nevymyslel) uvádí 3.1.2024: „Je úplně jedno, jestli se náhodou najdou lidé, kteří to (tj. tramping a jeho vliv na chráněnou přírodu) vidí pozitivně, třeba pánové Cílek (geolog a popularizátor vědy) a Nevrlý (zoolog a spisovatel). Přestože si obou vážím, jejich názory jsou zcela irelevantní, subjektivní a nepodstatné.“ Článek na stejném médiu od krajinné architektky s 30letou praxí „Jak vnímá tábořiště v Roverkách krajinná architektka?“ hodnotí pro změnu takto: „… Jak vnímá více než 120 ilegálních tábořišť a rekreačních objektů v Roverkách a na Korkasu krajinná architektka je z hlediska jejich reálného negativního ekologického dopadu fuk.“ Opačné názory jsou dle něj vždy jen věcně nepodloženou účelovou sofistikou vandalů a přestupců (další ukázka argumentu ad hominem), respektive v případě paní Škrovové kýčovitými frázemi – „nedejte na to, co si myslí nějaká architektka.“
Kromě manipulací, překrucování a vytváření neexitující reality nemá Brezina pro svá tvrzení žádné věrohodné argumenty. Zejména ale nemá takové, které by se opíraly o další zdroje a články nebo vědecká vyjádření. Všimněme si, že za poslední dobu vyšla zejména na platformě Ekolistu, ale i jinde, celá řada článků od různých autorů z různých oborů a pohledů. Celou diskusi pak završila již zmíněná stať akademických pracovníků, na niž navazují již zmíněné „Trampské války“ a panelová diskuze webu Echo24.
Na druhou stranu na podporu tvrzení Breziny a jeho teorií o masivním poškozování přírody a kolapsu státní správy ochrany přírody nevyšel ani jediný. Respektive všechny, které se objevily, napsal buď Brezina sám, nebo v nich figuroval jako zdroj, popř. účinkoval jako průvodce a moderátor v jedné osobě, viz dva díly pořadu Nedej se! v České televizi.
V závěru je třeba zmínit fakt, že ačkoliv se Brezina zaklíná ochranou přírody jako svou hlavní motivací, působí jeho činnost v souladu s tímto cílem především kontraproduktivně. V již zmiňovaném mezioborovém stanovisku akademiků je uvedeno, že odstraňování některých trampských tábořišť by bylo nevhodné, potenciálně škodlivé nebo minimálně zbytečné.
Příkladem jiného postupu v této problematice je článek ekologa Tomáše Zděbla Čemu prospěje „Válka o Roverky“?. Autor kritizuje fundamentalistický přístup vymáhání ochrany přírody a vyzývá k přizvání trampů jako části veřejnosti k diskuzi a nastavení mantinelů trampinku. Došlo by tak k situaci, kdy obě strany, tedy ochrana přírody i trampové, něco získají, a ne že obě hodně ztratí. I archeolog Petr Šída ve výše zmíněném rozhovoru považuje odstraňování trampských tábořišť v mnoha případech za nežádoucí.
Nejkřiklavějším případem aktivit Breziny a jeho podporovatelů vedoucím paradoxně k největšímu poškozování přírody je nadměrná propagace trampských tábořišť. Hlavně prostřednictvím mobilní aplikace Trampskékempy.com. Ve svých komentářích např. na Ekolistu pod svým vlastním (výše zmíněným) článkem „overtrampismu“ jako argument proti kritice škodlivosti aplikace uvádí 4. 1. 2024: „Ta místa nepatří nikomu konkrétnímu, jsou přístupná všem. Nelze je privatizovat a utajovat.“ Případně: „Já nejsem autorem aplikace a nemám s ní nic společného.“ V jiném komentáři v diskuzi pod stejným článkem (4.1.2024 21:42) ale uvádí: „Samozřejmě že jsem propagaci apky www.trampskekempy.com pomohl, a ještě jí vydatně pomůžu. Ta apka je totiž nástrojem veřejné kontroly, zrcadlem selhání správy CHKO a jejího tajného propojení s přestupci zákona. Ta apka je Pořízkovým svědomím, jeho podělanými podvlíkačkami, které chtěl schovat před veřejností. To se mu nepovedlo, díky apce. Proto budu o apce ještě hodně mluvit v televizi, psát v novinách, časopisech a na webu… A všechny budu zvát, aby se podle apky vydávali na všechna ta místa s otevřenýma očima a dělali si vlastní názor.“
Jak bylo uvedeno výše, Brezina vědomě ignoruje názory, že aplikace ve svém důsledku škodí. Poukazuje jen na z jeho pohledu „pozitivní přínosy“ aplikace, jako je např. veřejná kontrola. Přitom negativní vliv aplikace zmiňuje kromě odborníků i nově schválený plán péče o CHKO Kokořínsko.
O tom, že je aplikace jeho dílem a že ji plní obsahem svědčí mnoho důkazů, z nichž jsem některé uvedl v jednom z podcastů webu Info.cz.
Po zveřejnění mezioborového vyjádření akademiků, kdy Brezina nedokázal předložit žádné věcné argumenty a odkazy na vyjádření jiných odborníků, která by jeho teze podporovaly, nabízí Brezina jako správný dezinformátor pouze dvě podle něj jediná správná řešení. První řešení: Bude striktně vymáhána litera zákona (např. zákon č. 114/1992 Sb.) a všechna trampská tábořiště budou bez ohledu na to, zda přírodu poškozují či nikoli, odstraněna. Druhé řešení – některá budou legalizována. V tom případě padá onen argument nelegálnosti. V tuto chvíli by mohl leckdo namítnout, že to by vlastně mohl být docela rozumný konec. Některá tábořiště by se zejména s ohledem na jejich negativní dopad na přírodu zlikvidovala a jiná by se z požehnání ochrany přírody zlegalizovala.
Jenže jak jsme si výše nastínili, mezi cíle Breziny ochrana přírody rozhodně nepatří. Brezina totiž k druhému řešení jedním dechem dodává, že v případě legalizace některých tábořišť udělá těmto místům pořádnou propagaci: „Znamenalo by to ovšem, že by na nich bylo táboření oficiálně povoleno nejen trampům, ale každému příchozímu bez rozdílu. Z tajných trempských míst by se prostě staly oficiální cíle turistů vyznačené v mapách, popisované v průvodcích a propagované v mediích. A nejspíš by musel vzniknout i rezervační systém, protože v letní sezoně by o romantické kempování pod převisy byl obrovský zájem.“
V panelové diskuzi webu (odkaz výše) Echo24 Brezina dokonce prohlásil, že v případě legalizace tábořišť napíše turistického průvodce, čili opět jasně vyjádřil záměr místa dostat pod co největší turistickou zátěž a opět opakoval svoji domněnku, že trampové mají jakési nadstandardní úlevy oproti běžným turistům, což je dalším příkladem lži. Pobyt na těchto místech není (ne)oficiálně povolen pouze trampům, ve skutečnosti kdokoliv si tato tradiční trampská tábořiště najde, je může i svobodně navštívit a využít.
Položme si otázku, proč je potřeba zajistit těmto místům takovou propagaci? Proč nahánět do těchto lokalit, která už nyní jsou podle Breziny poškozována trampy, další turisty a lidi, kteří ještě zvýší tlak na tyto lokality? Masivní propagace je podle státní ochrany přírody především činností, která je přímo v rozporu s rozumnou ochranou přírody. Proč Brezina hodlá v propagaci míst pokračovat i po jejich případné legalizaci, když jsou dle jeho názoru takovou zátěží pro přírodu?
Na závěr si představme jednu krystalickou ukázku argumentačního faulu nejhrubšího zrna, k němuž by se člověk, který se sám nazývá novinářem, neměl nikdy uchýlit. V reakci na akademické stanovisko zmíněné výše píše Brezina na svém blogu Černé skály v CHKO nechceme toto: „Podle Českého statistického úřadu v české vědě pracuje asi 100 000 lidí, takže jde asi o jednu čtyř tisícinu odborné veřejnosti.“ Toto vyjádření, jež má relativizovat názor sedmadvaceti vědců, už vlastně nemá ani smysl více komentovat. Absence elementární žurnalistické etiky je zde mimo jakoukoli pochybnost.
Položme si tedy poslední otázku: Má Ivan Brezina morální či odborný kredit kritizovat vedení CHKO Kokořínsko a vyjadřovat se k problematice ochrany přírody, kterou svou medializací, manipulacemi a trollingem jednoznačně poškozuje?
Za kolektiv autorů Jakub Sláma
Co ke kokořínským trampským stavbám na Ekolistu dosud vyšlo
První text na Ekolistu vydal tramp Larus o Overtrampismu. Na tento text reagoval Ivan Brezina textem Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody.Pak přišel pohled krajinné architektky Ivy Škrovové.
Debatu následně lehce nakopl pastevec a ochránce přírody Tomáš Zděblo tím, že téma zarámoval jako válku o Roverky. Ivan Brezina mu napsal svou odpověď, že nejde o válku, ale úklid.
K tématu se vyjádřila i mezioborová skupina vědců.
Petr Kmínek, obyvatel Dřevčic, napsal komentář z pohledu místního občana. Jeho komentář doprovodilo prohlášení cca padesáti místních obyvatel k tématu.
Otevřený dopis Ivana Breziny ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Pane ministře, konejte.
Jakub Sláma zkritizoval přístup Ivana Breziny v textu Trolling přírody Ivana Breziny aneb skutečně vadí trampská tábořiště?
Ivan Brezina napsal otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi.
Milada Vrbová napsala Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Petr Válek napsal Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci kauzy trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a konkurzu na vedoucího správy CHKO
Poznámka redakce: U tohoto textu jsme vypnuli možnost diskutovat. Velká většina diskuzních příspěvků nebyla věcná, ale v osobní rovině. Děkujeme za pochopení.
reklama
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
