Larus: Overtrampismus
Tramping je unikátní česká a slovenská subkultura, která nedávno oslavila 100 let existence. Během své dlouhé historie se tramping stával často cílem řady represí ze strany politické moci, ale zároveň byl veřejností i často samotnými úřady trpěn, či víceméně tolerován. Tramping byl kolébkou celé řady známých kulturních osobností, a dokonce je mu i v dnešní době věnován prostor ve veřejném životě. Ať už jde o muzejní expozice, řadu vyšlých publikací nebo pořadů v médiích. Dalo by se tedy říci, že společnost tak tramping a jeho projevy v současnosti toleruje a jeho kulturní přínos uznává.
Tramping na území dnešní CHKO Kokořínsko má desítky let dlouhou tradici. Některé trempské kempy se dochovaly do dnešní podoby ještě z dob před vznikem tohoto velkoplošného chráněného území. Dnes již obecně užívaný alternativní název části Kokořínska okolo hory Vlhoště Roverské hory (Wikipedia 2023) pochází z přelomu 60. a 70. let 20. století od skautů a trempů. Toto označení užívá ve svých textech i známý geolog Václav Cílek. (Adamovič, Cílek 2022: 16) Některé trempské osady mají kořeny již v dobách první republiky. S trampingem je pochopitelně spojena i existence tradičních trampských tábořišť – kempů. Přesto se však nejedná o masovou záležitost, která by ve své tradiční formě výrazně poškozovala krajinu. Václav Cílek (Adamovič, Cílek 2022:184) nazývá trempy dokonce novodobými mezolitiky, kteří navazují na tradici táboření pod skalními převisy našich prapředků. Majitelé a správci pozemků většinou o trempských tábořištích s dlouhou tradicí vědí a víceméně je tolerují. V ideálním případě vzniká díky vztahu trempů ke krajině i přidaná hodnota. Cílek dokonce uvádí, že se šetrným vztahem k lesu se nejvíc setkává u trempů, a odkazuje se na trempské Roverské desatero, které je jakýmsi návodem chování na trampských tábořištích. To apeluje například na udržování čistoty, odnášení odpadu, ale stanovuje i odpovědnost za okolní les (Adamovič, Cílek 2022: 248). Mnozí trempové, jak je i podle Cílka zřejmé, si často dlouhodobě budují vztah k určité krajině a svými činy to krajině vracejí. Může to mít různé formy. Od pouhého úklidu odpadků v lese po organizované brigády v lesích a krajině, které mohou vést k trvalým pozitivním změnám. Navíc někteří lidé mohou svůj pozitivní vztah ke krajině, který získali díky trempingu, uplatnit i ve svých občanských zaměstnáních, například při rozhodování ve prospěch ochrany přírody. Samozřejmě se do kolonky tremp v současných mediích vejde i řada lidí, kteří vztah k místu nemají, a ti se pak podle toho v přírodě chovají.
Kdo dosud chtěl, mohl se na Kokořínsku vydat do lesů a tradiční trempská místa najít a využít. Pokud se návštěvník choval v souladu s tradičními trempskými zásadami, jako bylo například zmíněné Roverské desatero, byly trempské kempy většinou tolerovány. Tato křehká a více či méně fungující existence trempských kempů na Kokořínsku fungovala až do chvíle, než vznikl na internetu a sociálních sítích projekt Trampské kempy.cz (aplikace Trampské kempy.cz 2023). Aplikace Trampské kempy na první pohled vypadá, že byla vytvořena samotnými trempy, a jejím účelem je propagace trampingu. Autor nebo autoři aplikace skrytí pod přezdívkami Ešus, JIM a Frenkie Dlouhán se snaží široké veřejnosti pomocí mapy a souřadnic zpřístupnit lokality, včetně tradičních trempských míst a kempů, která jsou vhodná k přenocování a táboření. Aplikace je zatím zaměřena na oblast CHKO Kokořínsko, ale autoři na sociálních sítích nevylučují rozšíření na další trempy oblíbená tradiční místa, jako jsou například Brdy.
Už český zoolog, spisovatel, cestovatel a skaut Miroslav Nevrlý, který mimo jiné 28. října 2023 převzal z rukou prezidenta ocenění za zásluhu v oblasti kultury, se právem ve své knize Chvály zadní země (Nevrlý 1995: 26,27) obával, že propagací a zveřejněním informací ve své knize způsobí zvýšenou návštěvnost a zájem o dosud opomíjené lokality Českého Švýcarska. V Chválách Zadní země věnoval několik odstavců rozporu, zda psát, nebo nepsat o něčem, co povede k změně, nebo dokonce zničení. Jak bylo již uvedeno v odstavci o overturismu, snadná a rychlá dostupnost informací o tradičních trampských místech a kempech pro širokou veřejnost má negativní důsledky. Těmi jsou nadměrná návštěvnost těchto lokalit a jejich využívání lidmi, kteří často nemají k místům žádný vztah. Mnohdy se k přírodě a svému okolí nechovají tak, jak by měli. Dalo by se hovořit o pseudotrempech. Původní místa zřízená a udržovaná trampskou subkulturou tak navštěvují lidé, z nichž někteří lokalitu jednorázově či opakovaně využijí jako místo pro párty nebo opékání buřtů v lese bez následného úklidu. Zanechávají místa plná odpadků, a dokonce si někteří místa upravují naprosto proti původním a tolerovaným pravidlům. Odpadky a úpravy, jako jsou třeba šrouby ve skále či montážní pěna ve srubové stěně jsou prezentovány poslední dobou v mediích (Lánský 2023) jako výsledek činnosti trampů v dané lokalitě.
Nadměrná návštěvnost vyvolaná zmíněnou aplikací a následnou medializací vede k ničení původních trampských míst neukázněnými turisty a pseudotrampy. Tato místa poté vadí i majitelům pozemků, státní správě nebo nájemcům honiteb. Autor měl možnost mluvit s místními myslivci, kteří nárůst návštěvnosti v důsledku aplikace jednoznačně potvrdili. S původními trampy neměli problém, ale nynější situace je neúnosná. Článek na serveru Aktuálně.cz týkající se likvidace „trampské“ boudy Bombastik mimo jiné uvádí, že do momentu, dokud neexistovala zmíněná aplikace, nebyl s trempy v oblasti nikdy problém (Klézl 2023). O nadměrné zátěži, která vede k devastaci a je vyvolaná zveřejňováním a propagací trempských kempů na Kokořínsku, mluví i Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí a současný poradce prezidenta Petra Pavla za životní prostředí, nebo Juraj Lukáč, známý slovenský ekolog v podcastu věnovaný ekologickým otázkám na serveru Info.cz (Vondráček 2023). Je to tedy stejné, jako kdyby někdo vytvořil aplikaci, kde by se zveřejnovaly souřadnice skautských táborů nebo botanických lokalit se vzácnými rostlinami. Jistě by se našla řada lidí, kteří by jeli tábořit či jinak využívat tato místa anebo trhat vzácné rostliny. Přímo se nabízí otázka, zda aplikace Trempské kempy nebyla úmyslně vytvořena za účelem poškození tradičních trempských míst a trempinku na Kokořínsku jako takového. Táboření v lesích není obvykle v souladu s platnou legislativou a trampská subkultura často přežívala jen díky toleranci a přehlížení úřadů a majitelů pozemků. Autoři aplikace to jistě velmi dobře vědí. Nyní je daleko snadnější upozorňovat na to, že trempink, který existuje na Kokořínsku i jinde, je neudržitelný, nežádoucí a je potřeba s tím něco dělat. Navíc celé poměrně sofistikované úsilí autorů aplikace může mít i jiný smysl, než je jen vyhnání trempů z jejich tradičních a léta tiše tolerovaných tábořišť.
V předchozích odstavcích jsme si nastínili, jakým způsobem přispívá propagace a medializace trempských tábořišť k vytváření tlaku na krajinu a její devastaci. Je dobré si připomenout známý latinský citát „cui bono“, tedy komu je to celé ku prospěchu. Prvním argumentem, který zaznívá na sociálních sítích, například blogu, který v poslední době bojuje proti trempským tábořištím (Černé skály v CHKO nechceme 2023), je ochrana přírody. Autoři zmíněného blogu usilují o úplné odstranění všech trempských tábořišť na území Kokořínska a argumentují tím, že tato tábořiště a trempové poškozují přírodu. Aplikaci se souřadnicemi trempských kempů velmi často zmiňují autoři tohoto blogu jako nástroj mapování poškození přírody. Vůbec však nediskutují její negativní dopad, který je násobně horší než původní zátěž krajiny trempingem. Položme si otázku, zda by někdo, kdo by tvrdil, že trempská tábořiště mají negativní vliv na přírodu, zároveň stvořil (anebo podporoval) a medializoval aplikaci, která prokazatelně vede k ještě větší devastaci přírody. Pohnutky motivované ochranou přírody tedy nebudou motorem celé akce, protože komu by záleželo na přírodě, jistě by volil a podporoval přístup k přírodě co nejšetrnější. Navíc by se proti zveřejňování kempů vedoucímu k nešetrnému chování jistě i veřejně vymezil, což blog Černé skály nedělá. Na tomto blogu je naopak velmi často nevybíravě kritizováno vedení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a především vedení regionálního pracoviště CHKO Kokořínsko za jejich tolerantní přístup k trempským tábořištím. Hodnocení vedení správy CHKO tímto blogem přitom nebere v potaz úspěšnost a výsledky pracoviště v ostatních oblastech a jediným kritériem je přístup vedení k trempským tábořištím. Blog na tomto základě požaduje výměnu ve vedení CHKO, což bylo medializováno i v pořadu Nedej se ČT (Nedej se 2023).
V úvodu jsme si vysvětlili pojem overturismus a jeho formy na území CHKO Kokořínsko v důsledku nadměrné propagace. Podle vyjádření odborníků a některých medií vede tato propagace a existence aplikace zvoucí k návštěvě tradičních trempských míst k neúměrné zátěži pro krajinu. Popsali jsme si také vztah původních trempů ke krajině a pozitivní vlivy, které udržitelný tremping může na krajinu mít. V závěru jsme si vysvětlili, že komu by skutečně šlo o ochranu přírody, jistě by volil metody, které by se snažily devastaci a neúměrné zatížení dotčených lokalit naopak snižovat. Výše popsaný model, kdy je uměle vytvořena situace vedoucí k aktivitám poškozujícím přírodu víc než původní stav a následné kritice vedení CHKO vede k legitimní otázce, zda celá situace není nástrojem, který má pomoci odstranit vedení CHKO Kokořínsko, ať už je důvod jakýkoli. Medializace na internetu a v České televizi požadující změnu vedení CHKO a poukazující na celou situaci pouze optikou blogu Černé skály by tomu napovídala.
Přečtěte si také |
Ivan Brezina: Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody
Použité zdroje:
Miroslav Nevrlý, 1995. Chvály Zadní Země. Praha: Nadace FONS.
Kamil Podroužek, Jiří Adamovič a Václav Cílek, 2022. Vlhošť - Hora v labyrintu skal. Praha: Dokořán. ISBN: 978-80-7675-069-2
Použité internetové zdroje
Černé skály v CHKO nechceme, 2023. Dostupné z: https://www.facebook.com/cerneskaly, přístup 21.11.2023
Nedej se, 2023. Dostupné z : https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/223562248410022/, přístup 21.11.2023
Trampské kempy.cz, 2023. Dostupné z https://play.google.com/store/apps/details?id=com.trampskekempy.trampskekempycz&hl=cs&gl=US&pli=1, přístup 21.11.2023
Tomáš Lánský,20233. iDnes: Z Kokořínska mizí nelegální kempy. Trampové vyhrožují, archeologové jásají. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bombastik-ilegalni-kemp-kokorinsko-chko-trampove.A231119_192930_domaci_dyn, přístup 20.11.2023
Filip Lachman, 2019. Sociální teorie: Nadměrný turismus jako globální rostoucí problém. Dostupné z https://socialniteorie.cz/nadmerny-turismus-jako-globalni-rostouci-problem/, přístup 20.11.2023
Tomáš Klézl, Aktuálně.cz: S Bombasticem je konec. Na Kokořínsku šel k zemi "nejluxusnější" trampský kemp. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kemp-bombastic-kokorinsko/r~1fe13de4878311ee8c6f0cc47ab5f122/, přístup 21.11.2023
Pavel Vondráček, Info.cz: Z ekologické otázky ještě rozum nevyprchal. Juraj Lukáč a Ladislav Miko o vztahu člověka k přírodě, uhlobaronech a „přilepovačích k asfaltu“. Dostupné z: https://www.info.cz/video/maxim/z-ekologicke-otazky-jeste-rozum-nevyprchal-juraj-lukac-a-ladislav-miko-o-vztahu-cloveka-k-prirode-uhlobaronech-a-prilepovacich-k-asfaltu-67f1c88b-ff3b-4376-9da1-a578b4abe6b6přístup 27.11.2023
Wikipedia, 20.11. 2023. Heslo: Roverské skály. Dostupné z https://cs.wikipedia.org/wiki/Roverské_skály ,přístup 21.11.2023
Co ke kokořínským trampským stavbám na Ekolistu dosud vyšlo
První text na Ekolistu vydal tramp Larus o Overtrampismu. Na tento text reagoval Ivan Brezina textem Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody.Pak přišel pohled krajinné architektky Ivy Škrovové.
Debatu následně lehce nakopl pastevec a ochránce přírody Tomáš Zděblo tím, že téma zarámoval jako válku o Roverky. Ivan Brezina mu napsal svou odpověď, že nejde o válku, ale úklid.
K tématu se vyjádřila i mezioborová skupina vědců.
Petr Kmínek, obyvatel Dřevčic, napsal komentář z pohledu místního občana. Jeho komentář doprovodilo prohlášení cca padesáti místních obyvatel k tématu.
Otevřený dopis Ivana Breziny ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Pane ministře, konejte.
Jakub Sláma zkritizoval přístup Ivana Breziny v textu Trolling přírody Ivana Breziny aneb skutečně vadí trampská tábořiště?
Ivan Brezina napsal otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi.
Milada Vrbová napsala Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Petr Válek napsal Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci kauzy trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a konkurzu na vedoucího správy CHKO
reklama
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyníOnline diskuse
Všechny komentáře (82)
Jaroslav Řezáč
20.12.2023 08:32Michal Uhrovič
20.12.2023 08:46 Reaguje na Jaroslav ŘezáčStáří je sviňa ...
Jinak chodím po lesích s batohem a plachtou už 30 let a takové stavby jako na Kokořínsku jsem nikdy moc nepotkal (na KOkořínsku jsem nebyl). Je to hrozná prasárna. Já a moji kamarádi čundráci ctíme pravidlo, že co si do lesa donesl, to si odnes a hovno zakopej.
Jaroslav Řezáč
20.12.2023 09:17 Reaguje na Michal UhrovičJosef Kuchtíček
20.12.2023 16:03 Reaguje na Michal Uhrovičsv
23.12.2023 11:23 Reaguje na Jaroslav Řezáčhttps://www.lidovky.cz/domov/zeman-vyrazil-na-svou-kazdorocni-dovolenou.A160704_163048_ln_domov_ele/foto/ELE6462c2_134636_4199582.jpg
Ivan Brezina
20.12.2023 11:34Sledujete debatu o takzvaném overtrampismu? Tenhle neologismus má popisovat situaci, kdy do nějaké oblasti jezdí trampovat víc lidí, než je z hlediska ochrany přírody únosné. S termínem overtrampismus přišel anonym skrytý za přezdívkou Larustom, který ho spojuje s mobilní aplikací www.trampskekempy.com, vytvořenou trampy Ešusem, Jimem a Frenkie Dlouhánem. Larustom píše:
“Snadná a rychlá dostupnost informací o tradičních trampských místech a kempech pro širokou veřejnost má negativní důsledky. Těmi jsou nadměrná návštěvnost těchto lokalit a jejich využívání lidmi, kteří často nemají k místům žádný vztah. Mnohdy se k přírodě a svému okolí nechovají tak, jak by měli. Dalo by se hovořit o pseudotrempech. Původní místa zřízená a udržovaná trampskou subkulturou tak navštěvují lidé, z nichž někteří lokalitu jednorázově či opakovaně využijí jako místo pro párty nebo opékání buřtů v lese bez následného úklidu. Zanechávají místa plná odpadků, a dokonce si někteří místa upravují naprosto proti původním a tolerovaným pravidlům. Odpadky a úpravy, jako jsou třeba šrouby ve skále či montážní pěna ve srubové stěně jsou prezentovány poslední dobou v mediích jako výsledek činnosti trampů v dané lokalitě.”
Jako ekolog a novinář se krachem ochrany přírody v CHKO Kokořínsko dlouhodobě zabývám. Anonyma proto musím upozornit na dva zásadní omyly:
1). ZAČÁTEK MALÉRU A JEHO VINÍK. Laruston po více než patnácti letech objevuje Ameriku, protože ve skutečnosti byl overtrampismus v Roverkách a na Korkasu diagnostikován už na jaře 2008. Archeologická komise Libereckého kraje tehdy opakovaně varovala, že v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj dochází k masovému ilegálnímu táboření pod skalními převisy. V dokumentech archeologů bylo napočítáno 97 černých tábořišť.
Kdo může za dnešní neutěšený stav, který Larustom oprávněně kritizuje? Viníkem je šéf správy CHKO Kokořínsko Ladislav Pořízek, který v roce 2008 nic neudělal, přestože měl dopis archeologů na stole. Ilegální táboření, rozdělávání ohňů a budování nejrůznějších trampských srubů a chat Pořízek nijak nebrzdil, nepostihoval a nepokutoval. Ochranáři naopak v létě 2008 s přestupci zákona 114/1992 uzavřeli nepsanou dohodu: “Můžete si tu dělat co chcete bez obavy z postihu, a za odměnu nám občas uděláte brigádu.”
Overtrampismus tedy nezpůsobila mobilní aplikace www.trampskekempy.com , protože ta vznikla až nedávno. Za přehlcení chráněné přírody trampy může dlouhodobá benevolence a pocit beztrestnosti, které do Roverek a na Korkas v posledních patnácti letech přitáhly davy ilegálních táborníků. Po roce 2008 se totiž rychle rozkřiklo, že je to trampský ráj. Johny si postavil sroubek a Tom si řekl: “A hele, Johnymu to prošlo, Pořízek mu ho nezboural a nedal mu pokutu. Tak to já si taky postavím sroubek…” A pak už se efektem sněhové koule nabalovaly další ilegální stavby a tábořiště až k dnešnímu děsivému číslu 120 (není konečné, v terénu stále nacházíme další a další). Tohle je prostě Pořízkova vina, jeho veliká vina.
2). NIČITELÉ PŘÍRODY = TRAMPOVÉ. Vinu za negativní důsledky overtrampismu Larustom shazuje na jiné. Šrouby ve skále (ilegální tábořiště Pod Pustou věží, GPS 50.5075233, 14.5038119 a Martyho kemp, GPS 50.504200, 14.5134833), montážní pěnu ve srubové stěně (ilegální srub Pařezák, GPS 50.50636, 14.50018) a další zhovadilosti vydává za výsledek práce tzv. pseudotrampů, kteří by prý bez mobilní aplikace www.trampskempy.com ta místa nikdy nenašli.
Že je to přesně naopak přitom ví každý, kdo se v lokalitách jen trochu vyzná a zná jejich historii. Kemp Pod Pustou věží postavil a udržuje tramp Zagor, Martyho kemp postavil a udržuje tramp Marty, na Pařezák jezdí trampská parta kolem trampa Medvěda a trampky Daniely Střelkové. Na všech třech lokalitách je to tak napsáno v kempovkách.
Původci ničení přírody tedy nejsou návštěvníci z nedávné doby (Larustonovi “pseudotrampové”) ale ortodoxní trampové. Šrouby ve skále a montážní pěna ve srubové stěně tam prokazatelně byly už v létě 2019, kdy jsem to tam poprvé osobně procházel a dokumentoval. Viz fotografie, které jsem tehdy pořídil. Trampská mobilní aplikace www.trampskekempy.com se objevila až někdy na jaře 2022, tedy skoro o tři roky později. Ešus, Jim a Frenkie Dlouhán jsou v tom tedy nevinně.
Takže si to shrňme. Viníkem overtrampismu je Ladislav Pořízek a prznění chráněné přírody šrouby a montážní pěnou je český tramping v nejryzejší podobě. Tohle je roverský woodcraft model 2023, takhle to prostě ti dnešní “zálesáci” chtějí.
(Na fotkách jsou detaily uchycení poliček na kempu Pod šikmou věží a vypěnění trámů srubu Pařezák).
Ivan Brezina
Josef Kuchtíček
20.12.2023 16:17 Reaguje na Ivan BrezinaJakub Sláma
20.12.2023 19:03 Reaguje na Ivan BrezinaPro ty, kteří chtějí znát pravdu a vidět důkazy, si mě můžou najít na moji FB stránce "Ivan a společenstvo práskačů".
Majka Kletečková
20.12.2023 19:46 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
20.12.2023 20:10 Reaguje na Majka KletečkováVašek H.
20.12.2023 20:23 Reaguje na Ivan BrezinaJakub Sláma
20.12.2023 20:35 Reaguje na Vašek H.Jakub Sláma
20.12.2023 20:28 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
20.12.2023 21:27 Reaguje na Jakub SlámaIvan Brezina
20.12.2023 21:40 Reaguje na Majka KletečkováJakub Sláma
20.12.2023 22:09 Reaguje na Ivan BrezinaSám víte, že proti Vám stojí i lidé, kteří nemají s trampingem nic společného.
Láďa Ducháč
20.12.2023 22:23 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
20.12.2023 20:48 Reaguje na Majka KletečkováJakub Sláma
20.12.2023 20:51 Reaguje na Ivan BrezinaAleš Nebáznivý
20.12.2023 11:41Vašek H.
20.12.2023 18:51 Reaguje na Aleš NebáznivýSoučástí tohoto projektu jsou:
1) Stránky jako Roverští elfové (které se vydávají za trampy, ale trampům se vysmívají tak, aby se to skutečně dotklo jen trampů a nikdo jiný tomu moc nerozuměl)
2) Stránky jako Černé stavby/skály v CHKO nechceme, které hovoří za blíže neurčenou skupinu více lidí, a které jsou jakýsi oficiální front pro kampaň, ke kterému se může přihlásit i Brezina, pokud potřebuje mluvit za sebe.
3) Zmiňovaná databáze trampských campů vytvořená jakýmisi fiktivními trampy, která slouží ke zvýšení tlaku na Správu CHKO a zároveň je opět psána tak, aby vyjádření na jejích stránkách byla pro trampy urážlivá a tím provokovala rozhořčené reakce - které jsou pak na oficiálnějších profilech kampaně demonstrovány jako ukázka toho, s jakými odpornými lidmi se musí statečný Brezina potýkat.
4) Stránky jednotlivých lokalit (např. trampský camp Soví hrad), které jsou psány jakoby staviteli campu (ve skutečnosti jde ale o nesouvisejícího anonyma) a které slouží podobnému účelu jako databáze, ale můžou sloužit i jako nástroj msty, pokud byla tato bouda legalizována.
5) Stránky, které se vydávají za Brezinovy odpůrce, ale přitom se je snaží dohonestovat v trampské komunitě. Například jistý pan Valla, který upozornitl na skladování toxického odpadu na Brezinově pozemku se dočkal hned dvou anonymně provozovaných stránek, které jeho jménem buď útočí na náhodně vybrané lidi, kteří mají na pozemku také karbolové pražce jako Brezina, nebo jménem pana Vally zveřejňují trampské campy na Brdech (v oblasti, která ani není CHKO a kde lesníci nemají s jejich existencí problém).
Může vám to připadat jako marginální a jako něco, co si možná lidi stavějící sruby zaslouží, ale tenhle ekosystém je z principu neetický se dá snadno použít i v jiných kauzách, třeba až vám bude chtít nějaký korporát postavit za domem spalovnu.
Břetislav Machaček
20.12.2023 11:51No a pak je výsledkem "odezdikezdismus". Trempuji celý život, ale pravda,
že už nyní méně a třeba v zimě se už rád uchýlím do nějaké boudy, či
alespoň přístřešku někde za větrem. Vždy jsem respektoval, že nebudu
tábořit tam, kde je to zakázáno z nějakých pádných důvodů, ale nyní tu
dochází k plošnému zákazu i na místech se staletou tradicí. Říkám tomu
uzurpace přírody ochranáři, kteří se snaží zbavit i těch, kteří to tam
chránili dosud a proto je tam nyní co chránit. Ti novodobí ochranáři
"náhle" objevili tu brouka, tu ještěrku, ale my co tam jezdili desítky
let o nich víme celou dobu a vzájemně se tolerujeme. Plochu starého
lomu jsme kvůli možnosti tam tábořit desítky let zbavovali náletu a
buřeně, pak jsme byli vykázáni a totéž tam dělá jednou za dva roky
najatá firma za státní peníze. Ale dušička ochranáře je spokojena,
jak s těmi trempy zatočil. Myslím si, že vlastník, či správce dané
lokality umí většinou lépe posoudit negativa a pozitiva tábořiště,
než proti trempům zaujatý ochranář. On třeba ví, že si trempové
uhlídají, aby od ohně nevznikl požár. Že "vyčistí" okolí od klestí
k topení a že si odpadky odnesou, aby příště netábořili na smetišti.
Něco jiného jsou ale náhodní návštěvníci nemající k místu vztah. Ti
jsou tam mnohdy poprvé a taky naposled. Pokud ještě praktikují "po
nás potopa", tak potěš pánbůh po nich uklízet. To člověk na takové
místo přijde a prve uklízí, aby to pak nebylo na něho. Ve vesnici
se divili, že už v pátek při návštěvě hospody přinášíme pytel
odpadků. Prý co se stalo a nakonec řekli, že tam byla minulý
týden místní omladina a zřejmě po sobě neuklidili. Za ta léta
se s místními známe a oni vědí, že od stálých návštěvníků nic
nehrozí. Jinde ale přišli ke slovu ochranáři a noví majitelé
s názorem uzurpovat si místo pouze pro sebe. Takhle dopadl třeba
stará ruina ke které byla přistavěna dřevěná bouda na přespání
a která byla navrácena v restitucích a obratem prodán. Nový vlastník
tam postavil honosnou chatu, nechal vybudovat silnici a z romantiky
zůstal kyselý obličej i ochranářům, kterým tam byli trempové trnem
v oku. Dnes pláčou, že to raději mohlo zůstat při starém, ale pozdě
bycha honit. Můj dobrý kamarád bývalý revírník strpěl trempování na
dvou místech a jinde to nikomu nikdy nedovolil. Měl přehled, kde mu
hoří v lese ohně a taky to, kde to je relativně bezpečné. Obě místa
byly u vody a dosažitelná případně i pro hasiče. Nestalo se mu tak
to, co v sousedním revíru, kde se táborníci schovávali v lese a kde
ta možnost je zkontrolovat a likvidovat případný požár byla malá.
Nakonec tam přes zákazy požár lesa založili náhodní "buřtíkáři",
kteří si tam opekli buřty a šli potom někam do hotelu a nebo domů.
Nebýt trempů vracejících se v noci z hospody, tak do rána by to byl
oheň asi pořádný. Několik hodin oheň hasili a zaběhli i pro toho
revírníka, který zprvu obvinil je. Pak ale pochopil, že táboří u
jeho souseda a změnil názor na striktní zákaz táboření. Zřídil
a toleroval nakonec táboření na louce u řeky a v lese už mu nikdo
oheň nedělal. To je to, co by si ZAKAZOVAČI měli uvědomit taky,
že lépe vědět, kde mi kdo táboří, než to nevědět a být pak v šoku,
když zjistí v lese ohniště těch, kteří se tam před ním ukryli.
V zahraničí to leckde takto funguje i s chatkami k přespání a
ohništěm na bezpečném místě. Všude okolo takového místa , ale
panuje opravdu přísný zákaz tábořit a každý ho respektuje, neboť
má k tomu určené místo a nikoliv pouze striktní zákaz. Myslím si,
že není marné převzít tyto zkušenosti i u nás. Je možné tam
navézt i odpadové dříví na oheň a kdykoliv zkontrolovat, zda se
tam neděje něco špatného. Pořád je to lepší, než být překvapen
požárem lesa od "buřtíkářů" a ohýnku ukrytého před kontrolou
někde v houští.
Petr Brok
20.12.2023 12:56Richard Vacek
20.12.2023 13:36Jan Bednář
20.12.2023 18:52 Reaguje na Richard VacekMajka Kletečková
20.12.2023 20:02 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
22.12.2023 16:59 Reaguje na Majka KletečkováProstě vytvoření alespoň kouska krajiny, kde se daří vzácné fauně/flóře.
Majka Kletečková
22.12.2023 21:24 Reaguje na Richard VacekSázkou na jistotu jsou v tomto směru spíše lokality, o které se starají ochránci přírody ve spolupráci s odborníky a vědci. Např. ptačí parky zřizované a udržované ČSO, tzv. místa pro přírodu udržovaná členy ČSOP, Milovická rezervace velkých kopytníků, chráněné území Na Plachtě s koníky a vodními buvoly.
Majka Kletečková
22.12.2023 21:25 Reaguje na Majka KletečkováLukas B.
20.12.2023 14:18mimochodem, tremský kemp se srubem osazeným pod převis pomocí montážní pěny jsem viděl v kokořínsku již velmi dávno, myslím, že na jaře 2022, na Rači, někde tady: https://mapy.cz/turisticka?vlastni-body&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9hN0tx-Qy5&ud=50%C2%B030%2724.468%22N%2C%2014%C2%B030%277.297%22E&x=14.5018956&y=50.5068607&z=19
Jan Novák
20.12.2023 14:24Na Kokořínsku jsem se bez jakékoli aplikace naposledy toulal již před deseti lety a naposledy cca před pěti lety, a nebyl problém na podobné hnusné a zablešené kuče narazit již tenkrát.
Je tedy velmi dobře, že tyto zrůdnosti začnou z CHKO mizet...
Ps.: Ani se nedivím, že se nechce pod to autor podepsat.
Vašek H.
20.12.2023 18:29 Reaguje na Jan NovákIvan Brezina
20.12.2023 20:25 Reaguje na Vašek H.Jakub Sláma
20.12.2023 20:31 Reaguje na Ivan BrezinaLáďa Ducháč
20.12.2023 22:26 Reaguje na Ivan BrezinaOtakar Šída
26.12.2023 04:53 Reaguje na Ivan BrezinaJosef Kuchtíček
20.12.2023 15:34Jan Bednář
20.12.2023 18:47Láďa Ducháč
20.12.2023 19:29Jakub Sláma
20.12.2023 20:01JDI DOMŮ, IVANE
Nejen křestní jméno spolu s chybějícím háčkem v příjmení (což způsobuje u mnohých tak časté přeřeknutí), i uzoufaná až záhrobní nálada obou reportáží v pořadu ČT „Nedej se!“ mi připomněla slavný slogan z neblahého roku 1968. Do nynějšího titulku skutečně patří.
Oba nedávné pořady z doby svobody slova mně totiž připomněly normalizační kampaňovité lhaní a štvaní proti představitelům nezávislé, tedy nekontrolovatelné kultury (která se nedostala ke slovu dříve než u neveřejného soudu). Nezávislost a nekontrolovatelnost z důvodu ignorace zápisů do veřejných rejstříků, to je jeden ze zásadních aspektů, kterým i trempink dráždil a k potlačování vyzýval každý společenský režim, který měl rysy despotismu. V jistém směru bylo ovšem marné cinkání klíči v listopadu 1989, jestliže se neodzvonilo zlu třímajícímu v mnohých osamělých lidech, asociálech. Pak naopak oni využívají dnešní relativní svobodu k tomu, aby naplno projevili své frustrace a závistivě kazili radost jiným. Chápal bych to jen v případě, kdy by dotyční onomu frustrovanému jedinci působili bezprostřední nepříjemnosti, jak praví zákon, „obtěžovali by souseda nad míru přiměřenou“.
A jsme u meritu věci: Onen kazisvět není totiž vůbec naším sousedem, bydlí bezmála 100 km odsud. Jsem občanem Dřevčic, nejsem Roverský patriot, ale jsem lokální patriot a dosud pracuji ve zdejší veřejné správě a tedy mohu dosvědčit, že trempink v Roverkách je všemi MÍSTNÍMI dotčenými stranami brán jako odvěká přirozená záležitost, která NIKOMU ZE ZDEJŠÍCH NEVADÍ. Mnozí místní občané často i neznámým trempům přirozeně tykají, jejich výskyt ve skalách berou jako něco pochopitelného i hajní všech čtyř dominantních vlastníků lesa, myslivecký hospodář někdy komentuje jen ty, kteří se neumějí chovat, a neboť jim říká „papoušci“, je jasné, koho tím myslí (kdo by taky měl radost z návalu lidí, jejichž kontakt s přírodou se děje jen prostřednictvím GPS přístroje v ruce). Státní ochrana přírody dosud respektuje to, že trempové tu byli dříve než ChKO (čili svým způsobem by měli být též chráněni) a velmi kvituje aktivity zdejších trempů jednoznačně krajině prospívající (výsadby alejí, starost o ně, obnovy studánek, kosení mokřadní louky, opravy turistických chodníků a další). Až na výjimky stavební úřad nepovažuje trempské kempy za stavby a vidí je jako „přístřešky k plnění funkcí lesa“. Místní hasiči od eskalace požárů vlivem „covidových prázdnin“ skřípali zuby nad tehdejším návalem „zelenáčů“ a na základě této neblahé zkušenosti vidí jasné nebezpečí ve vyhnání táborníků zpod převisů – teprve poté věští opravdu již nezvladatelné množství lesních požárů, založených nezkušenými turisty ve volném prostoru na lesní hrabance.
„A takhle si tu ke všeobecné spokojenosti všichni žijeme“, chce se říci, kdyby…
Odpusťte ten vulgarismus, ale zkrátka je na místě – KDYBY SE NÁM TADY DO TOHO NESRAL NĚJAKÝ JEDINEC, NĚKDO CIZÍ. Někdo, kdo tady není doma, nezná místní kulturu, tradice, mezi něž trempink spadá takovou měrou, že by jako kulturní dědictví zasloužil chránit či vlastně jen respektovat, a nikoli perzekuovat. JDI DOMŮ, IVANE.
Trempink v českých zemích je světový unikát. Tak trochu navazuje na někdejší krajánky, formovaný a pojmenovaný je sice vlivy romanticko-americkými, ale pro jeho jedinečnou lokalizaci jej uvádím pod počeštěným termínem. Na základě etnografických studií se dokonce uvažuje o podání návrhu na UNESCO za účelem ochrany opravdu specifického a svérázného kulturního dědictví, které představuje. Určitým předvojem tohoto úmyslu je možná skutečnost, že letos dostal Náčelník (tedy Miloslav Nevrlý) od prezidenta republiky státní vyznamenání – medaili Za zásluhy. Copak ten samý stát vzápětí popře odkaz Miloslava Nevrlého jen proto, že jsou teď jeho úředníci přes paragrafy vydíraní osamělým štváčem? To je druhý moment, který mě zdvihá ze židle (do lesa, do undergroundu) – ten člověk je nejen cizák, ale je to jen JEDINEC, NIKOLI NĚJAKÁ SPOLEČENSKÁ SKUPINA. JDI DOMŮ, IVANE.
Možná i někomu dalšímu situace evokuje osud přírodních kořenářek a léčitelek na moravskoslovenském pomezí, popsaný dle skutečnosti v oceňované knize Žítkovské bohyně: Svoji bohumilou činnost prováděly od středověku, všechna staletí, žárlivou církev i všechny politické režimy přežily, aby nakonec vymřely sveřepou snahou jediného frustrovaného a kolaborujícího jedince koncem doby socialismu. Ta kniha je o dění dávném a dalekém, ale tady, u nás a teď, se opět odkudsi zjevuje démon v jedné ubohé lidské dušičce, aby si s rozkoší zaškodil, a to celé jedné významné a vysoce humánní lidské komunitě, která v sobě dosud uchovává tradice, znalosti a dovednosti dávnověku, které by lidstvo ještě mohlo jednou potřebovat. Tremp nedělá pod převisem nic horšího, než jeho, tudíž i naši mezolitičtí předci.
Shora jsem popsal, že trempink v Roverkách je fenomén, který žije v jakési symbióze se všemi subjekty hospodařícími ve zdejší krajině. V dějinách lidstva narušovaly takové stavy rovnováhy chorobné ambice jednotlivců. Ve středověku i novověku je uplatňovali dědici již zdegenerovaných panovnických rodů, dnes to jsou politici, dostávající se k moci marketinkovými nástroji. Vedle nich pak současné technologické možnosti poskytují prostor uškodit a zlo páchat i jednotlivým, sice zvrhlým, nicméně alespoň v něčem docela šikovným občanům. JDI DOMŮ, IVANE…
Tímto článkem sice nad současnou situací hořekuji, ale na druhou stranu jedno je jisté – UŠKODÍ, ALE NEZNIČÍ. Trempové v sobě nosí a hájí lidské hodnoty jako věrnost idejím, sounáležitost s bližními, pravé kamarádství i osobní čest, které lidským komunitám pomáhaly přežít mnohem horší doby. JDI DOMŮ, IVANE.
Zrození každého z nás je čistě přírodní proces či projev a vlivem pohodlné civilizace to pouto s přírodou většina z nás časem ztrácí. Krajánci, vandráci, čundráci a trempové si jej v sobě uchovávají víc než většina přírodovědců, a tak jestliže jejich vnímání přírody přebírají jejich děti, je to nejpřirozenější a nejlevnější ekologická výchova, jakou si lze představit, a dnes navíc tak žádoucí. Není totiž jen o pouhém sdílení informací, ale o vytváření hodnotového žebříčku, opřeného o prožitou realitu světa pod širým nebem.
Ing. Petr Kmínek z Dřevčic za listů padání 2023
Ivan Brezina
20.12.2023 20:22https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/222562248410034/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/223562248410022/
Prostě malér, kolaps státní ochrany přírody. Ale už se nám to daří pomalu napravovat. Letos zmizelo 14 ilegálních tábořišť, na jaře začnou mizet další:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bombastik-ilegalni-kemp-kokorinsko-chko-trampove.A231119_192930_domaci_dyn
Na naší straně je Agentura ochrany přírody ČR, Česká inspekce životního prostředí i ministr životního prostředí Petr Hladík. Pokračující likvidaci tábořišť bude doprovázet osvětová kampaň v médiích, vysvětlující v čem všem protiprávní zábor ochráněné přírody rekreačními objekty škodí životnímu prostředí.
Vašek H.
20.12.2023 20:26 Reaguje na Ivan BrezinaŠkoda, že jste nedopadli ty trampy, co tam vždy zapálili v rezervaci oheň a rychlostí světla si stihli sbalit usárny a zmizet, jakmile viděli z dálky přibližovat se váš televizní štáb.
Jakub Sláma
20.12.2023 20:37 Reaguje na Vašek H.Ivan Brezina
20.12.2023 20:59 Reaguje na Vašek H.Jakub Sláma
20.12.2023 21:14 Reaguje na Ivan BrezinaVašek H.
20.12.2023 21:21 Reaguje na Ivan BrezinaRozumím tomu, že je opojné mít pocit, že se blížíte k dalšímu vrcholu Vaší kariéry. Za ty počítám Cestu na Východ, vyhraný spor s Miloše Zemanem kvůli jeho neprokázanému tvrzení o vašem sponzorování ČEZem, a časopis Maxim, kde jste si mohli s kamarády dělat, co jste chtěli a kde se Vám povedl promyšlený exit díky založení odborů. Ale přijde mi, že se řítíte do pasti, která očekává mnoho stárnoucích mužů, kteří po cestě životem ztratili nadhled a domnívají se, že se kolem nich točí svět. Sám jsem tam byl a není to příjemné.
Jakub Sláma
20.12.2023 21:33 Reaguje na Ivan BrezinaK obojímu jste se přiznal 😃!
Láďa Ducháč
20.12.2023 22:30 Reaguje na Ivan BrezinaMajka Kletečková
20.12.2023 20:51Jakub Sláma
20.12.2023 20:54 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
20.12.2023 21:57 Reaguje na Jakub SlámaKdysi jsem trempovala docela dost, všechno jsem nosila na zádech a spala pod širákem. Nebo jsem se s přáteli účast-nila potlachu v trampských osadách - ani nevím, zda třeba Zlatý klíč bratří Ryvolů u nás v jižních Čechách ještě existuje. V současné době mám zkušenosti jen s povolenými tábořišti v NP Šumava, tam je nocování legální a pod kontrolou, aby bylo přenocování v lese co nejšetrnější vůči přírodě.
Láďa Ducháč
20.12.2023 22:33 Reaguje na Majka KletečkováJakub Sláma
21.12.2023 19:47 Reaguje na Majka KletečkováMůžete mne kontaktovat na FB a pokud se budete jevit jako normální a důvěryhodná, můžeme s pár dalšími na jaře někam vyrazit. Ale takhle to vážně nefunguje a nikdy nefungovalo.
Jakub Sláma
20.12.2023 20:54 Reaguje na Majka KletečkováIvan Brezina
20.12.2023 21:04 Reaguje na Majka KletečkováJakub Sláma
20.12.2023 21:20 Reaguje na Ivan BrezinaInfo pro neznalé, Bororo se skládá ze 3 klad na sezení a 3 klad ohranocujici spaní. Jste vážně demagog. Chat je tam minimum, ty ať klidně zmizí. Většinově jde o skromné kempy, proto stále dokola přes rok ukazujete jedem a ten samý šroub ve skále a máte 15 příspěvků o Bombastiku...
Láďa Ducháč
20.12.2023 22:36 Reaguje na Ivan BrezinaJakub Sláma
20.12.2023 21:30 Reaguje na Majka Kletečkováhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/velka-jizerska-louka-sobcovy-zapisky
Láďa Ducháč
20.12.2023 22:40 Reaguje na Jakub SlámaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Ivan Brezina
20.12.2023 22:59 Reaguje na Láďa DucháčLáďa Ducháč
20.12.2023 23:32 Reaguje na Ivan BrezinaIvan Brezina
21.12.2023 04:23 Reaguje na Láďa DucháčLáďa Ducháč
21.12.2023 07:15 Reaguje na Ivan BrezinaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Ivan Brezina
21.12.2023 07:30 Reaguje na Láďa DucháčLáďa Ducháč
21.12.2023 07:46 Reaguje na Ivan BrezinaJakub Sláma
21.12.2023 19:54 Reaguje na Ivan BrezinaPohádka o hackerovi je lež. Nemluvě o tom, že by případný hacker dokázal napáchat větší škody, než 2 více než 10 staré fotografie. Tohle kauze nic nepřineslo, pouze Vám to přineslo ostudu. Hlavně to, že lžete. Umíte někdy uznat chybu?
Jakub Sláma
21.12.2023 19:50 Reaguje na Ivan BrezinaLaboratoř řekla, že to trojnásobně přesahuje povolené limity a že se k té pražcové stěně v potoce, co jste dle mnoha svědků vybudoval Vy, má přistupovat jako k nebezpečnému odpadu.
Normální člověk se zájmem o přírodu by se zasadil o to, aby zmizely, ale to Vy nejste. A když nejsou Vaše, proč Vám na nich tak záleží?
Jakub Sláma
21.12.2023 19:58 Reaguje na Ivan Brezina2. Je to nelegální, jak konstatovala laboratoř.
3. Je to nebezpečný odpad, jak konstatovala laboratoř na základě odehraných vzorků.
4. Je to i na Vašem pozemku, jak dokázalo geodetické zaměření.
5. Když to není načerno, proč o tom stavební úřad a ani Povodí Labe neví?
Lžete, lžete, lžete. A jste srab, že si na mne netroufáte reagovat. Tfuj!
Jakub Sláma
20.12.2023 22:12 Reaguje na Majka KletečkováOtakar Šída
26.12.2023 05:16 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
21.12.2023 10:39Má to být ohniště uprostřed placeného kempu obklíčené auty a chatkami?
No a jemu zůstanou k obdivování ta místa odkud vyžene všechny romantiky?
Je to to, o čem píši výše a to je uzurpace přírody novodobými ochranáři,
kterým vadí vše a všichni, co tam bylo a byli před nimi. Vyhnat je a být
tam sám se svými přáteli je cíl a smysl takové činnosti ! Místní asi
dobře vědí o co tu jde a proč doposud žili ve shodě s trempy a jejich
tábořišti. Vždy tvrdím to, že rozhodovat o tom mají majitelé a správci
a nikoliv někdo z nadřízených, včetně ministra, který o tom ví pouze
z vyprávění stěžovatelů. Pokud někdo naslouchá pouze jedné "uřvané"
partě, tak může být snadno obelhán, ale měl by naslouchat i těm s
opačnými názory. Samozřejmě nesouhlasím s nějakými nevratnými zásahy
do skal a odpadky kolem tábořišť, ale bývá to vždy o lidech samotných.
Už jsem tu psal, že při příchodu na tábořiště v Oderských vrších jsme
ho museli uklidit, abychom nebyli nařčeni z toho, že je to naše práce.
Pytel s odpadky jsme vzali hned večer do vesnice při cestě do hospody
a tam nám místní pověděli, že to je asi práce místní omladiny, která
tam předchozí víkend oslavovala. Přijít tam dříve kritik trempů, tak
obviní trempy a nezkoumá, kdo to tam způsobil. Nafotí to, zavolá ČT
a už má argument ke zrušení tábořiště. Místní to ale znají a vědí, že
po našem odchodu je tam vše uklizeno a oheň bezpečně uhašen. Desítky
let se tam pravidelně několikrát měsíčně táboří a nikdy žádný požár,
či nutnost uklidit místo firmou. Nechejte to prosím pouze na správci
CHKO a místních starousedlících a nedělejte zlou krev tam, kde býval
před vaši "aktivitou" klid a pohoda. Přimlouvám se rovněž za dožití
naši generace trempů a skutečných ochránců přírody v klidu , protože
za pár let si budete moci zlikvidovat všechna tábořiště díky tomu,
že našich následovníků je poskrovnu. Kdybyste zažili sedmdesátá
léta se stovkami trempů na nádražích a desetitisících v lesích každý
víkend, tak by vás z toho asi piclo. Dnes z toho zbyla hrstka a i ta
vám vadí? Najděte si jiné "nepřátele" třeba mezi chataři, kam se nyní
budují asfaltky, nebo mezi hoteliéry s obrovskými parkovišti, lanovkami
a sjezdovkami. To vám nevadí? A nebo jsou to jiné kalibry na které
nestačíte? Zkuste "zabojovat" proti nim, když kácejí lesy pro nové
sjezdovky a drancují rybám z potoků vodu k zasněžování! Na to nemáte
asi odvahu, ale zlikvidovat dočasný přístřešek, tak to jste hrdinové!
Ivan Brezina
21.12.2023 12:50 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně tak. Se všemi majiteli a správci pozemků jsem mluvil a nikdo z nich tam nelegální stavby a tábořiště nechce. Postupně je likvidují sami nezávisle na likvidaci AOPK, takže to půjde mnohem rychleji než se zdálo.
2. "Pokud někdo naslouchá pouze jedné "uřvané" partě, tak může být snadno obelhán, ale měl by naslouchat i těm s opačnými názory."
Nikdo žádné partě nenaslouchá. Úřady konečně začaly naslouchat zákonu 114/1992, jak je jejich povinnost. Na nějaké názory jednoduše není prostor, platí zákon. Je to stejné, jako kdybyste se chtěl kapsářů ptát na jejich názor, jestli mají krást nebo ne.
Břetislav Machaček
21.12.2023 15:00 Reaguje na Ivan Brezinaco bych dodal. Snad jen to, že u nás to řešíme po svém a to
by se vám asi nelíbilo.
Jakub Sláma
21.12.2023 19:52 Reaguje na Ivan BrezinaOba víme, že majitelé Vas mají na háku a odpovídají jen tak, abyste je nemohl medializovat, jak jste jim vyhrožoval.
