https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivan-brezina-overtrampismus-kriticky-pohled-na-masove-zutulnovani-chranene-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ivan Brezina: Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody

3.1.2024
Skála poškozená ohněm na kempu U ptáčka. Pískovec se zahříváním odloupnul.
Skála poškozená ohněm na kempu U ptáčka. Pískovec se zahříváním odloupnul.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina
Před několika dny Ekolist publikoval komentář anonyma skrytého za přezdívkou Larus (jinde uváděný i jako Larustom), pojednávající o takzvaném overtrampismu.
 
Pikantní je, že autor tohoto neologismu se vzápětí pokusil vytvořit wikiheslo „Overtrampismus“, odzdrojované pouze svým vlastním textem na Ekolistu. Zafungovaly ale kontrolní mechanismy Wikipedie a heslo bylo smazáno jako nevýznamné.

Papundeklové dveře a plastové okno srubu Bombastik, kterým byl uzavřen skalní převis ve Valečském dole. Zbořen v listopadu 2023.
Papundeklové dveře a plastové okno srubu Bombastik, kterým byl uzavřen skalní převis ve Valečském dole. Zbořen v listopadu 2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Larus popisuje ovetrampismus jako údajně nový fenomén. Má jít o přehnanou, neúnosnou a tedy škodlivou návštěvnost přírody trampy a táborníky, kterou v poslední době trpí především CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Za příčinu overtrampismus autor označuje „nadměrnou propagací“ na sociálních sítích, především pak s facebookovým profilem Trampské kempy, na který navazuje mapa a mobilní aplikace www.trampskekempy.com s GPS souřadnicemi cca 120 lokalit. Autor dále tvrdí, že tím má být ohrožena “křehká a více či méně fungující existence trempských kempů” v oblastech výše zmíněné CHKO, kterým se mezi trampy neoficiálně přezdívá Korkas s Roverky.

Jak si podrobně ukážeme, všechna tato tvrzení jsou zkratkovitá, věcně nepodložená a neodpovídající realitě. Pro pořádek ale nejprve budiž zdůrazněno, že s projektem Trampské kempy nemám nic společného, i když si řada lidí myslí opak. Vím jen, že ho údajně vytvořili trampové Ešus, Jim a Frenkie Dlouhán.

Coby ekologický publicista pracující ve veřejném zájmu jsem naopak hlasitým kritikem ilegálních trampských srubů a tábořišť, respektive „tváří odporu“ proti nim (jak mne nazval web Aktuálně.cz). Stručně vysvětlím proč.

Detail stěny srubu Bombastik s plastovým oknem.
Detail stěny srubu Bombastik s plastovým oknem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Nezanechávat stopy

Odmalička jezdím ven. Turistické oddíly, letní puťáky, voda, trampování, treky, cyklistické výpravy s přespáním, extrémní dálkové přechody hor, expedice do “divných” zemí na druhém konci světa… O pobytu v přírodě jsem napsal stovky článků a natočil desítky televizních dokumentů pro pořad Objektiv. Pět let jsem byl šéfredaktorem časopisu Outdoor. To není chlubení. Vysvětluju jen, že mne lze těžko podezírat z nenávist k vandrování, bivakování a pobytu v přírodě. Přesně naopak! Je to moje životní posedlost.

Ortodoxní trampská škatulka mi už dávno přestala stačit jako příliš ideologická, uniformní, kýčovitá a svazující. Dodnes ale jezdím mnohokrát ročně pod širák, i v zimě. Mou filozofií je nezanechávat stopy. Nejde jen o odnesení odpadků, to je absolutní základ. V Česku až na naprosté výjimky (zavedené ohniště u myslivecké chaty atd) nerozdělávám oheň. Jídlo a kafe si uvařím na plynovém vařiči. A když se ráno sbalím a odejdu, nikdo nepozná, že jsem tam trávil noc. Zůstane po mně jen slehnutá tráva, v zimě ušlapaný sníh. Nic víc, zakládám si na tom.

Vnitřek skalní dutiny U Boba okupované trampy: kamna a okno se záclonkami.
Vnitřek skalní dutiny U Boba okupované trampy: kamna a okno se záclonkami.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Právě proto považuju jakékoli vylepšování a „zútulňování“ přírody za zbytečný a škodlivý nesmysl. K čemu v Česku chaty, sruby, převisy zašalované kulatinou a ohniště s lavičkami? Chci spát pod hvězdami, protože střechu nad hlavou mám doma. Cokoli navíc je špatně.

Na Korkas a do Roverek a jezdím od poloviny 80. let. Prochodil a provandroval jsem to tam všemi směry a mám tedy možnost srovnání. Exploze trampského budovatelství a stavitelství tam dnes ničí to, kvůli čemu jsem tam dřív vyrážel. Už to není samota ve skalách a lesích, ale urbanizace, shluk různých souboudí, staveb, srubů a peleší. Pod každou skálou je nějaký umělý objekt, všude je to nějak civilizačně dotvořeno.

Plastová plachta z OBI na kempu U Vodoucha.
Plastová plachta z OBI na kempu U Vodoucha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Zmatení pojmů: trampové, nebo paďouři?

Tohle už prostě nejsou tři klády pod převisem a celta na jehličí, jak jsem Roverky a Korkasu znal ze svých trampských začátků. Budovatelé všech těch civilizačních nesmyslů nejezdí ven, ale dovnitř. Nechtějí prožít víkend v přírodě, ale v rekreačním objektu. V lese nutně potřebují luxusní zázemí. Bez boudy a tábořiště na každém rohu by nepřežili. Postavili jich tam více než 120. Proboha k čemu? Proč?!

No protože ti lidé už dávno nejsou trampové, pokorní a tiší poutníci krajinou. Jsou to hluční rekreanti, paďouři, mastňáci a astracháni, ničící naše právo na klid a neporušenou přírodu aspoň v CHKO.

Plastový odpad na kempu U tlusťocha.
Plastový odpad na kempu U tlusťocha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

A já se prostě rozhodl, že je z Roverek a Korkasu vyženu. Jako dlouholetý novinář k tomu mám nejen přiměřenou dávku drzosti a „prořízlou hubu“, ale i zákony, úřady, média a další zázračné zbraně. Mám na to vzdělání v oboru ekologie, díky kterému poměrně dobře vím, jak velký je to pro chráněnou přírodu malér. Mám na to povahu (většinu věci v životě jsem dokázal díky své tvrdé palici, „zabejčenosti“, důslednosti a neústupnosti). Mám na to vnitřní motivaci (chci jezdit na vandry do přírody nezamořené více než stovkou pseudotrampských pelechů). Mám na to odvahu (vyhrůžek, útoků a napadání se díky své práci nezaleknu a umím se jim účinně bránit). Mám podporu veřejnosti (od známých i neznámých lidí dostávám spoustu ohlasů s poděkováními, že problém Roverek a Korkasu konečně někdo otevřel a podrobně se mu věnuje).

Unikátní voštinová struktura pískovce poškozená dehtem z ohně na místě srubu Kajmano (zbořen na jaře 2020).
Unikátní voštinová struktura pískovce poškozená dehtem z ohně na místě srubu Kajmano (zbořen na jaře 2020).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Něco jako sprejeři

Čemu všemu ilegální chataření a táboření škodí? V ekologické rovině zmiňme třeba ohrožení vzácných druhů živočichů a rostlin (namátkou sokol stěhovavý nebo vláskatec tajemný), v geologické rovině ničení voštinových struktur pískovcových skal kouřem a dehtem stovek ohňů a v archeologické rovině devastaci dosud neprobádaných lokalit pod převisy ilegálními terénními úpravami. Hlavní škodou je ale pozměňování krajiny antropogenními vlivy.

Cena CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a smysl její ochrany spočívá především v její relativní nezastavěnosti, neobydlenosti a opuštěnosti. Platí to hlavně pro Roverky, jak se přezdívá severní části CHKO mezi Pavličkami a Blíževedly. Tato oblast o rozměrech cca 8 x 5 kilometrů je prakticky pustá, bez zásadnějších antropogenních vlivů. Historicky je to dáno především geomorfologií terénu. Rozlehlá soustava pískovcových roklí (navíc bez větších zdrojů vody) neumožňovala výstavbu vesnic ani izolovanějších osad. Dodnes jde o jedno z mála českých území, kde skoro nenajdete stopy lidské činnosti.

Kemp Mamuťák a skála ničená dehtem z ohňů.
Kemp Mamuťák a skála ničená dehtem z ohňů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Respektive bylo by to tak, kdyby se do Roverek nenahrnuly davy táborníků. Atakují ji už od 60. let a jejich tlak postupně graduje. Mapa www.trampskekempy.com tu dnes eviduje více než padesátku ilegálních staveb a černých tábořišť (otázkou zůstává, kolik jich je dosud neobjevených). Na každém z těchto míst dochází k více či méně výraznému přetváření přírody, která se tak postupně mění v urbánní rekreační zónu. Největším zásahem jsou sruby a převisy kompletně uzavřené dřevěným šalováním (letos v listopadu zbouraný Bombastik, stále existující Kodiak, Tarzan, Rocky camp či Key-way). I klasické trampské kempy ovšem přírodu kontaminují nejrůznějšími lavičkami, stolečky, ohrazenými nocovišti, bednami s nádobím či kadibudkami.

I když pomineme negativní ekologické vlivy, tato okupace veřejného prostoru antropogenními vlivy ničí radost z pobytu v relativně neporušené přírodě. Srozumitelně se to dá přirovnat k baroknímu kostelu posprejovanému barevnými graffiti. Kamennou fasádu sprejer nejspíš nijak neohrožuje, ale vnímavého člověka vandalismus s neúcta k historii prostě uráží. V CHKO Kokořínsko – Máchův kraj je to stejné. Nemůžete se jen tak toulat pustou krajinou, snít, odpočívat, čistit si hlavu (libovolně dosaďte své další důvody), aniž byste neustále nenaráželi na výtvory trampského kutilství. Už tam neexistuje žádný převis, kde by si nějaká romantická duše nevybudovala kemp.

Matrace z IKEA pod střešním oknem srubu Pařezák.
Matrace z IKEA pod střešním oknem srubu Pařezák.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Vizuální polutanty

Lidská povaha navíc bohužel touží neustále zvelebovat. Kempy proto procházejí vývojem, který opisuje vždy stejně děsivou trajektorii. „Tramp – zakladatel“ pod převisem nejdřív vytvoří jednoduché sezení ze tří klád. „Trampové – následovníci“ pak postupně přidávají další a další vylepšení, až během let vznikne obludná změť nejrůznější veteše. Někteří budovatelé se neobejdou bez igelitových plachet z OBI (viz třeba kemp Plantážník), železných plotových sloupků a nopové fólie (kemp Kapka) či poliček přišroubovaných ke skále vruty (viz třeba kemp Pod Pustou věží).

Velmi oblíbeným trampským materiálem je montážní pěna, plastová střešní okna, asfaltová penetrace, matrace z IKEA, krajkové záclonky, Luxol či vyjetý olej coby impregnace spodních trámů. Tyhle „woodcraftové“ postupy (okoukané zřejmě od kmene Apačů nebo od zlatokopů z Yukonu) můžete vidět třeba na srubu Pařezák nebo na tábořištích U Boba či U Vodoucha. Ještě ilustrativnější to bylo na srubu Bombastik, kde nechyběly papundeklové dveře s hliníkovým kování, plastová okna z hobbymarketu a uvnitř kamna značky Club, jejichž komín byl „ekologicky“ vyveden do skalní pukliny. Bombastik naštěstí existuje už jen na fotkách. Letos v listopadu se mi podařilo prosadit jeho zbourání a odvezení na skládku odpadu.

Skála zničená dehtem kolem komína srubu Pařezák.
Skála zničená dehtem kolem komína srubu Pařezák.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

S ohledem na krajinný ráz by se okupace Roverek trampskými stavbami a kempy dala označit termínem „vizuální polutanty“. Prostě cizorodé prvky a nepatřičné elementy, ničící estetický zážitek z přírody. Ty výtvory jsou navíc obludně kýčovité, což si jejich stavitelé samozřejmě neuvědomují. Pro ně je to romantika z filmů o Vinetouovi, Setonových Dvou divochů či Londonova Bílého tesáka. Tohle je mi těžko hodnotit, všichni jsme si tím v dětství prošli. Ale přerostlí kluci v tom v dospělosti zamrzli tak, aby si mezi Mělníkem a Dubou nutně potřebují změnit skalní převis na muzeum kovbojů bojujících s indiány, medvědy a jinou škodlivou havětí.

Ve Valečském dole tak vznikl kemp A.R.T.G. připomínající Marlboro country včetně pestře malovaných placek s výjevy z dobývání Divokého západu. Ale nestačí jen obsadit převis uprostřed lesa. Je třeba ho ze všech stran obestavět plastovými maskovacími sítěmi z armyshopu, aby nebylo nic vidět. V nedaleké přírodní rezervaci Kostelecké bory můžete navštívit kamp Mamuťák s romantickými poradním kruhem křesílek jak z ležení Siouxů.

Kadibudka u srubu Pařezák: kovové profily, plastová maskovací síť, plastové prkénko.
Kadibudka u srubu Pařezák: kovové profily, plastová maskovací síť, plastové prkénko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Syndrom plastového prkénka

A protože i tramp vyměšuje, vedle chat a zašalovaných převisů vznikají woodcraftové kadibudky, hajzlíky, klozety, wecka, toalety… V Roverkách a na Korkasu jich jsou desítky, jen namátkou třeba na kempech Orion, Key Way, Tribuna, Pařezák nebo Čon Wambli Tanka. Příroda mučená ilegálním tábořením dostává kadibudkami dále zabrat. Ekolog by vysvětlil, že pro pískovcové oblasti jsou typické takzvané oligotrofní půdy – tedy málo úživné substráty s nízkým obsahem živin. Na ně jsou vázány specifická společenstva rostlin a živočichů, které jinde nenajdeme. A teď si představte, že trampská kadibudka (odborným žargonem „deponie odpadu“) své okolí zaplavuje prosakujícími exkrementy. Tedy nežádoucími dodatečnými živinami, způsobujícími nežádoucí druhové změny.

Ale kromě ekologického problému je tu i problém filozofický. Vyrazíte do lesa, do skal, do přírody, prostě ven. A když na vás přijde břichabol, usednete do boudy na plastové prkénko. Proboha proč?! Opravdu někdo potřebuje na vandru kadit stejně pohodlně jako doma? Proč raději nezůstane v paneláku? Kromě plastového prkénka by tam měl i ústřední topení, měkce čalouněnou postel, televizi a ledničku narvanou pivem a lahůdkami.

Rozsáhlé terénní úpravy na kempu Kapka: kovové plotovky, plastová nopová fólie. Příklad zničení vrstev nesoucích palinologické a archeologické informace.
Rozsáhlé terénní úpravy na kempu Kapka: kovové plotovky, plastová nopová fólie. Příklad zničení vrstev nesoucích palinologické a archeologické informace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Plastové prkénko uprostřed Roverek je důkazem, že tohle už prostě není tramping. Vylepšovatelé přírody chtějí pohodlí a luxus. Jenže na vandry přece vyrážíme naopak proto, abychom si tam užil to, co nemáme doma. Nepohodlí, sebepřekonání, opuštění komfortní zóny. Únavu, zimu, žízen a hlad, nocleh pod širákem včetně občasného deště a sněhu. Ne plastové prkénko v kadibudce vedle srubu s rozpálenými kamny utěsněného montážní pěnou.

„Snadná a rychlá dostupnost informací o tradičních trampských místech a kempech pro širokou veřejnost má negativní důsledky,“ píše Larus. „Těmi jsou nadměrná návštěvnost těchto lokalit a jejich využívání lidmi, kteří často nemají k místům žádný vztah. Mnohdy se k přírodě a svému okolí nechovají tak, jak by měli. Dalo by se hovořit o pseudotrempech. Původní místa zřízená a udržovaná trampskou subkulturou tak navštěvují lidé, z nichž někteří lokalitu jednorázově či opakovaně využijí jako místo pro párty nebo opékání buřtů v lese bez následného úklidu. Zanechávají místa plná odpadků, a dokonce si někteří místa upravují naprosto proti původním a tolerovaným pravidlům. Odpadky a úpravy, jako jsou třeba šrouby ve skále či montážní pěna ve srubové stěně jsou prezentovány poslední dobou v mediích jako výsledek činnosti trampů v dané lokalitě.“

Anonyma ovšem musím upozornit na dva zásadní omyly.

Omyl první: overtrampismus není recentní fenomén

Larus po více než patnácti letech objevuje Ameriku, protože ve skutečnosti byl overtrampismus v Roverkách a na Korkasu diagnostikován už na jaře 2008. Archeologická komise Libereckého kraje tehdy opakovaně varovala, že v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj dochází k masovému ilegálnímu táboření pod skalními převisy. V dokumentech archeologů bylo napočítáno 97 černých tábořišť. Viz tento dokument:

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Na overtrampismus navíc v létě 2008 upozorňovali i samotní trampové. Na webu trampské osady Minesssota se tehdy v komentářích objevila tato slova: „Hlavní problém v Roverkách je v tom, že tam začíná být nechutně překempováno. Sice chápu, že každá osada chce mít svůj kempík, ale tady už se to rozrostlo do nechutných rozměrů. Přitom docela zbytečně. Staré kempy chátrají, protože už na ně nikdo nejezdí a stále vznikají nové a nové. V podstatě už nenajdeš neobydlený převis… Ani se nedivím, že ta trampská ‚kempová‛ invaze začala někomu vadit. A přitom znám v Roverkách nejmíň čtyři docela hezké rozpadající se opuštěné sroubky. A Brdy byly totéž, invaze srubů - následné restrikce - chvíle klidu - invaze srubů ... a takhle se to v podstatě opakuje pořád dokola. A nejhorší je, že se řada kempů mění na dost odporné igelitové chýše obsypané PET lahvema.“

Nepořádek a odpadky na kempu U tlusťocha.
Nepořádek a odpadky na kempu U tlusťocha.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Kdo může za dnešní neutěšený stav, který Larus oprávněně kritizuje? Viníkem je šéf správy CHKO Kokořínsko Ladislav Pořízek, který v roce 2008 nic neudělal, přestože měl dopis archeologů na stole. Ilegální táboření, rozdělávání ohňů a budování nejrůznějších trampských srubů a chat Pořízek nijak nebrzdil, nepostihoval a nepokutoval, jak podrobněji doložím níže.

Overtrampismus tedy nezpůsobila mobilní aplikace www.trampskekempy.com, protože ta vznikla až nedávno. Za přehlcení chráněné přírody trampy může dlouhodobá benevolence a pocit beztrestnosti, které do Roverek a na Korkas v posledních patnácti letech přitáhly davy ilegálních táborníků. Po roce 2008 se totiž rychle rozkřiklo, že je to trampský ráj. Johny si postavil sroubek a Tom si řekl: „A hele, Johnymu to prošlo, ochranáři mu ho nezboural a nedali mu pokutu. Tak to já si taky postavím sroubek…“ A pak už se efektem sněhové koule nabalovaly další ilegální stavby a tábořiště až k dnešnímu děsivému číslu 120. Není konečné, v terénu stále nacházíme další a další.

Kemp ARTG: kýčovitě „indiánská“ sedátka a malované placky, a skála ničená dehtem z ohňů.
Kemp ARTG: kýčovitě „indiánská“ sedátka a malované placky, a skála ničená dehtem z ohňů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Larusem tvrzená „křehká a více či méně fungující existence trempských kempů“ je tedy fikce. Pod silným tlakem overtrampismu byly Roverky už nejméně před patnácti lety, ale spíš už od začátku 90. let. S autorem lze souhlasit jen v tom, že míra rozumného využívání oblasti k trávení volného času je mnohonásobně překračována.

Omyl druhý: ničiteli přírody nejsou noví návštěvníci

Vinu za negativní důsledky overtrampismu Larustom shazuje na jiné. Šrouby ve skále (ilegální tábořiště Pod Pustou věží, GPS 50.5075233, 14.5038119 a Martyho kemp, GPS 50.504200, 14.5134833), montážní pěnu ve srubové stěně (ilegální srub Pařezák, GPS 50.50636, 14.50018) a další neekologické hrůzy vydává za výsledek práce tzv. pseudotrampů, kteří by prý bez mobilní aplikace www.trampskempy.com ta místa nikdy nenašli.

Že je to přesně naopak přitom ví každý, kdo se v lokalitách jen trochu vyzná a zná jejich historii. Kemp Pod Pustou věží postavil a udržuje tramp Zagor, Martyho kemp postavil a udržuje tramp Marty, na Pařezák jezdí trampská parta kolem trampa Medvěda a trampky Dády. Na všech třech lokalitách je to tak napsáno v kempovkách.

Stěna srubu Bombastik přilepená ke skále montážní pěnou.
Stěna srubu Bombastik přilepená ke skále montážní pěnou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Původci ničení přírody tedy nejsou návštěvníci z nedávné doby (Larustonovi „pseudotrampové“) ale ortodoxní trampové. Šrouby ve skále a montážní pěna ve srubové stěně tam prokazatelně byly už v létě 2019, kdy jsem to tam poprvé osobně procházel a dokumentoval. Viz fotografie, které jsem tehdy pořídil. Trampská mobilní aplikace www.trampskekempy.com se objevila až někdy na jaře 2022, tedy skoro o tři roky později.

Prznění chráněné přírody šrouby, montážní pěnou a dalšími necitlivými zásahy je zkrátka český tramping v nejryzejší podobě. Tohle je roverský woodcraft model 2023, takhle to ti dnešní „zálesáci“ chtějí.

Nádobí na kempu ARTG: tramping jako v luxusním hotelu.
Nádobí na kempu ARTG: tramping jako v luxusním hotelu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Chybějící predační tlak

Kde se ve skalách a lesích vzalo dnešních více neř 120 ilegálních srubů a tábořišť? V úvahách na toto téma se můžeme inspirovat klasickým ekologickým termínem “predační tlak”. Predátor (dejme tomu poštolka obecná) udržuje populaci kořisti (dejme tomu hraboše polního) na určité hladině. Hraboši jsou neustále loveni, takže se nepřemnoží. Klasický darwinista by dodal, že predační tlak paradoxně prospívá i kořisti. Ulovení a sežrání konkrétního hraboše se nám může zdát jako tragédie. „Chudáček…“, rozněžňujeme se. Z hlediska hraboší populace je ale predační tlak požehnáním, protože z ní tak neustále mizí slabé, staré a nemocné kusy. Poštolčí nálety přežijí jen nejsilnější a nejhbitější hraboši – a s nimi i nejkvalitnější geny.

A teď si představte, že poštolky a další draví ptáci náhle zmizí. Predační tlak pomine a hraboši začnou přežívat skoro všichni. Přemnoží se a místo hlubokých skrytých nor si začnou budovat mělká hnízda. Zleniví a ztratí ostražitost, což se postupně projeví degenerací celé hraboší populace.

Srub Keyway se zahloubeným ohništěm ničícím vrstvy nesoucí palinologické a archeologické informace. Foto z natáčení pořadu Nedej se.
Srub Keyway se zahloubeným ohništěm ničícím vrstvy nesoucí palinologické a archeologické informace. Foto z natáčení pořadu Nedej se.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Přesně tohle se stalo s trampingem v Roverkách a na Korkasu. V roce 2008 se zástupci trampů z řad takzvaných Roverských patriotů se správou CHKO domluvili na „trvale udržitelném táboření“. Byla uzavřena dohoda: „My vám uděláme sem tam nějakou brigádu a vy nás za to nebudete honit po skalách a pokutovat za naše ohně a budete se tvářit, že nevidíte naše sruby a kempy.“

Kdybych existenci dohody neměl opakovaně potvrzenou z řady nezávislých zdrojů, nevěřil bych, že je něco takového možné. Dohoda je protiprávní, doslova mafiánská. Orgán státní ochrany přírody se potají domluvil s přestupci zákona 114/1992, že pro vybranou skupinu lidí (trampy) v CHKO zákon nebude platit. Došlo tak k lokálnímu kolapsu právního státu, respektive k privatizaci veřejného prostoru na základě protiprávního jednání. Ale to teď neřešme. Podstatné je, jaké škody to způsobilo.

Základy srubu Soví hrad trampové naimpregnovali vyjetým olejem.
Základy srubu Soví hrad trampové naimpregnovali vyjetým olejem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Ve všech jiných českých CHKO, národních parcích a dalších chráněných územích jsou ilegální chataři a táborníci pod “predačním tlakem” ochranářů. Dobrým příkladem je Český ráj, kde vládne pevnou rukou ředitel Jiří Klápště. Díky důslednosti tamní strážní služby byly všechny černé chaty zbourány a ilegální táboření je přísně postihováno. Postavit sroubek nebo kemp si nikdo nedovolí. A pokud si pod převisem drze zapálíte oheň, s nejvyšší pravděpodobností dostanete tak vysokou pokutu, že si to už příště rozmyslíte. Dokazují to čísla, která jsem si od správy CHKO Český ráj vyžádal. Od roku 2018 (tedy za posledních pět let) tam za rozdělávání ohně bylo uloženo 21 pokut v souhrnné výši 101 800 Kč.

Na Korkasu a v Roverkách se ale ničeho bát nemusíte. Ochranáři tam nic nekontrolují a nikoho nepokutují. Opět to dokazují čísla. Za posledních pět let v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj za rozdělávání ohně nedostal pokutu nikdo. Prostě nula, což je jen další důkaz existence zákulisní dohody. „Já mám pro trampy pochopení, jejich nocležny nevnímám jako zásadní problém,“ řekl v únoru 2020 šéf CHKO Ladislav Pořízek iDnesu.

Rozsáhlé terénní úpravy na kempu Martyho chata zničily vrstvy nesoucí palinologické a archeologické informace.
Rozsáhlé terénní úpravy na kempu Martyho chata zničily vrstvy nesoucí palinologické a archeologické informace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Čekání na dvounohé dravce

Dnešní malér s více než 120 ilegálními stavbami a kempy (viz www.trampskekempy.cz) tedy nemůžeme vyčítat jen jejich budovatelům. Po roce 2008 trampové prostě využili bezvládí, ve kterém je dovoleno vše. Ale stalo se ještě něco mnohem horšího a na první pohled méně patrného. Vymizení predačního tlaku ochranářů umožnilo přežívání “slabých kusů”, které by jinak na vandr nevyrazily.

Tihle takytrampové se bojí přespat jen tak pod širákem. Nutně potřebují chaty, sruby a luxusně zařízená a vybavená tábořiště. Roverky a Korkas jsou jich od dubna do října plné. Stovky takytrampů se rozlézají po skalách jako rakovina, zapalují vatry, hlučí a chlastají Braník z petek. V Pořízkově “trampském ráji” nerespektují nic a nikoho a dělají si, co je napadne. Vědí, že se jim nic nestane, protože “Láďa má pro trempy pochopení”. Zajeďte se tam podívat v sezóně a zhrozíte se.

Kadibudka na kempu Tribuna: plastové prkénko, plastová geotextilie.
Kadibudka na kempu Tribuna: plastové prkénko, plastová geotextilie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Jediným rozumným lékem na overtrampismus je tedy návrat predačního tlaku. Roverky a Korkas nutně potřebují výměnu neschopného vedení CHKO za razantního a nekompromisního ochranáře, který to tam vezme do ruky stejně nebojácně jako Jiří Klápště v Českém ráji. Potřebují stráž přírody, která bude každý víkend od páteční noci do nedělního odpoledne obcházet převisy a sázet pokutu za pokutou. Potřebují noční přepadovky pod převisy v doprovodu Policie ČR, předvolávání ke správnímu řízení, vysoké sankce za poškozování přírody… Vychýlenou ekologickou rovnováhu znovuustaví jen dravci, v tomto případě dvounozí a se služebními průkazy.

Srub Pařezák stojí přímo v hnízdišti kriticky ohroženého sokola stěhovavého.
Srub Pařezák stojí přímo v hnízdišti kriticky ohroženého sokola stěhovavého.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Ale už se snad blýská na časy. Agentura ochrany životního prostředí ČR (AOPK) a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) opakovaně konstatovaly, že tramping v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj je skutečně závažným problémem a poškozováním přírody. Stejně se vyjádřil i ministr životního prostředí Petr Hladík. AOPK proto vypracovala harmonogram kompletního odstranění všech nalezených ilegálních rekreačních staveb (trampských srubů a chat) a černých tábořišť. V první etapě, která proběhla v listopadu 2023, bylo zbouráno 14 z nich. Druhá a třetí etapa bude následovat.

Takže si to přehledně shrňme. Takzvaný overtrampismus není produktem poslední doby a nesouvisí se sociálními sítěmi. Existuje minimálně od roku 2008. Známe jeho skutečné příčiny a známe i řešení. Teď už to chce jen razanci a důslednost orgánů státní ochrany přírody při likvidaci srubů a tábořišť, respektive dodržení harmonogramu vypracovaného AOPK. Jako novinář to pečlivě ohlídám.

Detail upevnění police v kempu Pod šikmou věží je vandalským poničením pískovcové skály.
Detail upevnění police v kempu Pod šikmou věží je vandalským poničením pískovcové skály.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Aplikace www.trampskekempy.com může v boji s nelegálním tábořením paradoxně sehrát pozitivní roli. Jde totiž o nástroj veřejné kontroly. Všech těch více než 120 míst je veřejně přístupných a nikomu konkrétnímu nepatří. Nejsou to žádné „trampské fleky“, jak se nám pokoušejí namluvit jejich stavitelé a uživatelé. Všichni máme právo se tam zajít podívat a udělat si názor. A všichni máme právo se ptát úředníků: „Jak jste jen mohli tak masivní ničení přírody připustit? Proč jste to už dávno neřešili? Kdo je za selhání odpovědný?“

Stěnu srubu Pařezák trampové utěsnili montážní pěnou.
Stěnu srubu Pařezák trampové utěsnili montážní pěnou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivan Brezina

Kde se dozvědět víc?

Vše výše uvedené průběžně popisuji a komentuji na facebookovém ekoblogu Černé skály v CHKO nechceme. Navíc je to přehledně vysvětleno i ve dvou pořadech České televize z ekologického cyklu Nedej se, které byly odvysílány během roku 2023:

Selhání na Kokořínsku.

Naděje pro Kokořínsko.


reklama

 
foto - Brezina Ivan
Ivan Brezina
Autor je novinář. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval systematickou biologii a ekologii.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (183)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

3.1.2024 07:40
My čundráci trampy nemáme rádi. Trampové dělají jenom bordel, po čundrácích v lese nikdy nic nezůstane, to je to základní pravidlo.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.1.2024 07:50 Reaguje na Michal Uhrovič
Mně právě tohle škatulkování přijde k ničemu. Tramp je každý a nikdo, respektive je to ten, kdo se za trampa prohlásí. O vztahu takového člověka k přírodě a umění se v ní chovat to každopádně neříká vůbec nic, což je nejnázorněji vidět právě v Roverkách.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.1.2024 10:19 Reaguje na Ivan Brezina
je to o narativech, které se táhnou s těmi konkrétními lidmi. U našeho města je v podstatě nepřetržitý lesní tábor bezdomovců. Nepřetržitý je v tom, že když se zlikviduje jedno místo, tak se objeví na druhé straně. Je to nekončící příběch s tuny bordelu okolo.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

3.1.2024 12:21 Reaguje na Ivan Brezina
byl to pokus o vtip se slovy "tramp" a "čundrák".
Jestli tramp nebo čundrák je jedno, pokud se člověk neumí chovat v lese, ať tam raději nechodí.
Masová turistika a duté hlavy, o ničem jiném to není
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.1.2024 14:25 Reaguje na Michal Uhrovič
Přesně tak.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.1.2024 09:20 Reaguje na Michal Uhrovič
1*
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.1.2024 08:06
Naprostý souhlas s autorem. Mně od mládí bylo vtloukáno do hlavy heslo "Co sis do lesa přinesl,to si z lesa odneseš".
Celta, karimatka a po přenocování max. slehnutá tráva. Když zachlastat, tak v hospodě s kamarády.
Párkrát jsem z lesa odcházel jak Ježíšek na nadílku , v igelitkách bordel po druhých.
A pak jsem to vzdal, vola donekonečna masńákům dělat nebudu , orgány státní správy na baterky, absolutně je to nezajímá.
Když jsem zašel na ředitelství Lesů ČR a upozornil je, že na krásném místě vznikla černá skládka , ať to oficiálně oznámí obci, která je ze zákona odpovědna za stav , podíval se na mě zelený panák a řekl " To je ale bude stát spoustu peněz a oni je nemají."
Z pohledu ochrany ŽP a zejména odpadů, je stav naší přírody doslova alarmující, to za bolševika v tomhle ohledu bylo skutečně lépe.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.1.2024 09:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém je, že vlastně státní správa dělá toho pro mastňáky stále víc - poslední jest Brdy !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.1.2024 10:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
lidi byli jinak cepovaný...dneska má každý na všechno právo a žádné povinnosti...liberalismus za všechny prachy. Bez hodnot, bez výchovy jen bordel.
Odpovědět
FB

3.1.2024 11:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Z mé rodiny je největší prase jistý strýček, který klidně používá železa (jedno jestli se chytne kuna nebo kočka, nemá mu co lézt na zahradu) a střílí dravce, kteří mu jdou po holubech a považuje to za naprosto normální...je mu cca 70! Asi holt měli dřív lidi blbou výchovu bez hodnot a právo dělat si co chtějí. Nejradši bych mu dala přes držku a to už od dětství... Co si pamatuju, tak v devadesátkách bylo všude naházeného bordela násobně více. V osmdesátkách, sedmdesátkách atd, jsem to sice neviděla, ale vzhledem k tomu, že určitě nebylo tolik plastových výrobků a obalů, je celkem jasné, že toho v přírodě tak moc být nemohlo. Takže za bolševika bylo lépe z toho důvodu, že nebylo moc co zahazovat, ale lidi byli k přírodě imho větší prasata. Však i dneska si hromada starců třeba nechce měnit kotel, protože ty petky přece pálej "odjakživa" nebo nechtějí třídit odpad, protože jim za to nikdo neplatí, tak proč by to jako dělali? To je přesně přístup k životnímu prostředí od většiny starších lidí, které znám.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

3.1.2024 11:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ahoj, dovolím si polemizovat s tímto textem -
Když jsem zašel na ředitelství Lesů ČR a upozornil je, že na krásném místě vznikla černá skládka , ať to oficiálně oznámí obci, která je ze zákona odpovědna za stav , podíval se na mě zelený panák a řekl " To je ale bude stát spoustu peněz a oni je nemají."
Ano, před 25 lety tento nesmyslný nelogický výklad Lesy ČR používaly. Dnes si myslím, že ani v lesích už takový celkový bordel není a to jen proto, že skládka a nepořádek se nejlevněji uklidí správcem potažmo majitelem, když se to sklidí co nejdříve.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.1.2024 13:56 Reaguje na Vladimír Hošek
Laďo , to se pleteš. Takový ,odpusť, mrdník , co dnes nacházím v místech ,která kdysi byla nedotnutá , skutečně nebyl.

Tip na výlet : králický sněžník - dolní Morava
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.1.2024 09:31
k tomu "ortodoxnímu" trampismu s dreskodem, "kempy", dřevěnými plackami apod. mám velmi rezervovaný vztah. ale nešť, každej máme nějakou úchylku.

dovolím si glosu k těm kadibudkám. těžko si dovedu představit, že by bylo u nás povinné, vymáhané a dodržované používání nějaké "shittube" (viz třeba https://goo.gl/41u6KF ), což je mimochodem velmi rozumný kompromis. a holt nocleh v přírodě (a nejen nocleh) přináší odpadky lidské tělesnosti. když se jedná o nějakou tajgu, kde je hustota nocležníků 1 ks na 100 čtverečných kilometrů, tak se zas tak moc neděje a příroda si s tím poradí. ale oblíbená nocoviště (desítky lidí každý víkend) mají okolí zafekálené až hanba (připomínají divoká odpočívadla u silnic). smutné je to třeba v saských pískovcích, kde v okolí "bofů" (legálních horolezeckých nocležišť pod převisy bez ohně, bez hluku a bez terénních úprav) straší nášlapné miny v hustém rastru. a nezanedbatelná část vyměšovačů nepřemýšlí, umisťuje své dárečky na pěšiny a pod převisy (kde neprší, a hovinko se nerozloží, ale mnoho let se mumifikuje). z tohoto pohledu nevnímám kadibudky jako jednoznačné zlo, jakkoli argumentu o škodlivosti hnojení chudých písčitých půd rozumím - při jejich důsledném používání jsou nadílky koncentrovány na pár čtverečných metrech a zbytek krajiny je ušetřen.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.1.2024 09:45 Reaguje na Lukas B.
a dopúlňuji - pokud je jedno nocovací místo a široko daleko žádné jiné, potom je (hned po shittube) dalším správným řešením vzít lopatku a odejít aspoň 100 metrů daleko, vyrýpnout jamku a nadílku překrýt drnem. ojedinělá nadílka dřív zetleje a jsou-li dostatečně řídce rozptýleny, je to lépe než jejich koncentrace do jedné jámy. o tom, že není vhodno používat vlhčené ubrousky a dámské hygienické propriety jakož i prezervativy a vajgly je vhodné odnést s sebou se snad není potřeba zmiňovat.
Odpovědět
va

vaber

3.1.2024 09:51
trampové nejsou problém i když tyto stavby na fotkách jsou ostuda v lesích,
v 60 a 70 letech minulého století byla nádraží plná trampů a pak zmizeli,
nikdo něřeší chaty, které se mění v domy,kdysi tam chodili lidé pěšky po úzké pěšince ,dnes se jezdí auty a široké cesty se vyjíždějí ke každé chatě, tam kde žádná cesta nikdy nebyla, stavebnbím úřadům vůbec nevadí ,že tam cesta není, klidně stavbu povolí a jakmile se chata změní v dům, už tam začnou řádit stavební stroje,popeláři,pošta, údržba ,prostě provoz jak na běžné komunikaci,
jak veliké prostory v přírodě se takto zničily a ničí dál
Odpovědět
ig

3.1.2024 14:00 Reaguje na vaber
Jakmile se zlepšila mobilita lidí, logicky začali bydlet v čemkoliv co mají a co je větší než psí bouda. Cesty zpět myslím není, pokud za cestu nepovažujeme násilné stěhování lidí do paneláků.
Odpovědět
JH

Jiří Havlík

3.1.2024 16:34 Reaguje na vaber
Takže podle vás, když mohou bordel dělat jiní, tak já taky?
Odpovědět
va

vaber

4.1.2024 10:06 Reaguje na Jiří Havlík
nic takového jsem nenapsal,
jen jsem chtěl upozornit na něco, co považuji za mnohem větší hyzdění a ničení přírody ,než několik staveb trampů, které je snadné zlikvidovat
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 10:19
Jakožto letitý čundrák ... tramp mi vždy přišlo takové nemístně honosné a knižní označení ... s autorem souhlasím prakticky ve všem. Popsané je prasárna, o tom žádná, že se to na Kokořínsku děje už hooodně let je taky pravda, stejně jako je pravda, že se to děje díky toleranci CHKO.

Kdybych to měl vyjádřit skutečně od srdce, a tím pádem expresivně, kdo si nevystačí s tím, co si s sebou na zádech přinese ... a taky si to stejně odnese ... tak ať jde s prominutím do prdele a neleze do lesa a skal.

Jediné v čem bych nebyl až tak ortodoxní ... i když mi je jasné, že za to dostanu od mnohých čočku ... je rozdělání ohně v rozumné míře. De iure to samozřejmě není košer, ale každý čundrák je tak trochu pyroman;-) a slovy klasika "buřty v lese jsou buřty v lese":-). Ale i to se dá udělat lidsky, takže druhý den už po tom není stopy.

K zamyšlení by ale mohlo být vybudování nějakých přírodních tábořišť jako jsou ofiko NP nocoviště na Šumavě, která by mohly být určitým kompromisem . Ostatně i v K dole je "Splávek", který se k tomu trochu blíží, byť u něj je z tohoto pohledu diskutabilní ten příjezd autem.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.1.2024 10:32 Reaguje na Radek Čuda
Naprosto zásadním problémem na Kokořínsku je masovost. Více než 120 tábořišť je prostě "matkou malérů", na kterou se všechny ostatní problémy nabalují. Dejme tomu pět kempíků sestávajících ze třech klád kolem zabezpečeného ohniště by asi problém nebyl, jenže tady se to prostě totálně urvalo z řetězu. Každej trouba nutně potřeboval svůj kempík, svou chatičku... A viníkem je jednoznačně přílišná tolerance.
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 12:23 Reaguje na Ivan Brezina
S tím nelze nesouhlasit, nechalo se to rozjet a teď je z toho samozřejmě o to větší haló.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.1.2024 10:50 Reaguje na Radek Čuda
s tím ohníčkem souhlasím, samozřejmě vocaď pocaď. pokud není kombinace sucha a větru, a pokud se ten oheň nedělá pod převisem - uzení netopejrů (a jiné zvířeny a květeny) a očazování skal není nic, co by stálo za toleranci nebo dokonce za podporu.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.1.2024 10:59
Par sarkastickych poznamek k tem fekaliim
1) Co takhle aspon zacit vyrabet - a vymahat jeho pouzivani ve zvlaste prirodne cennych ovlastech - toaletni papir, damske vlozky, kapesniky
atd. v prirodni barve zeleno hnede? Minim tedy letni sezonu. na horach
v zime radeji zustat u bile barvy

2) Znm to od osoby blizke. Ma chalupu na atraktivnim, vysoce navstevovanem miste kde v zvlaste v zime byva vedle na louce docasne parkoviste. tech lidi, co se jakoby prochazeji/cekaji na zbytek osazenstva auta atd. kolem
a ve skutecnosti jen cekaji, kdy se budou moci nekde nedelako zaprazi chalupy vycurat... (Kakat teda chodi dal do lesa pobliz krizovatky lyzarskych cest. Znam to tam v lete, ze na houby je nutno popojit nejmin dalsich 100 metru dovnitr lesa.) Mobilni zachody tomu moc nepomohou, moceni v prirode dava vetsina lidi jednoznacnou prednost
Odpovědět
FB

3.1.2024 11:03
Hezký článek. Musím se přiznat, že třeba ta "indiánská křesílka", kdyby si někdo udělal na zahradě, tak mu to snad i pochválím, ale v lese? O lidech, co tak mají rádi les, že do něj tahají montážní pěnu, strarý matrace, zachodová prkna a jiný bordel, si myslím, že jsou bezmozci a nejspíš i alkáči, co při spalování pet lahví (přece se s tím nebudou tahat a ničemu to neškodí) u svého táboráčku probírají konspirační teorie, protože co ti můžou mít v mozkovně, by tomu docela odpovídalo.
Možná by bylo lepší, kdyby se šli válet a chlastat rovnou na skládku, tam je taky klid a mohli by si postavit domečků a co by našli za poklady...
Odpovědět
Ra

Radek

3.1.2024 11:25
Článek mi mluví z duše.
Odpovědět
La

Larustom

3.1.2024 11:26
Pane Brezina, je vidět, že ve Vás můj článek na toto téma vyvolal poměrně velkou odezvu.A to i přesto, že útočil především na aplikaci, se kterou jak píšete nemáte nic společného. Pouze ji považujete za dobrý nástroj veřejné kotroly. Bohužel jste ale úplně nepochopil, anebo spíše nechtěl pochopit hlavní myšlenku, kterou chtěl článek sdělit. Cílem rozhodně nebyla obhajoba těch věcí, které neustále dokola ukazujete v mediích jako obraz celkového trempingu v Kokořínsku. Ve všech Vašich textech, anebo v České televizi či na doméně iDnes je to vždy detail upevnění police v kempu Pod šikmou věží, kadibudka na kempu Tribuna s plastovým prkénkem, nepořádek a odpadky na kempu U tlusťocha a několik dalších stále stejných fotek. Skoro to budí dojem, že žádné další podobné hrůzy na několika stovek tábořišť, které tam mají být už nejsou. U těchto exemplárních případů se asi drtivá většina lidí i odborníků, které jsem citoval ve svém článku včetně mě jako autora článku shodne, že do přírody nepatří. Můj článek se snažil v úvodu vysvětlit, že trempink má v oblasti Kokořínska historii dlouhou několik desítek let a jeho existenci vidí pozitivně i lidé jako geolog a spisovatel Václav Cílek. I vámi oblíbený přírodovědec Miroslav Nevrlý s jehož knihou jste se nedávno fotil kdesi ve spacáku, rozdělával po trampském způsobu oheň pod převisy Českého švýcarska. Sám o tom píše například v Chválách zadní země.
Článek měl především za cíl dokladovat, že vlivem nadměrné propagace je oblast zatěžována násobně více, než tomu bylo před touto propagací. A aplikace Trampské kempy k tomu jednoznačně přispívá. Pojem overtrampismus byl jen analogií k pojmu overturismu. Ten byl v článku také vysvětlen. Škodlivost nadměrné propagace a její konkrétní dopady na krajinu, není pouze mým názorem. Je podložena tvrzeními odborníků, jako je například uznávaný slovenský ekolog Ladislav Miko, nebo bývalý ministr životního prostředí a současný poradce prezidenta Petra Pavla za životní prostředí Juraj Lukáč. Problém nadměrné propagace je zmíněn i v dalších citacích v mém článku. Nejde tedy jak píšete o zkratkovitá a věcně nepodložená tvrzení neodpovídající realitě. Ale je tomu přesně naopak.
Zdá se mi, že tedy každý mluvíme o koze a o voze. Vy se sice odvoláváte na můj článek a rozebíráte z něj pasáže, ale v kontextu vašeho pohledu na trempink na Kokořínsku. Tedy nulové tolerance existence jakýchkoliv trempských tábořišt. Můj článek popisuje pojem overtrampismus v kontextu nadměrné propagace a negativních důsledků, které to přináší. Můžeme diskutovat o tom, že na Kokořínsku už bylo přetrempováno před vznikem aplikace. Nadměrná propagace tento stav ale jen zhoršila. A to jsem se snažil sdělit ve svém článku. Podle reakcí v diskusích pod mým článkem, jsem nabyl dojmu, že se mi to více méně povedlo.
Na Wikipedii jsem se snažil vytvořit wikiheslo právě proto, aby byl pojem správně vykládán. Tedy ve smyslu původního overturismu – stavu vyvolaného nadměrnou propagací včetně negativních důsledků. Wikipedia mi to zcela správně smazala, protože se jednalo o pojem, který jsem sám vymyslel a byl podložen jen jednou citací z mého vlastního článku. Byl, jak píšete nevýznamný. Nebyl citován a užíván nikde jinde. Právě proto, jsem se snažil svá tvrzení v mém článku podložit odkazy na další externí zdroje a názory odborníků a jiných medií. To abych nedopadl jako Vy ve vašem článku reagující na overtrampismus a i jiných Vašich textech. Tedy tak, že prezentuji pouze svůj názor, který podkládám odkazy na své vlastní názory prezentované jinde. Odkazy na články a názory jiných odborníků, které by podporovaly Vaše myšlenky mi ve vašich článcích a textech často bolestně chybí.
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 12:12 Reaguje na Larustom
Já nejsem autor, ale nedá mi to.
Ono je potřeba rozlišovat prostě větší počet turistů, kteří ale v drtivé většině pocourají po tu turistických stezkách a za pár hodin vypadnou, od toho, kdy je dlouhodobě správou CHKO tolerováno budování a udržování těch různě zbastlených přístřešků.

To první samozřejmě s sebou nese nějaká negativa, ale ta nemají s řešeným problémem moc co do činění.

U toho druhého je prostě fakt, že pokud by CHKO dělala co má, tedy měla o svém území dostatečný přehled a pokud se nějaký "paďourský bastl" (ať jsme verbálně styloví:-) někde objeví, tak jej bez zbytečného odkladu odstranila, tak ta situace nikdy nedospěla do aktuálního tristního stavu. Ty informace na netu/v apce jak se ukazuje nevedly ke zhoršení situace, max. okrajově a velmi krátkodobě, ale paradoxně ke zlepšení, protože dokázaly to, co bylo předtím nemožné ... tedy vyvinout dostatečný tlak na správu CHKO, aby situaci začala řešit, což se předtím bohužel nepodařilo.

Takže pokud by od začátku správa CHKO fungovala jak má, tak by nebyl problém a nebyla by ani žádná apka.
Odpovědět
La

Larustom

3.1.2024 12:23 Reaguje na Radek Čuda
O zhoršení situace vlivem aplikace právě referovaly zdroje, které jsem uváděl a na tom byl článek postaven. Můžete samozřejmě zpochybnit i je. Mohu požádat o zdroje, které podporují vaše tvrzení (jak píšete "jak se ukazuje" a nebo je to jen Váš názor?
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 14:42 Reaguje na Larustom
Zhoršení situace v jakém směru? Že díky té appce těch bastlů na Kokořínsku přibylo? To ani smykem. Takže appka pouze uvedla informace o stavu který tam už byl a který byl zcela špatně.

Je totiž úplně jedno, kolik lidí o těch hrůzách ve skalách vědělo. To nebyl a není ten zásadní problém ... i když vy se snažíte neustále navodit (nehodlám spekulovat zda vědomě či nikoli) že ano. Zásadní problém byl, že tam vůbec vznikaly a byly tam správou CHKO tolerovány.

A díky té appce se ta informace více rozšířila, medializovala a správa CHKO konečně začala konat.

Odpovědět
La

Larustom

3.1.2024 15:36 Reaguje na Radek Čuda
Četl jste prosím můj článek? Text pojednával o zhoršení situace týkající se zvýšené návštěvnosti vlivem propagace a medializace. Tedy stavu, kdy lokality navštěvují lidé, kteří by ji jinak bez aplikace a propagace nenavštívili. Tito lidé přispívají k ničení lokalit už samotnou návštěvou (sešlap půdy, hluk atd.). Tento princip je odvozen od pojmu overturismus, který je v článku také popsán a je obecně uznáván. Pustil jste si podcast citovaný v mém článku, kde o tomto principu mluví zmínění odborníci? Nikde netvrdím, že díky aplikaci vyrostla všechna ta místa, která jsou na fotografiích. Já se snažím především tvrdit že další propagací a medializací se najdou lidé, kteří lokality navštíví a zvýší na ně tlak. Navíc ta aplikace k návštěvě a využití míst přímo vybízí. Rozhodně tam není uvedeno, že mapuje hrůzy za účelem jejich odstranění. Koukal jste se do té aplikace?
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 15:51 Reaguje na Larustom
Samozřejmě že jsem jej četl. A v obecné rovině s vámi souhlasím, " ... že další propagací a medializací se najdou lidé, kteří lokality navštíví a zvýší na ně tlak.".

Vtip je v této konkrétní situaci ten, že tam zcela paradoxně uvedené pomohlo, protože dokud se výtvorech trampských akcí Z tak trochu vědělo, léta, a to povědomí bylo primárně jen mezi čundráky a podobně, tak se správa CHKO tvářila jako že ten problém neexistuje, resp. je zcela marginální.

Prostě žž díky té appce se řekněme širší veřejnost dozvěděla, jak to ve skutečnosti je, zvýšil se tím tlak na správu a ta konečně byla nucena po mnoha letech konat.

Je to smutné a paradoxní, ale zrovna v tomto konkrétním případu ta appka Kokořínsku pomohla. A to píšu jako někdo, kdo podobné věci fest nesnáší.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2024 23:32 Reaguje na Larustom
Za mnohem závažnější problém než je větší návštěvnost dané CHKO považuji trestuhodnou toleranci černých rekreačních chatek s trvalými ohništi ze strany státní správy.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.1.2024 15:52 Reaguje na Larustom
Tedy znovu: o zhoršení situace a nadměrném množství tábořišť budovaných "rádobytrampy" informovala už v létě 2008 Archeologická komise Libereckého kraje i sami trampové (viz citace z webu TO Minessota). Aplikace vznikla až na jaře 2020, tedy o dvanáct let později než problém overtrampismu.
Odpovědět
JL

John Laser

4.1.2024 16:31 Reaguje na Ivan Brezina
Já tedy Ivane souhlasím s Radkem. Stačí na facebook postnout fotografii hezkého místa a ihned tě zahltí tisíce dotazů kde to je? Když někdo nepamatuje staré časy konspirace a utajování campů, tak se pochlubí, kde to našel a i kdyby to místo navštívilo jenom 10% těch zvědavců, tak je to proti dřívějšku moc. Také si myslím, že propagace trampských campů dost přispěla k jejich likvidaci nevychovanci.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 21:50 Reaguje na John Laser
Ale ta místa přece nepatří nikomu konkrétnímu, jsou přístupná všem. Nelze je privatizovat a utajovat.
Odpovědět
JB

Jan Brandýs

5.1.2024 10:25 Reaguje na Ivan Brezina
Myslím,že tu nikdo nehovoří o utajování. Ale asi se shodneme,že stejně jak na jiných místech ve světě, masová propagace ta místa zničila. Kdo chce tak si takova místa najde sám a přirozeně a ne uměle vyvolaným haló efektem. I v tom spatřuji tu rovnováhu co je schopna krajina absorbovat a pobrat a co už ne. Dostali jsme se díky tomu za hranu,kdy ne. A svědčí o tom ten nárůst odpadků a zdevastovaných pěšin i různých přirozených bivakovacich míst.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 11:13 Reaguje na Jan Brandýs
Já s vámi na jedné straně souhlasím, na druhé je ale otázkou, zda uvedené má nějaké reálné řešení, min v dohledné době. Prostě propagace míst, do kterých je přístup bez omezení je zcela v souladu s právem a je to čistě na nastavených hodnotách, řekněme, zda se někdo rozhodne taková místa zpopularizovat, nebo naopak se bude snažit o pravý opak. Já třeba mám tendenci k tomu druhému a akceptuji, byť se zaťatými zuby, že někdo to vidí opačně.

V případě té kokořínské appky ale jde v podstatě o přehled míst, která by vůbec neměla existovat a existují pouze díky chybné benevolenci správy CHKO, a zde se dosáhnout toho, aby správa konala už není otázka nějaké subjektivní preference, ale o dodržování platných právních norem.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.1.2024 15:48 Reaguje na Larustom
Do přírody (a navíc do chráněné přírody!) především nepatří těch více než sto ilegálních tábořiť. Tedy nepatří do ní žádné tábořiště, abychom si rozuměli. Vůbec tedy nejde o to, jestli někde je nebo není montážní pěna, plastová plachta z OBI nebo šrouby ve skále. Jde o to, že tam vůbec někdo něco postavil, třeba i jen lavičku. Jakékoli úpravy, zútulňování a zabydlování přírody je špatně, v textu to podrobně vysvětluju. Je úplně jedno, jestli se náhodou najdou lidé, kteří to vidí pozitivně, třeba vámi zmiňovaní pánové Cílek a Nevrlý. Přestože si obou vážím, jejich názory jsou zcela irelevantní, subjektivní a nepodstatné. Jde jen a pouze o to, jak věc definuje zákon 114/1992 o ochraně přírody a krajiny.
“Článek měl především za cíl dokladovat, že vlivem nadměrné propagace je oblast zatěžována násobně více, než tomu bylo před touto propagací.” Toto vaše tvrzení je nepravdivé, jak jsem ve své replice podrobně doložil. Ve skutečnosti je oblast pod masivní tlakem overtrampismu minimálně od léta 2008, kdy byla uzavřena dohoda mezi Roverskými patrioty a správou CHKO. V důsledku domluvené beztrestnosti se do Roverek a na Kokořínsko začaly hrnout davy pseudotrampských stavitelů a výsledný stav známe. Není důsledkem “nadměrné propagace” (jak mylně uvádíte), ale trestuhodné benevolence. Souhlasím s vámi, že ten stav je nadále neúnosný. Právě proto jsem aktivoval úřady a státní správu, právě proto se věc začíná razantně řešit. Vyčištění oblasti ohlídám, stejně jako návrat zákona 114/1992 tak, jak je vymáhán v ostatních českých CHKO. Tedy s nulovou tolerancí, jak správně píšete.
Btw. vašemu termínu “nadměrná propagace” nerozumím. Podle vás se tedy o veřejně přístupných místech nemá psát? Mají být vyhrazena jen vyvoleným, kteří se tam jezdí rekreovat? Ostatní tam nesmějí? Veřejnost nemá právo chodit tam kontrolovat ničení přírody? Ale to už je celkem zbytečná debata. Aplikace www.trampskekempy.com tuto veřejnou kontrolu umožnila a já jako novinář dostal problém do mediální agendy. Teď ho tam budu držet tak dlouho, dokud nebudou všechna ilegální tábořiště odstraněna. Chystají se další dokumentární filmy, další články, další rozhovory a reportáže. Diváky a čtenáře budu do Roverek a na Korkas posílat, aby na konkrétních tábořištích udělali názor sami. Protože kdo rozsah problému neviděl na vlastní oči, jen těžko uvěří, že je něco takového vůbec možné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.1.2024 16:14 Reaguje na Ivan Brezina
To se tedy nepovedlo. Chápete ducha z. 114/92? Kde ve 114/92 je zákaz jednoduchých neškodných staveb v přírodě, které tam i byly dřív než CHKO, mohou být výukové atp., a o které zóně CHKO se bavíte? I pár laviček a ohniště vám vadí? Nic z toho není nezákonné a od vyjádření je tu Správa CHKO. Kdybyste chtěl bojovat proti odpudivým stavbám v přírodě, beru, ale ne takhle, posíláním masňáků do lesa. A pak člověk sám musí být dokonalý, aby mohl soudit jiné a to nejsme nikdo.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.1.2024 16:35 Reaguje na Jarka O.
Ale jistě, ať tedy správa CHKO prohlásí, že těch více než 120 "jednoduchých a neškodných" srubů a tábořišť je legálních. Pak ale musejí být ta místa otevřena všem příchozím bez rozdílu. Turistům, rodinán s dětmi, opékačům buřtů, nudícím se mládežníkům, bezdomovcům, cyklistům... A musí se o nich psát ve všech průvodcích, aby je každý zájemce o táboření a rozdělávání ohýnků snadno našel. Nejsou to trampská místa, patří všem. Rozumíme si?
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.1.2024 19:15 Reaguje na Ivan Brezina
Ano. Rozumíme si a vidíte, že možnost legalizace existuje. Bezdomovec do lesa nedojde, ale na takovém si ani nic nevezmete. 120 staveb mi připadá moc.
Přístřešky, lavičky a tábořiště podle nejen skandinávského vzoru přírodě a rázu krajiny neškodí a mělo by jich vznikat i v jiných územích víc. Není nutné všechno bourat. Některé hrůzy jako jsou na fotkách klidně ano, pokud jsou načerno a ne na soukromém pozemku. A na posouzení jiných staveb by SCHKO měla pozvat krajináře nebo je vzít do užívání pro své potřeby.Tím by byl vyřešený ten masový turismus. Trampi byli vždycky tolerovaní, protože přírodě neškodili, a bylo by jich škoda.
Když o tom přemýšlím, řešením by bylo zase odebrat Roverské skály z CHKO, protože to asi přineslo jen neplechu, a tím dopřát tomu koutu klid. A přestat psát internetové pozvánky do toho lesa.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 07:23 Reaguje na Jarka O.
Neplechu nepřinesl status CHKO, neplechu přineslo masové budování rekreačních staveb a kempů. No a to teď razantně vyřešíme. Pozvánek naopak přibude, aby veřejnost mohla odstraňování těch hnusů kontrolovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.1.2024 09:38 Reaguje na Ivan Brezina
Řešit se dá různě, vy jste si vybral, a i SCHKO má možnosti redukovat a něco legalizovat. Nechci říct, že chyby nejsou na obou stranách, a z fotek mám stejný dojem jako z "architekta lesa" nebo "prospěšného požáru" jehličnanů. Ale vaše nesmiřitelnost a takto odmítat řešení obvyklá v Evropě je zbytečné.
Ad overtrampismus, kolik trampů od 90.let přibylo? V dobe penziónů a hotelů? Já si myslím, že ubylo, tudíž je to ohrožený druh, ubývá mu životního prostoru a přibylo drahých predátorů. Zrušení CHKO na každém rohu a péče lesáků mimo dosah 114/92 by prospěla i lesu. Chajdy by nebyly v místech, kde se musí pracovat, na okraji lesa legálně proč ne, za terénní úpravy by hnal "trampy" hajný, ale vyhrazená výuková, odpočinková místa pro lesní dělníky, děti, turisty a tedy i trampy by prospěla. I tramp by někdy uvítal, že nemusí potmě hledat plácek na přespání. A tolik zapovězených území a zdvojených zákonů v minulosti nebylo.
Odbočím. Nevím, jestli jste četl rozhovor mistra ŽP o Křivoklátsku, kde vymyslel, že ten dle něj zaostalý kraj na založení NP získá, protože se rozvine turistika. Není to podivný paradox? Jakož i další hrozící veledíla v krajině jiná než chajda skrytá lesem. Jen k zamyšlení, nečekám odpověď. S pozdravem
Odpovědět
JB

Jan Brandýs

4.1.2024 14:48 Reaguje na Ivan Brezina
Teď se nechci zastávat těch staveb, ale ať je prohlásilo nebo neprohlásilo CHKO za cokoliv, tak přístupná všem jsou.
Odpovědět
JL

John Laser

4.1.2024 16:41 Reaguje na Ivan Brezina
Diváky a čtenáře budeš do Roverek a na Korkas posílat dál. Jenže většina těch, kteří tam na tvůj popud dojedou nemá k přírodě jiný než kořistnický vztah. Já neobhajuju černé stavby v přírodě, ale tvoje strategie mi přijde kontraproduktivní. Příroda je krásná v místech kam lidé nesmí vstoupit, ale maximálně se podívat zdálky dalekohledem, ale tam kudy mohou chodit a jezdit na bicyklech už není příroda jenom sportovní areál.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2024 23:46 Reaguje na John Laser
V každém případě by ale ty černé stavby v přírodě CHKO měly zmizet.
Odpovědět

4.1.2024 23:59 Reaguje na John Laser
To je naopak strategie velice produktivní, protože cílem I. Breziny není nic jiného, než zvýšit návštěvnické přetížení Kokořínska, aby se mohlo snáze tvrdit, že vedení CHKO nekoná. Ta momentální souběžná kampaň na všech možných serverech (bohužel včetně Ekolistu, což je fakt hanba) není nic jiného než "pojeďte se rychle honem podívat na kempy, než je CHKO nechá zbořit, tady máte navigaci". To není nežádaný efekt, to je naopak cíl toho všeho.
Odpovědět

4.1.2024 13:13 Reaguje na Larustom
Brezina je motivován výhradně osobní nenávistí vůči Ing. Pořízkovi a trampské kempy jsou pro něj jen páka, s jejíž pomocí se mu snaží maximálně zatopit, víc v tom nehledejte. Je to prostě forma terorizování jednotlivce, podobně jako třeba stalking, jen je bohužel legální.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 13:40 Reaguje na
Mohl byste prosím vysvětlit, proč bych měl pana Pořízka "osobně nenávidět", když jsem ho nikdy neviděl a neměl s ním žádný osobní spor?
Odpovědět
JB

Jan Brandýs

4.1.2024 14:46 Reaguje na Ivan Brezina
Ten dojem lze, dle Vašeho vystupování v pořadech, textech a diskuzích, nabýt velmi snadno.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 21:48 Reaguje na Jan Brandýs
Kritizuju špatnou práci líného a neschopného státního úředníka, který nejméně od doku 2008 nedělá to, co dělat má. Ten úředník je můj zaměstnanec, protože já ho jako občan platím. Co je na tom osobního a nenávistného?
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 14:48 Reaguje na
Nezlobte se, ale tohle je argument úplně mimo. Neznám Březinu, neznám Pořízka ... osobně vůbec a jinak jsem o nich nikdy moc neslyšel ... ale i kdyby byl jeden větší pííp než druhý, co se dělo na Kokořínsku v rámci budování těch hrůz ve skalách prostě byla prasárna, že to tam správa CHKO trpěla byla ostuda a čím víc toho zmizí, tím líp.

A není to žádné terorizování jednotlivce. Pořízek v této kauze totiž není žádný jednotlivec, ale úřední osoba, konkrétně ... cituji z webu ... Ředitele Regionálního pracoviště SCHKO Kokořínsko - Máchův kraj, Regionální pracoviště SCHKO Kokořínsko. O nějakém terorizování už vůbec nemá smysl cokoli psát.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2024 23:48 Reaguje na Radek Čuda
S tím naprosto souhlasím!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2024 11:34
Základní chybou je absence oficiálních bezplatných tábořišť na místech
vhodných pouze pro pěší turisty a trempy. Ti nechtějí spát v kempu mezi
auty a nebo na tábořišti někde u cesty. Pokud jim zakážete vše, tak se
budou schovávat po lesích a měnit ta místa podle toho, kdy z nich budou
zase vypuzeni. V zahraničí (Skandinávie) existuje síť veřejných srubů a tábořišť k uspokojení takových tužeb. Zdravotně a s věkem už leckdo
nezvládá spát pod širákem a nebo ve stanu a tak tíhne k nějakým boudám.
A opět být nějaké oficiální, tak proč by investovali tito lidé do svých
a riskovali pokuty a likvidaci staveb? Co tak jít touto cestou, jako ve
Skandinávii a nikdo si nebude budovat boudu, když může přespat už v
nějaké hotové? Zažil jsem dobu využívání táborových kuchyní mimo doby
letních táborů v Údolí Moravice. Bývalo to tolerováno vlastníky i lesáky,
protože pro lesáky bylo lépe mít ohniště u řeky, než někde tajně v lese
při zákazu tábořit všude. Později došlo k likvidaci táborů a tím i těch
lehkých staveb z nejrůznějších důvodů. Je fakt, že někteří přestali po
revoluci trempovat a nebo vyjeli na tremp i do světa splnit si své sny.
Jiní si koupili vlastní chaty a pozemky, kde se realizovali, mladých je
mezi trempy už poskrovnu a jde vesměs o potomky těch, kteří už mají ty
chaty mnohdy postavené na základech trempských chat. Takto to mnohde
dopadlo a přibyly leckde i hřiště a bazény po změně majitelů. No a ten
zbytek? Ti hledají místa, kde ještě budou tolerováni, ale těch rapidně
ubývá s privatizací lesů a vyhlašováním dalších chráněných území. Ano
je špatné to, pokud se někde taková tábořiště neúměrně koncentrují, ale
není to taky tím, že jinde nesmějí ani postavit stan a rozdělat oheň?
Ono je to podobné, když zakážu vstup do okolních lesů a povolím ho pouze
do jednoho malého uprostřed. Ten bude přeplněn a zdevastován, ale okolí
bude nedotčenou přírodou pro vyvolené, kteří to budou mít povoleno. Já
tomu říkám uzurpace přírody pouze pro některé a zákazem se zbavit všech
ostatních. U nás se město inspirovalo v zahraničí a na bezpečných místech
umožňuje rozdělávat ohně. Lidé to zatím respektují, ale bohužel přílišná
koncentrace lidí působí zdevastování trávy rozšlapáním na bažinu. To lze
ale napravit zvýšením těchto míst a jejich výběrem tak, aby k tomu už
nedocházelo. Zakázat lidem ze sídlišť opéci dětem klobásku na ohni může
pouze ignorant, který si ji kdykoliv opeče na svém pozemku a nebo ten
vyvolený u nějaké ochranářské chaty. Zamyslete se i nad tímto, že ta
tábořiště na fotkách se časem vylidní. Čeká je totiž generační výměna,
kdy ti starší a nemocní zvelebují boudu do doby, než to vzdají a nebo
zemřou. Po nich bude v tomto pokračovat málokdo a ta likvidace nebude
nikomu vadit. Pokud jste ale netrpěliví, tak vás čeká asi i ten odpor
a možná i něco jiného. Ono každý jsme jiný a někdo se s tím smíří a jiný
nikoliv. My jsme se smířili se zákazem tábořit v lomu po 80 letech, ale
stálo nás to hodně sil udržet nervy na uzdě. Byly i radikální návrhy,
ale časem vše přebolí, včetně nekompromisní arogance ochranářů, kterým
jsme začali po 80 letech vadit kvůli broukům, kteří tam s námi těch 80
let žili. Údržbu lomu od náletů jsme dělali zdarma a nyní za to platí
firmu a beztravný pozemek zarůstá čím dál víc, což při táboření nebylo.
Nevím, zda se ještěrkám a broukům bude v metr vysoké buřeni za pár let
líbit tak, jako když tam byl nízký pažit a kamenitá holá místa. No a o
tom to je, že se stačilo dohodnout a nikoliv to jen arogantně zakázat.
Mimochodem nikdy jsem nepotřeboval boudu na přespání, ale s věkem bych
ji dnes i přivítal, pokud bych nějakou oficiální mohl použít. Naturelu
trempa se příčí chatka v kempu mezi auty a nebo rekreační hotel se
snoby v bourácích. Nezbývá proto než slevit ze svých zásad a nebo naopak porušovat vědomě zákazy. Tam, kde se lidé donedávna tolerovali a dohodli,
leckdy přijdou jiní a najednou je po toleranci a po vzájemné dohodě.
I nad tím se taky zamýšlím, když vidím ten náhlý zájem chránit něco,
o co se předtím starali myslivci, rybáři, trempové atd. a najednou je
to vše špatně a umí to pouze ochranáři s rukou nataženou pro dotace.
Jak je možné, že tam je po jejich špatném hospodaření co chránit a
naopak nepřichází s ochranáři zkáza ? Z praxe u leckde ano !
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 12:21 Reaguje na Břetislav Machaček
V případě CHKO zase až o takový problém nejde, protože NSS ... a díky přírodo za něj ... jednoznačně stanovil, že i v CHKO lze zabivakovat. Což by mělo čundrákům stačit ... celta, karoša, spacák, vyspat se a jít dál. Pokud někdo potřebuje stan a oheň a popřípadě nějaké to další vybavení, tak už to chce spíš ten kemp.

Třeba Skandinávský model je sice super, ale jednak tu na něj máme moc lidí a málo místa, jednak si nedělám iluze, že by do toho erár byl ochoten dávat peníze, jako se to děje tam.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2024 12:40 Reaguje na Radek Čuda
Mě by spíš zajímalo, jak je ve Skandinávii ta “síť” hustá. Řekl bych, že moc ne a že tam budou i desítky tisíc km2 bez ničeho.
Jinak ale souhlas!
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 14:48 Reaguje na Slovan
Tak to samozřejmě, v absolutních číslech jich je poměrně dost, ale s ohledem na rozsah území to je tak, jak píšete.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.1.2024 12:41 Reaguje na Radek Čuda
tak nějak. snad nikdo příčetný*) nenamítá nic proti tomu, aby pocestný se setměním rozložil na jehličí kus celty, a na ni ulehl do spacáku a ráno po východu slunce vstal a šel dál. dokonce nikdo příčetný nenamítá nic proti tomu, aby se toto odehrálo v dešti s nějakým minimalistickým stanem. samozřejmě v míře rozumné, padesátihlavá výprava by si měla domluvit s majitelem louku nebo tak nějak.


*) nojo, rozumím tomu, že myslivcovi na posedu 100 metrů daleko to radost neudělá.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.1.2024 16:00 Reaguje na Lukas B.
Přesně tak, bivakování problém opravdu není. A navíc je zcela legální.
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.1.2024 10:58 Reaguje na Ivan Brezina
a přesně takhle dostala jedna parta mých kamarádů pokutu při podzimním přechodu Roháčů (nepřesně zpaměti cituji strážce Tanapu): ta pokuta není za to, že tady spíte ve stanu, ale za to, že se válíte, flákáte a stany nemáte sbalený ještě v půl jedenáctý"
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.1.2024 12:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím, vzal jste mi to z klávesnice. Terénní úpravy vypadají přehnané a "vily" pod každým převisem nejsou nic trampského. Chajdy si ale trampové stavěli vždycky. Nějaké stálé ohniště, noclehárna, toalety provozované CHKO nebo majitel lesa by na oblíbeném místě byly fajn. V severní Evropě se jednoduché přístřešky pro nouzi a přespání se zásobou dřeva, které má být těmi, co je použijí, zase doplněné, jmenují "shelters". Jsou i zakreslené v turistických mapách a na cedulích a někde celkem nahusto - vzdálené asi hodinu chůze od sebe. Proč by to nemohlo fungovat podobně a ta veřejná ohniště nebo tábořiště s WC by mohla být vyznačená na směrovkách. Byly by hlavně pro "netrampy", náhodné návštěvníky nebo školy. Taky existují informační tabule s pravidly.
Autor píše o predátorech - ochráncích, nebo o srubu v hnízdišti sokola a o CHKO. Pár víkendových trampů by sokolovi asi nevadilo a ostatní se snad učili, že v lese se nemá řvát. Zpívalo se, pilo a šlo na WC v hospodě většinou. Nás si v lese kdysi hlídal hajný, ale nebyl predátorem. V uplynulých letech to asi postupně přestávalo fungovat, protože hajný by takové změny v lese nedovolil, a vznik nového CHKO v lese, který trampi neničili, jestli byl nutný, hajného nenahradil.
Třeba ale nastane u trampů návrat ke kořenům nebo k hajným - nepredátorům. Já bych do přelidněné oblasti ani nechodila přespávat. A ty aplikace a reklamy na trampování jsou komerce, myslím si, že mají vliv.
Odpovědět

4.1.2024 20:02 Reaguje na Jarka O.
Ty "vily" nejsou pod každým převisem, ale tak pod jedním z tisíce, kdo ví jestli. A co se týče sokola - když Pařezák vznikl, tak tam sokol samozřejmě nehnízdil. A teď se tam v době hnízdění nejezdí, což každý ví, ale proč si kazit článek pravdou, že. Mimochodem když se usadil sokol na Vlhošti, tak se kempy po dohodě s CHKO zlikvidovaly, a to tam byla úplně legendární místa, kam někteří jezdili od dětství.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 21:45 Reaguje na
No a teď se prostě zlikviduje jak Pařezák, tak i kempy na Vlhošti. Čemu na tom nerozumíte?
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.1.2024 22:31 Reaguje na
Sokol dnes hnízdí i na JETE.
Škoda, že tu neplatí retroaktivita a libilo se mi, co níže psal Jimmy o dohodnutém statusu quo s chajdami. Nechat staré, otevřené a nové nestavět. U nás CHKO likviduje technické památky 100 i 500 let staré, rozdíl je v tom, že oni si stavby k likvidaci hledají sami, kdežto u vás pomáhá nějaká aplikace, která navádí lidi k courání se mimo cesty. Nevím, jestli je to legální. I ta kontrola veřejností, co se tím míní. Ale od korony si zvykáme na bonz a líp .. bude .. za dlouho.
Tyhle spory jsou většinou založené na tom, že trochu másla na hlavě mají obě strany. Ing. Pořízek svá rozhodnutí musí nějak obhájit, pokud není ortodoxní bezzásahovec a je lesák, tak snad to ustojí.
A kdyby chtěli ochránci vyhnat trampy z lesa, tak stačí nasadit vlčí rodinku a do 3 sezón jsou trampi, co spí pod širákem, pryč, a srub by byla jediná možnost, no, to jen na odlehčení.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2024 12:28
Pokud budem brát pouze CHKO, tak se bavíme o 410 km2. Že tam někdo záměrně ignoruje 120 (!) nelegálních objektů o kterých se navíc ví, mi přijde neuvěřitelné. Tohle už by se opravdu mělo začít regulovat a je dobře, že se to začíná dostávat i k veřejnosti.

“Právě proto považuju jakékoli vylepšování a „zútulňování“ přírody za zbytečný a škodlivý nesmysl. K čemu v Česku chaty, sruby, převisy zašalované kulatinou a ohniště s lavičkami? Chci spát pod hvězdami, protože střechu nad hlavou mám doma. Cokoli navíc je špatně.”

- Tesat do kamene a nalepit současnému řediteli CHKO na čelo!
Odpovědět

4.1.2024 19:25 Reaguje na Slovan
Těch "objektů", o kterých má smysl hovořit, je celkem zhruba 20, což je jeden na 20 km2. Když vám namaluji tečku do papírové padesátky, tak budete daný kemp hledat týden a možná marně (samozřejmě, s aplikací v mobilu to jde líp, ale prostě ty kempy nejsou prakticky rozpoznatelné).
Na ostatních místech je akorát tak ohniště, pár klád, lavička. Kdyby jich bylo víc takových, jako jsou prezentovány, tak by tady pan "novinář" netočil pět snímků z jednoho fleku.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.1.2024 07:49 Reaguje na
Když mi dáte na mapu tečku, tak to chvilku budu hledat, protože tečka a realita mohou být jinde. Když si dáte práci a dáte mi reálnou polohu objektu, tak to najdu v závislosti na vzdálenosti odkud půjdu “hned”, protože práci s mapou zvládám. Ona orientace u nás, kde je to samá silnice a cesta (stezka) není těžká. Pokud jsou veřejně známé GPS souřadnice, pak to pomocí mobilu dneska najde každý ňouma.
Otázka: když si tam něco postavím já, bude to SCHKO tolerovat stejně, nebo to zboří? Pokud zboří, pak se taky jedná o ukázkový příklad korupce, nemyslíte?
I 20 takto velkých ilegálních objektů na 400 km2 je naprostý nesmysl. To není málo, naopak. Takže tento váš argument neberu. Zároveň nechápu, proč by tam (nebo kdekoli jinde) mělo být 100 (!) ilegálních ohnišť všeho druhu.. opět početně neskutečný nesmysl. Já stejně jako autor podobné “zkulturnění” přírody vyloženě nesnáším a pokud je to navíc “na každém” kroku, pak může být Křivoklátsko rádo, že se našel někdo, kdo ta začal reálně řešit - za ty, kteří před tím zavírají záměrně oči.
Odpovědět

5.1.2024 15:41 Reaguje na Slovan
To právě v těch skalách vůbec není pravda, GPS je něco jiného, ale jinak stačí projít o pár metrů vedle a už kemp nenajdete, až na těch pár výjimek nejsou prakticky rozpoznatelné. A ta věta o "takto velkých objektech" svědčí akorát o neznalosti, to žádné velké objekty nejsou, ty fotky jsou hodně zavádějící.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 11:20 Reaguje na
Takže pokud došlo/dochází/dojde k likvidaci těch 20, tak je to jen dobře a "vzbouření na vsi splnilo" svůj účel.

Odpovědět

5.1.2024 15:36 Reaguje na Radek Čuda
Mezi aktuálně likvidovanými kempy je spousta takových, kde je jen ohniště, 4 klády a lavička. To nejsou žádné stavby, když půjdete po cestě o pár metrů níže, tak neobsazený kemp nemáte šanci ani zahlédnout.
Ale nezastírejme skutečnost, tady fakt nejde o boj proti trampům či kempům, ale o profesní zničení p. Pořízka, který si drze dovolil oponovat lidem, kteří si myslí, že můžou všechno. A ti bohužel mají kamaráda "novináře", to je celé.
Odpovědět

Radek Čuda

8.1.2024 11:12 Reaguje na
Pokud jsou tam jen 4 klády a ohniště, tak tam v podstatě není co likvidovat a ba obnovu stačí kus březovky a sirky. Takže pokud se likviduje tohle, tak je to reálně tak nějak úplně jedno, ničemu to nepomůže, ničemu to neuškodí.

Pokud Pořízek těch 10-20 největších hrůz (nemám na mysli ta výše diskutovaná ohniště) léta toleroval, tak si za ty současné problémy může sám, je mi líto. Ty bastly tam prostě nemají a nikdy neměly co dělat a jak se o nich dozvěděl, tak se měl okamžitě postarat o jejich likvidaci. Nikdo by mu tak nemohl vyčítat, že na to kašle a to že nechá na pokoji těch pár ohnišť by si v pohodě obhájil, protože to se reálně opravdu nedá z pozice správy ohlídat a nějak významně regulovat.
Odpovědět
BJ

Bimka Jan

3.1.2024 14:04
Je třeba se na tento článek podívat z několika rovin.
1) důvěryhodnost autora tohoto článku Ivana Březiny
píše něco jiného než dělá ve skutečnosti, zamést si před vlastním prahem by bylo v první řadě potřeba

2) některé uváděné fakta bych chtěl doložit, např. na kolika místech nalezl plastové střešní okna, použití montážní pěny, instalované vruty ve skále atd. (dle mých osobních zkušeností z dané lokality to nejsou desítky míst jak to působí ve článku)

3) tak jako v jiných lokalitách tak i v této jsou místa kam jezdí "prasata" a místa kam jezdí trampové, autor článku svojí činností nerozlišuje tyto místa, což z hlediska práva je správně, ale i toto je nutné?

4) nepochopení vývoje vzniku a zániku "nocležen" v čase, jak autor píše v roce 2008 jich tam bylo zdokumentováno 97, v roce 2023 více než 120. já bych chtěl vědět kolik jich tam bylo v roce 1993 a kolik jich tam bude v roce 2038.

závěrem snad že každý problém má několik úhlů pohledu na věc a nic není tak černobílé jak to na první pohled vypadá
můj děda říkával "kdo lže ten krade a kdo krade může i zabít a roste pro kriminál" jo a také říkal že "na každé prase se už vaří voda"
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 15:02 Reaguje na Bimka Jan
Březinu vem klidně čert, ale prostě ty různé zbastleniny na Kokořínsku už léta jsou, to ví každý, kdo se tam aspoň občas motá.

A je to špatně a za mne vždy bylo a bude.

A to nejsem nějaký echt purista, ohniště plus pár klád okolo na sezení mi nijak žíly netrhá, ale tady to prostě v řadě případů přesáhlo únosnou mez.
Odpovědět
JF

Jarda Farda

3.1.2024 14:22
Docela inteligentni diskuse. Myslim tim vetsinovou snahu VYSVETLOVAT svuj pohled, oproti jinde casto videnym textum typu "Jdi se lecit" atp a hure.

Myslim, ze rozpor je mezi:
A. když se ráno sbalím a odejdu, nikdo nepozná, že jsem tam trávil noc. Zůstane po mně jen slehnutá tráva, v zimě ušlapaný sníh

B. vyhaneni trampu z lesa, nebo presneji - zadne neoficialni noclehovani mimo povolena taboriste

Za mne - A ano, B ne. Takze se musime bavit o kompromisu

ps: za mne - snazil bych se nedjrive o odtraneni vsech presnych GPS souradnic odkudkoliv, z jakehokoliv clanku a to hlavne na webech. Tady ta "umela hmota" zacina
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 14:56 Reaguje na Jarda Farda
Faktická poznámka ... s výjimkou NP,a i to myslím pouze klidových území ... vás nikdo z lesa nemá právo vyhánět, pokud přenocování dokážete udržet v mezích tzv. "bivakování", tedy prostého přespání "pod širákem". A když přidáme trochu reality, tak pokud by bylo fakat nějak hnusně, tak se asi každý vyprdne vás prudit i za prosté přespání pod stanem. Hlavně proto, že sám bude někde zalezlý:-).
Existuje na to judikát NSS a všichni si tím pádem mohou trhnout.
Odpovědět
JF

Jarda Farda

3.1.2024 15:34 Reaguje na Radek Čuda
Diky - judikaty NSS obcas pouzivam. Da se najit pod "bivakovani" n "přespání" ... atp ?

To casto totiz ani PCR ani strazci neznaji.
Odpovědět

Radek Čuda

3.1.2024 15:56 Reaguje na Jarda Farda
Tady je jeden z článků o tomto ... https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/soud-dal-aktivistovi-za-pravdu-v-chko-muze-bivakovat-bez-povoleni.A110408_112541_plzen-zpravy_alt

Tady je na to dokonce diplomka, ten rozsudek je přesně uveden ... https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/41503/1/Diplomova_prace.pdf
Odpovědět
JF

Jarda Farda

3.1.2024 16:18 Reaguje na Radek Čuda
Uz jsem nechtel zaplevelovat diskusi, ale ta diplomka je skvela a asi by si ji mel precist kazdy ucastnik teto diskuse.
Diky!
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.1.2024 16:06 Reaguje na Jarda Farda
"B. vyhaneni trampu z lesa, nebo presneji - zadne neoficialni noclehovani mimo povolena taboriste"
Tohle nepožaduju já ani nikdo jiný v diskusi. Jen technická poznámka. Noclehovat (bivakovat) můžete kdekoli vás napadne. Žádný zákon to nezakazuje, přírodě to nijak neškodí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2024 17:30 Reaguje na Ivan Brezina
Já bych oponoval v tom, že pokud budou všichni nouzoví nocležníci rozptýlení po celém lese, tak to škodí zvěři, která potřebuje klid pro rozmnožováni a odpočinek. Nevadilo
by ale, když by byli soustředěni do pár míst a zbytek lesa
by zůstal klidovou zónou. Tím soustředěním chápu POVOLENÁ
tábořiště i s možností ohniště a postavením stanů. V zimě už nyní bez stanu v přírodě nebivakuji a nechápu jaký rozdíl je při ochraně přírody mezi uválenou trávou pod stanem a pod spacákem bez stanu. Za svůj život jsem spal pod širákem jen tak, spal jsem v hamaku(síťové lůžko),pod stanem a rozdíl
v poškození přírody jsem nezaregistroval. Ono ten pojem o nouzovém bivakování je způsob, jak odradit od táboření ty, kteří bez stanu nemíní riskovat při změně počasí promočení.
V zimě je to zcela jasné, protože snadnější je stanovat,
než přežít noc v záhrabu. V mládí se dá vydržet cokoliv,
ale ve vyšším věku zvolíte rači stan, který je zakazován. Spoléhat se na toleranci strážce, že mne nebude za stan
pokutovat nemíním, protože zákon hovoří jasně o NOUZOVÉM bivakování. Co je NOUZE? Zabloudil jsem a jsem vysílen?
A nebo chci spát na daném místě záměrně a vymlouvám se na
nouzovou situaci? Proč nepovolit několik oficiálních míst
k táboření a nehrát si s pojmem NOUZOVÉ bivakování? To by
totiž scházel ten bič někomu vyčinit za stan postavený v
dešti, či v zimě. Víte proč lesáci trpěli trampské boudy
a tábořiště už za 1. republiky? Protože měli o tábornících
přehled a věděli, že ti si možnosti povoleně tábořit váží
a budou dbát na protipožární bezpečnost. Měli je prostě
tam, kde jim nevadili a ze zbytku lesa je hnali holí.
Dnes to ochranáři zakazují komplet(mimo to NOUZOVÉ spaní)
a tak se potýkají s porušováním zákazu i tam, kde by při
povolení několika tábořišť nikdo netábořil. S lesáky byla
většinou lepší domluva, než s ochranáři, kteří si uzurpují
přírodu pro sebe a nejraději by z ní vystrnadili i lesáky,
myslivce, rybáře a taky ty trempy a turisty. To je pane
rozdíl mezi správci CHKO a lesáky na straně jedné a těmi
ochranáři na straně druhé!
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 11:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Čistě technická ... "pokud budou všichni nouzoví nocležníci rozptýlení po celém lese, ..." ... á tedy nevím jak je tomu u vás na severu:-))), ale v zemích Českých zrovna na nějaká kvanta "podširákářů" fakt nenarazíte.

Jinak nějakou nouzi do diskuze taháte úplně zbytečně, o té má smysl uvažovat pouze v případě NP+NPR, všude jinde můžete přespat pod širákem, ne tábořit!!!, bez jakékoli nouze, prostě jen proto, že chcete.

Doporučuji si pořádně přečíst tu diplomku, na kterou jsem dával odkaz, konkrétně se jedná o str. 34-36

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2024 10:43 Reaguje na Radek Čuda
K tomu spaní pod širákem pouze to, že to není pro
každého bez potřebného vybavení a taky do každého počasí.
Promoknout už prvou noc ze dvou a více plánované
akce znamená často konec výletu a proto ten stan,
či bouda. Jak chcete usušit vybavení bez ohně?
Nad plynovým vařičem? Klobásku si opečete na tom
vařiči taky? Vám se líbí "romantické" posezení
deseti kamarádů u plynového vařiče? Ale běžte!
Vandr bez ohně je pro samotáře, ale parta už
chce oheň, zazpívat si s kytarou a pobavit se.
O tom byl trempink vždy a nikoliv pouze o tom,
že budu v přírodě někde pouze pobývat a spát
jen pod širákem. Čím jsou pak lidé starší, tak
tíhnou k většímu pohodlí a to jsou stany a taky
ty boudy. Každý nemá možnost použít chatu ČSOP
a nebo jiných ochranářů, kteří je dnes už mají
a ne každý ani nemá možnost přespat v lovecké
chatě a nebo hájence myslivců. Ti pak hledají
ty boudy a nebo jen možnost legálně tábořit.
Bez této možnosti se uchylují k nelegálnímu
táboření na nevhodných místech ukrytých před
možnou kontrolou a pokutou. Zalezou do skal a
houštin, což je horší, než kdyby měli možnost
používat i nadále zavedená tábořiště zrušená
těmi, kteří je prostě v přírodě NECHTĚJÍ a
klamou veřejnost tím, že nikomu přece nebrání
spát v lese v dešti a sněhu po širákem. O to
mi jde, že v mládí jsem spával pod širákem
a nebo v hamace, ale nyní mám raději alespoň
stan, večer hřející oheň a nikoliv jen vařič.
Trempink je posezení u ohně, včetně slavnostních
na potlaších, o zábavě, hudbě a zpěvu. To není
pouze o spaní pod širákem tiše jako myška a jen
vařit na vařiči. Při puťáku budiž, ale potlach
s vařičem místo slavnostního ohně by mi připadal
jako pořádně ujetá akce. Jinak pokud spáváte pod
širákem, tak víte, že najít k tomu vhodné místo
je často problém( na louce padá rosa, nebo tam
v zimě fouká více, než v hustém lese atd.). Když
se v dané oblasti objeví takových nocležníků
více, tak se rozptýlí po lese na ta vhodná místa
a nesoustředí se na povolená tábořiště u kterých nehnízdí preventivně ptáci. Ale když zalehnete
vedle hnízda třeba tetřívka, tak jste celou
snůšku odsoudil k zachlazení a úhynu. A to má
k ochraně přírody dál, než povolené tábořiště
stranou od klidových částí lesa. Chce to pouze
myslet komplexně jako staří hajní, když tolerovali tábořiště a boudy s podmínkou, že respektujeme
zbytek lesa jako klidovou oblast pro zvěř. Oni
totiž na rozdíl od aktivistů přírodě skutečně
rozuměli a raději měli trempy na jednom místě
u táboráku, v boudě, či pod stany, než po celém revíru, byť pouze bez ohně a pod širákem. Už chápete, co jsem chtěl vyjádřit tím rozptýlením
po lese mimo povolená tábořiště se soustředěním
návštěvníků přírody na vhodných místech? Pokud
ne, tak se na to zeptejte právě těch lesáků a
myslivců, kteří jsou raději, když je v revíru
pár známých a tolerovaných tábořišť, než desítky
ilegálních ohníčků a bivakářů rozptýlených po
celém revíru. Tak jim stačí při kontrole projít
pár míst a nehledat jako detektívové po celém
revíru nelegální ohníčky s odpadky po utajených
návštěvnících.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 11:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Pro každého ...cywe, zvládali jsme to v sedmdesátkách a osmdesátkách s celtou a v dekáči a přežili jsme to. A dnes pokud není člověk echt lakomý je širák úplně easy. Zase z toho nedělejte drama. Problémem jsou jen ta přibývající léta a ta svině země, které nějak víc a víc trvrdne.-))).

A pokud si chcete pořádat skupinový candrbál, tak proč ne, ale holt si musíte uvědomit, že to už je jiná hra a hrát ji budete muset podle úplně jiných pravidel. To sem vůbec netahejte.

Odpovědět
Ji

Jimmy

4.1.2024 00:10
Bydlím kousek od Oslavy a máme tu poslední dobou podobný problém. Ne, že by se snad počet srubů v údolí zvětšoval, ale našlo se pár "dobráků", kteří si na původní otevřené sruby pověsili zámky a udělali si z nich víkendové chajdy pro sebe a pár kamarádů. V jednom už pár let žije bezdomovec, přistavil si pergolu a v létě nemá problém okolo boudy vypalovat trávu. Sám jsem na těch boudách dřív spával a dávaly mi smysl jako nouzové nocoviště za špatného počasí pro každého kdo šel kolem. Jenže to už se zámkem jaksi ztratily na významu. Jsem zvedav, jak se k tomu časem postaví správa přírodní rezervace. Původně hrozilo všem boudám zbourání, ale nakonec se podařilo domluvit na jistých pravidlech a zachování původních srubů a zákazu stavět nové. Jak se k tomu postaví, až zjistí, že jim v údolí stojí "soukromé" chalupy těžko říct..
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.1.2024 16:05 Reaguje na Jimmy
To je jasné, jak se k tomu SPR postaví, zde to vidíte, začne se znovu mluvit o zbourání. Radši draka nebudte a zkuste se znovu domluvit bez bonz ...chci říct hlášení, pokud smím laicky radit.
Odpovědět
Ji

Jimmy

4.1.2024 21:07 Reaguje na Jarka O.
Ano, začne se znovu mluvit o zbourání a sruby už budou mít zastání pouze u vlastníků klíčů protože nikomu dalšímu už neslouží. Pro mě za mě, raději ať tam nejsou než aby si z nich pár lidí udělalo chalupu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.1.2024 22:44 Reaguje na Jimmy
A nezprivatizoval ty chaty, možná dřívější tábor, někdo, protože v době blahobytu osiřely, takže spíš vlivem undertrampingu? Škoda,tak buď bude dohoda nebo bourání, ale lepší by bylo, kdyby si orgán ty chatky našel sám.
Odpovědět
Marie  Haisová

Marie Haisová

4.1.2024 09:42
Kolem trampů je plno iluzí a mýtů. Mohu přispět pár zážitky z nedávné doby:

Na potlach u Berounky přijeli přítomní většinou auty, pivo se čepovalo do plastových kelímků, kamaráda s mandolínou muzikanti mezi sebe nevzali.

Mne vyhodili z jedné party s tím, že housle staří trampové neuznávají.

V trampské osadě u Blanice nedaleko Vlašimi, kam jsem zavítala s malými vnuky /2 a 4 roky/ vyprovodila starší trampka s hláškou, že jde o jejich území, kde my nemáme, co dělat.
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 11:35 Reaguje na Marie Haisová
Ono je potřeba si na férovku přiznat, že tramp je prostě nic a všechno a výklad je zcela na každém soudruhovi, takže hodnotit cokoli a kohokoli primárně/výlučně podle označení tramp je blbost.

V reálu je to, co se dnes většinou označuje za tramping spíš něco jako pionýr pro přestárlé:-) a samo spojení trampská osada je toho krásným příkladem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2024 11:41 Reaguje na Marie Haisová
Víte, ono to je o míře tolerance mezi lidmi, jako takovými. Pokud se
jedná o uzavřenou akci, tak se tam bez zvadla necpu. Pokud si moje hraní někdo nepřeje, tak se toho zdržím. U všeho je to o tom, že prostě někdo je v kolektivu vítán, jiný ne a důvody bývají různé.
To platí pro celou společnost a nejenom trempy. Často je to i o
nepsaných pravidlech osady vykázat z potlachu nezvané návštěvníky,
pokud se za vás nezaručí někdo z osadníků a nebo pozvaných. Je to
jako přijít na firemní večírek a přitom pracovat v jiné firmě. To,
že se někomu housle nelíbí, není vina všech trempů, ale jinde vás
kapela přivítá s otevřenou náručí. Chce to pouze hledat a najít tu
správnou partu a pak změníte názor na trempy jako celek. No a pokud vás s vnuky někdo odněkud vykázal, tak šlo možná o soukromý pozemek, protože znám osady, které si koupily pozemek k táboření, aby se
vyhnuly zákazům ze strany aktivistů a jiných potížistů. Pak se jim
nedivím, že si přijeli užít klidu a netouží po společnosti malých
dětí, když třeba ta starší trampka celý týden hlídá svá vnoučata.
No a pivo a plastové kelímky na potlachu přivezené autem ? Toto
je pouze vývoj, když jsme jezdili pouze hromadnou dopravou, která
už leckde nefunguje a nosili v somradle lahváče. Když to popíjení
nešlo zvládat, tak se vyhlásila prohibice, aby při kontrole VB
nebyl důvod někoho pokutovat za opilost atd. To se pískl poplach
a ti s nějakými problémy zmizeli na dobu kontroly do lesa a pak
zase přišli k ohni. Ten býval organizován naoko jako akce SSM a
nebo hasičů, aby nebyl důvod ho zrušit. Připadám si dnes mnohdy
na tom hůře než kdysi, kdy se šlo na něčem dohodnou jen s lesáky.
My udělali několik brigád a oni nám dali povolení k táboření.
Dnes do toho hodí vidle kde kdo od ochranářů, přes hygienu až po
místní hasiče. Na hlášenou akci je to spousta papírů a nehlášená
akce je risk, že budete pozvaným vysvětlovat, že se mají sbalit,
protože nás kontrola vykázala z tábořiště. Lidé mají zkažený víkend a potížista si mne ruce, že ho zkazil třeba 50 lidem. 30 let jsem
organizoval zimní táboření a mohu vám říci, že nejsnazší to bylo
za komunistů. Stačil souhlas vlastníka pozemku a oznámit akci
hasičům a VB. Zapůjčení pozemku státního statku(louka) zdarma, zbytek stačilo pouze nahlásit ústně, protože nás znali jako ty,
kteří nedělají problémy. Nyní písemný souhlas VŠECH vlastníků
(někde vlastní hektar deset lidí), souhlas hasičů a hygieny, že
máte vyhovující WC. Navíc povolení orgánů ochrany přírody a ti
bývají nekompromisní. Někde požadují nájem a někdy se to zadrhne
na jediném razítku a akce padá. Proto horuji za oficiální místa
k táboření a možnost tam udělat akci bez podobných komplikací.
No a taky ta rada nakonec! Najděte si partu, která vás přijme
a myslete na to, že se musíte přizpůsobit partě vy a ne ona vám.
Nebudou chtít vaše housle, tak budiž. Možná je jiná parta ráda
přivítá. Nechtějí na akci vaše vnuky, tak budiž, jiná parta bude
omladinou nadšena. Nikdy ale neházejte všechny do jednoho pytle,
jak jsou prezentováni všichni "boudaři" a všechny trempské boudy!
Mezi nimi jsou taky ti dobří a špatní a házet je do jednoho pytle
je stejné, jako všechny ochranáře, kteří jsou mnozí i trempy a na
ty boudy jezdí. Mají na to ale jiný pohled a o tom to taky je, že
nejsme všichni stejní a každý má na věc jiný pohled. Nakonec vám
přeji najít si dobrou partu do které zapadnete a trochu méně té
skepse, že jde u trempinku pouze o mýty a iluze. Myšlenka je to
totiž nádherná, ale skutečnost z ní dělají pouze LIDÉ!
Odpovědět
JL

John Laser

4.1.2024 17:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Na likvidaci campů často prodělá i příroda, já nejsem ekolog, ale dobře si pamatuju vyčištěné lesy okolo trampského campu. Kdejaký klacek či souška byly zpracovány na oheň a lůkožrout neměl šanci se v lese ani rozhlédnout a už se pekl v plamenech. Dneska se dostávám v lese do buřinou zarostlých nepřístupných míst plných spadaných tlejících kmenů. Třeba to má pro přírodu svůj význam, ale řekl bych tak v Boubíně a ne na Pokličkách.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.1.2024 18:31 Reaguje na John Laser
Lýkožrout je vážený brouk a každý člověk ten škůdce, až na ekology. Jinak mám stejnou zkušenost. Hledala jsem nedávno staré ohniště pár metrů od kraje lesa a potoka, útulné romantické i vzdušné místo vonící jehličím to bylo. Stezka i okraj lesa jsou dnes zarostlé ostružiním a je ho tam víc a víc, zatímco pár kamenů, kláda a ohniště, které místní, i lesáci, znali, bylo pryč, a místo tmavé, vlhké, zarostlé křovím a listnatými nálety, okolní les je prales. Je to příroda, ale dřív to byla hezká a užitečná příroda. V CHKO.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.1.2024 09:11 Reaguje na John Laser
ano, jako dítě jsem žil v představě, že ten správnej krásnej les je smrk nebo borovice v pravidelném rastru, a pod nimi jak vymetýno, žádné větve a větvičky, jen koberec jehličí a místy chomáč chudičké travičky. pak jsem z této (babičkovské) představy vyrostl.

mimochodem, souše a kůrovec - pokud máme souš, která pěkně hoří na ohníčku, tak z ní lýkožrout už dávno vylétl.
Odpovědět

4.1.2024 12:57
Nemohu uvěřit, že se Ekolist snížil k tomu, aby šířil ten Brezinův nenávistný hnůj, který trousí kam vleze. To je fakt dno.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 13:33 Reaguje na
Můžete tedy vysvětlit, které pasáže textu konkrétně považujete za nenávistné a proč?
Odpovědět
JB

Jan Brandýs

4.1.2024 13:11
Vážený pane Březino,
co se týká článku o overtrampismu, myslím, že autor neobhajuje ničení přírody takovými šílenostmi jaké se skutečně dějí a na které i Vy poukazujete. Zejména smetiště v podobě všelijak zabydlených převisů a některých srubů.
Protože se po kokořínsku pohybuji velmi dlouho a pravidelně, mohu myslím objektivně říct, že se vzrůstajícími možnostmi sdílení různých míst skutečně dochází k exponenciálnímu nárůstu návštěvnosti celé oblasti. Kovid, který zamezil cestování do zahraničí toto ještě umocnil a v místech, kde kdysi bývala pouze neznatelná pěšina je dnes rozrytá dálnice. Vaše aplikace toto dokonala a přišla přesně v nejhorší době pro přírodu v tomto výše zmíněném kontextu kovidu. Díky souřadnicím se tak na místa mimo vyznačené cesty dostali i lidé, pro které byl do té doby největší COOL zážitek selfie fotka z výhledu na pusťáku a jiné. Bohužel se tato místa tímto dále sdílejí a dochází přesně k opačnému efektu - devastaci ve velkém.
Aplikace skutečně velmi napomohla a způsobila, že se do míst kdysi ukrytých v spleti skal a kam zavítal mnohdy pouze hajný, dostávají lidé, kteří zde nechávají nepořádek, doutnají ohniště ať už pod skálou nebo na !hrabance! Ne to tu skutečně nebylo a pokud, tak ojediněle.
Osobně jsem uhasil začínající požár uprostřed lesa na hrabance, bylo to v období relativního sucha a foukal vítr, který ho rozdmýchával. Bylo to, protože jsem se vrátil na jedno z mých oblíbených míst kam se vracím přes 30 let a ráno při odchodu přes skály jsme toto objevili a naštěstí s sebou nosím polní lopatku a pro vodu bylo asi jen 2 km. Opět se mohu dohadovat proč to tam někdo udělal.. Shodou okolností i relativně nedaleko jednoho z Vámi zveřejněných míst. Ale natolik daleko, že letící jiskra nebo oharek od ohniště to být nemohl. Kdo to byl..Nedošel na zveřejněné tábořiště, bylo obsazené, nenašel ho, nebo si prostě chtěl udělat oheń v noci...? Tak sebou plácl uprostřed lesa a způsobil tím málem rozsáhlý požár..? Těžko říct, je to spekulace.
V kontextu Vaší aplikace a až fanatickém přístupu (omluvte mě) k této věci se mi nabízí spekulativní otázka, zda tyto doutnající ohniště nezpůsobujete Vy sám, aby bylo opět možno opět na něco poukázat. Ano, taky mi to přijde šílené. Ale i tyto názory jsem slyšel.
Nepřijde mi důstojné tvrzení člověka Vašich cestovatelských zkušeností, tvrdit, že když se to nezakáže tak tam mohou přeci všichni a tak ať o tom vědí díky aplikaci. (volně řečeno) A cituji " Neplechu nepřinesl status CHKO, neplechu přineslo masové budování rekreačních staveb a kempů. No a to teď razantně vyřešíme. Pozvánek naopak přibude, aby veřejnost mohla odstraňování těch hnusů kontrolovat. "
O jaké veřejnosti mluvíte..O té co tam díky aplikaci a nevychovanosti přinese ještě větší zkázu a nebo o lidech, kteří by toto měli kontrolovat z povahy svého povolání nebo vlastnictví..
Ztotožňuji se s tím, že skládky v podobě všelijak "vybavených" tábořiště do lesů a skal nepatří a těmto místům plných blech se sám vyhýbám a nemají nic společného s principem táboření v přírodě.
Věci se zdá se daly do pohybu. Není tedy na čase tedy aplikaci TK poslat do věčných lovišť a nepřiživovat požár overtrampismu, který pomohla rozdmýchat? Nyní je na straně CHKO, aby se započaté dokonalo a nastolila se rovnováha.
Věřím, že soudný člověk který má vztah k přírodě, ať už se nazývá jakkoliv čundrákem, trempem, turistou nebo skautem, nebude i díky vašemu poukázání prahnout po tom tahat do lesa výdobytky města a postačí si maximálně s položenou kládou k sezení a následným maskováním ohně.
Věřím, že je třeba se na toto dívat s chladnou hlavou a koncepčním přístupem. Jde nám preci o ochranu přírody a zároveň i nalézat v ní krásu a soulad.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 13:37 Reaguje na Jan Brandýs
Dobrý den, ale to je omyl. já nejsem autorem aplikace a nemám s ní nic společného. Btw. rovnováha bude nastolena, až budou všecha nalegální tábořiště odstraněna.
Odpovědět
JB

Jan Brandýs

4.1.2024 14:54 Reaguje na Ivan Brezina
Ať už je Vaše nebo spřízněná s Vaší osobou a nebo není, tak Vy jste ji pomohl k výrazné propagaci ve všech médiích. A tímto Vaším vyjádřením mě to jen utvrzuje:
"Aplikace www.trampskekempy.com tuto veřejnou kontrolu umožnila a já jako novinář dostal problém do mediální agendy".
Pořád mi uniká smyl významu Vaší veřejné kontroly.
Bohužel jste tímto součástí devastace této krajiny. Taková otevřená pandořina skříňka. Nikdy jsem po kokořínksu nesbíral tolik odpadků jako nyní.
Odpovědět

Radek Čuda

4.1.2024 15:47 Reaguje na Jan Brandýs
"... Vy jste ji pomohl k výrazné propagaci ve všech médiích."

Mně to nedá, ale tohle mi prostě nedává smysl. Ta appka je v podstatě jen seznam případů, solidně zdokumentovaných, ve kterých správa selhala. Bo kdyby ne, tak v ní nic není, že. A pokud to někomu vadilo, což osobně chápu a chtěl jasně ukázat, že správa nedělá co má a ty nelegální kempy trpí, tak měl udělat podle vás jako co? Jakákoli dokumentace by obsahovala nemlich to samé, co je v té appce.
Mně prostě přijde, že tu nečinnost správy na ničem líp prezentovat nejde a fakt se nedivím, že toho někdo takto využil.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.1.2024 00:45 Reaguje na Radek Čuda
Dobrá poznámka!
Odpovědět
Sl

Slovan

5.1.2024 08:00 Reaguje na Radek Čuda
Přesně.
Odpovědět
JB

Jan Brandýs

5.1.2024 09:48 Reaguje na Radek Čuda
Ta aplikace je opravdu seznam případů,na tonse nedá nic říct. Ale jeji neskrývaná propagace pana Březiny, způsobila ještě větší nálož a zátěž celého kraje. Myslím,že to někde výše celkem vystihl D Young. Pokud by šlo čistě o blaho přírody a ne (v mých očích) až nenávistného pronásledování všeho co v lese zavání životem jiným než zvířecím (vím,že pan Březina říká,že mu nevadí bivakování),tak jsem přesvědčený,že jsou i jiné cesty, než tato masová a neskryvava propagace napříč vsemi médii. Celý kraj je tímto rukojmím a dělá tomuto medvědí službu. Nevím jesi je dobré spoléhat se na Stockholmský syndrom.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 11:38 Reaguje na Jan Brandýs
Já samozřejmě souhlasím s tím, že krátkodobě může ta appka přinést zvýšenou zátěž. To riziko zde bezesporu bylo a ještě je. Ale furt jde o to, že primární příčinou toho všeho byl fakt, že správa CHKO vůbec vznik a zejména fungování těch tábořišť svojí nečinností umožnila a tolerovala. A na oprávněné výzvy ke změně přístupu nereagovala. Appka není příčina, ale "jen" následek.

BTW ... nejsu ortodoxní magor (magor teda asi i jo:-) a pokud by se část těch tábořišť zachovala, popřípadě přesunula, ideálně v nějaké minimálně invazivní formě, a správa s tím souhlasila a ideálně se na tom i spolupodílela, tak by to byl ideální kompromis. Ale to by opět musela správa fungovat a ne dělat mrtvého brouka a tvářit se, že jakoby nic. To území je příliš výjimečné, aby v něm mohl podobně pasivní přístup dlouhodobě fungovat.
Odpovědět
La

Larustom

5.1.2024 12:24 Reaguje na Jan Brandýs
Mohu se diskutujících zde v diskuzi (včetně pana Breziny) zeptat, proč aplikace, když není vytvořena za účelem lákání dalších lidí, ale pouze za účelem mapování a dokumentace nelegální tábořišt má v úvodu napsáno toto:
"Trampské kemp CZ, Posouváme tramping do třetího tisíciletí. Ahoj kamaráde! Chystáš se na čundr, vandr nebo jen tak na výlet? Slyšel jsi o Roverských sklách na Kokořínsku, ale neznáš tam žádné kempy, sruby a osady? Aplikace Trampské kempy CZ zná skoro všechny!"
Odpověď typu, to se musíte zeptat autorů aplikace, já s ní nemám nic společného, je alibistická, pokud ji sám propaguji a obhajuji. Jestliže byla aplikace vytvořena za účelem monitoringu a evidence nelegálních tábořišť, měl byt asi úvodní text znít jinak. Co říkáte?
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 14:09 Reaguje na Larustom
Já osobně si myslím, že se může jednat o klasický příklad "kouzla nechtěného", kdy tvůrci appky zamýšleli něco zcela jiného, než k čemu se ji snaží využít Březina. Co konkrétně to mělo být netuším, altruismus není zrovna moje parketa, exhibicionismus je jedna z mála úchylek, které mne minuly a nevím, jak se něco takového dá monetizovat.
Ale dokážu si představit, že někdo za nějakým účelem appku vytvořil a Březina ji ke zcela jinému, fakticky opačnému účelu využil.
A třeba je to i jinak, to může být. Ale nejsem si jist, jak to zjistit.
Odpovědět

5.1.2024 18:42 Reaguje na Radek Čuda
Tak to vůbec, ta aplikace je od začátku koncipovaná jako čirý trolling trampů, od přezdívek autorů, přes rádoby vzletně trampské ahojkamarádění, provokace v diskusích, zavádějící fotky, shazování úředníků pod rouškou "děkování" atd. Což Brezina samozřejmě dobře ví, cíl obou je ten samý - přetížit to území overturismem (nikoli overtrapismem, to je Brezinův výmysl), toto přetížení medializovat a tím vytvořit tlak na CHKO.
Což se jim, přiznejme si, velmi daří. Na světě už to halt je tak uspořádané, že lidé zákeřní jsou úspěšnější, to se nedá nic dělat. Neměnil bych.
Odpovědět

Radek Čuda

8.1.2024 11:17 Reaguje na
I to je možné, ale furt platí to, co se tu v diskuzi pořád opakuje. Kdyby správa netolerovala ty největší hrůzy, které jsou prostě neobhajitelné, tak by okolo toho rozhodně nebylo takové haló.
Prostě správa si sama ty vidle zvedla a naběhla si ně ně ... že jí je někdo podržel ... no co asi čekala.
Odpovědět
JB

Jan Brandýs

6.1.2024 23:33 Reaguje na Larustom
Ta propojenost s p. Brezinou je zjevná a její účel také. Prošel jsem si v aplikaci veškerá místa a mnoho z nich je čistě o převisu a žádných stavbách. Zásahy do půdy asi nejsou úplně ideální,ale argumentace o archeologii nebude určitě na místě už jen protože od daných míst je to velmi daleko k vodě. Ocouzena skála..o jakém se bavíme časovém rozpětí..lidé před 1000 lety,pokud pod nějakou skalou přebývali, rozhodně neměli vařič a na skály se coudilo patrně více, nežli dnes.
Stále více nabyvam dojmu,že pana Březinu z nějakého převisu nebo chaty musel vyhodit nějaký tramp,co si dané místo osvojoval. To je pochopitelně špatně na obě strany. Ale teď mi to už přijde..slovy klasika.. buď všichni,nebo nikdo a nebo jenom já. To jenom já se už nepovede. Takže jdeme na další level.
Vzpomínám při rozhovoru s jedním strážcem NP Šumava,který mi na moje povzdechnutí a zároveň nadšení nad obrodou po kůrovci řekl.. viďte..conje to jeden kůrovec v historii takového lesa. A mel pravdu. Lhostejno zda je to nyní tramp nebo pan Březina.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 21:42 Reaguje na Jan Brandýs
Samozřejmě že jsem propagaci apky www.trampskekempy.com pomohl, a ještě jí vydatně pomůžu. Ta apka je totiž nástrojem veřejné kontroly, zrcadlem selhání správy CHKO a jejího tajného propojení s přestupci zákona. Ta apka je Pořízkovým svědomím, jeho podělanými podvlíkačkami, které chtěl schovat před veřejností. To se mu nepovedlo, díky apce. Proto budu o apce ještě hodně mluvit v televizi, psát v novinách, časopisech a na webu... A všechny budu zvát, aby se podle apky vydávali na všechna ta místa s otevřenýma očima a dělali si vlastní názor.
Odpovědět
fi

4.1.2024 18:27
Kdo se směje naposled , ten se směje nejlépe udavači
Odpovědět

4.1.2024 18:46 Reaguje na
Bohužel, Brezina a ta jeho udavačská parta ten boj nakonec patrně vyhraje, takoví jako on z toho vždycky vyšli nejlíp, platilo to za protektorátu, za komunistů a bohužel i teď. Nám to nakonec ani nemusí být tak líto - prostě se bude jezdit jako v osmdesátkách, kdy se člověk taky musel koukat, jestli nejdou esenbáci - a má to i určitou výhodu, že přestane být rozdíl, kam se jede - proč se zase po čase nevydat třeba na Klokočky, když to bude (ne)legální úplně stejně, jako na těch Roverkách. Ono totiž to soustředění lidí na Roverkách je do značné míry vyvoláno antitrampským tažením v Českém Ráji, tak když to ve výsledku vyjde nastejno... Líto je mi akorát p. Pořízka, kterého ti ... nejspíš připraví o práci, pokud ho rovnou nedoženou do blázince. Ten člověk musí mít nervy z oceli.
Odpovědět
fi

4.1.2024 19:59 Reaguje na
Já mu zase trochu rozumím, zažil jsem Rumunsko a mají neskutečný bordel v horách a to samé v dalších krásných východních zemích Gruzie,Makedonie a chtěl bych stihnout ještě Kamčatku, ale vzhledem k válečné vřavě na Ukrajině to asi nebude možné. Ale mě bezdůvodně udal a to se ani trochu neznáme. Trpělivost je na mé straně, on už svůj nesmyslný tah udělal, teď je řada na mě a já mám dost času a neukvapuji se a své tahy promýšlím a snažím se z nich vytěžit maximum, což se mně povedlo a můj tah není zdaleka u konce. Tak vyčkejte trampové času a zase se budete moci svobodně vrátit do lesa a přespat tam a nebát se, že vás tam bude z křoví pozorovat úchylák ze zbytečné levičácké neziskovky.... Mého dědu kdysi taky udali bezdůvodně Estebákům, ale on dokázal odpustit, ale to já nedokážu.. Nejsem bůh a udávání, práskačství a konfidentství , na tohle všechno jsem alergický . Tak mír v duši, dokud ho stále máme
Odpovědět

4.1.2024 20:15 Reaguje na
Tak to držím palce. Jinak Rumunsko mám celkem prochozené a podle mě je teda bordel jen sem tam, většinou na místech, kam dojedou piknikáři autem a nebo kde řádí motorkáři, jinak mi to ani nepřišlo. Tam jsou stovky km, kde jsou akorát pastevci či lesáci a tam bylo myslím bordelu minimum.
Odpovědět

4.1.2024 20:17 Reaguje na
+ještě bych dodal, že "mě bezdůvodně udal a to se ani trochu neznáme" - to je přesná charakteristika I. Breziny, to je pro něj úplně typické. Celkem nechápu, že na něj ještě někde mají žaludek, ale tak už to bohužel v Česku bývá.
Odpovědět
fi

4.1.2024 20:56 Reaguje na
Však on už jede a mele z posledního. Nikdo ho nemá rád a jeho největší úspěch byla omluva od Zeminema, ale i ten to dotáhl na společenském žebříčku dále a nešahá mu ani po kolečko u vozejčku... Rumunsko ej ráj, kde váš jen tak pozvou k rodinnému stolu , nasytí vás zdarma a nic nechtějí a ještě vám dají sýry na cestu . My jako slušně vychovaní češi jsme jako dík zanechali zlatou minci pro štěstí, kterou jsem nosil na krku a jistojistě zanechá v mnohem lidštější stopu a vzpomínku, než kdyby se dostala do rukou nějakého muzea , kde by se stejně ztratila a namastila kapsy nějakého filosoficky vzdělaného zbytečného člověka. ALe dokážete si představit, že byste zaklepal u nás v horách na dům a oni vás pohostili ? Možná vám tak maximálně dají za 500 korun svíčkovou , která se nedá žrát... Tady jsme ldisky v hajzlu a Brezina je toho důkazem :D
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 21:35 Reaguje na
Teda já vám musím ležet v žaludku! Řešíte tu stále dokola mne asi v deseti komentech, jste mnou úplně posedlý... A to je dobře, protože podstatou práce investigativního novináře je vyhazovat hloupé lidi z konceptu, nastavovat jejich omezenosti zrcadlo a nutit je uvědomovat si svou myšlenkovou nedostatečnost. Takže si tu na mne pořádně zanadávejte, třeba se vám trochu uleví:-)).
Odpovědět
fi

4.1.2024 21:53 Reaguje na Ivan Brezina
Ivánku kamaráde, můžeš mluvit :D Na tebe kašle pes , jednou doštěkáš i ty, ale ten hnus co po tobě zbyde, to bych si za rámeček do rakve nedal... Chudáci všichni příbuzní, budou mít na čele všechny zlé skutky, které jsi nadělal, ale tobě je to jedno. Myslíš jen sám na sebe a své ego a tvá nadutá ješitnost ti zaslepila veškerou lidskost. Sice se snažíš vypadat a chovat se jako rébus cti, ale kudlanka nábožná je proti tobě světec. A ty nejsi investigativní novinář, ty jsi svině , jako byli ti co, udávali za minulého režimu, když slyšeli, kde se co šustlo a za co by se mohli blýsknout v očích soudruha . Tvoje kariera je dno novinařiny, ale budiž, každý se musíme uživit a nasytit se, ale někdo to dělá slušně a někdo je prostě jenom hovado, tak to bylo a tak to bude
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 22:09 Reaguje na
Hezký, co umíte dál? Žonglovat s míčkama třeba?:-)).
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

4.1.2024 22:42 Reaguje na Ivan Brezina
Dobrý den pane magistře. S velkými rozpaky jsem se prokousal odstavci výše, které mě bohužel utvrdily v tom, že nikoli nevýznamná část diskutujících vůbec nechápe, v čem je problém. Částečně jste k tomu (podle mě) přispěl sám. V článku je uvedeno množství negativních vlivů na přírodu v rámci CHKO, což je opravdu chvályhodné, ale chybí mi v něm jasné zdůraznění jedné zásadní věci: kritizované aktivity, bez ohledu na to, kde se nacházejí a v jakém "klinči" s přírodou jsou, představují zásadní a nepřijatelnou uzurpaci veřejného prostoru. V podstatě je to krádež (nezákonná privatizace) části životního prostředí každého jednoho z nás jednotlivci, kteří se cítí být z nejrůznějších důvodů povolanými k obsazení části krajiny a jejím vyhražením pro vlastní potřebu. Největší pochybení SChKO Kokořínsko - Máchův kraj spatřuji v tom, že nedokázala svěřené území ochránit před plíživou postupnou okupací, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zakouřeny skalní převisy, navrtány skály, použity plachty, plasty... - prostě jen znepřístupněním krajiny ostatním občanům. Smutné je, že k tomu dochází i v jiných územích se zvýšeným zájmem ochrany přírody, o krajině s pouze "základní ochranou" ani nemluvě... Zdravím Vás a přeji hodně štěstí!
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 23:05 Reaguje na Vladimír Kavka
Dobrý den, ono to v mém textu trochu zmíněno je, ale máte pravdu, že jsem to měl zdůraznit víc. Tohle je totiž jeden z mých hlavních osobních důvodů, proč jsem se rozhodl téma zvednout a začít ho řešit. Na Kokořínsko jezdím na vandry cca od roku 1984 a od té doby sleduju postupnou krádež veřejného prostoru staviteli různých nesmyslů. "Plíživá okupace" a "nezákonná privatizace", jak přesně píšete.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 11:27 Reaguje na Vladimír Kavka
Nechci se zastávat stavitelů rúzných architektonických "skvostů". Jen položím otázku, co tam bylo dřív? Trampské osady nebo CHKO? Strašně se mi líbí když v případě snahy o " lepší ochranu" uzemí ochranáři argumentují takovými přínosy jako je zviditelnění území s větším přílivem turistů. Tím pádem jde i o větší příliv financí. Když ptáčka lapají tak turismus nevadí. Na omezování je čas až po vyhlášení.
Nezdá se vám pane Kavko, že právě vyhlašování NP a dalších chráněných území představuje onu zásadní a nepřijatelnou uzurpaci veřejného prostoru ochranáři. Ano,v podstatě je to krádež části životního prostředí kde se ta ekoaktivistická sekta snaží z užívání krajiny vyloučit všechny co ji doposud užívali.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 11:50 Reaguje na Jarek Schindler
Pár poznámek, CHKO Kokořínsko bylo vyhlášeno 1976. Takže už tam nějaký ten pátek je. A nejedná se o osady, ale o různé zbastleniny. A třeba v osmdesátkách se tam samozřejmě na čundry jezdilo, ale i když to nebyl vždy ukázkový woodcraft:-), tak tenhle trampský development;-) se tehdy fakt nekonal.

Souhlas samozřejmě s tím, že na jednu stranu se nadává na overturismus, dle mne právem, na straně druhé se turismus propaguje, bo prachy. Holt se klasicky (u nás) neví, co vlastně chceme.

A NP a CHKO jsou z pohledu nejrůznějších omezení opravdu hodně jiné sporty, to bych moc nesrovnával.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 18:26 Reaguje na Radek Čuda
Tak ono se tam trampovalo již dlouho před vyhlášením CHKO. Trampink byl již za první republiky. Není to tedy pouze záležitost posledních let. No a snaha o různé represe je již od těch dob. Kůbátův zákon zakazující společné táboření nezdatých osob různého pohlaví ze třicátých let. Potom Němci, bolševik. Samozřejmě CHKO zahrnuje nižší stupeń ochrany ale ani tam člověk v rámci NPR nemůže všude. Já ale hlavně reagoval na tu " zásadní a nepřijatelnou uzurpaci veřejného prostoru" pana Kavky.
Odpovědět

Radek Čuda

8.1.2024 11:24 Reaguje na Jarek Schindler
Ono je potřeba odlišit "čundráctví" od lidové stavební tvořivosti. A ta třeba v těch osmdesátkách na Kokořínsku skutečně tyto rozměry neměla. Min proto, že soudruzi příslušníci pro nás neměli tak úplně pochopení a třeba být mobilní byla fest nutnost;-).

CHKO mi přijde jako průda spíš pro ty, kteří tam bydlí a/nebo mají nějaké nemovitosti. To může být fakt opruz. Pokud jde o samotné courání všude možně tak ta omezení v CHKO jsou vcelku minimální.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.1.2024 12:30 Reaguje na Radek Čuda
Tak v případě té "lidové stavební tvořivosti" je potřeba také trochu rozlišovat. Kolik z těch " kempů" je v rozsahu uvedeném na fotkách? Řekl bych, že mnohé by člověk bez povšimnutí minul.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.1.2024 13:50 Reaguje na Jarek Schindler
"co tam bylo dřív" je argument tak pitomý, že je snad škoda práce jej dovádět ad absurdum.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 18:27 Reaguje na Lukas B.
Nejdřív byla myšlenka, kniha... teprve potom přišel inkvizitor.
Odpovědět

4.1.2024 19:10
Bylo by dobré zmínit (dost mě překvapuje, že to ještě nezaznělo), že článek je extrémně manipulativní. Prezentovány jsou fotky z pár kempů, které jsou rozmístěny na území o rozloze cca 250 km2, což je pro srovnání cca polovina území Prahy. A i tyto jednotlivé případy jsou nafocené tak, aby působily co nejděsivěji - třeba Martyho chata je taková vlhká díra bez ničeho, což by na celkovém pohledu nepůsobilo dost odstrašujícně, tak tam dáme ohradu a nazveme to terénní úprava... A když máme málo ošklivých případů, tak z jednoho kempu uděláme pět detailů, ať to vypadá co nejhrozněji... To jsou praktiky Blesku, na Ekolistu to přeci jen trochu překvapí.

U většiny (ne-li u všech) kempů platí, že když projdete 10 metrů okolo, tak vůbec nejsou vidět. Když člověk jde na místo, kde nebyl 2 roky, tak má problém ho najít, i když jde na jisto. Píše-li se v článku "Podstatné je, jaké škody to způsobilo", tak odpověď je jednoznačná - nulové, nebo neměřitelně blízké nule. To je prostě fakt, jenže tady jde o něco jiného: o fanatickou vendetu proti konkrétním osobám, které si dovolily luxus odlišného právního názoru. O ochranu přírody se nejedná ani v nejmenším.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

4.1.2024 22:20 Reaguje na
Ano, ta manipulace je zjevná.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.1.2024 01:00 Reaguje na
Ty nelegálně postavené chatky s trvalými ohništi a pánvemi a hrnci v CHKO nemají co pohledávat. A správa CHKO trestuhodně selhala tím, že je dlouhodobě tolerovala. Na tomhle faktu nic nezmění to, jestli je nebo není článek extrémně manipulativní.
Odpovědět

5.1.2024 19:47 Reaguje na Majka Kletečková
To právě vůbec není pravda a v tom spočívá ta manipulace.
Zásah do hodnot chráněných orgánem ochrany přírody je minimální (na úrovni zanedbatelného vlivu), takže se rozhodně nejedná o "trestuhodné selhání". O tom lze mluvit tam, kde SCHKO připustí devastaci území, zásah do populace chráněného druhu a podobně, což se bohužel občas děje, třeba u developerské výstavby. Ale to zde v žádném případě nenastává a skandalizace nějakých úchytů do skály na tom nic nezmění. Jedna skalní vyhlídka s altánkem znamená v tomto případě větší "devastaci" než deset kempů - čímž nebrojím proti vyhlídkám, ale je-li i její vliv zanedbatelný a vliv kempu je řádově menší, tak je asi jasné, že o trestuhodném selhání hovořit rozhodně nelze.
Orgán ochrany přírody není řiditelem společnosti, chrání jen zákonem vyjmenované zájmy, na to se občas zapomíná.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

15.1.2024 21:38 Reaguje na Majka Kletečková
Bylo to tolerováno, protože bylo vedení správy CHKO rozumné a vědělo, že "strom života je zelený a ne černobílý.

Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 11:54 Reaguje na
Valná většina co píšete je značně subjektivní a bo nemám rozhodně patent na rozum nebo správný názor, tak ji pominu. Ale mohl byste se rozepsat o tom luxusu odlišného právního názoru? Bo ten se tady podle mne rozhodně nekoná.
Odpovědět

5.1.2024 13:54 Reaguje na Radek Čuda
Však sám pan Brezina píše, že vše začalo v r. 2008... Tehdy jisté osoby, které nebudu jmenovat, protože mají ve zvyku za zveřejnění jména hrozit žalobami, dokonaly dílo zkázy v České ráji a upřely svou pozornost na Kokořínsko. POužily svůj oblíbený trik s archeologickými nálezy (což je mimochodem strašný blábol), no akosi p. Pořízek je poslal do háje s tím, že ochrana archeo nalezišť nespadá do kompetence správy CHKO. Tím začala celá tahle vendeta proti drzému úředníkovi, který si dovolil myslet.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 14:22 Reaguje na
No, to je sice hezké, ale podle mne to sice možná svědčí o motivaci někoho ... Březiny? ... ale ne o tom právním rámci, bo ten je podle mne celkem jednoznačný. Min ty nej hrůzy v tom lese, zejména v případě CHKO nemají co dělat, a pokud ano, tak pouze a výlučně se svolení vlastníka pozemku a správy CHKO.
Jo pokud by správa (+vlastník) řekla, že o tom ví a souhlasí s tím, a tím ty stavby legalizovala, tak to byla zcela jiná situace. Protože na tu by bylo možno v případě nesouhlasu reagovat například formou správního řízení. K tomu ale nedošlo a nastala u nás poměrně typická situace, alespoň v rámci veřejné správy, kdy příslušný orgán se prostě jednoznačně nevyjádří a nedělá nic. Což je skoro nejhorší a je nejobtížnější s tím nějak hnout. Ostatně, i já kdysi děla na úřadě:-))).
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

4.1.2024 22:17
Autore Vy jste strašně upjatej a to ve svém pohledu na svět: Jak by to mělo být podle Vás správně.
Svět je ale takový, jaký je. Ne všichni a vždy dodržují pravidla a zákony, protože ne každý chce být pouze poslušným občanem a ne každý s některými zákony souhlasí. Někdo se proti některým zákonům může vymezovat právě jejich porušováním. Tak to bylo, je a možná to v budoucnu nebude, protože dostaneme čip a každý krok bude kontrolován. Toho se snad ani nechci dožít.
Vy jste nikdy nic neporušil?
Já osobně bych žádný srub v přírodě nestavěl. Nikdy tam po sobě nic nezanechám, ale respektuji, že to má někdo jinak, něco si v odlehlé rokli z pár klád postaví a pak se tam s kámošema občas u ohně potká a zabrnká na kytaru a dá si k tomu pivo a buřty. Když je drzý a dělá to moc okatě nebo má prostě jen smůlu a přijde mu na to majitel pozemku, tak ten může takovou stavbu odstranit nebo zajistit postih. To už je otázkou uměřenosti. Dál bych to nehrotil.
Ale chápu, že je jednodušší vozit se po trampech, nežli řešit např. zjevnou korupci vedení státních organizací, což je mnohem větší problém, než pár očouzených skal.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

4.1.2024 22:29 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Vy ty sruby respektujete, no a já je prostě nerespektuju. Nasadím všechny své síly, znalosti, kontakty a um, aby tam nebyly. "Svět je takový, jaký je," jak správně píšete.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

5.1.2024 21:45 Reaguje na Ivan Brezina
Ano a já mám právo si myslet, že je Vaše posedlost týkající se záměru odstranit všechny sruby a jiné nelegální stavby v CHKO poněkud upjatá, ale vesměs mě to je vlastně jedno. Každý se zabýváme v životě něčím jiným. ;-)
Odpovědět

5.1.2024 21:58 Reaguje na Vladimír Kožíšek
až na to, že ta posedlost se rovná šikaně konkrétního člověka, sruby jsou jen nástroj jak ho zničit.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.1.2024 01:30 Reaguje na Vladimír Kožíšek
„ je jednodušší vozit se po trampech“

Podle mých zkušeností je mezi „trampy“ nemálo těch, co po sobě v chráněné přírodní oblasti nezanechávají matrace, pánve a hrnce, vyhloubená ohniště, načerno postavené chatky, co po sobě svoje ležení v rámci možností zcela zahladí. Proti těmto „zálesákům“ autor článku imho nemá žádné výhrady. Jde mu především o odstranění stovky pseudotrampských pelechů, které zamořují přírodu v dané CHKO.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

5.1.2024 07:08 Reaguje na Majka Kletečková
Přesně tak, už protože sám odmalička trampuju, i když tomu už dnes tak neříkám. Samotné přespávání pod širákem a bivakování problém opravdu není. Naopak je to základní výchovný nástroj, jak přírodě trochu porozumět, zaučit se mít ji rád a nepoškozovat ji, nezanechávat v ní stopy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2024 11:25 Reaguje na Ivan Brezina
Zajímalo by mne, jak si představujete třeba trampský
potlach? To si tiše posedíme u plynového vařiče a
večer se v dešti uloží důchodci i malé děti pod
širák? A nebo je podle vás trempink pouze pro mladé
zdravé, odolné, tiché a samotářské lidi? Nebyl jste
někdy v minulosti vyobcován z nějaké trempské osady
a netkví ve vás syndrom se pomstít trempům za to,
že vás nezvou na akce a potlachy? Nezávidíte jim, že
se sdružují, baví se na osadách u ohňů? A nepochází
právě ta nenávist právě z tohoto? Rád bych si s vámi
popovídal čistě z psychologického hlediska o tom, co
vám na trempinku vadí a jakou o něm máte představu.
Zatím jsem vycítil, že zcela scestnou a negativní.
Je to pouze JÁ,JÁ,JÁ. Vám stačí spát sám někde
pod širákem, vařit na vařiči a zuřit, že z dáli
slyšíte bavící se trempy u ohně, kteří pak uléhají
pod stany a do bud a vy sám a opuštěný(vyobcovaný)
ležíte promočený pod širákem. Není to vaše trauma?
Mimochodem jaký je rozdíl mezi uválenou trávou pod
stanem a pod spacákem při spaní pod širákem? Jaký
je rozdíl mezi trvalým ohnišťěm trempů a nebo
buřtíkářů založeným pokaždé jinde víte? U prvého
je časem prověřena jeho bezpečnost a to už dávno
věděli lesáci , když to tolerovali na několika
místech a hnali holí z lesa ty, kteří jim utajeně
dělali ohníčky v houští. Proto taky tolerují i ty
boudy a mají jistotu, že nebudou muset hasit les
jako v NP ČŠ založený bývalým??? ochranářem!!!
Jinak znal jsem kdysi taky vyobcovaného trempa,
který se osadě pomstil jejich napráskáním STB
a ti jim pak přišli vypálit trempskou boudu, aby
se neměli kde sházet. Zažil jsem i privatizaci
luk s dřevěnými kuchyněmi letních táborů , které
po zbytek roku používali trempové. Nový majitel
je vypálil a vyhnal z údolí jak děti, tak trempy.
Louky spásají krávy, které je proměnily v bažinu
a které jsme za možnost tábořit kdysi ručně kosili
kosami a sušili na nich seno pro dobytek státního
statku. To byla ochrana přírody pane a ne to její
současné drancování a vyhánění bývalých ochranářů
z přírody těmi novými, kteří to mají jako živnost!
Ano živnost, když vám někdo platí i za ty články a
dotuje likvidaci tábořišť.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 11:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Potlach je masovka, takže byste ji měl mít domluvenou s majitelem pozemku, to považuji za absolutní samozřejmost, a v případě CHKO i se správou. To může být poněkud průda, ale bez toho ty CHKO můžeme rovnou zrušit.

Cokoli jiného je prasárna, sorry jako.
Odpovědět

5.1.2024 13:56 Reaguje na Radek Čuda
Naproti tomu takové udání na StB zjevně prasárna není, že.
Odpovědět

Radek Čuda

5.1.2024 14:24 Reaguje na
Tedy musím se přiznat, že souvislost s chrabrou ochránkyní socialistického zřízení přes kontrarevolučními živly v žoldu západních imperialistů:-))) mi zde poněkud uniká.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2024 16:58 Reaguje na Radek Čuda
Co mi to tu podsouváte ? Vidím, že
jste zase jeden z těch, kterým když
dojdou argumenty, tak nasadí jiný
kalibr. Copak někde tvrdím, že není
potlach masovka a že ho není nutné
dohodnout s vlastníkem a ostatními
zainteresovanými orgány? Já jen píšu, že by se nic nestalo, kdyby někde bylo takové místo(více míst), kde by to bylo povoleno bez těch velkých štrapací. Víte kde končí potlachy
dnes? V kempech mimo sezónu, neboť zarputilost ochranářů je zakazuje
i tam, kde je nezakazoval bolševik.
Takto to místy došlo daleko a to
není nic politického, ale svévole
někoho, kdo trempy nenávidí a nechce
je v přírodě, kterou uzurpuje pouze
pro sebe. Nechtějí ani , aby tam hospodařili lesáci, myslivci,
rybáři a zemědělci. Naopak se sponzory jsou jedna ruka a těm
dovolí postavit sjezdovku, cestu, hotel a jiné prasárny. Na tábořišti ukážou svoji sílu a u sjezdovky stáhnou půlky i když tam stavějí nádrž k zasněžování na vycucání vody rybám z potoka. Na obyčejné lidi
mají metr a tak se zaměřují na ně.
Kdo schvaluje takovouto prasárnu,
tak má pokálené ruce taky i kdyby
měl plná ústa demokracie. Pokud
CHKO umí zrušit táboření po 80
letech ve starém lomu, ale neumí
zabránit výstavbě hotelu a sjezdovky,
tak v takovém případě je celé CHKO na prd, když se dokáže vozit pouze na lůze a před VIP si sedá na zadek.
Ale co, čárka za zrušení tábořiště
je udělaná, aby nikdo neřekl, že
nic nedělají!
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

5.1.2024 21:54 Reaguje na Břetislav Machaček
No, já jsem tu zmínil korupci na vyšších místech. Ono se tak nějak ví, že ti, co rozhodují zásadní věci, mají poněkud vetší majetky, nežli by si na ně dokázali vydělat, ale o tom se nemluví. Přísnost musí být hlavně na prostý lid.
Odpovědět

Radek Čuda

8.1.2024 11:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Já vám nic nepodsouvám, vy jen pořád motáte dohromady tzv. bivakování, které je regulováno zcela minimálně, a díky přírodo za to, za táboření a podobné aktivity, které už podléhají regulaci podstatně větší.

Pokud to někdo motá dohromady, jak se to daří vám, tak je výsledkem takovýhle diskuzní guláš, to jako sorry.

Zbytek nekomentuji, bo o tom tu nebyla řeč. Vy máte hrozný zvyk zamotat všechno dohromady, páté přes deváte a do toho fakt nejdu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.1.2024 22:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím opět, a i postarší tramp potřebuje sucho a teplo na záda, třeba kočičák, jen jak to udělat skoro legálně. Bohatí trampi možná mají chaty.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.1.2024 11:26 Reaguje na Jarka O.
To je to, o co mi neustále jde. Být možnost
někde legálně tábořit i s ohněm a pod stanem,
tak nehraji loterii, že narazím na ochranáře,
který mi nebude tolerovat stan ani v dešti.
Prostě se podřídím zákonu a použiji legální
tábořiště bez toho, že budu někde tajně stavět stan potmě a potmě ho zase bourat mimochodem
mokrý a tím ho ničit. Počkám v klidu na ranní slunce a nechám ho proschnout. Proč bych měl
prožít noc ve strachu z pokuty, či vykázání
z přírody? Ano po těchto zkušenostech se z
mnoha trempů stali chataři, co dojedou k chatě autem a nemají problém s ohništěm u chaty.
No a ti chudší romantici se uchýlí do bud
a nebo pod stany. Každý jsme jiný a některý
spí ve sněhu i v 70, ale jiný už potřebuje
od 50 střechu(byť plátěnou)nad hlavou a taky
se večer ohřát u ohně. No a narážka p. Čudy
na masovost potlachů mi připadá jako z doby
před revolucí, kdy byly neoficiální kolektivy podezřelé a potlachy se maskovaly jako akce
SSM, či hasičů. Tremp samotář si jistě na
vandru vystačí s vařičem a spaním pod širákem, ale vezme v dešti za vděk i přístřeškem. Mi
se kdysi s kamarádem stalo, že jsme protrpěli
48 hodin trvající déšť v seníku a když jsme
ho opustili, tak kolem byla povodeň. Pod
širákem ležet 48 hodin v dešti a čekat, až
přestane, bych chtěl vidět ty zastánce toho
bivakováni. Asi to znají pouze teoreticky
a nebo jsou extrémně odolní. To jsem bohužel
nebyl a už ani nebudu a vezme za vděk stanem
a nebo přístřeškem. Jinak osobně znám osadu,
která na ochranáře vyzrála, že si společně
koupili starý dům na samotě a tam dělají nejen
potlachy, ale i jiné akce. Umožňují to i jiným
a ochranářům ukázali dlouhý nos. Každého to
stálo polovinu ročního platu a mají od všech ochranářů pokoj. Samotáři jsou na tom hůře,
ale pro dobré party je to schůdná cesta i na
stáří, kdy dají za vděk suchu a teplu velkého
krbu v bývalé stodole. Vleze se tam 70 lidí
a nikdo jim nezakáže hrát a zpívat do rána.
Odpovědět
JK

Jiří Kadaňka

5.1.2024 13:52 Reaguje na Ivan Brezina
K tomu bivakování. Kdo má rád přírodu a chce v ní trávit víc času než jeden den, musí samozřejmě někde přespat. Myslím si, že přitom jde především o to, aby po mě mimo polehlé trávy nebo ušlapaného sněhu nic nezbylo. V tomto směru nevidím rozdíl mezi bivakováním a přespáním ve stanu - myslím tím situaci, kdy večer stan postavím, přespím a ráno vše sbalím, uklidím po sobě a vypadnu. Jezdím do přírody opravdu hodně a je-li slušné počasí, řeším to spaním pod širákem. Ale pokud prší, stavím na noc stan. Zatím se mi nestalo, že by mě kvůli tomu někdo šikanoval a věřím tomu, že by mě v takové situaci lesák nebo ochranář nepokutovali. Nicméně by to takto mělo být ošetřeno i v zákonech týkajících se ochrany přírody - přespání ve stanu ( na jednu noc ) by prostě mělo být stejně legální jako bivak.
Odpovědět
LB

Lukas B.

5.1.2024 19:59 Reaguje na Jiří Kadaňka
věcně souhlasím. ale holt jsme češi. takže povolený širák vede k tomu, že se stan staví po západu sluncie a bourá děsně brzo ráno. taková míra šedé zóny mi žíly netrhá.

zhruba před pětadvaceti lety byla jedna taková zima bohatá na sníh, a asi čtyři víkendy po sobě jsme spali v iglu hnedle u dívčích kamenů, akorát původní iglu, které jsme stavěli skoro čtyři hodiny a mělo strop vysoko jako ve vinohradském činžáku, bylo nakonec plíživou nízkou norou.
Odpovědět

Kýho Šlaka

5.1.2024 14:16 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Člověk si otevře Ekolist, přečte článek o zcela flagrantním ničení přírody a pak se v diskuzi dozví: "Ne všichni a vždy dodržují pravidla a zákony, protože ne každý chce být pouze poslušným občanem a ne každý s některými zákony souhlasí. Někdo se proti některým zákonům může vymezovat právě jejich porušováním." To jako vážně? Takoví lidé jsou bezohlední kreténi, kteří by taky měli nést následky svého "vymezování". Takže se i v NP můžu chovat jako dobytek, protože nechci být poslušným občanem. Brilantní analogie. A že dostaneme čip..? Nechcete se vrátit na novinky?:(
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 18:52 Reaguje na Kýho Šlaka
No je asi rozdíl v pohledu na dodržování zákonů a to i těch o ochraně přírody. Jak se říká, " kdo nezhřešil ať hodí kamenem". To ale asi nebude případ pana Breziny, že? Pan Brezina na jednu stranu vede svoji svatou válku s " trampy co by porušovači zákona o ochraně přírody", na druhou stranu se chlubí, jak tento zákon sám porušuje. Považuji to přinejmenším za hodně divný přístup.
Odpovědět

Kýho Šlaka

7.1.2024 19:08 Reaguje na Jarek Schindler
A co tím chcete říct, jaký je to rozdíl? Že když se něčeho v lese dopustím, nemám nárok kritizovat stavění nepovolených staveb a privatizaci prostoru? Byť přítomnost IB do problému vnáší jistou zatuchlost, (je mi nesympatický už z dob Maximu a svými názory tento stav udržuje dodnes, a z hlediska novinářské práce taky není moc o čem mluvit, pokud dokáže ve svých článcích odkazovat na Parlamentní listy) neměli bychom se tvářit, že problém neexistuje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.1.2024 12:22 Reaguje na Kýho Šlaka
Napsal jsem to. Kamenem ať hodí ten kdo je bez viny. Tady mi to přijde jako nahrazovat čerta ďáblem. Větší poškození přírody vidím v , díky apce, masovém nárůstu zvědavých turistů.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

5.1.2024 21:34 Reaguje na Kýho Šlaka
Vy si asi budete muset počkat, až Vám nějakým zákonem bude zakázáno dělat něco, co děláte rád, abyste pochopil.
Jak jsem napsal, já patřím mezi ty, kteří se přírodou potulují v tichosti, ale to, že je někde v CHKO v krajině schováno několik malých a většinou nenápadných srubů, dokážu pochopit. Třeba můj strýc byl tramp a country muzikant a být s kamarády občas na jejich "osadě" ve skalách byl v podstatě smysl jeho života.
Pokud však porušuji nějaký zákon, se kterým nemusím souhlasit, a přijde postih, tak holt musím počítat i s tím, že mohu být potrestán.
Jak se rád potuluji přírodou, tak jsem se setkal s o několik řádů závažnějším problémem - s nájezdy motorkářů do lesů. Všude, kde jsem chodil, jsou rozježděné lesy a tím způsobená eroze na svazích, vystresovaná zvěř a ten kravál, když jsou někde poblíž... To už je ale pro ochránce přírody velké sousto, takže o tom tu ani raději nepíšete.
V Náchodě, když jsem tam před pár lety bydlel, řádili po příměstských lesích tak, že si mnozí stěžovali, protože jednak produkovali nesnesitelný kravál, ale dokonce záměrně najížděli na výletníky a výsledek?
Párkrát se policajti postavili s osobákem a "plácačkou" na okraj lesa a motorkáři jim vždy samozřejmě ujeli. To byla celá iniciativa. A tak rajtují ti šílenci na motorkách po lesích nerušeně dále a místo toho se řeší prkotiny.
Odpovědět

Kýho Šlaka

7.1.2024 17:45 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Tím, že si mám počkat, až bude -zakázáno něco, co dělám rád-, máte na mysli stavění nepovolených staveb v CHKO a znečišťování krajiny? O motorkářích v lesích se toho napsalo tuny, shodně tady pouze selhává systém v kontrole a postihu. Nicméně, rozdíl v náročnosti dopadení krosaře uhánějícího lesem a pivníka stavějícího srub pod převisem tady očividně je, to se asi shodneme. Jenže tady právě nejde jen o ty sruby, ale o přehlcení prostoru lidmi, hlukem, odpadem, toxickými látkami, doplňkovými stavbami a vším, co do CHKO prostě nepatří. A to snad problém je, nebo taky ne?
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

9.1.2024 09:54 Reaguje na Kýho Šlaka
Neměl jsem na mysli stavění nepovolených staveb v CHKO. Měl jsem na mysli cokoli. Cokoli se dá totiž zakázat. Např. celý život někam chodíte a pak je to vyhlášeno územím se zákazem vstupu, nebo se zakáže topit v krbu, nebo chovat zvířata nad určitou hmotnost.
Spousta zákonů se ovšem běžně porušuje. Např. sváteční řidiči nebo cyklisté porušují celou řadu předpisů a ani si toho nejsou vědomi. Na každém třetím pozemku je černá stavba, která by ani většinou nešla zkolaudovat (např. kvůli požárním přesahům do požárně otevřeného prostoru sousedních objektů). A tak bych mohl pokračovat dále...
Faktem tedy však je, že velká část populace běžně porušuje zákony (nehodnotím, jestli je to dobře nebo špatně, prostě to tak je) a Vy se tu pohoršujete, že jsem si to dovolil napsat :-D
Sruby v CHKO jsou pouze střípkem do celkové mozaiky. Mě žíly rozhodně netrhají. Dle mého názoru a názoru mnohých jiných podobně založených "poutníků krajinou" jsou mnohem větším problémem zmiňovaní motorkáři. K řešení motorkářů, kteří řádí v přírodě, je ovšem potřeba trocha odvahy a to podobní aktivisté, jako je autor článku, nejspíš nemají.
Odpovědět

5.1.2024 21:55 Reaguje na Kýho Šlaka
chybí vám tam jedno slovo: "...přečte lživý článek o zcela flagrantním ničení přírody..." Protože k žádnému zcela flagrantnímu ničení přírody nedochází, jen je vybráno pár fotek umně seskládaných tak, aby to tak vypadalo. Dopouští se flagrantního ničení přírody třeba horolezci, když zatloukají do skal kruhy? A těch jsou v českých CHKO tisíce, ne-li desítky tisíc. Dopouštějí se ho snad samotné správy CHKO, když v chráněných oblastech osazují do skal schůdky a žebříky? Nebo, chraň nás sám bůh skalních měst, zatloukají do země sloupy pro naučné stezky, to je tedy skandál.
(odpověď je samozřejmě všech případech záporná, aby si někdo nemyslel, že brojím proti horolezcům, žebříkům a stezkám)
Odpovědět

Kýho Šlaka

7.1.2024 18:10 Reaguje na
Ty nelegální stavby tam jsou, stejně tak popisované doprovodné jevy. Nic lživého tedy článek neuvádí. Argument horolezci je scestný a směšně samoúčelný. Horolezectví může být v určitých chráněných podmínkách omezeno, nicméně není v CHKO zakázáno. Skoby se zatloukají do tenkých skalních puklin a buďto se vytlučou nebo nechají ve skále jako trvalé osazení. Jistě, zásah do skály to je, ale srovnávat popisované a horolezectví je nesmyslné relativizování problému. Udivuje mě, jak selektivní tady dokáže být přístup k ochraně přírody. Montážní pěna, stavění latrín, technické látky a materiály, plasty a odpad v lese, atd. v chráněné krajinné oblasti je v pohodě, protože se jinde dějí jiné věci. Byl jste tam vůbec nebo jste jen četl tenhle článek? Potkat v lese suť a stavební materiál pro mě nebyl nejpříjemnější zážitek. Je smutné, kam jsme se v ekologii až (ne)dostali.
Odpovědět
HH

Honza Honza

5.1.2024 11:15
Tento dlouhý negativní článek vyjadřuje mentalitu ochranářů přírody. Pravidla chování nedovolí vyspělému člověku rozhazovat kolem sebe odpadky, zvl. ne v přírodě, zvl ne v lese, zvl. ne v NP, natož pak tam budovat přístřešky (podobné obydlím bezdomovců) ale argumentovat, že to způsobuje reklama- nevím! Třeba by se mohl zakázat přírodopis ve škole, aby lidi nechodili do lesa! Aby les a NP byly jen pro zvěř a stromy.
Kolik je v přírodě takových staveb, jak škodí? Jak škodí chodníčky v NP, nesmí se chodit do nepřístup. míst= pokuty!
Jak ale škodí přemnožená zvěř- nedovolí v celé krajině obnovu přírody ve smíšený les, aby příroda vůbec přežila!
Jak škodí zemědělci svými rozsáhlými přehřátými poli způsobujícími vyschnutí celé krajiny a erozi půdy?
Jak škodí lesníci, když vykácí celý kopec lesa?
Jak škodí sami přírodovědci, ochránci přírody, správci NP, kteří dají pokutu, za to, že někdo vyfotil něco v zakázané zóně a sami nechají celou Šumavu sežrat kůrovcem (třeba by stačilo zasáhnout na jednom nebo několika kopci, jako to dělají lesníci a zbytek prastarých stromů by normálně žil). Ještě alibisticky prohlásí: nedošlo k narušení vodního režimu, příroda se plně vzpamatovala! (po požáru, proti kterému jsme (kvůli naší představě o nazasahování) nezasáhli, se příroda vzpamatovala!!). Jak škodí správci tím, že nepodchytili kůrovcovou kalamitu a masivně nepřistoupili k obnově lesa ve smíšený les, lepší pro rozmanitost přírody, pro diverzitu, pro větší odolnost, pro celou perspektivu vývoje přírody v nastup. suchu (a tím jedinou skutečnou obranu proti klimat. krizi)?
Neškodilo by méně negace a více skromnosti!
Odpovědět
La

Larustom

5.1.2024 12:37
Mohu se diskutujících zde v diskuzi (včetně pana Breziny) zeptat, proč aplikace, když není vytvořena za účelem lákání dalších lidí, ale pouze za účelem mapování a dokumentace nelegální tábořišt má v úvodu napsáno toto:
"Trampské kemp CZ, Posouváme tramping do třetího tisíciletí. Ahoj kamaráde! Chystáš se na čundr, vandr nebo jen tak na výlet? Slyšel jsi o Roverských sklách na Kokořínsku, ale neznáš tam žádné kempy, sruby a osady? Aplikace Trampské kempy CZ zná skoro všechny!"
Odpověď typu, to se musíte zeptat autorů aplikace, já s ní nemám nic společného, je alibistická, pokud ji sám propaguji a obhajuji. Jestliže byla aplikace vytvořena za účelem monitoringu a evidence nelegálních tábořišť, měl byt asi úvodní text znít jinak. Co říkáte?
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

5.1.2024 14:36 Reaguje na Larustom
Já ji propaguju a obhajuju proto, že jde o výborný nástroj veřejné kontroly. Ale to jsem vám už psal. Motivaci tvůrců neznám a nezajímá mne. I kdyby ale aplikaci zamýšleli jako turistického průvodce, bylo by to naprosto v pořádku. Trampské kempy jsou na místech přístupných všem, podobně jako jiné turistické pamětihodnosti. Nebo snad smí vyrazit na vandr, výlet či vycházku jenom někdo? Příroda je nás všech, chodíme do ní všichni, a trampské kempy jsou i naše. Tím spíš, když se o nich mluví jako o kulturním dědictví České republiky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2024 19:10 Reaguje na Ivan Brezina
Na ty vaše pohádky o tom, že s těmito aplikacemi nemáte nic společného jsem už moc starý. On tomu snad někdo, samozřejmě mimo paní Kletečkové, věří? Přemýšlím proč by sami trampové měli zveřejňovat polohu těchto kempů. No a vaše argumentace? Co tak zveřejnit hnízdiště sokolů a dalších chráněných druhů? On je snad může pozorovat pouze "někdo"?
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

6.1.2024 07:06 Reaguje na Jarek Schindler
Je mi srdečně jedno co mi věříte nebo nevěříte. Podstatný je výsledek - likvidace všech těch srubů a kempů. A to se daří, i díky apce, která na problém upozorňuje a umožňuje jeho veřejnou kontrolu. Kdo apku vytvořil mne nezajímá.
Odpovědět
Ra

Radek

6.1.2024 12:26 Reaguje na Ivan Brezina
Nějak to tady začíná smrdět , pomoci podobných aplikací co lákají nudící se lidi všude možně , kteří potom zničí vše kam šlápnou .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.1.2024 17:46 Reaguje na Ivan Brezina
Ano, teď jste to vystihl přesně. Podstatný je výsledek a účel nakonec světí prostředky. Akorát, lhát se nemá, že. Jak už jsem napsal, nechápu proč by takovou apku tvořili ti anonymní trampové které uvádíte. Dobře posloužila pouze vám.
Odpovědět
PJ

Pavel Janoušek

5.1.2024 13:16
Souhlasím. Jako tramp ve výslužbě myslím, že pan Brezina má pravdu.
Odpovědět
Ra

Radek

5.1.2024 13:39
Své mládí jsem trávil na oslavce , někdo to tu zmínil ,dnes tam jsou dobráci co si srub zamčeli a dokonce v jednom bydlí bezdomovec . Byl jsem se po létech podívat na šumavě , všude lidé na el kolech , provoz jako na václaváku . To bohužel není jenom šumava , je to prostě všude , sociální sítě a webové stránky , lákají a lákají . Máme se jako prasata v žitě ,tak jako prasata se chováme . Souhlasím z panem Březinou .
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

5.1.2024 22:25
Koukam na ten clanek znova po 3 dnech a zjistuji, ze nektere fotografie mne vlasne ani tak moc nerozhorcuji... Kdybych stejne militantne hodnotil - jako navstevnik - mnohe soukrome domy napriklad v Ceskem raji, postavene taky casto treba pod velepozoruhodnou piskovcovou skalou, byl by muj esteticky soud leckdy mnohem prisnejsi. Nebo si pripomenme, jak vypadaji nektere vyznacne skalni hrady, ktere si vzali do "pece" ruzni mistni "nadsenci" treba i z vesnice, na jejimz pozemku ten hradek lezi...
Muzeme se na tohle vsechno divat z hlediska financi, prava, "domovskeho prava" nebo rekneme te estetiky. Muzeme se na to divat i z hlediska sokola stehovaveho, jenz sva nezadatelna sokoli prava delegoval na prislusneho cinovnika CHKO nebo AOPK... Financni hledisko je treba to, ze soukrome vlastnictvi je svate a kdyz na to nemate koupit si pozemek v miste, kde si chcete neco postavit tak tam nelezte. Takhle to pry vetsinou funguje v zemich jako je Anglie atd. u nas jsou ty tradice prece jenom jine. Pokud jste ale vlastnik, muzete si klidne postavit neco i daleko nevkusnejsiho nez to, co je zde v clanku zdokumentovano. Je li to Vas pozemek tak v principu nikdo nesmi (krome tedy svevolneho strazce CHKO ;) rici ani "n" a to ani v pripade, kdyz ta Vase originalni a neotrela, nebo naopak spis banalni a kycovita stavba primo sousedi s nejakou opravdu vehlasnou a esteticky cennou prirodni pamatkou.
Pak je tu ten pristup - propagovany v clanku - ze srub, nelegalne postaveny na miste, jehoz stavitel neni vlastnikem - patri vsem (drive se rikalo vsem pracujicim, dnes vsem, kteri ta mista proste radi obcas navstevuji...) a ze by tedy mel byt kdyz tak - napriklad trvale odemcen. (Aby se do nej fakticky pak nastehoval nejaky bezdomovec pripadne novy navstevnik kteremu je proste lito, ze objekt je dle jeho pozorovani zrovna nevyuzit a "chatra", po jeho vyhnani prislusnym organem treba casem dalsi bezdomovec, atd.) Ono ale tech nelegalnich chaticek v ruznych prirodnich zakoutich bylo v CR za poslednich rekneme 120 let postaveno opravdu nemalo - to mame vsem "majitelum" takovychto, casto opravdu temer neviditelnych objektu vyhlasit valku? At udela ekolist anketu mezi rediteli s zamestnanci CHKO a AOPK - co si oni o tomhle mysli. (Bude poucne si to precist.) At se zepta osobnosti, prirodovedcu atd. s autoritou ve spolecnosti jako jsou treba panove Cilek, Nevrly a dalsi - jak se oni stavi k takoveto problematice. Vadi mi silne prilisna militantnost vet jako

"Jediným rozumným lékem na overtrampismus je tedy návrat predačního tlaku. Roverky a Korkas nutně potřebují výměnu neschopného vedení CHKO za razantního a nekompromisního ochranáře, který to tam vezme do ruky stejně nebojácně jako Jiří Klápště v Českém ráji. Potřebují stráž přírody, která bude každý víkend od páteční noci do nedělního odpoledne obcházet převisy a sázet pokutu za pokutou. Potřebují noční přepadovky pod převisy v doprovodu Policie ČR, předvolávání ke správnímu řízení, vysoké sankce za poškozování přírody… Vychýlenou ekologickou rovnováhu znovuustaví jen dravci, v tomto případě dvounozí a se služebními průkazy"

Jeste k tomu niceni prirodnich ci kulturnich artefaktu. Vostin na piskovci je u nas ve skalnich mestech nastesti opravdu hodne.... Co se archeologickych nalezist tyce, tak nejpis lze vytipovat takova, ktera vypadaji pro budouci vyzkum perspektivne a dostatecne prisne je v mezidobi ochranit patricnou osvetou pred treba i neumyslnym a nevedomym poskozovanim

Co se archeologie tyce libi se mi mravoucny pribeh z jedne utesene
lokality v Ceskem raji, krasne misto k ziti na slunecne lokalite nedaleko od reky, urodna pole kolem. Mesto co by kamenem dohodil - a zbytek
dojel vlakem, autobusem autem ci na kole. Skupina stavebniku pred nekolika lety zakoupila v dobre vire prislusne pozemky a zacala na nich budovat sve vytouzene domy. Jenze ouha - pri stavebnich pripravnych pracech se zjistilo, ze na pozemku se nachazeji nejake stare popelnice resp. tedy jejich strepy. Krasne misto k ziti to totiz bylo i pred 5 000 ci kolika lety - a v dotycne lokalite bylo, jak vedci posleze zjistili, tehda hned nekolik obydli lidu popelnicovych poli. Tenhle objev znamenal pro domkare ovsem katastrofu. Jednak se neumerne protahla a prodrazila stavba jejich domu a jednak ti domkari nesmi na sve zahrade vlastne ani kopnout, aby nahodou neposkodili pripadne archeologicke nalezy na jejich pozemku. Navic - nepamatuji si tedy presne prislusne zakony a predpisy - jsou to oni, domkari - kdo musi platit pripadne budouci archeologicke badani na svem pozemku. Ja jsem v takoveto situaci proste na strane tech dnesnich domkaru a ne na strane domkaru z doby popelnicovych poli. (Ti by ostatne ty dnesni ochranare asi taky poslali nekam.) Mimochodem, kolik stovek tech popelnic se v Ceskem raji jiz za poslednich cca 150 let naslo a co jiz vedci o tom lidu popelnicovych poli vedi? Tak at to aspon poradne zpopularizuji, napisi o tom lidu popelnicovych poli poradne a zajimave pojednani (ktere si pak treba koupi i ti domkari, aby se meli cim pochlubit svym navstevam) kdyz kvuli vicemene banalnim ulomkum davnych popelnic takhle sikanuji a omezuji dnesni obyvatele prislusnyhch lokalit :)
Odpovědět

5.1.2024 22:35 Reaguje na Miloš Zahradník
Na tom je vrchol bizarnosti, že Klápště je zastupitelem za stranu, která nejaktivněji prosazovala novelizaci zákona o EIA, představující pro ochranu přírody úplnou pohromu. I kdyby trampové do těch skal vykutali nový Karlštejn, nenapáchají ani zlomek škody na české přírodě, co zvládla strana pana Klápštěho.
Odpovědět

5.1.2024 22:27
Asi jsem si našel nový koníček. Dosud jsem kempy jen užíval, takže je na čase přiložit ruku k dílu a pár jich taky vybudovat. Asi se sám nevyrovnám ničitelské aktivitě, ale když nás bude víc, tak ji aspoň zpomalíme.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.1.2024 22:41 Reaguje na
Zemljamka se solárem a vrtulkou a jste na správné straně
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.1.2024 11:51 Reaguje na
Zbytečně neprovokujte toho aktivistu, protože o to více bude aktivní. Našel si náplň svého života plného nenávisti vůči těm, kteří ho asi prokoukli a odmítli mezi sebe přijmout. O jednom takovém z doby před revolucí jsem tu psal a o tom jak dopadla trempská bouda na kterou upozornil STB. I lesáci se divili,
proč má být vypálena bouda osady, která jim brigádničila v lese
za tu možnost tam tábořit a za klestí na oheň. Zapšklý člověk
se stal bonzákem a dnes by byl asi ochráncem přírody chránícím
přírodu před trempy a jejich tábořišti. Ono ti lidé nezmizeli,
jen to dělají jinak a nikdo ani neví, zda se nejedná o provokaci.
Víte jak lze poštvat revírníka proti trempům? Po jejich odchodu
znovu oživíte oheň a revírník se tak naštve, že je příště sám
vyhodí z lesa. Ano, to je pravdivá událost, kterou udělal tremp
vyobcovaný kvůli svému chování z tábořiště. I takoví se najdou
a už se našel důvod těm ostatním tam zakázat tábořit. Takže
pozor na provokace, které urychlí likvidaci tábořišť. Nakonec
se tím v opilosti pochlubil místním a revírník zákaz zrušil.
Dnes vesnici a trempům vyhýbá obloukem, protože se oprávněně
bojí "domluvy"!
Odpovědět
va

vaber

8.1.2024 09:49 Reaguje na Břetislav Machaček
v každé společnosti existují nějaká pravidla, která se musí dodržovat, společnost bez pravidel nikdy neexistovala,
dnes to ale někteří považují za omezování svobody a nechtějí žádná, nebo chtějí pravidla která vyhovují jen jim a nezajímá je, že jiným nevhovují,
stejně termín udavačství, každý může ohlásit porušování zákonů, zdali byl zákon porušen neřeší ,,udavač,, ale někdo jiný,
a když vidím jak někteří i zde, zuří nad udáním ,je jasné že si uvědomují ,že porušují nějaký zákon, ale nevadí jim to ,vadí jim, že se na to přišlo,
každý stát má pravidla ,někde se nesmí ani přespat v autě, natož v přírodě,
když se stane jednotlivý případ porušení,nevadí to, problém je však ,že ten první obvykle strhne lavinu a začnou to dělat všichni ,podle známého pravidla ,když může on já taky
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

6.1.2024 13:27 Reaguje na
Nežli takto záměrnė provokovat, rak by bylo lepší zasloužit se o úpravu zákona a tím vzít šem tėm zakomplexovaný arogantním ochranářům vítr z plachet. Současné zákony jim dávají pocit nadřazenosti a možnost zakazovat, trestat a buzerovat za banálnį prohřešky, zatímco celou řadu skutečných problémů neřeší - vymluví se na nedostatek kapacity. Jejich pocit nadřazenosti tak neustále roste a to není dobře.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

6.1.2024 13:27 Reaguje na
Nežli takto záměrnė provokovat, rak by bylo lepší zasloužit se o úpravu zákona a tím vzít šem tėm zakomplexovaný arogantním ochranářům vítr z plachet. Současné zákony jim dávají pocit nadřazenosti a možnost zakazovat, trestat a buzerovat za banálnį prohřešky, zatímco celou řadu skutečných problémů neřeší - vymluví se na nedostatek kapacity. Jejich pocit nadřazenosti tak neustále roste a to není dobře.
Odpovědět
JD

Jiří Doležal

7.1.2024 09:34
Je čas přiznat si, kdo na Kokořínsku (a nejen tam) ty hrůzy postavil. Je to práce těch prostoduchých, kterých je mezi trampy dávno už moc, protože nad trampským hnutím visí odjakživa obrovská vlajka tolerance a oni to mají jaksi snadnější sem proniknout.Tohle nemohl postavit člověk, který četl Londona nebo Setona, člověk, který třeba jen na videu viděl sruby v divočině, ve Finsku, Norsku, Kanadě, na Aljašce. Tady nemohl být přítomen ani jeden jediný vyučený řemeslník. A jestli ano, jenom to dokazuje, jak sebou necháváme, těmito "lidičkami" díky svojí toleraci manipulovat. Tady je příležitost to všechno zbourat, uklidit a dát těmto lidem jasně najevo, že dokud se nepolepší, nechceme je mezi sebou vidět.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

7.1.2024 19:53
Udelejme myslenkovy pokus. Presadme tenhle clanek - a diskusi pod nim - do doby rekneme pred 40 lety - a zmenme jeho tema ve smyslu, jak bojovat proti pretrvavajicim a (povazte!) dokonce siricim se nesvarum, jiz nepatricim do vyspele socialisticke pritomnosti. Muzete mit spousty namitek vuci spolecenske (protisociaslisticke/protikapitalisticke atd.) skodlivosti aktivit urcite skupiny lidi - ale jde prece take o zpusob, jakym ty namitky formulujeme a realizujeme. A o primerenost pripadneho trestu, po kterem volame. Muzu mit sto chuti strilet na motorkare, co nici vzacne porosty v lese kam rad chodim na prochazky - ale vytvaret a propagovat sireni seznamu treba domacich adres takovychto spolecensky skodlivych osob - tak takovehle aktivity se lidove oznacuji urcitymi ne moc lichotivymi nazvy (jako treba "elf"... nechceme li tedy pouzit primo slovo udavac). To, ze nekteri sefove CHKO zaviraji oci nad aktivitami popisovanymi v clanku muze znamenat bud jejich moznou nekompetentnost - coby hlidacu neocenitelnych hodnot toho uzemi anebo taky - mozna i casteji - jejich lidskost, pragmaticnost a toleranci, neduslednost v trestani aktivit neslucitelnych se striktnimi predpisy formalniho prava (a ono se to formalni pravo v dejinach casto menilo az prevracelo, zvlaste pak zde ve stredni Evrope) ktere mohou byt- a casto byvaji - v konfliktu se "zvykovym pravem" jako treba ve zminenych zde pripadech "symbiozy" vedeni polesi a tlupy prirode oddanych trampu, kteri si sice kdysi vybudovali nelegalni taboriste ci nocleziste, ale na oplatku organizuji brigady na pomoc lesakum a celkove pusobi spis ve prospech udrzitelneho rozvoje prislusne lokality. To je opravdu nutno takhle se rozhorcovat se nad kazdym sroubem zavrtanym do piskovcove skaly?

A jeste - opet offtopic - poznamka k zachodum. Libilo se mi na Islandu, ze zachody tam pojimaji casto ve velkorysem stylu, nekdy i jako esteticky doplnek krajiny. Nemam ted na mysli megalomanske, cernym mramorem oblozene ohromne zachody v nove budove "filharmonie" v Reykjaviku ale treba artefakty typu "jedete pustou krajinou kolem vodopadu a sopek a 150 metru vedle silnice najednou vidite v ridke trave umelecke dilo ve tvaru splachovaciho zachodu na betonovem podstavci. Se skutecnou vodou kdyz otocite kohoutkem (jak presne je resen odpad jsem nezkoumal :) Pravda, cela ta konstrukce je plne odkryta pohledum ze silnice a mozna zrovna tohle nebylo koncipovano jako plne funkcni hygienicke zarizeni, spis jako umelecke dilo vyjadrujici urcitou myslenku - nez opravdove WC :)
Chapu ze v labskych piskovcich neni nahore moc vody cili tohle by byl navod spis pro nektera srazkove bohatsi CHKO :) Stejny namet bych uplatnil i pro vrcholy popularnich hor. Ne teda zrovna pro Jested - tam uz stoji ta slavna a vsemi chvalena vez :) - ale pro vrcholy typu Snezky a pro horni stanice ruznych lanovek. Nahore by mel byt - krome pripadne rozhledny apod. uz pouze a jen zachod. Nic jineho, zadne bufety ci prodejni stanky, zadne televizni vysilaci veze (ty uz dnes nastesti nejsou ani moc potreba) zadne postovni prepazky apod. :)
Odpovědět

Radek Čuda

8.1.2024 11:53 Reaguje na Miloš Zahradník
"... "symbiozy" vedeni polesi a tlupy prirode oddanych trampu, kteri si sice kdysi vybudovali nelegalni taboriste ci nocleziste, ale na oplatku organizuji brigady na pomoc lesakum ..."

Pokud tábořiště existuje s výslovným souhlasem vlastníka pozemku, a zde i správy CHKO, tak se nejedná o tábořiště nelegální a situace je zcela jiná.
Jenže k tomu zde nedošlo, nikdo s tím nevyslovil souhlas, ale současně nikdo neprojevil snahu ta veledíla lesní architektury odstranit, ačkoli k tomu byl opakovaně vyzýván. Tady se prostě dělalo jako že nic.
To si mohu dovolit jako soukromý vlastník, ale nemůže si to dovolit příslušný orgán veřejné správy.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

31.1.2024 22:12
Novinky: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kokorinsko-trampove-vedci-niceni-taborist/r~946d0c86c02e11ee8db8ac1f6b220ee8/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Odpovědět
PP

Petr Pavlata

16.2.2024 10:48
S aplikací a webem si dal někdo dost práce, aby nešel dohledat autor. U domény je to vůbec zajímavé, třeba v ČR ji anonymně vůbec mít nelze.
Nicnémě v androidí aplikaci zůstali nějaká metadata, podle který lze najít autora. A jeden ze zdejší diskuse se s ním dohledatelně zná.
Smysl existence té aplikace opravdu nebyl v tom, udělat průvodce.
Víc psát nebudu, ty informace tam leží volně a nehodlám do toho zabředávat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist