Iva Škrovová: Jak vnímá tábořiště v Roverkách krajinná architektka?
Také jsem měla možnost zhlédnout dva díly pořadu Nedej se! (zde a zde) a užasla jsem nad jednostranným líčením stavu kraje, který jsem prohledala za pomoci všech svých smyslů i dobrých přátel.
Nechápu, že může někdo tvůrce kempu Mamuťák nazvat kazisvětem…také tvůrce kempu Mrtvý dítě, Jezevec, Brloh…. Ty a pár dalších jsem viděla na vlastní oči a co mi v mysli zůstalo, je především dojem, že tady v těch místech se potkali lidé a příroda v jakémsi pokusu o souhru, jako kdysi lidé pravěcí, hledající úkryt v jeskyních a pod skalními převisy.
Jsem od mládí tulák, mám ráda divočinu a umetené cesty mezi stánky občerstvení rychle opouštím, pohybuji se přírodou v každé roční době, v každém počasí, ve dne i po nocích, se stanem i bez stanu. Pohostinné vybavení navštívených převisů mne překvapilo, uhrabaný písek, uložené nářadí, zelená větvička na ohništi… podle těchto znaků jsou to místa, která má někdo velmi rád, stará se o ně, chrání si je.
Tramping býval naší světovou raritou – i když v dnešní době je to již dohasínající uhlík hrstky lidí, kteří tuto formu života vyznávají a praktikují. Paměť i zkušenost mi říká, že taková místa si budují lidé, kteří potřebují vyčistit hlavu po náporu civilizačních vymožeností, stát se na chvíli jednoduchou součástí přírody ve společnosti podobně naladěných přátel.
Ne každý je samotář, lidé jsou přece smečková zvířata, potřebují spolu sdílet i radost a pohodu. Ty pod převisy skal mimo turistické cesty nacházejí a s nimi romantiku, o které si zpívají a kterou chtějí aspoň trochu zažívat mimo svět blikajících světel, agresívních reklam, neúprosného hluku, dorážejících gejzírů zbytečných informací…
Smůla je, že ta úžasná přírodní útočiště se nacházejí v oblastech, které vzal stát pod svou ochranu, ohradil je paragrafy s mnoha zákazy a nařízeními.
Chápu, že ochrana přírody, jak je u nás koncipována, je konzervativní ochranou především proti lidem, kterým je příroda jen zdrojem příjmů, případně hezkou pomíjivou kulisou pro jiné atraktivní činnosti. Jsme v tomto ohledu národem velmi nekulturním, výsledky našeho pobytu v krajině vidíme, kam se vrtneme.
Pobytové stopy pod převisy Roverek jsou proti tomu korkovou zátkou v myší díře, něčím drobným, z mého hlediska krajináře málo podstatným.
Ochranář chrání a snaží se konzervovat stav… ale člověk v přírodě žije tisíce let, kdysi opravdu žil s přírodou v souladu, protože mu nic jiného nezbývalo, respekt a životní svázanost byly jejich hlavní spojnicí. To už jsme dávno zapomněli.
Ale trampové tak úplně ne – táhne je to do skrytých míst, často velmi romantických až tajemných, chtějí tudy nejen projít, ale i pobýt, stát se jejich součástí aspoň na chvíli. Je to věčná touha tuláků, procházet krajem a hledat místa, kde hlavu složit a případně si je tak trochu „ochočit“. Nevidím na tom nic špatného.
Přečtěte si také |
Ivan Brezina: Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírodyJe pravda, že všechno má mít svoji míru a všeho moc škodí. Co je málo a co moc, o tom je třeba vést diskusi, nikoli stát na direktivním stupínku a autoritativně rozkazovat. Zákony tvoří lidé, nemohou tedy být dokonalé a postihnout celou barevnou mozaiku života – naštěstí.
Myslím, že pan Brezina mnohdy předkládá situaci zjednodušeně a svoji pravdu až příliš často opírá o sbírku paragrafů, která se nazývá zákonem o ochraně přírody a krajiny, zákonem o lesích, o vodě atd.
Ale život si nese také vlastní zákony a v tomto ohledu mi nepřijde, že by stavitelé kempů ve skalách nějak výrazně narušovali přírodní řád – nikde jsem neviděla pozůstatky lesního požáru, žádné rozházené odpadky… tam, kde jsem měla možnost zavítat, jsem viděla snahu o nějaký řád, dýchala tu láska k místu, často až kultovní. Zpívání v nočním tichu? Záře ohně? Povídání a smích o víkendu? Naše zvěř si musela zvyknout na mnohem horší projevy lidské přítomnosti v krajině – do daleka se nesoucí neustálý, i v noci nepolevující hukot dálnic, rachot ohňostrojů všech možných oslav, zářící města narušující přirozenou tmu, reflektory nočních automobilistů…další a další činnosti známe všichni.
A najednou vadí zpívání v záři ohně, které je slyšet na pár metrů… Oheň na písku pod převisem – bezpečnější místo těžko pohledat, snad uprostřed řeky na kameni. Nechápu to.
Ještě něco k estetice trampských útulků: neviděla jsem zdaleka všechny, ale ty, co jsem mohla prozkoumat, bych klidně ukazovala studentům jako příklad souladu tvořivé činnosti člověka a charakteru místa.
Nadchl mne panem Brezinou tolik kritizovaný Mamuťák – zůstane mi v paměti jako místo, které působí jako stará svatyně – tak mohl kdysi vypadat pohanský areál dávných obyvatel skalního města.
Myslím, že bude velkým hříchem tak citlivě a zajímavě vybudované místo zničit, žádná srnka ani jezevec to neocení, je jim to jedno, mají jiná místa k životu, ale zmizí neopakovatelná ukázka vyjádření úcty a lásky k přírodnímu místu způsobem až mystickým.
Máme pořady, které nám ukazují památná místa naší země, náboženské stavby v odlehlých místech, kde převládá příroda… představují je k obdivu a uznání.
Kemp Mamuťák a třeba i jednoduché Mrtvé dítě nebo přítulný Brloh jsou označeny za díla kazisvětů, opovržení hodná, nevkusná, hanobící… Jaká kritéria jsou vlastně používána pro taková hodnocení? Především vždy subjektivní – ostatně tady objektivita ani není možná. Každému se líbí něco jiného, kdo je rozsoudí?
Přečtěte si také |
Larus: OvertrampismusPan Brezina mne jistě poctí nějakým peprným komentářem, který si za rámeček nedám, nicméně přestože jsou moje estetické preference jiného ladění, shledávám zde jistý soulad a ten ve svých úvahách respektuji.
Jsem krajinná architektka, 30 let vykonávám tuto práci, celý život se pohybuji krajinou a vnímám ji v celém kontextu přírodních daností i lidského působení. Krajina je pro lidi, jako pro všechna ostatní zvířata – těm jsme nadiktovali, kam mohou a nemohou, vnutili jsme jim hluk, světlo, znečištěnou vodu, kontaminovanou půdu… stejně vnucujeme sobě navzájem, kam můžeme a nemůžeme, co tam můžeme a nemůžeme.
Těžká pozice pro lidi, kteří chtějí v přírodě žít chvíli přirozeně, bez hluku oficiálních kempů, jejich světel, aut, chatek a špinavých sociálek. Situace skutečně není jednoduchá, ale znovu zdůrazňuji, záležitost kempů v Roverkách je příležitostí k diskusi s širším záběrem, nikoli k demagogickému prosazování linie rigidního způsobu řešení, jak jej podává pan Brezina.
Vzorem by nám mohly být severské země, kde je zakotveno nezpochybnitelné právo člověka na přírodu, na volný pohyb i pobyt. Máme se co učit. Myslím, že by je umně zbudovaný a s láskou udržovaný kemp pod skálou neurazil… Jistě by si jich nenastavěli stovky, jistě by udrželi svůj vkus a výjimečný cit pro harmonii přírodního prostředí. To jsou zajímavá témata, zasluhující také velkou pozornost jak ze strany správy CHKO, tak veřejnosti, ať odborné, či laické.
Na závěr bych chtěla nabádat ke konstruktivní diskusi, oproštěné od emocí a se snahou poctivě probrat pro i proti v záležitosti skalních příbytků. Rozhodně je třeba nastavit nějaká pravidla pro počet a také vzhled těchto míst, ale postavit věc systémem „buď – anebo“ poukazuje na neschopnost naslouchat lidem s jiným názorem, na neoprávněnou nadřazenost (ani služba zákonu nezadává právo na nadřazené jednání) a nedostatek nadhledu.
Nátlakový způsob komunikace pana Breziny mi připadá nepřijatelný, populistický a jednostranný, v podstatě společensky škodlivý. Diskuse pod jeho příspěvky je místy až vulgární, bohužel se zjednodušených a nevhodně emotivních formulací dopouští i samotný autor, což jistě nepřispívá ke konstruktivnímu rozebírání problematiky.
Zkusme zahájit diskusi o věci v širším pojetí. Cožpak kaplička, postavená na vrcholu skály v chráněném území je také objektem ke zbourání, aby měly ještěrky více místa a nebyly rušeny modlitbami věřících a plamínky svíček?
Jednoduché je ničit ve jménu nějaké myšlenky – příkladů v historii najdeme nespočet – ale je takový přístup hodný demokratické společnosti 21. století? Každý můžeme jít volit svého prezidenta, ale do ničeho dalšího mluvit nesmíme? Já jako krajinářka můžu dát za sebe stanovisko například ke kempům v Roverkách, váží to něco? Co třeba více stanovisek od více povolaných, prostě pořádná mezioborová diskuse. Ty ale u nás moc v módě nejsou. Škoda, lidé by třeba mysleli svobodněji a dávali si více pozor na manipulaci.
Co ke kokořínským trampským stavbám na Ekolistu dosud vyšlo
První text na Ekolistu vydal tramp Larus o Overtrampismu. Na tento text reagoval Ivan Brezina textem Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody.Pak přišel pohled krajinné architektky Ivy Škrovové.
Debatu následně lehce nakopl pastevec a ochránce přírody Tomáš Zděblo tím, že téma zarámoval jako válku o Roverky. Ivan Brezina mu napsal svou odpověď, že nejde o válku, ale úklid.
K tématu se vyjádřila i mezioborová skupina vědců.
Petr Kmínek, obyvatel Dřevčic, napsal komentář z pohledu místního občana. Jeho komentář doprovodilo prohlášení cca padesáti místních obyvatel k tématu.
Otevřený dopis Ivana Breziny ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Pane ministře, konejte.
Jakub Sláma zkritizoval přístup Ivana Breziny v textu Trolling přírody Ivana Breziny aneb skutečně vadí trampská tábořiště?
Ivan Brezina napsal otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi.
Milada Vrbová napsala Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Petr Válek napsal Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci kauzy trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a konkurzu na vedoucího správy CHKO
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (52)
Slavomil Vinkler
24.1.2024 06:55Libor Petr
24.1.2024 13:10 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
24.1.2024 07:44Radek Čuda
24.1.2024 14:38 Reaguje na Jarka O.Jiri Koss
25.1.2024 09:33 Reaguje na Radek ČudaJarka O.
25.1.2024 10:26 Reaguje na Radek ČudaJana Matoušková
27.1.2024 19:22 Reaguje na Radek ČudaIvan Brezina
25.1.2024 13:33 Reaguje na Jarka O.Libor Petr
26.1.2024 15:53 Reaguje na Ivan Brezinahttps://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/podnikatel-a-clen-ods-oulicky-stavi-v-ceskem-stredohori-cerne-stavby-184036
Jan Bednář
26.1.2024 20:56 Reaguje na Ivan BrezinaJana Matoušková
27.1.2024 19:33 Reaguje na Ivan BrezinaNorbert Kyjovský
24.1.2024 08:56Ta pseudokauza je známá, a co se tak šeptá, má úplně jinou příčinu. Někteří prý tvrdí, že nějakému „aktivistovi“ někdo kdysi možná šlápl na kuří oko. Ať už ho nevzali do osady pro jeho nekamarádské povahové vlastnosti nebo ho nějaká trampka odmítla, to je jedno — prostě se začal mstít. Zveřejnil na sítích mapu kempů, aby tam začali chodit i ti tzv. masňáci (ti samozřejmě po tom, co si udělají na ohni buřty, ohniště neuklidí a nedají na něj větvičku, jak je u trampů pravidlem). Kamarád z ústecka mi dokonce říkal, že na jednom kempu nedaleko Úštěku byla v jedné mezeře nastříkaná montážní pěna, mysleli si, že to tam udělali kluci z nedaleké vesnice, kteří tam občas chodí spát. Ale ti říkali, že prej nejsou blbí. A i z jiných kempů jsou prý zprávy, že do čistě dřevěných konstrukcí někdo zasahuje. Přijdeš v pátek večer pod převis a tam nová patnáctka vrut. Který samozřejmě bez nářadí nevyndáš. A pak se čirou náhodou objeví taková prasárna jako „dokumentace“.
A lidé, kteří mají oblast na starost, a pro které jsou trampové ti opravdu poslední, kteří by přírodě škodili a které by museli řešit, musí na desítky těch zbytečných podnětů pak reagovat, i když by raději dělali opravdu důležité věci.
Vladimír Kožíšek
24.1.2024 09:01 Reaguje na Norbert KyjovskýIvan Brezina
27.1.2024 10:07 Reaguje na Norbert KyjovskýVladimír Kožíšek
24.1.2024 08:58Reakce pana Breziny bude stejná jako kdykoli jindy. Bohužel má příliš pravomocí toto své tažení vést.
Norbert Kyjovský
24.1.2024 09:26 Reaguje na Vladimír KožíšekSlavomil Vinkler
24.1.2024 11:26 Reaguje na Norbert KyjovskýLibor Petr
24.1.2024 13:16 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
24.1.2024 13:35 Reaguje na Libor PetrVladimír Kožíšek
24.1.2024 16:06 Reaguje na Slavomil VinklerPřipomíná mi to kauzu, kdy před časem v Broumovských stěnách kvůli těžbě dřeva neskutečně odporným způsobem ubourali kus pískovcového masivu a správa CHKO se tvářila, že je to ok. Takže, když je třeba, aby v přísně chráněné zóně krajiny projel kamion se dřevem, je možné všechno (a to nemluvím o té hrůze, co po těžbě zůstala), ale běda turisto, když sejdeš ze stezky a chytí je ochranář, to budeš mít problém a bude s tebou jednáno jako se zločincem.
Nezlobte se, ale mě ta naše současnost přijde čím dál více absurdní.
Vladimír Kožíšek
29.1.2024 10:53 Reaguje na Slavomil VinklerIvan Brezina
27.1.2024 10:07 Reaguje na Vladimír KožíšekVladimír Kožíšek
30.1.2024 20:54 Reaguje na Ivan Brezina1. je těžba dřeva, po které zůstává v lesích velký nepořádek - krom rozježděných lesních cest a mýtin je to plastový odpad a rezidua nafty
2. je aktivita nelegálních motorkářů - krom toho, že na svazích po jejich řádení vznikají rýhy a tím erodují je spíše problémem ten šílený hluk
Když už jsem náhodou na nějaký ten divoký příbytek narazil, tak velmi raritně a bylo to z přírodních materiálů.
Možná ale, že jste narazili na chatrč protisystémové konspirátorky Myšpule. Vzhledem k jejím názorům, které šíří na svém youtube chanelu, bych se ani nedivil, kdyby to byla směsice polykarbonátu a jiného plastu. Těch pár ojedinělých nevhodných zásahů na tak velkém území není důvodem k Vašemu "svatému" tažení.
Radek Čuda
24.1.2024 14:35Pomíjí hlavně fakt, že správa CHKO otázku nejrůznějších tábořišť nechávala léta vyhnít, místo toho, aby z titulu své funkce, kterou je správa předmětného území, nějak aktivně a oficiálně konala. Stanovila místa kde ano a kde ne, za jakých podmínek, v jaké podobě a podobně. O tato se starala ... klidně ve spolupráci s trampy a podobně ... a dodržování podmínek kontrolovala. V případě vzniku jiných pak tato likvidovala "obratem".
Místo toho dělala mrtvého brouka, díky tomu tam vzniklo kde co ... něco v pohodě, něco hrůza ... a holt jim to postupem času přerostlo přes hlavu a bouchlo do xichtu.
Další věc je existence těch tábořišť ne z pohledu krajinného ... většina je prostě zašitá v lese a beru, že nejen krajinné architektce nevadí ... ale z pohledu ochrany přírody, kde už je to rozporuplnější, a rovněž i z pohledu zeměhrabů, kde o tom prd vím a tedy se nebudu hádat, že to jim to vadí neoprávněně.
A ona to vlastně i sama nakonec píše když si za vzor bere situaci ve Skandinávii, kde samozřejmě různá tábořiště v nejširším slova smyslu jsou, ale jejich vznik a fungování jsou zcela v protikladu k tomu, co vzniklo na Kokořínsku.
Radek
24.1.2024 15:09Slavomil Vinkler
24.1.2024 15:20 Reaguje na RadekIvan Brezina
27.1.2024 10:08 Reaguje na RadekMiroslav Vodička
24.1.2024 15:33Jiří Doležal
24.1.2024 17:07zakomponovat plast, igelitové plachty, staré nahnilé koberce, matrace, které už doma nikdo nemohl cítit, veteš ze sběrných dvorů. Jak postavit srub pomocí montážní pěny. To ve Finsku fakt neuvidíte.
Vladimír Kožíšek
25.1.2024 17:24 Reaguje na Jiří DoležalTomáš Zeman
24.1.2024 19:20Majka Kletečková
24.1.2024 21:01 Reaguje na Tomáš ZemanIvan Brezina
27.1.2024 10:08 Reaguje na Tomáš ZemanJarka O.
25.1.2024 10:20Vladimír Kožíšek
26.1.2024 10:47 Reaguje na Jarka O.Toto upjaté tažení proti pár ohništím, lavičkám a kládám, které jsou skryty kdesi v lesích, v kontrastu se skutečnými problémy, které řešeny nejsou, mě tedy ani moc nepřekvapuje (panstvo si také mohlo dělat vše).
Bylo by však dobré tento stín mentality naší společnosti konečně revidovat a tyto jedince konající po vzoru Adolfa Eichmanna, který také pouze konal rozkazy dle platných zákonů, přesměrovat ke smysluplnější činnosti.
Břetislav Machaček
25.1.2024 11:50sympatizantů. Vyslovil jsem už minule názor, že se jedná o další způsob
uzurpace přírody ochranáři, kteří z ní chtějí vyhnat turisty, trempy,
myslivce, rybáře atd., Kteří ji doposud udržovali ve stavu, který je dle
ochranářů hoden ochrany. Což se tak vážení ochranáři zaměřit na nápravu
zdevastovaných ploch průmyslem, těžbou nerostů, stavební činností, kdy
se zastavuje příroda hotely, sjezdovkami, parkovišti, cestami, satelity,
sklady a montovnami? To vám ekosoudruzi nevadí a nebo je to dílo vašich
sponzorů a proto mlčíte? Dobře vím odkud vítr věje a tím je uzurpace
přírody pro hrstku vlastníků a jimi trpěných ochranářů, jako odměna za
vyštvání všech ostatních. Nám ostatním vytýčíte placené stezky a nebo
nás naženete na placené tábořiště, sjezdovky s placenými parkovišti,
do předražených hotelů a do fitcenter. Z pobytu v přírodě vyždímáte
peníze se zdůvodněním jejich použití na zvelebení přírody podle vás a
vašich chlebodárců. Trampy, co si vše přinesou a odnesou vlastní, co
neplatí ubytování, parkovné a sportování na placených sportovištích
vyženete, protože vlastníkům nepřinášejí žádný zisk. Možná tam časem
místo trempských bud vlastníci postaví "úhledné" chatky s noclehem
jako v hotelu pro platící romantiky a dílo komerce přírody už bude
dokonáno. V zahraničí už je celkem běžný placený vstup i do zcela
obyčejného lesa se zdůvodněním, že údržba cestiček něco stojí a je
zakázáno utrhnout dítěti borůvku, či malinu u cesty. Jsem rád, že
jsem zažil jinou dobu, ač taky nebyla nic moc, ale to, co se děje
nyní je pouhý slabý odvárek tehdejších represí.
Vladimír Kožíšek
25.1.2024 17:31 Reaguje na Břetislav MachačekIvan Brezina
27.1.2024 10:08 Reaguje na Břetislav MachačekIvan Brezina
25.1.2024 13:27Radek
25.1.2024 13:48 Reaguje na Ivan Brezinahttps://www.celakovice.org/velke-vrbno/velke-vrbno-mala-vodni-nadrz-v-lyzarskem-arealu-paprsek/?utm_source=www.google.com&utm_medium=organic&utm_campaign=Google&referrer-analytics=1
Jarek Schindler
26.1.2024 10:24 Reaguje na RadekJarek Schindler
26.1.2024 10:15 Reaguje na Ivan BrezinaBřetislav Machaček
26.1.2024 10:53 Reaguje na Ivan Brezinaspřízněné duše. Základní vlastností je nesnášenlivost a opojení
mocí diktovat své priority ostatním. Vedení AOPK, CHKO a ani
panu ministru se nedivím, že vám vše odsouhlasí, protože se bojí
právě vás, který se rozhodl dokončit své dílo a vyhnat trempy
z Roverek. Jdete na to přes média a nikoliv, že by jste dělal
mezi trempy osvětu, co se v přírodě dá tolerovat a co nikoliv.
Vy jste se prostě rozhodl netolerovat vůbec nic a mít přírodu
pouze pro sebe a vám podobné. Být vámi, tak bych se ale bál,
že někomu, kdo to nepřekousne, ujedou nervy. Jinak vidím, že
to "zvaní" do Roverek vám není cizí ani nyní a zvědavost tam
jistě přiláká i ty, kteří by tam nikdy nezabloudili. Děláte
prostě to, aby byl důvod likvidovat tábořiště větší a větší!