https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/iva-skrovova-jak-vnima-taboriste-v-roverkach-krajinna-architektka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Iva Škrovová: Jak vnímá tábořiště v Roverkách krajinná architektka?

24.1.2024
Kemp Mamuťák.
Kemp Mamuťák.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Škrovová
Dovoluji si napsat něco k záležitosti tábořišť v Roverkách, svůj pohled krajinné architekty, milovnice a obdivovatelky přírody i lidského umu a tvořivosti.
 
Měla jsem možnost navštívit ten romantický skalnatý kraj, zvaný Roverské hory, projít se stezkami značenými i neznačenými, přespat pod převisy.

Také jsem měla možnost zhlédnout dva díly pořadu Nedej se! (zde a zde) a užasla jsem nad jednostranným líčením stavu kraje, který jsem prohledala za pomoci všech svých smyslů i dobrých přátel.

Nechápu, že může někdo tvůrce kempu Mamuťák nazvat kazisvětem…také tvůrce kempu Mrtvý dítě, Jezevec, Brloh…. Ty a pár dalších jsem viděla na vlastní oči a co mi v mysli zůstalo, je především dojem, že tady v těch místech se potkali lidé a příroda v jakémsi pokusu o souhru, jako kdysi lidé pravěcí, hledající úkryt v jeskyních a pod skalními převisy.

Jsem od mládí tulák, mám ráda divočinu a umetené cesty mezi stánky občerstvení rychle opouštím, pohybuji se přírodou v každé roční době, v každém počasí, ve dne i po nocích, se stanem i bez stanu. Pohostinné vybavení navštívených převisů mne překvapilo, uhrabaný písek, uložené nářadí, zelená větvička na ohništi… podle těchto znaků jsou to místa, která má někdo velmi rád, stará se o ně, chrání si je.

Kemp Mamuťák - místa pro spaní s čistě uklizenou, umetenou plochou.
Kemp Mamuťák - místa pro spaní s čistě uklizenou, umetenou plochou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Škrovová

Tramping býval naší světovou raritou – i když v dnešní době je to již dohasínající uhlík hrstky lidí, kteří tuto formu života vyznávají a praktikují. Paměť i zkušenost mi říká, že taková místa si budují lidé, kteří potřebují vyčistit hlavu po náporu civilizačních vymožeností, stát se na chvíli jednoduchou součástí přírody ve společnosti podobně naladěných přátel.

Ne každý je samotář, lidé jsou přece smečková zvířata, potřebují spolu sdílet i radost a pohodu. Ty pod převisy skal mimo turistické cesty nacházejí a s nimi romantiku, o které si zpívají a kterou chtějí aspoň trochu zažívat mimo svět blikajících světel, agresívních reklam, neúprosného hluku, dorážejících gejzírů zbytečných informací…

Smůla je, že ta úžasná přírodní útočiště se nacházejí v oblastech, které vzal stát pod svou ochranu, ohradil je paragrafy s mnoha zákazy a nařízeními.

Chápu, že ochrana přírody, jak je u nás koncipována, je konzervativní ochranou především proti lidem, kterým je příroda jen zdrojem příjmů, případně hezkou pomíjivou kulisou pro jiné atraktivní činnosti. Jsme v tomto ohledu národem velmi nekulturním, výsledky našeho pobytu v krajině vidíme, kam se vrtneme.

Pobytové stopy pod převisy Roverek jsou proti tomu korkovou zátkou v myší díře, něčím drobným, z mého hlediska krajináře málo podstatným.

Ochranář chrání a snaží se konzervovat stav… ale člověk v přírodě žije tisíce let, kdysi opravdu žil s přírodou v souladu, protože mu nic jiného nezbývalo, respekt a životní svázanost byly jejich hlavní spojnicí. To už jsme dávno zapomněli.

Ale trampové tak úplně ne – táhne je to do skrytých míst, často velmi romantických až tajemných, chtějí tudy nejen projít, ale i pobýt, stát se jejich součástí aspoň na chvíli. Je to věčná touha tuláků, procházet krajem a hledat místa, kde hlavu složit a případně si je tak trochu „ochočit“. Nevidím na tom nic špatného.

Je pravda, že všechno má mít svoji míru a všeho moc škodí. Co je málo a co moc, o tom je třeba vést diskusi, nikoli stát na direktivním stupínku a autoritativně rozkazovat. Zákony tvoří lidé, nemohou tedy být dokonalé a postihnout celou barevnou mozaiku života – naštěstí.

Myslím, že pan Brezina mnohdy předkládá situaci zjednodušeně a svoji pravdu až příliš často opírá o sbírku paragrafů, která se nazývá zákonem o ochraně přírody a krajiny, zákonem o lesích, o vodě atd.

Ale život si nese také vlastní zákony a v tomto ohledu mi nepřijde, že by stavitelé kempů ve skalách nějak výrazně narušovali přírodní řád – nikde jsem neviděla pozůstatky lesního požáru, žádné rozházené odpadky… tam, kde jsem měla možnost zavítat, jsem viděla snahu o nějaký řád, dýchala tu láska k místu, často až kultovní. Zpívání v nočním tichu? Záře ohně? Povídání a smích o víkendu? Naše zvěř si musela zvyknout na mnohem horší projevy lidské přítomnosti v krajině – do daleka se nesoucí neustálý, i v noci nepolevující hukot dálnic, rachot ohňostrojů všech možných oslav, zářící města narušující přirozenou tmu, reflektory nočních automobilistů…další a další činnosti známe všichni.

Kemp Jezevec.
Kemp Jezevec.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Škrovová

A najednou vadí zpívání v záři ohně, které je slyšet na pár metrů… Oheň na písku pod převisem – bezpečnější místo těžko pohledat, snad uprostřed řeky na kameni. Nechápu to.

Ještě něco k estetice trampských útulků: neviděla jsem zdaleka všechny, ale ty, co jsem mohla prozkoumat, bych klidně ukazovala studentům jako příklad souladu tvořivé činnosti člověka a charakteru místa.

Nadchl mne panem Brezinou tolik kritizovaný Mamuťák – zůstane mi v paměti jako místo, které působí jako stará svatyně – tak mohl kdysi vypadat pohanský areál dávných obyvatel skalního města.

Myslím, že bude velkým hříchem tak citlivě a zajímavě vybudované místo zničit, žádná srnka ani jezevec to neocení, je jim to jedno, mají jiná místa k životu, ale zmizí neopakovatelná ukázka vyjádření úcty a lásky k přírodnímu místu způsobem až mystickým.

Máme pořady, které nám ukazují památná místa naší země, náboženské stavby v odlehlých místech, kde převládá příroda… představují je k obdivu a uznání.

Kemp Mamuťák a třeba i jednoduché Mrtvé dítě nebo přítulný Brloh jsou označeny za díla kazisvětů, opovržení hodná, nevkusná, hanobící… Jaká kritéria jsou vlastně používána pro taková hodnocení? Především vždy subjektivní – ostatně tady objektivita ani není možná. Každému se líbí něco jiného, kdo je rozsoudí?

Přečtěte si také |
Larus: Overtrampismus

Pan Brezina mne jistě poctí nějakým peprným komentářem, který si za rámeček nedám, nicméně přestože jsou moje estetické preference jiného ladění, shledávám zde jistý soulad a ten ve svých úvahách respektuji.

Jsem krajinná architektka, 30 let vykonávám tuto práci, celý život se pohybuji krajinou a vnímám ji v celém kontextu přírodních daností i lidského působení. Krajina je pro lidi, jako pro všechna ostatní zvířata – těm jsme nadiktovali, kam mohou a nemohou, vnutili jsme jim hluk, světlo, znečištěnou vodu, kontaminovanou půdu… stejně vnucujeme sobě navzájem, kam můžeme a nemůžeme, co tam můžeme a nemůžeme.

Těžká pozice pro lidi, kteří chtějí v přírodě žít chvíli přirozeně, bez hluku oficiálních kempů, jejich světel, aut, chatek a špinavých sociálek. Situace skutečně není jednoduchá, ale znovu zdůrazňuji, záležitost kempů v Roverkách je příležitostí k diskusi s širším záběrem, nikoli k demagogickému prosazování linie rigidního způsobu řešení, jak jej podává pan Brezina.

Vzorem by nám mohly být severské země, kde je zakotveno nezpochybnitelné právo člověka na přírodu, na volný pohyb i pobyt. Máme se co učit. Myslím, že by je umně zbudovaný a s láskou udržovaný kemp pod skálou neurazil… Jistě by si jich nenastavěli stovky, jistě by udrželi svůj vkus a výjimečný cit pro harmonii přírodního prostředí. To jsou zajímavá témata, zasluhující také velkou pozornost jak ze strany správy CHKO, tak veřejnosti, ať odborné, či laické.

Na závěr bych chtěla nabádat ke konstruktivní diskusi, oproštěné od emocí a se snahou poctivě probrat pro i proti v záležitosti skalních příbytků. Rozhodně je třeba nastavit nějaká pravidla pro počet a také vzhled těchto míst, ale postavit věc systémem „buď – anebo“ poukazuje na neschopnost naslouchat lidem s jiným názorem, na neoprávněnou nadřazenost (ani služba zákonu nezadává právo na nadřazené jednání) a nedostatek nadhledu.

Nátlakový způsob komunikace pana Breziny mi připadá nepřijatelný, populistický a jednostranný, v podstatě společensky škodlivý. Diskuse pod jeho příspěvky je místy až vulgární, bohužel se zjednodušených a nevhodně emotivních formulací dopouští i samotný autor, což jistě nepřispívá ke konstruktivnímu rozebírání problematiky.

Zkusme zahájit diskusi o věci v širším pojetí. Cožpak kaplička, postavená na vrcholu skály v chráněném území je také objektem ke zbourání, aby měly ještěrky více místa a nebyly rušeny modlitbami věřících a plamínky svíček?

Jednoduché je ničit ve jménu nějaké myšlenky – příkladů v historii najdeme nespočet – ale je takový přístup hodný demokratické společnosti 21. století? Každý můžeme jít volit svého prezidenta, ale do ničeho dalšího mluvit nesmíme? Já jako krajinářka můžu dát za sebe stanovisko například ke kempům v Roverkách, váží to něco? Co třeba více stanovisek od více povolaných, prostě pořádná mezioborová diskuse. Ty ale u nás moc v módě nejsou. Škoda, lidé by třeba mysleli svobodněji a dávali si více pozor na manipulaci.

Co ke kokořínským trampským stavbám na Ekolistu dosud vyšlo

První text na Ekolistu vydal tramp Larus o Overtrampismu. Na tento text reagoval Ivan Brezina textem Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody.

Pak přišel pohled krajinné architektky Ivy Škrovové.

Debatu následně lehce nakopl pastevec a ochránce přírody Tomáš Zděblo tím, že téma zarámoval jako válku o Roverky. Ivan Brezina mu napsal svou odpověď, že nejde o válku, ale úklid.

K tématu se vyjádřila i mezioborová skupina vědců.

Petr Kmínek, obyvatel Dřevčic, napsal komentář z pohledu místního občana. Jeho komentář doprovodilo prohlášení cca padesáti místních obyvatel k tématu.

Otevřený dopis Ivana Breziny ministru životního prostředí Petru Hladíkovi. Pane ministře, konejte.

Jakub Sláma zkritizoval přístup Ivana Breziny v textu Trolling přírody Ivana Breziny aneb skutečně vadí trampská tábořiště?

Ivan Brezina napsal otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi.

Milada Vrbová napsala Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Petr Válek napsal Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci kauzy trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a konkurzu na vedoucího správy CHKO


reklama

 
foto - Škrovová Iva
Iva Škrovová
Autorka je autorizovaná krajinná architektka České komory architektů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

24.1.2024 06:55
No pokud vím, tak neřvou ani tak AOPK a CHKO, jako archeologové. Zbytečně překopané plochy jsou zcela informačně zdevastovány a neposkytnou údaje o osídlení. No a u povolených staveb jsou záchranné výzkumy.
Odpovědět
LP

Libor Petr

24.1.2024 13:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejhlasitější odpůrce trampů jako ničitelů archeoloických situací byl Petr Jenč, který se sám ozančoval jako archeolog, nebo speleoantropolog, ale ani jeno nevystudoval.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2024 07:44
Super paní Škrovová, tak nějak mi mluvíte z duše. Vyjádřila jsem se v minulé diskuzi, ač to místo neznám. Vaše fotky a popis míst jsou trochu jiné než v článku p. Breziny, a vaše slovo krajinné architekty by mělo platit, trochu jsem o tom i psala v minulé diskuzi. Takže to vypadá, že se SCHKO ničeho zlého nedopustila. Přesně, ve Skandinávii a nejen tam jsou sruby pro přespání a zásoba dřeva, kterou má ten, kdo ji použil, doplnit. WC a koše by opravdu neskodily minimálně u každého parkoviště, nevidím nic zlého na lavičkách kolem cest v lesích. Není pochopen duch zákona, když se staví proti pár tulákům, hospodářům nebo někomu, kdo si chce postavit malou chatu, ale klidně povolí degradaci krajiny OZE. Tak to cítí srdce, zákon, dokonce zdvojený, je ovšem problém. Trochu by mne zajímalo, co si nyslíte o těch zvláštních internetových zvadlech.
Odpovědět

Radek Čuda

24.1.2024 14:38 Reaguje na Jarka O.
Takový malá technická ... pokud by si někdo chtěl postavit malou chatu, nebo klidně i velkou, tak by to chtělo v prvé řadě souhlas majitele pozemku, na kterém by ta chata měla stát ... což mám pocit. že na tom Kokořínsku zrovna standard nebude.
Odpovědět
JK

Jiri Koss

25.1.2024 09:33 Reaguje na Radek Čuda
Trochu problém vidím v tom, že v době vzniku některých kempů chko neexistovalo, mohou být i z dob první republiky
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.1.2024 10:26 Reaguje na Radek Čuda
No, ano. Zákon nepopírám, ale ten nemyslí na všechno, a řešit se dá různě, dá se i tolerovat a vo tom by to mělo být! O tom je článek. Dříve lesáci ani pak SCHKO neprotestovali, tedy v rámci pravomocí souhlasili s neškodícími dřevěnými chatičkami? Právo na to asi měli. Jó, a bylo nás víc, kteří se podivovali debi...u rušení hajných. Dnes jsou beztak jen digitální, čili nanic. A taky nepopírám, že blbci se najdou všude.
Odpovědět
JM

Jana Matoušková

27.1.2024 19:22 Reaguje na Radek Čuda
Ony hlavně na Kokořínsku nejsou standardem chaty, jak podsouvá p. Brezina, ale jen upravená ohniště a kládami ohraničená místa na spaní pod převisy.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.1.2024 13:33 Reaguje na Jarka O.
Zajeďte se tam podívat a udělejte si názor na vlastní oči. Všechny ty ilegální peleše plné igelitu, odpadků a popelu z ukradeného dřeva snadno najdete podle mapy a mobilní aplikace www.trampskekempy.com – včetně GPS souřadnic a fotek.
Odpovědět
LP

Libor Petr

26.1.2024 15:53 Reaguje na Ivan Brezina
Bojem proti trampům jen odvádíš pozornost od skutečně velkých černých staveb co si v sousedním CHKO České středohoří staví kmotři z ODS. Ale to nevadí, jsou to sympatičtí kamarádi.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/podnikatel-a-clen-ods-oulicky-stavi-v-ceskem-stredohori-cerne-stavby-184036
Odpovědět
JB

Jan Bednář

26.1.2024 20:56 Reaguje na Ivan Brezina
Ty seš fakt pacient. Do Roverek jezdím dlouhý roky a to, co ty popisuješ se děje jenom velmi okrajově. Nejvíc jsi to celé zazdil tou tvojí aplikací.
Odpovědět
JM

Jana Matoušková

27.1.2024 19:33 Reaguje na Ivan Brezina
Osobně jsem na kempech byla mnohokrát, třeba Mrtvý dítě je můj oblíbený kemp a NIKDY jsem na něm nezažila nepořádek nebo nějaké igelity. Jak už tu zaznělo, dokud jste jejich polohu nezačal zveřejňovat, chodili tam lidé, které tam někdo vzal (a "zaručil" se tím, že je naučí dodržovat pravidla) nebo se toulali krajem a procházeli roklinky, aby našli nová místa, což obvykle bylo projevem citu pro přírodu. Bordelem trpělo jen pár kempů lehce dostupných od silnice nebo na turistických cestách, kam holt občas zavítali i návštěvníci, co přírodou moc nežijí. Chápu zboření srubů, ty tam nejsou potřeba, ale to ostatní vnímám jako "vylévání vaničky s dítětem" a projev Vašeho egoismu.
Odpovědět
Norbert Kyjovský

Norbert Kyjovský

24.1.2024 08:56
Trampské osady patří k naší kulturní krajině už druhým stoletím. Roverky prochodili naši rodiče, my jsme prochodili jak za dob SŠ a VŠ studií, tak i teď po letech s dětmi. Kempů jsme navštívili nižší desítky, ale nikdy nikde nebyl nepořádek. Naopak největší bolest v srdci člověk cítil, když procházel lesem (nebo tím, co po něm zbylo) po zásahu těžařů. Ano, k tomu je les určen — vyrůst a nechat se vytěžit. Ale ty kolaterální škody, které při tom v poslední době vznikají (hluboké koleje od harvestorů, všude polámané větve, vyschlé a vypálené paseky), u toho by jeden opravdu brečel. Nebo místa, která jsou snadno dostupná autem, ta opravdu trpí náporem turistů, i když i jejich chování se za poslední léta poměrně zlepšilo.

Ta pseudokauza je známá, a co se tak šeptá, má úplně jinou příčinu. Někteří prý tvrdí, že nějakému „aktivistovi“ někdo kdysi možná šlápl na kuří oko. Ať už ho nevzali do osady pro jeho nekamarádské povahové vlastnosti nebo ho nějaká trampka odmítla, to je jedno — prostě se začal mstít. Zveřejnil na sítích mapu kempů, aby tam začali chodit i ti tzv. masňáci (ti samozřejmě po tom, co si udělají na ohni buřty, ohniště neuklidí a nedají na něj větvičku, jak je u trampů pravidlem). Kamarád z ústecka mi dokonce říkal, že na jednom kempu nedaleko Úštěku byla v jedné mezeře nastříkaná montážní pěna, mysleli si, že to tam udělali kluci z nedaleké vesnice, kteří tam občas chodí spát. Ale ti říkali, že prej nejsou blbí. A i z jiných kempů jsou prý zprávy, že do čistě dřevěných konstrukcí někdo zasahuje. Přijdeš v pátek večer pod převis a tam nová patnáctka vrut. Který samozřejmě bez nářadí nevyndáš. A pak se čirou náhodou objeví taková prasárna jako „dokumentace“.

A lidé, kteří mají oblast na starost, a pro které jsou trampové ti opravdu poslední, kteří by přírodě škodili a které by museli řešit, musí na desítky těch zbytečných podnětů pak reagovat, i když by raději dělali opravdu důležité věci.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

24.1.2024 09:01 Reaguje na Norbert Kyjovský
Ano, je velmi pravděpodobné, že ty panem Brezinou publikované detaily necitlivých stavebních úprav byly realizované účelově. Lidé, kteří mají k přírodě opravdový vztah, tohoto schopni nejsou.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.1.2024 10:07 Reaguje na Norbert Kyjovský
Zajeďte se tam podívat a udělejte si názor na vlastní oči. Všechny ty ilegální peleše plné igelitu, odpadků a popelu z ukradeného dřeva snadno najdete podle mapy a mobilní aplikace www.trampskekempy.com – včetně GPS souřadnic a fotek.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

24.1.2024 08:58
Jste skvělá paní Škrovová. Velmi dobře jste zformulovala pohled z druhé strany.
Reakce pana Breziny bude stejná jako kdykoli jindy. Bohužel má příliš pravomocí toto své tažení vést.
Odpovědět
Norbert Kyjovský

Norbert Kyjovský

24.1.2024 09:26 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Paní Škrovová hlavně formuluje pohled té normální, lidské strany. Trampové vadili vždy jen temné straně, ať už to byli nacisté nebo komouši. Pro ty první to bylo nebezpečí českého odboje, pro ty druhé příliš svobodomyslný způsob života. Potom, co byl zrušen Junák, spousta skautů pokračovala neorganizovaným trampingem. I proto se jej nikdy nepodařilo zločinným orgánům zrušit, protože nemůžete zrušit něco, co nemá organizační strukturu a funguje na bázi jednoduchých, nepsaných pravidel. Můžete trampy akurát tak prošacovat na nádraží, případně nějakého praštit obuškem. Ty doby jsou naštěstí už pryč, ale jak vidno, jsou zde individua, kterým staré „pořádky“ chybí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2024 11:26 Reaguje na Norbert Kyjovský
Pindáte blbosti. Tato kauza se táhne již delší dobu a nejde o skauting, ale nepovolené zásahy do přírody (to snad skauti nedělají). Výstavba přístřešků, chat, zakopaných ležení atd. je ten problém, zejména kopání poškozuje historie.
Odpovědět
LP

Libor Petr

24.1.2024 13:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Trampové jsou jen další kulturní vrstvou v archeologickém záznamu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2024 13:35 Reaguje na Libor Petr
To jo, ale ty staré neopakovatelně důležitější se překopáním zničí.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

24.1.2024 16:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mluvíte jako památkář. Pro ně je také nejdůležitější vše staré zakonzervovat a za žádnou cenu nenechat rozbujet současnou vrstvu a to je prý jediný správný a nezpochybnitelný přístup, jelikož je naše současnost masová a tedy nehodnotná a může se projevovat jenom někde - tam, kde nám to striktně vymezí příslušné zákony. Ohniště pod převisem bylo bez problémů možné po většinu existence lidstva - od neandrtálců až před období, kdy si krajinu plně přivlastnilo panstvo, církev, totalitní vláda nebo různí ochranáři. Od té doby je to čím dál větší problém. Na obyčejný lid je třeba přísnost a dráb, který je ochoten se po lidech vozit a plnit agendu vrchnosti, se vždy nějaký najde. Co na tom, že to jsou banality a z vůle úřední se dějí mnohem závažnější a skutečně ničivé procesy. Je třeba ukázat, kdo je tu pánem a odvést tak pozornost od skutečných problémů.
Připomíná mi to kauzu, kdy před časem v Broumovských stěnách kvůli těžbě dřeva neskutečně odporným způsobem ubourali kus pískovcového masivu a správa CHKO se tvářila, že je to ok. Takže, když je třeba, aby v přísně chráněné zóně krajiny projel kamion se dřevem, je možné všechno (a to nemluvím o té hrůze, co po těžbě zůstala), ale běda turisto, když sejdeš ze stezky a chytí je ochranář, to budeš mít problém a bude s tebou jednáno jako se zločincem.
Nezlobte se, ale mě ta naše současnost přijde čím dál více absurdní.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2024 20:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
S tím lze jen souhlasit.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

29.1.2024 10:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když dojdou argumenty, tak druhá strana je napadána. jo jasně, argumentem je totální ochrana toho, co mohli v zemi po sobě zanechat naši předci. Vznešená myšlenka, ale poněkud umrtvuje existenci nás samých. ale chápu, je to v duchu hyperkorektnosti.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.1.2024 10:07 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Zajeďte se tam podívat a udělejte si názor na vlastní oči. Všechny ty ilegální peleše plné igelitu, odpadků a popelu z ukradeného dřeva snadno najdete podle mapy a mobilní aplikace www.trampskekempy.com – včetně GPS souřadnic a fotek.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

30.1.2024 20:54 Reaguje na Ivan Brezina
Odpovím na Vaši "tapetu! tím, co jsem už tu také psal. Jak putuji krajinou, tak největší nepořádek a poškození přírody vidím hlavě ve 2 formách.
1. je těžba dřeva, po které zůstává v lesích velký nepořádek - krom rozježděných lesních cest a mýtin je to plastový odpad a rezidua nafty
2. je aktivita nelegálních motorkářů - krom toho, že na svazích po jejich řádení vznikají rýhy a tím erodují je spíše problémem ten šílený hluk
Když už jsem náhodou na nějaký ten divoký příbytek narazil, tak velmi raritně a bylo to z přírodních materiálů.
Možná ale, že jste narazili na chatrč protisystémové konspirátorky Myšpule. Vzhledem k jejím názorům, které šíří na svém youtube chanelu, bych se ani nedivil, kdyby to byla směsice polykarbonátu a jiného plastu. Těch pár ojedinělých nevhodných zásahů na tak velkém území není důvodem k Vašemu "svatému" tažení.
Odpovědět
PB

Petr Brok

24.1.2024 09:38
1*
Odpovědět

Radek Čuda

24.1.2024 14:35
Autorka něco pomíjí a něco míchá dohromady.

Pomíjí hlavně fakt, že správa CHKO otázku nejrůznějších tábořišť nechávala léta vyhnít, místo toho, aby z titulu své funkce, kterou je správa předmětného území, nějak aktivně a oficiálně konala. Stanovila místa kde ano a kde ne, za jakých podmínek, v jaké podobě a podobně. O tato se starala ... klidně ve spolupráci s trampy a podobně ... a dodržování podmínek kontrolovala. V případě vzniku jiných pak tato likvidovala "obratem".
Místo toho dělala mrtvého brouka, díky tomu tam vzniklo kde co ... něco v pohodě, něco hrůza ... a holt jim to postupem času přerostlo přes hlavu a bouchlo do xichtu.

Další věc je existence těch tábořišť ne z pohledu krajinného ... většina je prostě zašitá v lese a beru, že nejen krajinné architektce nevadí ... ale z pohledu ochrany přírody, kde už je to rozporuplnější, a rovněž i z pohledu zeměhrabů, kde o tom prd vím a tedy se nebudu hádat, že to jim to vadí neoprávněně.

A ona to vlastně i sama nakonec píše když si za vzor bere situaci ve Skandinávii, kde samozřejmě různá tábořiště v nejširším slova smyslu jsou, ale jejich vznik a fungování jsou zcela v protikladu k tomu, co vzniklo na Kokořínsku.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2024 17:40 Reaguje na Radek Čuda
Přesně tak.
Odpovědět
Ra

Radek

24.1.2024 15:09
Po přečtení článku od pana Březiny , jsem reagoval že mi jako trampovy mluví z duše , potom jsem se začetl do diskuse a zjistil jsem že existuje stránka která láká lidi do Roverek a že ji pan Březina nevytvořil ale že ji obhajuje , tam jsem mu napsal že to v tomto bodě začalo smrdět . Dnes jsem si přečetl váš článek paní Škrovová , tramp pozná na místě jestli se tam pohybuje člověk z láskou k místu ,jak jste popsala ohniště na kterém ležela větvička ,Je tam pořádek a na každém vašem kroku jste tak nějak viděla a vnímal tu lásku lidí co se v těch místech pohybují , to člověk -tramp z duší tuláka prostě pozná . Na rozdíl od pana Březiny , nevoláte po radikálních řešeních , nezveřejnujete gps souřadnice vámi posaných kempů . Tramping je naše specialita a kus kulturního dědictví a zrušit to jen tak jak po tom volá pan Brezina by bylo jednostranné rozhodnutí , mělo by se o tom rozhodnout se vší vážností a přizvat k tomu místní lidi a trampi co se tam pohybují .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2024 15:20 Reaguje na Radek
Hlavně nekopat, nestavět a nenechávat bordel. To je zásada trampů.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.1.2024 10:08 Reaguje na Radek
Zajeďte se tam podívat a udělejte si názor na vlastní oči. Všechny ty ilegální peleše plné igelitu, odpadků a popelu z ukradeného dřeva snadno najdete podle mapy a mobilní aplikace www.trampskekempy.com – včetně GPS souřadnic a fotek.
Odpovědět
MV

Miroslav Vodička

24.1.2024 15:33
Každá skupina, každý názorový směr, má nějaké zdravé jádro, extrémisty a "něco mezi tím". Pan Brezina je extrémista. To neznamená, že nemá nikdy pravdu. S jeho popisem stavu věcí naprosto souhlasím. Problém vidí, ale chce jej odstranit, ne vyřešit. Jeho návrhy na snížení stavu škodné jsou ryzí extrémismus. Možná opravdu neví, že represe plodí agresi a určitě ještě nikdy nenarazil na extrémistu z druhé strany. Jestli řešení existuje nevím. Když se podíváte třeba na https://www.ceskatelevize.cz/porady/14851137008-marko-cermak-posledni-romantik/ , uvidíte hodně otázek a také pár odpovědí.
Odpovědět
JD

Jiří Doležal

24.1.2024 17:07
Konečně někdo nám kvalifikovaný vysvětlí, jak do přírody a krajiny
zakomponovat plast, igelitové plachty, staré nahnilé koberce, matrace, které už doma nikdo nemohl cítit, veteš ze sběrných dvorů. Jak postavit srub pomocí montážní pěny. To ve Finsku fakt neuvidíte.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

25.1.2024 17:24 Reaguje na Jiří Doležal
Největší nepořádek zanechávají v přírodě především dřevorubci - mimo šílené spoušti po těžebních strojích mám na mysli rozličný plastový odpad a rezidua po naftě - únicích ze strojů a po polévání hromad větví, aby lépe hořely.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

24.1.2024 19:20
Výborně napsaný článek, který přesně popisuje "problém" a realitu. Na rozdíl od Breziny, který je ale už dlouhá léta známý provokatér a mimoň, takže nechápu, jak ho někdo může brát vážně.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2024 21:01 Reaguje na Tomáš Zeman
I provokatér a mimoň může mít v lecčems pravdu.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.1.2024 10:08 Reaguje na Tomáš Zeman
Zajeďte se tam podívat a udělejte si názor na vlastní oči. Všechny ty ilegální peleše plné igelitu, odpadků a popelu z ukradeného dřeva snadno najdete podle mapy a mobilní aplikace www.trampskekempy.com – včetně GPS souřadnic a fotek.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.1.2024 10:20
Slovo autorizované krajinářky je důležité, když p. Brezinovi jde o estetiku a škodlivost přírodě. SCHKO a předtím i lesáci zřejmě malé stavby na občasné použití hodnotili jako neškodné, možná některé povolili nebo nezakázali. Společenská škodlivost nebo omezování něčí svobody tam taky není. Na některých těch místech by si člověk, podle fotek, mohl představit i oficiální upravenou vyhlídku. Tudíž není nutno být radikální a zvát do lesa bonzáky. Dá se ponechat současný stav nebo zrušit místa stavěná po 2008 a některé hrůzy, na které si stěžovali památkáři i trampové, ale ne trampská místa starší než CHKO. Pokud se trampi vyhýbají tábořišti blízko sokolího hnízda v době hnízdění, tak je vidět, že nechtějí škodit. Mmch.jak radikálně se řeší škodlivejší případy jako rozhledny v údolích, Kralický Sněžník, megalomanské nóblhotely, bytové komplexy, OZE škodlivé ptákům ...
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

26.1.2024 10:47 Reaguje na Jarka O.
Škodlivější případy se v Česku neřeší. Zde ještě funguje feudální myšlení, kdy většinu utlačovalo panstvo a církev za pomocí drábů. Nacisté a bolševici tohoto stavu také uměli využít. Mnoho jedinců, kteří pro pár drobných byli schopni kamaráda, kterému něco záviděli, poslat do koncentráku, bylo vždy v naší společnosti dost.
Toto upjaté tažení proti pár ohništím, lavičkám a kládám, které jsou skryty kdesi v lesích, v kontrastu se skutečnými problémy, které řešeny nejsou, mě tedy ani moc nepřekvapuje (panstvo si také mohlo dělat vše).
Bylo by však dobré tento stín mentality naší společnosti konečně revidovat a tyto jedince konající po vzoru Adolfa Eichmanna, který také pouze konal rozkazy dle platných zákonů, přesměrovat ke smysluplnější činnosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2024 11:50
Autorka mi mluví z duše na rozdíl od radikála p. Březiny a jeho zdejších
sympatizantů. Vyslovil jsem už minule názor, že se jedná o další způsob
uzurpace přírody ochranáři, kteří z ní chtějí vyhnat turisty, trempy,
myslivce, rybáře atd., Kteří ji doposud udržovali ve stavu, který je dle
ochranářů hoden ochrany. Což se tak vážení ochranáři zaměřit na nápravu
zdevastovaných ploch průmyslem, těžbou nerostů, stavební činností, kdy
se zastavuje příroda hotely, sjezdovkami, parkovišti, cestami, satelity,
sklady a montovnami? To vám ekosoudruzi nevadí a nebo je to dílo vašich
sponzorů a proto mlčíte? Dobře vím odkud vítr věje a tím je uzurpace
přírody pro hrstku vlastníků a jimi trpěných ochranářů, jako odměna za
vyštvání všech ostatních. Nám ostatním vytýčíte placené stezky a nebo
nás naženete na placené tábořiště, sjezdovky s placenými parkovišti,
do předražených hotelů a do fitcenter. Z pobytu v přírodě vyždímáte
peníze se zdůvodněním jejich použití na zvelebení přírody podle vás a
vašich chlebodárců. Trampy, co si vše přinesou a odnesou vlastní, co
neplatí ubytování, parkovné a sportování na placených sportovištích
vyženete, protože vlastníkům nepřinášejí žádný zisk. Možná tam časem
místo trempských bud vlastníci postaví "úhledné" chatky s noclehem
jako v hotelu pro platící romantiky a dílo komerce přírody už bude
dokonáno. V zahraničí už je celkem běžný placený vstup i do zcela
obyčejného lesa se zdůvodněním, že údržba cestiček něco stojí a je
zakázáno utrhnout dítěti borůvku, či malinu u cesty. Jsem rád, že
jsem zažil jinou dobu, ač taky nebyla nic moc, ale to, co se děje
nyní je pouhý slabý odvárek tehdejších represí.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

25.1.2024 17:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, máte pravdu. Je velmi smutné, kam to vše spěje. Smutné je, že Brezina a jeho pochlebovači si z toho udělali výnosný byznys a částečně je nedobrovolně živíme my všichni, kteří s nimi nesouhlasíme. Snad se toto postupné uzurpování volné krajiny hrstkou samozvaných pseudoexpertů zastaví.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.1.2024 10:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Zajeďte se tam podívat a udělejte si názor na vlastní oči. Všechny ty ilegální peleše plné igelitu, odpadků a popelu z ukradeného dřeva snadno najdete podle mapy a mobilní aplikace www.trampskekempy.com – včetně GPS souřadnic a fotek.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

25.1.2024 13:27
Jak vnímá více neř 120 ilegálních tábořišt a rekreačních objektů v Roverkách a na Korkasu krajinná architektka je z hlediska jejich reálného negativního ekologického dopadu fuk. Že je jimi masivně poškozována chráněná příroda máme písemně potvrzeno od AOPK, ČIŽP i od samotné správy CHKO. Plus platí zákony 114/1992 a 289/1995. Opačné názory jsou jen věcně nepodloženou účelovou sofistikou vandalů a přestupců, respektive v případě paní Škrovové kýčovitými frázemi ("Čím víc ilegálních tábořišť, tím hezčí příroda a tím budou zvířátka raději."). Romantická slovíčka krajinné architektky ovšem nic nezmění, zítra se nad nimi zavře voda. Jak mne totiž ujistil šéf AOPK František Pelc a ministr Petr Hladík, stanovený harmonogram likvidace tábořišť bude dodržen. A nebo se pojďme dohodnout, že tam ta CHKO být nemá a udělme Roverkám a Korkasu statut jednoho velkého veřejného tábořiště. Ovšem samozřejmě pro kempování všech – nejen partě vyvolených, kteří mají nadstandardní vztahy se správou CHKO a tedy generální pardon. Každému ale doporučuju, aby si udělal názor sám. GPS souřadnice naprosté většiny ilegálních tábořišť jsou na mapě a v mobilní aplikaci www.trampskekempy.com. Obejděte si to, prohládněte a nedejte na to, co si myslí nějaká architektka.

Odpovědět
Ra

Radek

25.1.2024 13:48 Reaguje na Ivan Brezina
Co myslíte bude pan ministr Petr Hladík rozhodný tady

https://www.celakovice.org/velke-vrbno/velke-vrbno-mala-vodni-nadrz-v-lyzarskem-arealu-paprsek/?utm_source=www.google.com&utm_medium=organic&utm_campaign=Google&referrer-analytics=1
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2024 10:24 Reaguje na Radek
Zajímavé téma. Jen názory bych si raději vyměnil někde jinde. Například pod nějakým článkem o zadržování vody v krajině.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2024 10:15 Reaguje na Ivan Brezina
Myslíte si, že tímto zvaním davu zvědavých turistu přírodě pomůžete? Já bláhový myslel, že ji chcete chránit. No a hlavně, múžete citovat pasáž kde měla paní Škrovová říci tu "kýčovitou frázi, že "čím víc ilegálních tábořišť, tím hezčí příroda a tím budou zvířátka raději.". Já v jejím článku nic takového nenašel. Vy snad ano?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2024 10:53 Reaguje na Ivan Brezina
Nebudu to dál komentovat. Udělal jsem si obrázek na vás a vaše
spřízněné duše. Základní vlastností je nesnášenlivost a opojení
mocí diktovat své priority ostatním. Vedení AOPK, CHKO a ani
panu ministru se nedivím, že vám vše odsouhlasí, protože se bojí
právě vás, který se rozhodl dokončit své dílo a vyhnat trempy
z Roverek. Jdete na to přes média a nikoliv, že by jste dělal
mezi trempy osvětu, co se v přírodě dá tolerovat a co nikoliv.
Vy jste se prostě rozhodl netolerovat vůbec nic a mít přírodu
pouze pro sebe a vám podobné. Být vámi, tak bych se ale bál,
že někomu, kdo to nepřekousne, ujedou nervy. Jinak vidím, že
to "zvaní" do Roverek vám není cizí ani nyní a zvědavost tam
jistě přiláká i ty, kteří by tam nikdy nezabloudili. Děláte
prostě to, aby byl důvod likvidovat tábořiště větší a větší!
Odpovědět
LD

Láďa Ducháč

26.1.2024 21:32 Reaguje na Ivan Brezina
Pane Brezino, opět jako vždy lžete, překrucujete fakta a fabulujete. AOPK vydala zajímavé pojednání ve kterém mimo jiné zmiňuje vaši stránku trampskekempy.com jako nezákonnou, přinášející nežádoucí zásahy do životního prostředí. Z dokumentu jednoznačně vyplývá, že vaše úsměvná snaha zlikvidovat všechny kempy na světě je kontraproduktivní a přináší více negativních důsledků, než samotné táboření za dodržení určitých pravidel. Nutno dodat, že z více než 120. kempů, které uvádíte jako peleš všeho přírodního zla a kterými se ve své svaté válce neustále oháníte, je pouhý zlomek ( 3, možná 4) skutečnou ostudou trampského souznění s přírodou. Ostatní jsou, nebo spíše byly až do vašeho zveřejnění jejich souřadnic klidnými, uklizenými a přírodu nepoškozujícími místy setkávání lidí, kteří milují přírodu a na rozdíl od vás (byť nedisponují tituly Mgr a nebo disponují a třeba ještě vyšším vzděláním, leč nemají tu zamindrákovanou potřebu se jimi neustále ohánět) se v přírodě umí i chovat a váží si jí. Článek paní Architekty naprosto přesně vystihuje podstatu Vašeho nesmyslného a předpokládám že nějakým vaším vnitřním problémem motivovaného jednání. Holt jak již říkával můj dědeček - cituji: "každá parta má svého blbečka" - konec citátu.
Odpovědět
LD

Láďa Ducháč

26.1.2024 21:32 Reaguje na Láďa Ducháč
https://www.facebook.com/photo?fbid=122122440320140153&set=pcb.122122440344140153
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

27.1.2024 10:09 Reaguje na Láďa Ducháč
Zajeďte se tam podívat a udělejte si názor na vlastní oči. Všechny ty ilegální peleše plné igelitu, odpadků a popelu z ukradeného dřeva snadno najdete podle mapy a mobilní aplikace www.trampskekempy.com – včetně GPS souřadnic a fotek.
Odpovědět
LB

Lukas B.

25.1.2024 15:26
skalních převisů je v rámci české tabule docela dost, ale mnohem víc je standardního hospodářského lesa. a i z pohledu živé a neživé přírody jsou ty skály velmi rozmanité a mnohem zajímavější než ten standardní hospodářský les. o archeologii nemluvě. a když se k tomu přidá "uzení netopejrů" (plašení sedících ptáků atakdále), tak ty tradiční trempařiny nejsou zas taková selanka. to potom je v porovnání s tím opravdu stan "někde v lese" mnohem menší zlo.
Odpovědět
KV

Karel Vítězný

27.1.2024 20:58
Myslím, že k.n. Březina je naprosto zbytečná persona, co se přírody, trampingu, či ekologie týče. Možná je to i trochu nadnesené, ale jisté je, že by se všem ulevilo a hodilo do klidu, který zde od pradávna panuje. Věnuj se městu, tam je problémů daleko víc.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

31.1.2024 22:12
Novinky: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kokorinsko-trampove-vedci-niceni-taborist/r~946d0c86c02e11ee8db8ac1f6b220ee8/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist